histola poznavačka

¡Supera tus tareas y exámenes ahora con Quizwiz!

tenke střevo- duodenum

- napsat stavbu travici trubice- -sliznice tenkeho střeva- složena z plicae circulares, na povrchu jsou střevní klky, mezi nimi lieberkinovy krypty (tubulozni žlazy) -epithel jednovrstevny cylindricky s klky= resorpční epitel- mezi klky jsou Lieberkinovy krypty- na kryptach a klcich se podíli epithel a lamina propria -na klcích jsou- enterocyty- zodpovedné za absorpci - opatřeny mikroklky- tvoří tzv. žíhaným lemem /a poharkove bunky- produkuji hlen (mucin) (-na dně krypt- Panethovy bunky- eosinofilní sekreční granula v cytoplazmě/ buňky DNES) - v ose klku se nachází arteriola, venula a mízní céva chylova -tunica muscularis mucosae- umožnuje pohyb klků -submucosa- obsahuje Brunnerovy žlázy- mucinozni tuboalveolarni zlazy, produkují mucin (jen v duodenu), usti do krypt- pro neutralizaci - tunica muscularis- cirkularni a longitudinalni- mezi je plexus -serosa

veg. gang

- těla neuronů uložena mimo CNS, často jsou až při orgánech, takže zastihneme i parenchym příslušného orgánu -multipolární neurony- tmavější cytoplazma, netvoří skupiny, jádra uložena periferně, jde vidět lipofuscin, výběžky neuronu vidět nejdou -Satelitní buňky= periferní glie- tmavá jádra kolem neuronů -má pochvu- vazivový obal -hvězdicovité bunky?

pancreas

- části- endokrinní část, exokrinní část- naprostá většina orgánu -čistě serózní žláza - parenchym je rozdělen vazivovými septy na laloky - exokrinní část- tvoří trávicí šťávu, tvořená acinózními sekrečními odddíly (acinózní bunky tvoří komplexy) (bazální část tmavá- bazofilie cytoplazmy na bazalnim polu bunky, apikální- do středu světlá kvulí sekrečních oddílů), jsou drénované vsunutými vývody (vystlané jednovrstevnym dlaždickovým až kubickým epithelem) (začátek jako centroacinozni bunky)- spojují se do interlobulárních vývodů (jednovrstevny kubický až cylindricky epithel sacernující mucin) -endokrinní část- naprostá menšina asi 2%, tvořená Langerhansovými ostrůvky- jeví se světlejší oproti tmaěji zbarvené exorinní části, složen z epithelových buněk a je protkán sítí kapilár- fenestrovaný endothel -tvořen- -B buňky- 70%- inzulin, A bunky- 20%- glukagon, D- bunky-somatostatin, PP- bunky-pankreatický polypeptid

kůže hlavy

-Vlasy- vláknitá keratizovaná struktura- volná část= scapus pilli, kořen vlasu= radix pilli -dřeň= medulla pilli, kůraé cortex pilli, kutikula vlasu(1 vrstva vv- jsou uspořídíny jako tašky na střeše) vlasové folikuly- -Vnitřní epitelová pochva- Kutikula pochvy (jako tašky na střeše ale smerem ke kořeni vlasu- takže naopak jak kutikula vlasu), Huxleyova vrstva, Henleyova vrstva -Zevní epitelová pochva -Vazivová pochva- sklovitá vsrtva/ vnitřní cirkulární vrstva/ vnější longitudinální vrstva -návaznost mazové žlázy na hlasový folikul -m. errector pilli

hypofaza

-adenohypofyza, neurohypofyza -neurohypofyza- pars nervosa, neuroektodermálního původu- nemyelinizované axony neurosekrečních neuronů z hypothalamu- ncl. supraopticus a paravetricularis, gliové bunky- makroneuroglie- modifikované astrocyty (pituicyty)- mají výraznné jádro, kapiláry, - uschovávání hormonů ADH a oxytocin (produkovány hypothalamem)a vypouštění do krve, nahromadění sekretu se dá pozorovat jako Herringova tělíska -adenohypofýza- pars distalis (přední lalok), pars intermedia, pars tuberalis -žláza s vnitřní sekrecí, žlázový epithel s řídkým kolagenním vazivem -rozlišujeme bazofilní (fialové až do modra), acidofilní bunky (růžové)- více acidofilních buněk a chromofóbí bunky (cytoplazma se nebarvi) -pars intermedia- hlavně chromofobní bunky- bunky s vyloučeným hormonem a nebo jestě nediferenciované, taky bb. melanotropní- melanotropin -pars tuberalis- pouze bb chromofobní pars distalis- chromofobní a chromofilní bb- acido a bazofilní- jsou to ty co produkuji hormony- maji sekrecni granula acidofilní- somatotropin, prolaktin bazofilní- Thyreotropní hormon(TSH), FSH, LH, adenokortikotropníhormon -je ovlivnovana statiny a liberiny z hypothalamu -produkuje hormony -vznika jako rathkeho vychlipka

intrapulmonarni bronchus

-bronchus- -sliznice kryta respiračním epithelem- viceřadý cylindrický s řasinkami, lamina propria- řídké kolagenní vazivo, elastická vlákna, infiltrované lymfocyty a žírné bunky -tunica fibromusculocartilaginea- fragmenty hyalinní chupavky, hladká svalovina, vazivo seromucinózní žlázy -tunica adventitia- cevy nervy, lymfaticka drenaz -bronchioly- úž neobsahují chrupavku ani sermucinózní žlázy ani lymfatickou tkáň

ret

-na straně vnější= pars cutanea- vrstevnatý dlaždicový rohovějící, obsahuje vousy, mazové žlázy -červeň rtu= pars intermedia- částečně keratinizuje, obsahuje vysoké vazivové papily, četné vennózní pleteně - kosterní svalovina- m. orbicularis oris -vnitřní strana= pars mucosa- epithel vrstevnaty dlazdicovy bez rohovění, obsahuje drobné slinné žlázky, lamina propria mucosae s řídkým kolagenním vazivem -jinač kolagenní vazivo, nervy, tukové vazivo

tlusté střevo

-sliznice obsahuje krypty, ale NE klky, ani řasy -četné lieberkinovy krypty- ale bez penthových buněk na spodu -převládají pohárkove bunky- ochranná funkce na stěnu střevní sliznice, zebezpečuje lepěí posun stolice, dále resorbční bunky- ty jsou v měnšině, endokrinni bunky, lymfaticka tkan -lamina propria obsahuje ojedinele lymfaticke uzlík- ale když už, tak jsou velke a zasahuji až do submukosy -v submukose je cevni a nervoa pletem- plexus submucosus Meisneri -epithel jednovrstevny cylindricky -tenuca muscularis- vnitrni cirkularni, vnejsi longitudinalni -na povrchu serosa- vybiha v apendices epiploicae

myokard

-střední vrstva srdeční stěny -tvořen kardiomyocyty -jádra jsou uložená centrálně, jednojaderné až dvojaorta -příčně pruhovaná srdeční svalovina -interkalární disky mezi bunkami- zajišťují šíření depolarizace mezi kardiomyocyty= tvorba funkčního sycytia -obsahuje lipofuscin (takové granulace na preparátu)- znak opotřebení a toho že se bunky neobnovují -velké množství kapilár tvoří 3 vrstvy- povrchová/ střední- cirkulární/ vnitřní - podélná

jícen

-tunica mucosa, submucosa,musscularis, externa (anventicie) -tunica mucosa-má- lamina epithelialis- vrstevnaty dlazdicovy bez rohoveni, lamina propria mucosae- ridke kolagenni vazivo s drobnými mucinoznimi žlázkami (glandulae oesophageae), lamina muscularis mucosae-hladká svalovina -tunia submucos- tvořena ridkym kolagennim vazivem, mucinozni žlazy, nervový plexus Meisneri, fibroelastické vazivo -tunica muscularis- vnitřní cirkulární, vnější longitudinální- mezi je plexus myentericus Auerbachi-! v horní 1/3 je svalovina příčně pruhovaná, v dolních 2/3 je svalovina hladká -tunica externa- tunica adventicia- řídké vazivo

zub

-zasazen do alveolu, rozeznáváme kořen krček, korunku -sklovina -na povrchu korunky- 96% anorg.- až 90% hydroxyapatit, je produkována ameloblasty, uspořádaná do prismat na povrchu dentinu- tam kde neni sklovina je cement -dentin- 70% anorg. látek- podobá se kosti, odontoblasty vystýlají dřeňovou dutinu- vysílají jemná Tomesova vlákna- ta jdou v dentinových kanálky, nad odontoblasty najdeme světlejší vrstvu= predentin (nemineralizovaný dentin) -pulpa= cavitas dentis, rosolovité vazivo s cévami a nervama, fibroblasty, kolag. vlákna - cement- kryje povrch kořene, Scharpeyova vlákna se upínají do cementu z periodontu - periodontální vazy- husté kolagenní vazivo

glandula parotis

-čistě serózní exokrinní tubulozní velká slinná žláza- největší ze slinných žláz -skládá se z laloků-> lalůčky-> aciny -obsahuje serózní bunky (jsou vidět serózí granula, jádra uprostřed buňky), vsunuté vývody z acinů (jednovrstevný plochý až kubický ep)--->, žíhané vývody (1vrst cyindrický)----> hlavní vývody interlobulární , adipocyty, nervy, arterie, vény, vazivové septum, lymfatická tkáň

varle

2 fyce: tvorba spermií a tvorba testosteronu obal- tunica vaginalis- lamina parietalis a visceralis, pak /tunica albuginea= pouzdro z hustého kolagenního vaziva- do nitra pronikají vazizová septa- tvořeny řídkým kolagenním vazivem a Leydigovymi buňkami -na povrchu tunica albuginea je jednovrstevny dlazdicovy epithel= mezothel - septa rozdělují na lalůčky- kazdy lalucek obsahuje 1 až 4 stocene semenotvorne kanalky -na periferii kanálku- v obalu jakoby- Myoidní buňky- sploštělé jádro -stočené semenotvorné kanálky= tubuli seminiferi contorti- vystlány zárodečným epitelem bunky nasedají na bazalni membránu - podpůrné buny (Sertoliho)- buňky s viditelným jadérkem- zajišťují hematotestikulární beriéru -spermatogonie- při bazální membráně- hodně tmavé jádro -spermatocyty 1. řádu - zhrubělý chromatin -spermatocyty 2. řádu- nejdou videt moc casto -časná spermatida- kulovitá malá -pozdní spermatidy- kapičky malinkaté -mimo kanálky v intersticiu- fenestrované kapiláry, nervy, makrofágy, intersticaální endokrinní bunky- Leydigovy vuňky (produkují testosteron) (eosinofilní- světle ruzové) spermie opouštějí přes tubuli recti-> rete testis v mediastinum testis (1vrst. kubický)-> dustuli efferentes testis (1vrst. kubický až cylindrický s mikroklky)-> ductus epidydimis (víceřadý cylindrický s řasinkami)

ledvina

2 pouzdra- capsula fibrosa, capsula adiposa- fibrosa- tuhe kolagenni vazivo neuspořadane, navazuje na parenchym, adiposa- tukovy obal -základni funkcni jednotka je nerfon- ledvinové tělísko-> tubulus-> sběrací kanálek kůra -ledvinové tělísko (Malphigiho tělísko)- kapilární klubíčko (glomerulus), obklopeno dvouvrstevným Bowmanovým pouzdrem , ledvinné tělísko má cévní pól, kde vstupuje a vystupuje arteriola (vas afferens, efferens), močový pól (tam kde navazuje proximalni tubulus) - oporou glomerulu je mesangium -Bowmanovo pouzdro- zevní list- jednovrstevný dlaždicový epithel, vnitřní list- podocyty s pedikly - arterie, vény, -proximální tubulus- tmavší cytoplazma (do růžova), méně pravidelné lumen a rozstupy jader, (od proximálního tubulu dále- jednovrstevný kubický epithel) -distální tubulus- pravidelný kulovitý tvar, bílé lumen, jádra rovnoměrně daleko od sebe, přikládá se k vas afferens- tvoří macula densa- juxtaglomerularni aparat- tvorba hormonů renin a erythropoetin- řízení osmotického tlaku -dřeň- tlusté segmenty Henleovy kličky- vypadají podobně jako distální tubuly- vystláty jednovrstevným kubickým epithelem, -tenké segemnty Henleovy kličky- jednovrstevný dlaždicový epithel -sběrací kanálky- jdou vidět mezibuněčné hranice, cytoplazma světlejší

epiglotis

2 povrchy- linguální a laryngeální -linguální- epithel vrstevnatý dlaždicový bez rohovění, obsahuje chuťové pohárky -laryngeální- epithel víceřadý cylindrický s řasinkami a pohárkove bb -lamina propria mucosae obsahuuje - řídké kolageníí vazivo, seromucinózní žlázy a jejich 2vrst. cylindrické vývody, lymfatickou tkáň -podklad tvoří elastická chrupavka- obsahuje malé izogenetické skupiny a elastická vlákna, základem jsou chondrocyty, obalena perichondriem- z hustého kolagenního vaziva,pod jsou chondroblasty (na okraji) -obsahuje i tukovou tkáň, nervy, cevy

Penis

3 topořivá tělesa- 2 corpora cavernosa, 1 corpus spongiosum -topořivá tělesa- corpora cavernosa- obauje je tunica albuginea-husté kolagenní vazivo, obsahuje erektylní tkáň- tvořená venózními (cavernózními) lakunami (prostory) vyplněnými krví, lemovány endothelem bez fenestrací, kolem pojivová tkáň - trámce s bunkami hladké svaloviny- ty více růžové- -corpus spongiosum- obsahuje urethru- vystlána vrstevnatým cylindricým epithelem, v okolí mucinózní urethrální žlázky

ureter

=močovod -hvězdicovité lumen -hladká svalovina promísena s vazivem a uspořádána do spirál- různé průřezy -tunica mucosa- epithel přechodný (urotel)- umbrella cells, lamina propria z řídkého kolagenního vaziva, kapiláry -tunica muscularis- bunky hladké svaloviny na různých průřezech (naopak vrstvy- vnitřní spíše longitudinální, vnější spíše cirkulrní) -tunica adventicia- řídké kolagenní vazvo s cevama

bříško prstu

KUZE TLUSTÉHO TYPU - nemá apokrinní a mazově žlázy, nejsou zde vlasové folikuly - jsou zde pouze malé potní žlázy -nejsou zde melanocyty= není pigment - obsahuje stratum lucidum epidermis, dermis, hypodermis epidermis- epithel vrstevnaty dlaždicový rohovějící, epidermis do dermis vybíhá jako epidermalni čepy- dermis naproti tomu vyhiha jako vazivové papily -stratum basale- kubické bb, sedí na lamina basalis+ melanocyty- syntéza melaninu -stratum spinosum- nacházíme zde mimo jiné Langerhansovy bunky- součást monocytomakrofágového systému -stratum granulosum- bazifilní vrstva s keratohyalinovými granula -stratum lucidum- tenká průsvitná vrstva- bunky už nemaj jádra ani organely, jsou vyplněny keratinovými filamenty -stratum corneum- bezjaderné zrohovatělé elementy- je mohutné u kuže tl. typu- dále rozlišujeme strutum conjuctum a stratum disjunctum, jdou vidět vývody malých potních žláz - stratum basale a stratum spinosum dohromady= stratum germinativum -dermis- připojuje epidermis k podkoží stratum papillare- řídké kolagenní vazivo, je velmi buňěčná- fibroblasty (světlé) a fibrocyty (tmavší), makrofágy, cévy nervy stratum reticulare- husté kolagenní vazivo neuspořádané, málo buňěčné, hodně elastických vláken -Meissnerova hmatová tělíska- ve stratum papillare dermis- mechanoreceptor= hmat -Krauseho tělísko= vnímání chladu -ekrinní potní žlázy (světlejší)- jednoduché stočené tubulozní žlázy a jejich vývody s dvouvrstevným kubickým epithelem (tmavší)- ústí na povrch epidermis, po obvodu- myoepitelové buňky -Fatter-Pacciniho tělíska- mezi dermis a subcutis- tlak a vibrace- Velká- uprostřed axon a Schwanovy bb+ vrstvy perineuria -subcutis- vaterpachhioniho tělíska, tuková tkán, ekrinni potní žlázx s bazalne ulozenymi myoepitelovými bb

jazyk

Sval. org. složený ze snopců kosterního svalstva -na povrchu je vrstevnatý dlaždicový bez rohovění -vybíhá v papilly vybihajici z lamina prppria- nejpočetnější jsou nitkovité papily- papillae filiformes- ty neobsahují chuťové pohárky -dále houbovité papily- pepillae fungiformes- ty obsahují chutové pohárky, josu na povrchu zrohovatělé -listovité papily- papillae foliatae- tkay obsahují chutove poharky -hrazene papily- papillae vallatee- tqky chutove poharky -lamina propria mucosae - obsahuje řídké kolagenní vazivo vybbihaji zde papily na povrch -lamina muscularis mucosae- obsahuje kosterní svalovinu -obsahuje mucinozní žlázy- Weberovy žlázy, které jdou přes Weberovy vývody, chut´vé pohárky jsou omývány sekretem i z Ebnerových serozních žláz -obsahuje artérie, vény, nervy, tukovou tkáň - obsahuje lymf. tkáň- tonsila lingualis

aorta

arterie elastického typu -tunica intima- endothel -jednovrstevny dlaždicovy , lamina elastica interna -tunica media-je nejsilnější, obsahuje hl. svalovinu- tvořena leiomyocyty (bunky hl. svaloviny), elastické membrány, lamina elastica externa těžko rozlišitelná -tunica adventitia- obsahuje vasa vasorum, nervi vasorum, kolagenní vlákna

n. ischiadicus

axon- okolo je myel. pochva- Schwanovy buňky s jádry, okolo jednotlivych vlaken- endoneurium, jádra schvanovych bunek, mezi svazkami- perineurium, na povrchu epineurium kosterní svalovina vazivo a fibrobůasty cyty

micha a spin. ganglio

canilis centralis- vystlaný ependymem šedá hmota- obsahuje těla neuronů- neurony multipolární/astrocyty (kolaté ne tak tmavé), Oligodendrocypy (kulate tmavé), mikroglie (protáhlejší)/ dále mezi buňkami vedou axony, dendrity a výběžky podpůrných buněk bílá hmota- obsahuje axony , podpůrné buňky= astrocyty, oligodendrocyty obaly- -dura meter= husté kolagennní vazivo/ --arachnoidea mater- bezcévá vazivová tkáň- retikulární a kolagenní vlákna- má 2 části- tenkou vrstvuv kontaktu s durou, dále system trabekul- mezi je subarachnoideální prostor vyplněn MMM -pia mater- v kontaktu s bílou hmotou- řídké kolag vazivo a obsahuje cévy Spinální gangl.- nisslova substance - pseudouniplární buňky- centrálně jádro, světlá cytoplazma, lipofuscin nejde vidět - Satelitní buňky- podpůrné

funiculus spermaticus

ductus deferens (chámovod), arterie, venosni plexus- plexus pampiniformis, nervy, m. cremaster- kosterní svalovina ductus deferens- trubice, zřasená sliznice, epithel- dvouřadý cylindrický se stereociliemi, lamina propria, tunica mucosa- 3 vrstvy hladké svaloviny- vnitřní longitudinální, střední cirkulárni, zevní longitudinální -obalu jej adventicie -ústí do urethry jako ductus ejaculatorius dále součást semenného provazce je- arterie, nervy, veny- plexus pampiniformis- ochlazují, tuková tkáň, m. cremaster- kosterní svalovina

štítná žláza

endokrinní žláza základní stavební jednotka- folikuly- stěna tvořena jednovrstevným epithelem, folikulární bunky, uvnitř je koloid= thyreoglobulin, kolem folikulů je řídké kolagenní vazivo, parafolikulární bunky (c-bunky= světlejší- produkují kalcitonin), kapiláry -obalena vazivovým pouzdrem- 2 listy- vnitřní vybíjá jako septa do nitra a rozděluje na lalůčky -produkce hormonů T3/ T4- thyroxin, trijodthyronin

močový měchýř

epithel- přechodný epithe (urotel) sliznice je hodně zvrásněná -lamina propria- řídké kolagenní vazivo, cévy, nervy, lymfocyty -lamina muscularis mucosae -tunica muscularis- hladká svalovina- 3 vrstvy- stratum plexiforme (síťová vrstva), stratum circulare, stratum longitudinale -tunica externa- (advetitia (řídké kolagenní vazivo)) i serosa (tvořená pobřišnicí)- mezotel

děloha

fundus, isthmus, cervix, preparát v pozdní sekreční fázi - endometrium- tunica mucosa- epithel- jednovrstevný cylindrický (bb s kinociliemi a bb sekreční), jednoduché tubulozni žlázy= glandulae uterinae, rozlišujeme stratum funkcionale- (stratum compactum, spongiosum) a stratum basale -lamina propria je VELmi buněčná - endometrium v proliferační fázi- úzké glandulae uterinae, početné mitozy buněk žlázek, slizniční vazivo bohaté na buňky -v sekreční fázi- slizniční vazivo bohaté na fibroblasty, těl žlázek jsou rozšířená a stočená -myometrium- nejsilnější vrstva/ hladká svalovina probíhající longitudinálně, cirkulárně, šikmo, prostoupené vazivem -perimetrium- pak přechází do parametria

mamma nonlactans

glandula mammae- tvoří ji 15 až 20 složených tuboalveolárních, každá žláza tvoří vlastní lalok, laloky odděluje husté kolagenní vazivo a tukková tkáň - ductus lactiferus- na konci sinus lactiferus- vyúsťuje jako porus lactiferis -převládá tuhé kolagenní vazivo, tukové bunky, -žlázy- intralobulární vývody- jednovrstevný kubický, nerozvětvené uzavřené alveoly- tmavší- při produkci mléka se alveoly zvětší

kompatní kost

harvesův kanálek, osteocyty, 5-20 kostní lamely, harvesův systém

vejcovod

infundibulum, ampula, isthmus, pars uterina -tunica mucosa- odstupují podélné řasy- v pars uterina řasy vymizí uplně/ v isthmu a ampule tvoří labyrint -epithel- jednovrstevný cylindrický, buńky řasinkové- s kinociliemi, buňky sekreční- tmavší bez řasinek- prdukce tubárního sekretu -lamina propria- řídké kol. vazivo, cévy, nervy- navazuje na ni rovnou tunica muscularis - tunica muscularis- vnitřní cirkulární, zevní longitudinální -subserosa- bohatá na cévy -tunica serosa

zadn segment oka

jde vidět- sítnice, sclera, choroidea, n. opticus, okohybné svaly sítnice- 10 vrstev- -pigemrntová vrstva, tyčinky + čípky, stratum limitans externum, stratum nuclere externum, stratum plexiforme externum, stratum nuclere internum, stratum plexiforme internum, gangliové bb, vrstva nervových vláken, stratum limitans internum

ovarium=vaječník

jednovrstevný kubický epithel- peritoneální -pod epithelem- tunica albuginea- vazivová vrstva- pod ní je -kůra-vazivo bohaté na vřetenité buňky- jsou zde uloženy folikuly- obsahují oocyt, folikulární bunky- tvoří membrana granulosa -dřeň-řídké kolagenní vyzivo s cévami a nervy- v sousedství hilu -folikuly- -primordiální folikuly- tvořeny oocytem + jedna vrstva plochých folikulárních bunek nasedajících na BM, v okolí bunky stromální -primární folikul- -unilaminární- jedna vrstva kubických folikulárních buněk (bunky granulosy) -multilaminární- více vrstev bunek granulosy, vytváří se obaly theca foliculi, -sekudární folikul- -vznikají dutinky mezi bunkami granulosy-> vytváří se antrum foliculi vyplněné likvor foliculi -oocyt, krytý zona pellucida -bunky granulosy -antrum foliculi s liquor foliculi -theca foliculi interna, externa -terciální folikul- má hrbolek- cumulus ooforus -kolem oocytu zona pellucida, corona radiata -velke antrum foliculi vyplněné likvor foliculi, tenká vrstva bunek granulosy -teca foliculi interna- epitheloidní bunky -theca foliculi externa-myofibroblasty corpus luteum- žluté tělísko- ze stěny terciálního folikuku - z bunek granulosy- granulosaluteinní bunky- světlejší- progesteron - z theca foliculi interna- thecaluteinní bunky- růžovější- estrogeny -obsahuje krevní straženinu -vznika z něho bile tělísko -bíle tělísko- tvořeno kolagenem, postupně zaniká- je konzumováno makrofágy, dále tvořena fibroblasty

nadvarle

koncové úsek stočeným semenných kanálků jsou už jen Sertoliho buňky- navazují na ně tubuli recti, dále rete testis -rete testis- epithel jednovrstevný kubický, síť kanálků, které anastomosují- nachází se ve vazivu mediastina -ductuli efferentes- navazují na rete testis- mají zvrásněné lumen- tvořené buňkami kubickými s mikroklky a cylindrické s kinociliemi- to tvoří to vroubkované lumen- kolem kanálků je hladká svalovina -ductus epydidymidis- navazuje na ductuli efferentes- má pravidelné lumen- epithel dvouřadý cylindrický- bazalni bunky a bunky cylindricke se stereociliemi- uvnitř lumen máme spermie- okolo kanálků je hladká svalovina schopná kontrakce- ductus epididymidis tvoří hlavu tělo a ocas nadvarlete - z nadvarlete pokračuje jako pokračování ductus epidydymidis ductus deferens= chámovod-je součástí funiculus spermaticus

mozeček+ plx. choroiudeus

kura, dřen KŮRA-stratum granulosum, purkinjese, moleculare -vybíhá jako možečková folia -STRATUM GRANULOSUM- malé multipolární nerurony= granulární buňky- tvoří synapse s mechovými vlákny v tzv. glomeruli cerebellares, jejich axony jdou do stratum moleculare- aktivují purkiňovy, košíčkové i hvězdicové buňky- jsou to jediné aktivační nerony v mozečku/ další buňky- Golgiho buňky/ dále se zde nachází axony Purkinovych bunek a mechová vlákna STRATUM PURKINJESE- (neboli stratum gangliosum)- prostřední vrstva- vyskytují se zde Purkiňovy buňky- multipolární neurony- jejich dendrity se mnohočetně větví ve stratum molekulare, axony procházejí stratum granulosum směrem k mozečkovým jádrům STRATUM MOLEKULARE- nejpovrchovější vrstva- košíčkové a hvězdicovité buňky/ dále paralelní vláka= větvení axonů granuárních buněk ve tvaru písmene T/ šplhavá vlákna- takže i dendrity purkiňových buněk bílá hmota- jsou zde myelinizované axony, skupiny multipolárních jader- tvoří mozečková jádra, aferentní vlákna- mechová a šplhavá -pl. choroideus- Vytvořen z pia mater, vyskytuje se ve 3., 4 . a postranních komorách/ jedina vychlipena žlaza v tele= to znamená že žlázové bunky jsou venku a vazivo s cévami je uvnitř, na povrchu jednovrstevný kubický epitel s mikroklky, produkují MMM, řídké kolagenní vazivo s cévami v uvnítř ose klku- fibrocyty fibroblasty

axilla

kůže tenkého typu= tlouěťka epidermis je nižší -bez stratum lucidum -melanocyty- pigment -vlasové folikuly -kožní žlázy- ekrinní= potní žlázy- ústí na povrch epidermis,/velké apokrinní žlázy (aromatické)- myoepiteliární buňky- rozvětvené tubulozní žlázy, ústí do vlasového folikulu/mazové žlázy- holokrinní typ sekrece- ústí do vlasového folikulu, jsou rozvětvené - u žláz nacházíme myoepitelové bunky - vávody jsou dvouvrstevné kubické - vlasový folikul- vnitřní a vnější epitelová pochva, vazivová poochva

nadledvina

na povrchu je pouzdro z hustého kolagenního neuspořádaného vaziva -stroma z kůry a dřeně -kůra- 3 zony- -zona glomerulosa- nejpovrchněji, bunky uspořádané do klubíček, málo lipidových kapének, sacernuje mineralokortikoidy= aldosteron -zona fasciculata- největší část kůry, tvoří trámce epithelových buněk- kolmé na vazivový obal, kapiláry, Hodně lipidových kapének- spongiocyty, sacernuje glukokortikoidy= kortizol a kortikosteron a androgeny -zona reticularis- jsou přítomna granula lipofuscinu, bunky jsou acidofilní (tmavší), méně lipidových kapének/ taky androgeny a glukokortikoidy -multivakoulární adipocyty- tvoří hnědou tukovou tkáň -dřeň- sacernuje katecholaminy- adrenalin, noradrenalin obsahuje- chromafinní buňky (modifikované neurony) seskupené do trámců, nervové bunky, vlákna ANS

mozek-

nejzevněji- -lamina molecularis, lamina granularis externa, lamina pyramidalis externa- těla menších pyramidových buňěk, lamina granularis interna- převažuje v senz. oblastech, lamina pyramidalis interna- velké pyramidové bb. včetně Betzeových pyramid 120mikrometrů- 5%/ lamina mutiformis -cevy se zanořuí do kury, gyri -v bile hmote nervová vlákna

tonsila palatina- patrová mandle

ohraničena vazivovým pouzdrem proti stene hltanu, z neho jsou do mandle vazivová septa- vytvari hluboke krypty- v nich najdeme detritus= oloupané epitelie, leukocyty, bakterie -epithel- vrstevnaty dlazdicovy bez rohoveni, čast jsou do něho zavzaty lymfaticka tkann pod epithelem muze byt ridke kolagenní vazivo -lymfatická tkán- tvori lymfatické folikuly se svetlejšimi zarodečnymi centry -stroma je tvořeno retikulárním epitelem

lymfatická uzlina

opouzdřený sekundární lymfatický orgán vmezeřeny do prubehu miznich cev- aferentace na konvexní plochu, eferentace z hili, arterie i vena vstupuje i vystupuje v hilu -na povrchu ji obaluje capsula fibrosa z husteho kolagenního vaziva, pod ní je subkapsulární sinus -intersticium je tvořeno retikularnim vazivem (NE ret. epithelem), do intersticia zasahuje capsula fibrosa jako trámce/trabekuly - mezi trámci a intersticiem se nachází mízní splavy osázené makrofágy- subkapsularni sinus, peritrabekulární sinus, medullarni/ dřeňový sinus -kůra- pod pouzdrem- nahromadění lymfatických uzlíku (lymfatické folikkuly) tvořených B- lymfocyty- mají zarodečné centrum (svetlejsi) a plášťovou zónu (tmavsi)- tvořena menšimi lymfocyty -parakortex= vnitřní část kůry- nahromaděny T lymfocyty- je světlejší- thymus dependentí zona -dřeň- dřeňové provazce (B lymf.) ,mízní splavy ústí do eferentní mízní cévy

slezina

opouzdřeý sekundární lymfatický orgán -na povrchu vazivové pouzdro (husté neuspořádané kolagenní vazivo) zaashující do parenchymu jiako trabekuly (vazivová septa) -podkladem parenchymu je retikulární vazivo -parenchym tvoří bílou a červenou pulpu -bíla pulpa- kolem centralní arterie- tvořena- -periarteriolární lymfatická pochva (T- lymfocyty)- tmavší barvení- bezprostředně obaluje cévu -lymfatický folikul- oblast B- lymfocytů, obsahují většinou zárodečné světlejší centrum a tmavší folikulární plášť, jiný název= Malpighická tělíska sleziny -marginální zóna- barví se světleji, hranice mezi bilou a červenou pulpou, hlavne B- lymfocyyt -červená pulpa- složená z dřeňových provazců (Billrothovy provazce), sinusů (endothelove bunky) , erythrocyty, makrofágy (fagocytují zestárlé červené krvinky), plazmatické bunky, lymfocyty

apendix

podpsat stavbu travici trubice -epithel jednovrstevny cylindricky -četné poharkove bunky (bile) -Velké mnozství lymfatických folikulů v mucose -lieberkinovy krypty- OBSAHUJí panethovy buňky -V lamina propria je imfiltrovana ymfaticka tkan- velmi široká- ostatní vrstvy jsou normalni -tunica externa-- serosa

žaludek- pylorus

popsat 4 vrstvy travici trubice -tubulozni mucinozni zlazyna spodine krypt -lamina propria obsahuje lymfaticke uzlíky -jinač to same co fundus -hlubší foveolae něž fundus

tenke strevo- jejunum

popsat stenu travici trubice -na spodine krypt- Panethovy bunky- imunitní systém- eosinofilní granula na spodině lieberkuhnuových krypt - v submukose nejsou Brunnerovy zlazy! -dlohe prstovite klky -velke mnozstvi poharkovych bunek -liberkinovy krypty -entorocyty

thymus mladý+ 31 let

primární lymfatický orgán v mediastinu -dvojitáý původ- lymfocyty z mezenchymu, retikulární epithel- z endodermu -orgán obaluje vazivový obal, vniká do parenchymu thymu a vytváří vazivová septa a rozděluje thymus na nepravé lalůčky, cevy, nervy -v lalůčcích rozeznáváme - stroma je tvořeno retikulárním epitelem a je rozdeleno na kuru a dren -tmavší kůru- hlavně thymocyty (prekursory t- lymfocytů)- malé lymfocyty, i retikulární epithelvé bunky -světlejší dřeň-převládají retikulární epithelové bunky, meně thymocyty, Hassalova tělíska(více na thymus 31 let)(eosinofilní agregáty, shluky retikulárních epithelových bunek) 31 let-po pubertě involuce- redukce hlavně kůry a je nahrazována tukovým vazivem, zvyšuje se množství Hassalových tělísek

glandula vesiculosa

semenné váčky -výchlipka ductus deferens -tvobice se zřasenou sliznicí- jeví se jako labyrint -epithel jednovrstevný nebo víceřadý cylindrický, lamina propria, -vrstva hl. svaloviny- vnitřní cirkulární, zevní longitudinální -sekret- tvoří 70% objemu ejakulátu- bohatý na fruktozu- zdroj energie pro spermie -na povrchu vazivoá adventicie

pochva

sliznice, svalová vrstva, adventicie -nejsou zde žlázky!! -epithel- vrstevnatý dlaždicový nerohovějící- bb velmi světlé protože obsahují velké množství glykoproteinu slizniční vrstvy= stratum basale, parabasale, intermediale, superficiale -obsahují hodně glykogenu- ten je přeměňován bakteriemi (latobacillus acidofillus) na kyselinu mléčnou- ph4 -lamina propria- řídké kolagenní vazivo s hustou cévní pletení (transudace tekutiny- z krve do tkáně, hojně zastoupena elastická vlákna, výrazná lymfatická a neutrofilní infiltrace -tunica muscularis- vnitřní cikularni, zevni longitudinalni -adventicie

spongiozní kost

složena z kostěných trabekul- mezi trabekulami jsou vyplněny červenou nebo žlutou kostní dření/ osteoblasty klasty cyty

glandula sublingualis

smíšená exokrinní rozvětvená tuboalveolární žláza- setrozni i mucinozni složka, ale převládá mucinózní složka -mucinozni bunky- jadra na periferi, hlenová granula -serozni bunky- jadra uprotřed bunky, granula v cytoplazmě -tuboalveolarni žláza- tubulozní usek je mucinozní, alveolární usek je serozní ===> Gianuzziho lunula- na mucinózní usek nasedá serozní čepička -vývody s dvouvrstevným nebo jednovrstevným cilindrickým epithelem -obsahuje vazivová septa -na povrchu vrstevnatý dlaždicový bez rohovění - chybí vsunuté vývody

glandula submandibularis

smíšená seromucinozni tuboalveolární žláza, převážně serozni -v serozni časti jsou časté žíhané vývody s cylindrickým epithelem -obsahuje tukoovu, nervoovu tkan, arterie , veny

přední segment oka

stěna oční kouse- tunica externa= sclera,cornea/ tunica media= choroidea, corpus cilliare, iris,/ tunica interna= sítnice cornea- 1. vrst. dlaž ep, nerohovějící/ 2. Bowmanova membrána/3. stroma/4. Descemetova membrána/5. vnitřní 1vrst. plochý epitel

žlučník-

tunica mucosa- epithel jednovrstevný cylindrický s mikroklky (resorpčn epithel- koncentruje žluč z jater) -tvořen cholecystocyty (mají resorpční i sekreční funkci) + lamina propria (z řídkého kolagenního vaziva)- tvoří četné záhyby (Rokitanského-Aschoffovy sinusy). - při ductus cysticus vytváří sliznice tuboalveolární žlázy- produkují hlen (v malé míře produkuje hlen i epithel) -lamina muscularis mucose - CHYBí -tunica muscularis- tovřena hl. svalovinou (hlavně cirkulárně)- vystřikuje žluč ze žlučníku -tunica externa- kryta serózou, ale na horní straně, při styku s játry kryje žlučník ADVENTICIE

trachea

tunica mucosa- epithel viceřadý cylindrický s řasinkama, a pohárkové bunky= jednobuněčné mucinozni žlázky (v bifurkaci je vrstevnatý dlaždicový bez rohovění), bazální membrána, lamina propria- řídké kolagenní vazivo, obsahuje lymf. uzlíky, seromucinózní žlázy, cevy, nervy, lamina muscularis mucosae chybí! tunica submucosa- rikde kolagenní vazivo, cevy, nervy, seromucinozni žlázy tunica fibromusculocartilaginea- tvořená hyalinní chrupavkou- četné isogen sk. (perichondrium- pod perichondriem chondroblasty, dále pak chondrocyty) a vzadu paries membranaceus- elastické vazivo + hladká svalovina (spojuje volné konce chrupavenk= musculus trachealis)) tunica adventicia-ridke kolagenni vazivo, cev ,nervy

žaludek- fundus

typická 4 vrstevná stěna- tunica mucosa,submucosa,muscularis,serosa -epithel- jednovrstevný cylindrický -sliznice tvoří políčka- areae gastricae, taky se formuje v řasy- plicae gastricae, mezi nimi vklesnatiny- foveolae gastricae (menší než v pyloru), kryta mucinoznim hlenem- do foveaolae gastricae ústí glandulae gastricae- ty produkují alkalický hlen- ten chrání sliznici před poškoením žaludeční stavou - glandulae gastricae- jednoduché tubuloznimucinozni - hlenové bunky- svetle bunky (mucinozni bunky)- v krčku žlázek, v isthmu žlázek -parietalni bunky- velké, světlé- produkují HCl- ve středních usecich žlazek -hlavní bunky- tmavší- produkují pepsinogen- v hloubce žlázek -endokrinní buňky- D- buňky- produkce somatostatinu/ G- buňky- prokdukce gastrinu -submucosa- ridke kolagenni -muscularis - hladká svalovina- vnitřní šikmá, střední- cirkulární, vnejsi longitudinalni?/ plexus myentericus auerbachi -na povrchu serosa- subserozní vazivo pokryté mezotelem

mamma lactans

velke mnozstvi acinů- vytlány cylindrickým epithelem -vaziva ubylo- tuhe kolagenni -zlazovy parenchym se rozrusta -vývody- dvouvrstevny kubicky, myoepithelové bunky

příštítné tělísko

vylučuje parathormon -parenchym- tvořen hlaně hlavními bunkami- malé tmavě fialové bunky produkující parathormon, dále oxifilní bunky- hodně růžové s tmavým jádrem -mezi bunkami jsou pruhy vaziva odstupijící z vazivového pouzdra, obsahují univakuolární adipocyty, cévy -Popsat i stavbu štítné žlázy

játra

zelený trichrom -vazivo se nám barví zeleně, -histologickou stavební jednotkou je jaterní lalůček centrální vény- složený z trámců hepatocytů- uspořádány paprsčitě kolem centralni veny, uvnitř trámce nám probihají žlučové kapiláry bez výstelky-> ty se sbihaji na periferii lalučku do žlučovodů s kubickým epitelem mezi támci jsou jaterní sinusoidy- sbíhají se do centrální vény, jsou vystlány endotelem a mezi nimi se nachazeji Kupfferovy bunky- meji schopnost fagocytovat/ mezi sinusoidou a hepatovyte se nachazi Diesseho prostor- zde cirkuluje tkaňový mok centralni žíly- uprostřed vena centralis , okolo hepatocyty- jedno až 2 jádra, tvoří jaterní parenchym, obsahují inkluze- glykogen uložený ve formě granul -hrpatocyty jsou uspořádány v pruzích - bíle sinusoidy, v nich krev (asi jak z a. hpatica propria, tak z v. portae) - mezi intralobularnimi sinusoidami (v nichž je krev)a hepatocyty probiha vymena latek- v tzv. Disseho prostoru- hepatocyty mají mikroklky sahající do tohoto prostoru pro látkovou výměnu -mezi 2 hepatocyty jsou žlučové kanálky -kolem lalůčku probíhají aa. et vv. circulobulares, v každem druhem rohu v portobilliarnim prostoru vede Glissova trias- vena, ridke kolagenní vazivo nám tvoří portobiliarni prostory- obsahují trias hepatis/ Glissova trias - interlobularni vena (vštev v. poratae), interlobularni arterie (větev a. hepatica propria), žločový vývod (kubický epithel, ve větších cylindrický) -povrch jater je kryt tuhým vazivovým pouzdrem- capsula fibrosa hepatis -kryt (serozou) -funkční jednotku tvoří lobulus venae interlobularis- tvar trojuhelniku, vrcholy tvoří vv. centrales, střed je nejlépe zásoben nejmenší- primární acinus

plíce

základní funkční jednotka- alveolus- jednovrstevný dlaždicový epithel, tvořený pneumocyty tup 1 (97%- malé ploché) a 2(velké kubické-produkují surfaktant- snižuje povrchové napětí alveolu), taky alveolární makrofágy (prašné buňky), alveolokapilární bariera tvořena- pneumocyty 1. typu, bazální membránou, endothelem, elastická vlákna tvoří skelet alveolu - bronchioli- jednovrstevný kubický epithel (jde vidě bronchioli respiratorii, ductus alveolares, sacculi alveolares, alveoli) -drobné cévy, makrofágy, lymfocyty

prostata

žláza -na povrchu tuhé vazivové pouzdro, vybíhá dovnitř a tvoří vazivově- svalové stroma= fibromusculární stroma -složené tuboalveolární žlázky vystlány jednovrstevným nebo dvouřadý cylindrickým epithelem -uvnitř žlázek- prostatické konkrementy= corpora amylacea/ prostatický písek- mohou kalcifikovat -mezi žlázkami je vazivově-svalové stroma


Conjuntos de estudio relacionados

Midterm-Public Speaking-Notes/Quiz/Review?

View Set

Immunology 316 weekly quizzes #4

View Set

Medical Terms: Ch. 8 Final Review

View Set