STATISTIKA A METODOLOGIE - FSS - ot. 7-9

- Výzkumný plán přerušené časové řady

(‚interrupted time series design') - O1 - O2 - O3 - T - O4 - O5 - O6 - O symbolizuje měření daného chování před a po T události, T označuje „přerušení" série měření - umožňuje sledování trendu typy: ▪ využití neekvivalentní kontrolní skupiny ▪ výzkum přerušené časové řady s replikací = stejná léčba nebo opatření je použita na dvou různých místech ve dvou různých časech - není zde kontrolní skupina, jde o replikaci studie ▪ měření několika závislých proměnných ▪ měřím člověka 1x.,2x,3x pak mu dám např. lék a pak znovu->měřím trend té ZP před a po podání (po intervenci, manipulaci NP)

Výzkumný plán s neekvivalentní kontrolní skupinou

(‚non-equivalent control group design') - používá se k vyhodnocení efektivnosti nějakého opatření či léčby - skupina, která podstoupila daná opatření či léčbu, je porovnávána s kontrolní skupinou - náhodné rozdělení participantů do výzkumných skupin není možné (těm co nemají schizofrenii ji nemůžeme dát), proto se jednotlivé skupiny mohou mezi sebou lišit - skupiny jsou porovnávány podle změny, která nastala mezi pre-testem a post-testem - metoda vyrovnání a regrese k průměrnosti - vliv neekvivalentních skupin se mohou výzkumníci snažit redukovat pomocí vyrovnání (‚matching')

dva typy ex post facto výzkumu

- Dva typy: ▪ 1. prospektivní plán -vezmu lidi, co např. 10 let pijí daný nápoj a dám jim test paměti -2. proměnnou (závislou) měříme prospektivně-do budoucnosti (jakou paměť mají teď) ▪ 2. retrospektivní plán vezmu lidi, co např. 10 let pijí daný nápoj a zkoumám např. podle lékařských záznamů jaké měli problémy s pamětí posledních 10 let -pro obě proměnné jdu retrospektivně do minulosti

- Výzkum archivních dat

- data byla sesbírána pro jiný účel než má výzkumníkova studie - neumožňuje náhodné rozdělení participantů do výzkumných skupin, jedná se tedy o kvaziexperiment -výhodou je velké množství dat, která jsou dostupná -některé potřebné informace však mohou chybět - problém zkreslení dat výzkumníkem

Longitudinální projekty

- dlouhodobé zkoumání jedné kohorty; krátkodobé - do 3 let trvání (obvykle v raných fázích vývoje, kdy je vývojové tempo nejrychlejší), střednědobé - 3 až 5 let, dlouhodobé - 10 až 20 let - jedna skupina je studována po určitou dobu vnitrosubjektovým přístupem s opakovaným měřením -nižší externí validita

Mnohonásobná regrese

- existují minimálně dva a více prediktorů - hodnota b u každého prediktoru ukazuje jeho významnost v rámci celé mnohonásobné regrese - koeficient mnohonásobné regrese r a mnohonásobný koeficient determinace r2 - předpoklady: -závislá min. intervalová, prediktory min. kategorické, avšak s nenulovým rozptylem (ne konstanty) - absence vysoké kolinearity - absence intervenující proměnné (ta by korelovala se závislou i prediktory) -homoscedascita, heteroscedascita (scratterplot ZRESID x ZPRED, parciální scatter) - nezávislost reziduí (Durbin-Watson = 2) - normálně rozložená rezidua (histogram, P-P)

druhy neinvazivního pozorování

- fyzické stopy - fragmenty, produkty, pozůstatky projevů lidského chování můžou být přirozené (vznikají bez zásahu výzkumníka - např. odpadky, rozbité okno) X kontrolované (např. na žádost výzkumníka) § stopy použití (nedopalky na ulici, rozložení židlí v místnosti po poradě) § produkty, výtvory - archivní data - nahrávky nebo dokumenty o činnostech jedinců i celých skupin (náhrobky, dopisy, ...)

Kohortový sekvenční design / periodicky opakovaný longitudinální výzkum (semilongitudinální)

- kombinace longitudinálního a průřezového přístupu, zrychlený výzkum - spočívá v longitudinálním sledování několika kohort, které jsou postupně (sekvenčně) přidávány do výzkumu - tímto způsobem lze sledovat nejen změny v jedné kohortě, ale také rozdíl mezi sedmnáctiletými např. v roce 1995 a v roce 2001 - to nám umožňuje kontrolu vnějších proměnných - není nutné začínat jednou kohortou a časové periody mezi měřením jsou na uvážení výzkumníka - mezi nevýhody patří velká časová a finanční náročnost

Korelační výzkum

- korelační výzkum = typ neexperimentálního výzkumného projektu, v němž hledáme souvislosti mezi různými měřenými proměnnými - přináší odpověď na otázku „jak silně souvisí jev a s jevem b?" - s žádnou z proměnných není manipulováno, o žádné z nich neuvažujeme jako o závislé nebo nezávislé - nemůžeme zde mluvit o kauzalitě - korelační výzkum umožňuje predikovat výskyt jevu na základě jevů, s nimiž koreluje

Ex post facto výzkumy

- korelační výzkum, který se podobá experimentu - neprovádí se manipulace s nezávisle proměnnou - není totiž možná nebo žádoucí (pohlaví, onemocnění apod.), její hodnota byla již před výzkumem nevratně nastavena (předem došlo k rozdělení do skupin) - nejdříve se shromáždí údaje o závisle proměnné a teprve potom se retrospektivně hledá v množině možných nezávisle proměnných pravděpodobná příčina (podmínka) zjištěného stavu -nevýhoda: nezávisle proměnné lze jen velmi obtížně kontrolovat -> méně hodnověrné výsledky než u experimentálních výzkumů - interní validita je na tom stejně jako u korelačních výzkumů - je ohrožována velkým množstvím intervenujících proměnných -co s tím --> vyvážení skupin

Multivariační analýza

- multivariační analýza studuje vzájemné vztahy mezi více než dvěma proměnnými

Neinvazivní metody pozorování

- osoby, o nichž sbíráme data, nejsou sběru dat přítomny -> nenaruší to jejich chování - nemáme jistotu vztahu mezi zkoumanými proměnnými

problémy korelačního výzkumu

- problém směrovosti - korelace mezi proměnnými a a b neumožňuje rozhodnutí, zda a způsobuje b nebo b způsobuje a o možným řešením je ‚cross-lagged panel correlation' = korelace mezi proměnnými je získávána v několika různých časových obdobích a umožňuje tak určit, která z proměnných předchází druhé proměnné - problém třetí proměnné o možná existence nekontrolované proměnné c, která zapříčiňuje a i b; pro kontrolu třetí proměnné existuje parciální korelace, která původní korelaci mezi a+b očistí od korelace mezi a+c a b+c

Základní postup při rozhovoru

- příprava - s kým, o čem a jak budu hovořit - úvod - představení se, vysvětlení účelu rozhovoru, dohoda o zaznamenávání, navození důvěry - zahřívací kolo - jednoduché neohrožující otázky - hlavní náplň rozhovoru - zklidnění - uvolnění napětí, pokud se nashromáždilo - uzavření - debriefing, poděkování, rozloučení se doporučení-- trychtýřovité řazení otázek - od nejobecnějších ke konkrétnějším

statistika v korelační studii - scatterploty, RA

- u korelační studie je důležitý široký rozsah skórů, restrikcí rozsahu dojde ke snížení korelace - scatterploty poskytují vizuální reprezentaci vztahu mezi proměnnými, který ukazuje korelace - predikce založená na korelačním výzkumu se nazývá regresní analýza o pokud mezi proměnnými existuje silná statisticky signifikantní korelace, pak můžeme ze skóru jedné proměnné predikovat skór druhé korelované proměnné o regresní přímka y = a + bx: přímka, která nejlepším možným způsobem sumarizuje body ve scatterplotu

Faktorová analýza

- velké množství proměnných je navzájem korelováno, následně pak mohou být skupiny určitých proměnných sloučeny dohromady do tzv. faktorů

Průřezové projekty

- vybereme jedince různého věku, z různých generací a u nich sledujeme danou charakteristiku, vybíráme skupiny lidí, kteří jsou si v jistých ohledech rovni; mezisubjektové; většinou měřeni jednou - způsoby vyrovnávání skupin: - skupinové srovnávání - skupiny pro nás jsou stejné, pokud mají stejné průměrné hodnoty znaků, které zkoumáme -párové srovnávání - ke každému jedinci z věkové skupiny přiřadíme jiného z druhé (další) skupiny se stejnými znaky -riziko kohortového efektu = lidé z různých kohort se kromě chronologického věku liší také prostředím, ve kterém vyrostli

Obtíže spojené s pozorováním

- vysoká míra interní validity nemusí implikovat externí validitu - absence interní validity implikuje absenci validity externí

dělení pozorování

- zúčastněné (jsem přímo zapojený) X nezúčastněné (jsem bokem, koukám a zapisuji) - tajné X veřejné - strukturované X nestrukturované - introspekce X extrospekce - vzorkování událostí (prozkoumám jeden děj komplexně) X vzorkování času (zkoumaný jev pouze ve vybraných intervalech)

Logistická regrese

-rozšíření lineární regrese na dichotomickou závislou - predikce kategorických výsledků ze spojitých nebo kategorických proměnných (zda rodič užívá internet) - je náročná na velikost vzorku - nepočítáme, ale odhadujeme metodou maximální věrohodnosti (maximum-likelihood estimation) - z kategorické proměnné udělá logistická regrese dummy proměnné - úkolem je zkoušet více modelů a vyhazovat nefunkční proměnné - předpoklady: o lineární vztah mezi spojitými prediktory a logitem závislé o nezávislost reziduí o dostatek dat - měly by se vyskytovat všechny kombinace kategorických prediktorů o nepřítomnost multikolinearity

koeficient korelace

: udává sílu korelace, nabývá hodnot od -1 po +1 o nejběžnějším je Pearsonovo r, dalšími pak jsou Spearmanovo rho o jedná se o deskriptivní statistiku, inferenční analýza koeficientu korelace zahrnuje rozhodnutí, zda je daná korelace signifikantně větší než 0 (h0: r=0) o koeficient determinace r2 = míra rozptylu jedné proměnné, která může být vysvětlena rozptylem druhé korelované proměnné

Survey -

= sběr dat (zpravidla pomocí dotazníku vyplňovaného respondenty nebo užitím strukturovaného interview) - více než jednom případu, obyčejně v jediném časovém okamžiku - cílem získat množinu kvantifikovatelných údajů o dvou a více proměnných, které poté analyzujeme, abychom nalezli vztahy mezi nimi

dělení rozhovorů

Dělení podle počtu osob: monolog, dyadický rozhovor, triadický a skupinový rozhovor Dělení z hlediska formy: formální a neformální - Dělení podle účelu: zaměstnanecký rozhovor, výzkumný, poradenský či terapeutický a mnoho dalších - Dělení podle cíle: poznávací rozhovor a formativní rozhovor

likertova škála

Likertova škála - často používaný typ škálování - každá položka dotazníku je hodnocena na 5 až 9 bodové škále (většinou liché číslo, bod uprostřed je vždy neutrální) - skór položek, které měří stejný faktor, mohou být sečteny - stejně tak mohou být sečteny a zprůměrovány skóry všech participantů - je dobré položky formulovat oboustranně (pozitivně i negativně)

snížení vlivu pozorovatele v přirozeném prostředí

desenzitizace - postupné přibližování se k objektu, využíváno především u zvířat; habituace - pozorovatel se ve skupině vyskytuje často, aby si na něj skupina zvykla a přijala ho mezi sebe

EXPERIMENTÁLNÍ vs KORELAČNÍ výzkum

experimentální psychologie o manipuluje s proměnnými a pozoruje výsledky o snaží se minimalizovat rozdíly mezi participanty o na místo rozdílů hledá obecná pravidla platící pro všechny - korelační psychologie o hledá vztah mezi přirozeně se vyskytujícími proměnnými o pozoruje proměnné a dává je do souvislostí o hledá a studuje rozdíly mezi jedinci

KAUZALITA / KORELACE

kauzalta = příčinnost, kauzální vztah mezi příčinou a jejím následkem; vztah mezi závislou a nezávislou proměnnou (závislá - důsledek, nezávislá - příčina) - korelace = vzájemný vztah mezi dvěma veličinami, které lze vyčíslit (ordinární, kardinální), vyjadřuje, do jaké míry jsou v diagramu body uspořádány podél přímky, a jak moc se vyskytují tzv. odlehlé hodnoty

NEEXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUMNÉ DESIGNY

na rozdíl od exp. plánů hledajících kauzální explanaci vztahů se snaží o deskripci (a trochu i predikci) - nemanipulují cíleně s realitou, ale spíše ji systematický pozorují a měří - společným znakem je výběr vzorku (část populace, o kt. se chceme dozvědět) a shromažďování relevantních dat

- falešná korelace

o když jeden jev má vztah s jiným jevem (korelují spolu), nemusí mezi nimi být i kauzální závislost o předpoklad o automatické kauzalitě u korelujících jevů může vést k falešným závěrům o př. od 50. let 20. století prudce vzrostla jak úroveň atmosférického CO2, tak také výskyt obezity -> falešný závěr: CO2 způsobuje obezitu

pozitivní / negativní korelace

o pozitivní korelace = vysoké skóry jedné proměnné souvisí s vysokými skóry druhé proměnné, a naopak o negativní korelace = pozitivní skóry jedné proměnné souvisí s nízkými skóry druhé proměnné, a naopak

observační metody

pozorování, analýza produktů, mapy, stopy, experimentální metody, testy

rozdílmezi izomorfní deskripcí a reduktivní deskripcí

snaha o maximálně komplexní záznam chování bez interpretace // chování interpretuji a zařazuji do kategorií)

Hawthornův efekt

vliv pozorovatele na chování