Krizová intervence

Popište, co je to AKUTNÍ REAKCE NA STRES

- ARS je přechodná porucha významné závažnosti -vzniká u člověka bez psychické poruchy, je odpovědí na výjimečný psychický stres -je vyvolaná stresorem = zdrcujícím traumatickým zážitkem (přesahujícím rámec běžné lidské zkušenosti) -vážné ohrožení bezpečnosti, tělesné celistvosti jedince nebo jeho blízkých (živelná pohroma, přepadení, znásilnění..) -náhlá a ohrožující změna v sociálním postavení nebo mezilidských vztazích -U ARS je důležitá individuální zranitelnost a schopnost zvládat stres, k rozvoji poruchy přispívá fyzické vyčerpání -aktivizace normálních vyrovnávacích mechanismů, mobilizace rezerv symptomy ARS variabilní, symptomy se objeví během několika minut a mizí během několika dní: stav „ustrnutí" se zúžením vědomí a pozornosti, neschopností chápat podněty, dezorientace, pláč, strach, zlost, smích, panika.. amnézie suicidální úvahy sebepoškozování regres (žvatlání, cumlání) hypersexuální reakce se ztrátou kontroly sekundární feedback - strach ze zbláznění flashback - dojezd, na malý podnět znovu bouřlivá reakce ARS se dělí na: 1) aktivní - (stimulace sympatiku) - přemíra energie,pobíhání, křik, pláč, pocení, zrudnutí, tachykardie, útěk nebo útok 2) pasivní - (stimulace parasympatiku) emoční zbrždění, nemožnost mluvit, ztuhnutí, „přihlouplé" usmívání, bledost, studený pot, bradykardie - reakce mrtvého brouka (fylogeneticky starší reakce)

Jak se projevy těla v krizi projevují v používaném jazyce člověka prožívající krizi?

-hlava mu třeští, puká, má těžkou hlavu -má naloženo, sotva to nese, nemůže unést -nohy se podlamují, těžké nohy, nohy z vosku, nohy z olova -puká mu srdce, krvácí mu srdce,má balvan na prsou -má něčeho plné zuby, má toho po krk, má toho nad hlavu, -plácá se v tom, topí se...

Jaké jsou časté reakce na krizi? (Jak poznáme, že je někdo v krizi/jsme v krizi)

-pozornost zúžena, vyhodnocování a vnímání reality ovlivněno převládajícím typem obranného chování -agresivní reakce (verbální nebo fyzická) -útěková (pryč z místa, nebo do vnitřního světa) -regresivní (na nižší úrověň psychického vývoje) -panická (extrémní úzkost, ztráta orientace) -derealizace (pocit neskutečna- to se neděje mně) -demoralizace (deprese, bezmoc, beznaděj)

Co je to posttraumatická stresová porucha? (PTSD)

-reakce na traumatickou událost, stav, kdy selže schopnost tento zážitek integrovat mezi ostatní zkušenosti -poruchy spánku, soustředění, úlekové reakce -flashbacky - opakované prožívání události (v myšlenkách, snech a fantaziích), -vyhýbání se místům a situacím událost připomínajícím

Co je klíčové pro řešení krize dle Caplana?

-realistický odhad precipitujících (spouštěcích) událostí -dosažitelnost podpůrné sítě -dosažitelnost vyrovnávacích (coping) strategií -během života vytváříme jejich repertoár -lze použít to, co se osvědčilo -můžeme vytvářet strategie nové

Co je to retraumatizace?

-spojuje člověka se zdrojovou traumatickou událostí s konfrontací s násilím a bolestí s bezmocí a nenaplněnými potřebami (obranami) se způsoby tehdejších kompenzačních strategií -nevede k ukončení a změně vede k popření (odsouzení) vytěsněných (zavržených) částí potvrzuje spojení s vytěsněnými parazitickými částmi našich předků potvrzuje přeznačené hodnoty a pomocné iluze bez impulsů k vnitřní integraci a vytváření nové vnitřní struktury jedince retraumatizace upevňuje staré obranné či kompenzačí strategie (současně už destruktivní) ukotvuje iluzi a nevědomé procesy se zmatkem v identitě často vede k další disociaci psýchy a omezení schopnosti svobodné emocionální akce a reakce i k omezenému používání smyslů každá retraumatizace vyčerpává energetické zdroje a motivaci pro změnu (jako obrana traumatizovaných vytěsněných částí a udržení náročných kompenzačních a preventivních strategií)

Jaká jsou specifika KI při ztrátě (smrti) blízkého člověka?

-těžká krize, zpochybňující vlastní identitu jedince -nutnost opustit pospolité já, které pozůstalý se zemřelým vytvářel -znovu nalézat a nově utvářet já individuální -truchlení je náročný a dlouhodobý úkol, což má vědět truchlící jedinec jeho průvodce tímto obdobím -setkáváme se přitom s vlastními emocemi v procesu truchlení klientů můžeme být angažováni osobně po ztrátě blízkého, zvláště po náhlé nebo tragické smrti zoufalství, bolest , zmatek, pocity neskutečna pozůstalého intervenující v první fází truchlení potřebuje podporu a pomoc celého týmu, nutno zpracovat pocity, aby je procovník nepodsouval klientovi lidé, kteří ztrátu blízkého člověka neodžili odpovídajícím způsobem a přicházejí opožděně, často se skrytou krizí vyjádřenou mnoha psychosomatickými stesky ztráta jako spouštěč krize nerozpoznána, někdy těžkéji objevit pro řešení krize je to však nezbytné

Co je to stres?

-člověk vystaven podnětům, na něž musí reagovat, některé podněty mají podobu zátěže -stres je nespecifická reakce organismu na zátěž, výslednice síly působící na člověka a schopnosti jeho organismu tomu tlaku odolávat -stres se projevuje symptomy adapt. syndromu - 3 fáze: poplachová rezistence vyčerpání

Do jakých tří sfér pulzuje energie u člověka v krizi?

1) Konání 2) Myšlení 3)Cítění

Jaké jsou fáze truchlení dle Kastové?

1) fáze popření - to nemůže být pravda, člověk ztrácí schopnost vnímat a prožívat, zamrzá, musí žít dál, jako by smrt nenastala. Pokud se ztráta odštěpí, nastává prázdnota. Chybou je snaha vyhnout se zármutku. 2) fáze propukání chaotických emocí - bolest, vztek, úzkost, strach, hněv, radost, pocity viny, neklid, poruchy spánku, náchylnost k infekcím, snaha najít viníka. Emoční chaos je nutno vydržet a vyjádřit. Chybou je nepřijaté emoce potlačit, vracejí se v podobě pocitů vin a hněvu. Emoční zmatky nutno přijmout v celém procesu truchlení 3) fáze hledání, nalézání a odpoutávání - člověk myslí jen na zemřelého (fotografie, upomínky, fantazie, sny). Postupné oddělování a uvědomování si výzev. Problémy vznikají a)když se člověk nechce odpoutat b)když zemřelého nahradí bolestí. 4) fáze nového vztahu k sobě a ke světu - ztráta je akceptována, je možné vzdát se bolesti, je možné vstupovat do nových vztahů. Vzniká pnutí mezi touhou navázat plný vztah a strachem znovu se vázat po zkušenosti, že ztráta blízkého člověka přináší zármutek a utrpení.

Jaké jsou kroky KI při práci se sebevražedným člověkem?

1) identifikace sebevraždy -všímat si náznaků, výroků bez budoucnosti (už je to jedno, naši už se mnou nebudou mít starosti) 2) dotazování ( prostor pro emoce, podpora, ocenění) -Jak mám rozumět tomu, že už na tom nezáleží? 3) pojmenování - nezbytné! (s výjimkou dětí) -Mluvíte o sebevraždě? Rozumím tomu dobře, že jde 4) očekávání od smrti úlevu, svatý pokoj... posmrtný život (návrat domů, příště se narodím lépe) 5) svolení Chcete mi snad říct, že na to nemám právo? (projekce klientových pocitů) máte právo jestli se k sebevraždě rozhodnete, nikdo vám v tom nemůže zabránit 6) dotaz na sebevražedný plán Už jste přemýšlel o tom, jak byste svůj záměr uskutečnil? 7) kontrakt o odložení sebevraždy 8)mapování zdrojů podpory, plánování kroků

Jaké typy traumat rozlišujeme?

1) traumata během vlastního života 2) prenatální a porodní traumata 3) systémová traumata (přenosy z rodinného systému) Nebo traumata 1) bodová (jednotlivé krátké události) - přepadení, úrazy, náhlé ztráty blízkých, svědectví násilných činů, narkózy, ztráty vědomí 2) dlouhodobá - těžké úseky života, dětství, trvalé násilí a bolest, 3) vývojová - traumata z nenasycení v jednotlivých vývojových etapách, nezpracovaná archetypální témata 4) separační - spojená s nedokončenými nebo probíhajícími separačními procesy 5) esenciální - odpojení od zdrojových esencí (ztrátě vědomí kdo jsem) Dále: traumata z přerušeného sblížení traumata ze ztráty blízké osoby traumata oddělení od matky traumata násilných činů (prožitých či svědčených) traumata popřených kořenů válečná traumata .....

Jaké jsou vnější spouštěče (precipitory) dle Thoma?

1) ztráta - 1. partnera, zaměstnání, zdraví, víry... 2)změna - kvalitativní či kvantitativní skoky - výhra velké sumy peněz, těhotenství... 3)volba (Buridanův osel) - volba mezi dvěma stejnými kvalitami, případně dvěma negativními možnostmi

Jak se projevuje Ringelův presuicidální syndrom? (hrozí, že by pacient mohl spáchat sebevraždu)

1) zúžení zájmů, stažení se do sebe; zúžení percepce (subjektivního prostoru) 2) potlačovaná (tlumená) agresivita proti sobě; 3) sebevražedné myšlenky, fantazie a sny

Jaké jsou principy KI?

1)okamžitá 2)snadno dostupná 3)kontinuální 4)komplexní 5)kroky redukující ohrožení 6) podporuje spoléhání na vlastní síly člověka, ne závislost

Jaké jsou přirozené coping mechanismy?

1)svépomoc, podpora účinných postupů 2)coping mechanismy odvozeny od útoku, útěku a ochromení 3)útok - útěk - panika 4)útlum - ztuhnutí 5)regrese -Jde o návrat na nějaký z již prožitých, primitivnějších stupňů mentálního vývoje (předškolní věk, mladší školní věk, puberta). 6)disociace -Nejtypičtějším znakem všech disociativních jevů je odloučení od reality 7) skotomizace - proces neuvědomovaného psychického znehodnocování reálných faktů a vztahů, které se jedinec sám před sebou snaží zastřít („nevidět"), automatická obrana „já " proti popíraným obsahům, psychicky podmíněné popírání prokazatelných skutečností.

Jaký jsou fáze krize dle Caplana?

1. fáze - pocit ohrožení zvyšuje úzkost, člověk aktivuje své vyrovnávací strategie 2. fáze - další zmatek, pocit nedostatku kontroly nad situací, řešení pokus - omyl, 3. fáze - člověk se snaží předefinovat krizi, je schopen vnímat své pocity a dělat rozhodnutí, je otevřený pomoci zvenčí 4. fáze - je ohrožena psychická i fyzická integrita člověka

Jaké je desatero společných charakteristik sebevražd dle Shneidmana?

1.podnětem je nesnesitelná psychická bolest 2.stresorem jsou frustrované psychologické potřeby 3.účelem sebevraždy je nalézt řešení, vyprostit se 4.cílem je zbavit se vědomí 5.emocí je beznaděj - bezmoc 6.převládajícím znakem vnímání je zúženost (buď a nebo) 7.kognicí (poznávání) je ambivalence 8. mezilidsky převládá sdělování úmyslu 9. činem je únik 10. sebevražda je konzistentním a celoživotním vzorcem vyrovnávacích způsobů chování (sklon k trvalému pociťování duševní bolesti, k uzavřenosti a k myšlení „buď a nebo", sklon unikat)

Vyjmenujte některé z mimořádných stavů vědomí

1.změny myšlení 2.časového prožívání 3.ztráta pocitu kontroly 4.změny ve vyjadřování emocí 5.změny v obrazu těla 6.změny v percepci 7.posun ve vnímání významu a významnosti 8.zážitek nesdělitelnosti tomu, kdo to neprožil 9.pocit znovuzrození 10) hypersugestibilita

Co je to trauma?

= silný stresor přesahující rámec běžné lidské zkušenosti, postihuje oblast tělesnou emoční chování myšlení sociální vzniká působením jednoho extrémně silného zážitku, nebo dlouhodobé situace s následnými charakteristikami příčina přichází z vněšku je extrémně děsivá ohrožení života nebo psychické či fyzické integrity navozuje pocity bezmoci proces, v němž je jedinec vystaven -násilí -ohrožení života, fyzického či psychického zdraví selhaly obranné mechanismy systém zpracování pocitů a vjemů v mozku a v těle přetížen -spouští filtrační a pudové automatické reakce modu přežití, včetně strukturálních psychických změn (vytěsnění, disociace části psyché, identity

Jaký je rozdíl mezi akutním stresovou reakcí a postraumatickou stresovou poruchou?

ARS - symptomy se objeví do několika minut a mizí během několika dní. Je to přechodný stav většinou vyvolaný silným zážitkem nebo změnou ve vztazích, často příznaky paniky, symptomy různé. PTSD - úzkostná porucha, která se rozvíjí po emočně těžké, stresující události, většinou traumatického charakteru. PTSD se projevuje flashbacky a opakují se vzpomínky i ve snech.

Popiště Baldwinův klasifikační systém krize

Baldwin dělí krize od nejméně závažných po nejzávažnější, zároveň je v dělení zdroj stresu od nejvíce vnějšího po nejvíce vnitřní. (6 typů) 1) krize situační - vyvolané především vnějšími podněty (např. změna, ztráta, volba); jde o problematické, ale zpravidla vlastními silami řešitelné situace (např. příprava na zkoušku na VŠ); 2) krize z očekávaných životních změn - jde je většinou alespoň částečně anticipovat a plně či částečně se na ně adaptovat (např. narození dítěte) 3) krize traumatická - vyvolávané silnými vnějšími podněty (stresory), často neočekávanými, s nízkou kontrolou vývoje situace a omezenými zvládacími možnostmi; (bouračka např.) 4) Krize vývojová - plynoucí z dynamiky lidského života (hodnotové konflikty, moc, závislost, láska, sex, žárlivost atd.) 5) krize pramenící z psychopatologie - předchozí psychopatologický vývoj vyvolává novou samostatnou krizi, nebo řešení krize komplikuje (např. u neurotiků, hraničních osobností, charakterových defektů atd.); 6) psychiatrické neodkladnosti - (neodkladné krizové stavy) - zhoršuje se celkový zdrav. stav, hrozí sebepoškození, nebo agrese vůči okolí (akutní psychózy, drogové intoxikace, suicidální jednání) - cílem je rychlá a účinná intervence.

Existují nějaká pozitiva vztahující se ke krizi?

Dynamický náboj krize je potenciálem pro změnu, může jít i o dobrou příležitost. Bez krize se zásadní věci nestanou!! Krize je vyvrcholením nějakého děje, rozhodná chvíle obratu, předěl, zlom, bod zvratu, je podmínkou životního posunu, zrání.

Popište jak je to se situací sebevražednosti dětí

Je to po úrazech druhá nejčastější příčina úmrtí. Narůstá dvakrát do roka, a to při času vysvědčení. Vychází z: rodinných konfliktů - snaha uniknout situace zneužívání vztahů s vrstevníky ze zdravotního stavu: zdravotní omezení, deprese,maskované deprese (vztek, neklid, rvačky)

Co je to Rovnice šťastného manželství?

John Gotman - americký matematický psycholog, vytvořil matematický model po dosazení proměnných předpovídá stálost hodnotného manželského svazku (s více než 90% úspěšností) základem je vnímání kladných a záporných vlastností obou partnerů proměnné získává z rozhovoru partnerů -15 minut normálního rozhovoru -15 minut o dosud nevyřešených věcech hodnocení neverbality, emocionálních výrazů (oči v sloup) slova jako „zase", „vždycky", „jednou", „konečně" důležitá je schopnost vnímat pozitivní reakce partnera a ignorovat reakce negativní v počátcích soužití to prý zvládají skoro všichni tato schopnost se u mnohých postupem času vytratí později pozitiva "záměrně" ignorujeme a častější soustředění na vnímání reakcí záporných projevy pohrdání jsou podle Gotmana klíčovým prvkem pro odhad budoucnosti vztahu poměr pozitivních reakcí k reakcím negativním by měl být 5:1 převaha pozitivních reakcí na druhého naděje osob na trvalý partnerský vztah velmi dobrá při nižším poměru se dají očekávat obtíže

Jaký je rozdíl mezi krizí a traumatem?

Krize - na rozdíl od traumatu, který je definován podnětem (tedy tím, co se stalo) - je vymezována jedincem (tedy tím, komu se to stalo).

Co je to krizová intervence?

Krizová intervence je akutní krátkodobá psychologická a sociální pomoc, která je určena lidem v obtížné životní situaci. Lidé přicházejí, protože svou situaci již nemohou zvládat vlastními silami. Jedná se o první psychologickou pomoc. Jde o vyšetření i terapii zároveň. Cílem je usnadnit člověku v krizi komunikaci, pomoci mu vyjádřit emoce, umožnit správný odhad problému, zpevnit sebedůveru, mobilizovat potřebnou podporu (včetně blízkých lidí). Krizová intervence pomáhá pochopit logiku krize. v KI pracujeme s tím, co je akutní, co vyčnívá a co nejvíce potřebuje pozornost. Není zde vhodné rekapitulovat problémy z minulosti ani se zabývat dlouhodobými vzorci narušeného chování. KI trvá po dobu klientova krizového stavu - dokud není schopen svou situaci konstruktivně zvládat sám. Dokud není schopen rozšířit svou sféru možností, schopen využívat svých přirozených zdrojů podpory.

Co je to krize?

Nouzový stav, který jedinec nedokáže svými silami, svými vlastními vyrovnávacími strategiemi, tzv. coping mechanismy zvládnout v přijatelném čase a obvyklým způsobem. Krize je nenormální situace normálního jedince.

Jakou změnu s sebou přineslo zavedení psychosociální krize jako uznávaného jevu?

Psychosociální krize poskytla rámec porozumění pro asi 15% psychotických pacientů psychiatrických léčeben a ambulancí (odhad u nás podobný jako v USA).Nová diagnostická kategorie zařazená v USA do Diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické asociace (DSM-IV) v roce 1994 (kategorie rozšířena v DSM-V) proč se neozvou? zkušenost nemusí dosáhnout úrovně krize nevědí, kam se obrátit strach z označkování a neadekvátního zásahu jsem blázen? = otázka zkoumání hranic definice sama sebe potřeba bezpečí, nehodnotícího přijetí ocenit jako hodnotné zážitky, součást rozšířeného Já

Co říká Edwin S. Shneidman o sebevraždě?

Sebevražda je téměř vždy způsobena bolestí. psychache = generalizovaná psychická nebo emoční bolest neúnosné intenzity k sebevraždě dojde, když je psychache nesnesitelná malá část případů nadměrné psychické bolesti vede k sebevraždě, ale každý případ sebevraždy pramení z nadměrné psychache Sebevražda směřuje k adaptaci, ke zmírnění psychache, ne nutně ke konci života. Většina sebevražd se vztahuje k frustrovaným potřebám, spadajícím do jedné ze 4 kategorií: 1)zmařená láska, přijetí nebo příslušnost 2)ztráta kontroly, přílišná bezmoc a frustrace (převážně ve vztahu k úspěchu) 3)poškození sebeobrazu a vyhýbání se studu, prohře, ponížení a hanbě 4)roztržka klíčového přátelství a následný žal

Co je to sexuální zneužívání?

Situace, kdy jakákoliv osoba násilím, podvodem, hrozbou nebo sváděním nutí dítě, aby s ním mělo jakýkoliv sexuální kontakt. osahávání masturbace před dítětem orální nebo anální styk soulož prezentace pornografie sdělování sexuálních obsahů jedna ze zúčastněných stran je v pozici bezmoci, zatímco druhá mocí disponuje a zneužívá ji dopady na oběť ovlivňuje typ obranných mechanismů osobnost okolnosti zneužití kvalita zázemí atd.

Jak souvisí Thomova teorie katastrof s krizí?

Thom je matematik a filosof. Jeho matematická teorie katastrof se věnuje náhlým vývojovým zlomům a diskontinuitám. Není tak důležité zabývat se předvídatelnými spojitými jevy.Katastrofy, které se jeví jako nevypočitatelné, mají svůj řád.Katastrofa nastává tehdy, kdy se nacházíme v bifurkačním bodě, tj. na místě, kde se vývoj rozdvojuje a my se můžeme nacházet v několika kvalitativně odlišných stavech (přeskakující jámu, obcházející ji, nebo ležící na jejím dně, nebo útok - útěk). Tvary bifurkačních množin nejsou zcela libovolné, ale odpovídají jednomu ze sedmi elementárních typů katastrof

Jaké jsou tělesné reakce na krizi?

U některých lidí reaguje jako první právě tělo. Projevy: -pocity napětí, bolesti, změny schopnosti cítit některé části těla -neschopnost „stát na svých nohou", člověk ztrácí stabilitu, potácí se, padá -mění se dech, nemožnost se zhluboka nadechnout, jako by se dusil -svalová ztuhlost, únava, špatná pohybová koordinace, bolesti, pocit rozbitého těla

Kdo je dle Reného Thoma člověk v krizi?

V krizi je každý subjekt, jehož stav se projevuje zdánlivě bezdůvodným oslabením jeho regulativních mechanismů a který tento stav vnímá jako ohrožení vlastní existence

Jak Vymětal chápe vznik krize?

aby mohla vzniknout určitá reakce organismu, musí se propojit „vyladěnost organismu" s „vnějším spouštěčem". Tzn. záleží na tom, jak se propojí tělo s konkrétní událostí (vnější spouštěč může být změna, ztráta, volba).

Jaké jsou specifické nároky na pomáhajícího pracovníka při práci s krizí v partnerství/manželství?

analogie s partnerskou nebo rodinnou situací interventa -obtížné udržet si profesní odstup -nadměrná osobní angažovanost nebývá přínosem riziko přenosových a protipřenosových vztahů -emočně zraněný intervent může mít potíž udržet hranice (nebezpečí zamilování) expertství (pro interventa někdy snazší) za experta na vztahy se považuje kdekdo

Jak pracovat s traumaty?

bez retraumatizací a bez přesunu do jiných oblasti života nebo do těla, bez vytvoření nové iluze či jiné chyby pracovat s vědomím všech traumatických procesů a oblastí dopadu traumatu nutno respektovat načasování jednotlivých kroků a velmi individuální proces léčení a integrace nutno vyhnout se prvkům násilí - postupům, strategiím a technikám (retraumatizaci), i když je klient vyžaduje Jak pomoci traumatizovaným lidem: pozorně vyslechnout a respektovat jejich pocity nabídnout podporu a jistotu, ne soucit neradit Identifikovat trauma, nekritizovat a neobviňovat postižené není to charakterová slabost! uvědomovat si, že traumatická událost může mít velký dopad chovat se s úctou, věřit, brát vážně

Jak je to se sebevraždeností pubescentů (cca 11-15)

bouřlivé období proměn touha po absolutních kvalitách bez kompromisů vzdor a budování vlastní autonomie strach z osamění nepřijetí sama sebe nepřijetí vrstevníky problém vyrovnat se s odmítnutím (nešťastné lásky)

Co dělat, když volá dospělá osoba, která se svěřuje se sexuálním zneužitím v dětství?

co se stalo právě teď - rozhodl se svěřit (rozvod, těhotenství..) někdy tragická událost vnímaná jako trest někdy onemocnění nebo úmrtí zneuživatele jasně formulovat, že vinen byl zneuživatel podporujeme vyjádření celé škály emocí tyto emoce pak „normalizujeme" zkoumáme ambivalenci vztahu ke zneuživateli zjišťujeme, co mu může pomoci vyhledat odborníka a zážitek zpracovat (nepřenést to na děti...)

Jaká je Durkheimova teorie sebevraždy?

dvě síly, sociální a morální integrace, které by mohly mít za následek sebevraždu

Jak reagovat na dítě, které volá na krizovou linku kvůli zneužívání?

dát najevo, že mu věříme a jsme na jeho straně pátráme, ke komu má dítě důvěru, na koho se může obrátit zjišťujeme, zda je dítě schopno dojít s naší podporou k někomu kompetentnímu oceňujeme odvahu zavolat ptáme se, co už zkusilo udělat, aby se to neopakovalo dítě nikdy nenese vinu za sexuální kontakt s dospělým odpovědnost je pouze na zneuživateli vytvoření a udržení kontaktu je podstatné nanaléhat na vystoupení z anonymity nepojmenovat popisované zážitky jako týrání či zneužívání, dokud to neudělá volající zbavit pocitu negativní výlučnosti (to se stává) nabízíme varianty řešení krizová intervence nemá situaci vyřešit, ale navázat a udržet kontakt a hledat další adekvátní krok ovládáme svou emoční reakci

Jaká jsou specifika fáze deprese u umírajícího?

fyzický stav zhoršený, uvědomuje si blížící se smrt, není úniku hluboký smutek nad ztrátou zdraví, možností, budoucnosti obraz deprese - antidepresiva, ale nejlépe pomáhá přítomnost člověka, který je s nemocným, naslouchá mu a provází jej mluvit o strachu ze smrti a o všem, co mu jde hlavou, pro řadu umírajících důležité podpora a pochopení fázi deprese zkrátí pracujeme jako s každým člověkem v depresi, pokud navážeme dobrý kontakt, dovíme se hodně o jeho životě, sdílení unavený zmařenou nadějí, vyčerpaný tělesně i psychicky

Jaká je Beckova kognitivní teorie sebevraždy?

hlavním faktorem vznik beznaděje (negativní očekávání od budoucnosti), beznaděj ovlivňuje kognitivní triádu: důvěru v sebe, v druhé a v budoucnost

Jak je to se sebevražedností adolescentů (cca 15-20)

hledání smyslu života hledání vlastního místa na světě hledání vlastní identity nešťastné lásky odlišnost (sexuální orientace) strach ze selhání (maturita)

Jak reagovat na dítě, které si vymyslelo sexuální zneužívání?

i nepravděpodobnou verzi bereme jako pravdivou (traumatické zkušenosti, že jim lidé nevěří) dítě někdy během hovoru řekne, že jde o smyšlenku nesoudit, ale zkoumat dál, co se v jeho životě děje, že ho takové věci napadají může jít o závažný důvod osobnostní nebo vztahový podle všech výzkumů si děti vymýšlejí takové věci zřídka tendence dospělých takovou možnost popírat (ochrana před děsivou realitou)

Co je to psychospirituální krize?

je jednou z forem krize vlastní identity. Jde o stav, kdy u člověka dochází k významným změnám v názorovém či hodnotovém systému (např. jeho jedinečné cíle, hodnoty, postoje, přesvědčení), zpravidla v důsledku mimořádného spirituálního zážitku. Jeho příčinou mohou být též mimořádné stavy vědomí, mystické, paranormální či jiné neobvyklé zážitky. Člověk se jimi může cítit ohrožen nebo má kvůli nim potíže se zvládáním každodenního života. Dochází k prožívání mimořádných stavů vědomí, vnímaných jako ohrožení nebo znemožňujících zvládat každodenní život -mystické zážitky -paranormální zážitky -jiné neobvyklé stavy příkladem neobvyklých zkušeností mimosmyslové vnímání předvídání budoucích situací zkušenost existence mimo vlastní tělo kontakt s duchy, vize, hlasy -transformativní proces s léčivým potenciálem -fáze osobního rozvoje jedince, je-li dobře ošetřena a provázena, vede k lepší integraci osobnosti -za jistých okolností je normální mít „nenormální" zážitky podobá se psychóze, ale pracuje s ní úplně jinak -využití adekvátních terapeutických metod u lidí procházejících psychospirituální krizí vede k vyšší integraci osobnosti a plnějšímu zdraví = epizody neobvyklých zkušeností, zahrnující změny vědomí funkcí percepčních emocionálních kognitivních psychosomatických patrný přesah obvyklých hranic definice vlastního Já posun k transpersonálním zážitkům schopnost nahlížet jako vnitřní psychologický proces

Co je to opakovaná traumatizace?

kdo je bit (zneužíván), bije (zneužívá) upadání do pasivity, nebrání se lidé někdy vypadají, že se s traumatem vyrovnali, ale v kritických okamžicích se jejich hněv vynoří, dostávají záchvaty vzteku, časté sebepoškozování

Jak je to s problematikou projekce ze strany pomáhajícího při řešení partnerských krizí?

kdo podlehne žádosti o radu (nebo své potřebě radit), riskuje, že do svých návrhů bude promítat své -osobní postoje -hodnoty -zkušenosti ze své rodiny -vžité stereotypy atd. -řešení, která se nám osvědčila mohou být pro druhé (klienty) nevhodná a neefektivní

Vztah genderu, věku a intervence u člověka v partnerské krizi

klient očekává vytvoření koalice s interventem stejného pohlaví klient předpokládá, že intervent opačného pohlaví mu nemůže porozumět ani pomoci muži - klienti často nedůvěřiví k odbornicím ženám faktor věku - tomu ještě nemůžete rozumět

Uveďte příklady adaptivní vědomé strategie využitelné v krizi

kontakt s vlastními pocity a orientace v nich schopnost sdílet a sdělovat dobrý kontakt s tělem kontakt s vlastními potřebami vědomí vlastních hranic orientace v situaci s využitím dostupných informací schopnost využít předchozí zkušenosti schopnost přijmout pomoc od blízkých lidí schopnost využít potenciálu komunity schopnost využít vzorců kolektivního chování inspirace literárními příběhy otevřenost neobvyklým postupům, využití fantazie víra a naděje smysl utrpení

Popište specifika KI v partnerství a manželství

krize v partnerství a manželství jsou jedny z nejčastějších, intenzivně prožívané -ohrožení dosavadních jistot -společenská stigmatizace -nutná změna sebeobrazu (zasažení vlastního „ega") podle WHO mezi nejsilnější stresové události patří -rozvody -partnerské rozvraty a krize klient by rád našel v interventovi arbitra (soudce), který by určil, na čí straně je pravda klient potřebuje advokáta, hájícího jenom jeho zájmy klientova zakázka je zakázkou stěžovatele domluvte mu pomozte mi krizovou pomoc vyhledává více trpící, ale je také jedním z nositelů problematického chování ve vztahových krizích nejsou viníci a nevinní, pachatelé a oběti Může docházet k překračování hranic ze strany klienta: -analogie s běžnými životními situacemi a jejich zdánlivá univerzálnost pokusy o přestupování hranic Co byste dělal na mém místě vy? Vy máte děti? Vy jste někdy zažila nevěru partnera? Poraďte mi, mám se rozvést? Mám si to dítě nechat?

Jaké jsou rizikové faktory pro sebevraždu (profil typického sebevraha)?

muž žije sám nezaměstnaný inklinuje k alkoholu nebo jiným drogám má za sebou nějaké sebevražedné pokusy suicidální jednání se objevilo v jeho rodinné historii někdo z jeho přátel skončil život sebevraždou

Charakterizujte některé z příčin partnerské krize.

mýtus „práva na štěstí" - obvyklý zdroj první manželské/partnerské krize mýtus - „musíme být k sobě upřímní, všechno si říkat" Pygmalionský mýtus - milovat sám sebe tím způsobem, že druhého opracováváme do své podoby Diovský mýtus - muž je neomezeným vládcem (mýtus Amazonský - vládne žena) rozdílné postoje k otázce osobní autonomie její podpora nebo podrývání čtení myšlenek mluvení za druhého

Jak postupovat při šoku a popření u umírajícího?

nasloucháme, nehodnotíme jeho kontakt s realitou, ani jeho lékaře, podporujeme, aby se doptal na všechno, čemu nerozumí. Nechlácholíme, že o nic nejde, mohlo by to vést k zanedbání léčby. Fáze popření bývá ukončena léčbou, nemocný postaven do reality Fáze popření chybí - může to znamenat, že to člověk vzdává ,hůře mobilizuje síly k uzdravení.

Jaká jsou speicfika fáze zlosti a hněvu u umírajícího?

nemocný plný negativních emocí, těžko se ovládá plný zmatku a protestu, nechápe, proč zrovna on musel takhle onemocnět pocity viny, snaží se přijít na to, co ve svém životě udělal špatně, za co nyní musí pykat pocity křivdy, zlobí se na celé své okolí nic mu není vhod, a přitom si uvědomuje, že ti lidé, na kterých si vylévá zlost, za jeho onemocnění nemohou cítí se zahanbeně, ale nemůže si pomoct.

Co je to řetězení traumat?

neřešená traumata - snaha dokončit proces, získat pozornost a pomoc, ukázat zranění, nevědomé vytváření reality, podobných situací jako u zdrojového traumatu vznik řetězců na sebe navazujících traumatických zážitků řetězce nutno identifikovat, ošetřit jednotlivá traumata a hledat zdrojové trauma počátky těchto řetězců (pod přímým vlivem traumatického zapletení v rodinném systému) se často začínají fixovat už v prenatálním období či při porodu

Co dělat, když nám volá zneuživatel (ten, co sexuálně zneužíval)?

někdy zoufalý a autoagresivní někdy mu teče do bot a chce ujištění, že je v pořádku, chce polehčující okolnost můžeme zažívat pocity odporu a hnusu jsme připraveni identifikovat se s obětí osoba trpící, která potřebuje podporu a péči mýtus, že zneuživatelé jsou nestvůry mnohdy inteligentní, citliví lidé, bojující se svými sklony značná část zneuživatelů byla v dětství obětí zneužití oceňte, že se odhodlal zavolat, ptejte se, co mu v tom pomohlo ptejte se na jeho situaci, co potřebuje změnit konkrétně: co by vám pomohlo zneužívání přerušit? když pochybuje, že se ovládne hledejte s ním možnost, jak se chránit (hospitalizace, odcestování) vysoce ohrožen sebevražedným chováním otázka přijetí trestu jako očištění když volá člověk, že je křivě nařčen ze zneužívání: vždy vycházíme z toho, že je tato verze pravdivá křivě nařčený člověk hluboce otřesen, vnímá vážnost situace a tuší, že možnost zcela se očistit je malá může jít o pomstu (nehledí si jí, jak by si přála) někdy akce celé party děvčat (vůči učitelům) výsledek konfliktů a rivality v rodině může to nakonec být zneuživatel, i jemu prospěje podpora ptejte se, kdo v okolí může volajícímu pomoci zdůrazněte, že celou věc musí posoudit odborník podpořte volajícího k aktivním krokům nabídněte pomoc krizového centra nebo jiný emergentní zásah pozor! nebezpečí sebevraždy

Co patří mezi krizi v partnerství a manželství?

partnerský rozchod hrozba rozvodem podání návrhu na rozvod úmrtí jednoho z partnerů invalidizace jednoho z páru závažné onemocnění opuštění společné domácnosti odhalení nevěry náhle vzniklé podezření na nevěru projevy násilí včetně sexuálního náhlé sexuální selhání čerstvě diagnostikovaná neplodnost nechtěná gravidita odhalení partnerovy odlišné sexuální orientace nákaza sexuálně přenosným onemocněním partnerovy projevy vedoucí k deziluzi (sociopatie) náhlá osamělost kontakt dětí s mimomanželským partnerem

Jaké mají problémy lidé prožívající mimořádné stavy vědomí?

potíže s integrací těchto zkušeností potíže rozlišit vnitřní a vnější realitu pocity izolovanosti strach o vlastní duševní zdraví i o život

Jak pomáhá umírajícím/jejich blízkým hospicová péče?

představa dobré smrti smrt v pokročilém věku po naplněném životě přijetí konce života únava vědomí kontinuity (rodiná, zanechané dílo) dožít doma, nebo v prostředí domov připomínajícím blízkost - rozhovor, fyzický kontakt paliativní (úlevová) péče - úleva od bolesti, ochrana před invazivními medicínskými zásahy soukromí, bezpečí, člověk o sobě spolurozhoduje důstojnost porozumění stavům na hranici bdění a snění pochopení pro střídání nálad možnost být s blízkými lidmi a zároveň v péči kompetentních odborníků

Co pro traumatizované lidi může udělat KI?

reflexe (vidím, kolik bolesti je ve vás) normalizace (každý by se v takové situaci zlobil) části mozaiky pojmenováváme, spojujeme, pomáháme dát jim smysl (ten telefon, nekde je číslo, musím ho někde mít...) pomáháme kotvit realitu grouding pomáháme rozumět dění na krizovém centru

Jaké jsou předpoklady dobré práce se sebevražedným člověkem?

reflexe vlastních sebevražedných tendencí, ujasnění vnitřního obrazu smrti každý má v sobě sebevražednou tematiku potlačení a vytěsnění úzkosti ohrožuje naší identitu a vnitřní jistotu vydíratelnost a manipulovnost nutno přijmout smrt jako součást života a sebevraždu jako skutečnost k životu patřící rozhodnutí je na klientovi klienta kotvíme svou pevností a klidem -práce na postoji k lidem v sebevražedné krizi: zbavit se předsudků sebevrah je srab sebevrah je blázen -odbourávat mýty: sebevrahovi není pomoci mluvením o sebevraždě ji lze podsunout kdo o sebevraždě mluví, ten ji neuskuteční

Co patří mezi spouštěče mimořádných stavů vědomí?

různé formy duchovní praxe silný emoční nebo traumatický zážitek užití psychedelických látek zcela náhle, spontánně

Jaké druhy zúžení vnímání rozlišujeme?

situační (ztráta orientace, neví kudy kam) dynamické (emoce se zaměřují jedním směrem, nelze je regulovat) vztahové (uzavírá se, izoluje se, vztah může vnímat jako vyprázdněný) hodnotové (dříve důležité věci ztrácejí cenu, původní hodnoty se vytrácejí, život je bezcenný)

Jaká je Baumeisterova teorie sebevraždy?

snaha zbavit se psychické bolesti, sebevražedný stav = snížení inhibice chování

Jak je to se sebevraždami dospělích?

suicidální vývoj různých krizí (tranzitorní, vývojová, traumatická) těžká nemoc, nalomení životní linie člověka rozchod nebo rozvod smrt někoho blízkého změna místa spojená se strachem ze selhání velká zátěž zodpovědnosti za děti nezaměstnanost zadluženost

Jaký je rozdíl mezi psychózou a mystickými zážitky s psychotickými příznaky?(dle Lukoffa)

symptomy naznačující pozitivní vývoj „psychotické" epizody dobré fungování před epizodou akutní počátek během tří nebo méně měsíců stresující zážitek jako spoštěč epizody pozitivní a zvídavý postoj k zážitku nízké riziko nebezpečného nebo suicid. chování schopnost klienta i přes dramatické prožitky vytvořit a udržet adekvátní psychoter. vztah komunikovat a spolupracovat schopnost připustit, že proces vychází z vlastní psýché zájem o probíhající zkušenost a její význam nenarušené myšlení základní orientace v sociálním světě psychospirituální krize nastupuje relativně náhle před ní člověk neměl trvalejší potíže s navazováním vztahů a běžným životem spíše psychóza (indikace pro volbu tradičních léčebných postupů), příznaky: projekce vnitřních obsahů na vnější osoby či události, dlouhotrvající identifikace s těmito obsahy (jsem spasitel) přítomnost pronásledujících hlasů a bludů destruktivní či autodestruktivní tendence

Jaká jsou specificka KI v kontaktu se smrtí?

tabu, konfrontace člověka s pomíjivostí a s limity jeho možností kontakt s umírajícím krize ze zármutku nad smrtí milovaného člověka v kontaktu se smrtí jsou lidé nesví nedá se nic udělat, rány pozůstalých zahojí čas cítíme se bezmocní počínáme si jako všemohoucí, rádi bychom vše rychle a jednoduše vyřešili

Jak postupovat pří intervenci u psychosociální krize?

terapeut je nejlépe připravený metodami práce využívajícími mimořádných stavů vědomí facilitace procesu poskytnutí bezpečného rámce klient se bude vnímat tak, jak terapeut reaguje snaha pohlédnout za projevy, najít smysl zážitků analogie homeopatického přístupu - dočasně podporujeme příznaky, aby nás dovedly k tomu, co je za nimi od nekontrolované pssp krize ke kontolovaným pssp zážitkům

Co je to trauma vložených virových vzorců?

traumata vložených virových vzorců v myšlení a vnímání, většinou bodově vložená a dlouhodobě působící -slouží ke kontrole -k ovládání jedince i davu -k udržování v iluzích -k udržování v deficitních potřebách viry v myšlení nás mohou v určité chvíli chránit, střežit či kompenzovat trauma v zájmu našeho přežití jindy mohou být slepě a nevědomě opakovány, nebo záměrně vkládány z důvodu kontroly a touhy po moci

Jak na náš organismus působí traumatický zážitek?

traumatický zážitek aktivuje a ukládá se ve specifických částech mozku: -amygdala -hippocampus po odpojení racionálních center se spouští přímá cesta, přes tzv. hadí (reptiloidní) pudovou část mozku k reakcím přežití: útěk, útok, zmrznutí

Jak pracovat s pozůstalými sebevrahů?

traumatizace pocity viny, že nedokázali poznat ohrožení a nezabránili sebevraždě pocity viny za ambivalentní pocity vůči zemřelému (smutek i vztek) Přijetí a empatické vyladění, podpora v tom, aby odložili pocity viny, přijali, že jejich blízký udělal krok, který je pro ně bolestivý a nepochopitelný. Truchlení a smíření potřebuje čas.

Jaká jsou specifika fáze smlouvání u umírajícího?

už ví, že situace je vážná zvažuje smysl života, zbývající čas, co by ještě rád prožil smlouvá o čas (dožít se promoce, svatby, návratu vnuka) silný motivační význam, mobilizace sil významný úkol pomáhat vytvářet krátkodobé cíle a každý splněný cíl ocenit, zaměření na cíl obsahové, nikoli časové nezpochybňujeme, že se nemocný může dožít nějaké události za nějaké roky, ptáme se, proč je to pro něj důležité, co se tím dokončí, ale zároveň o tom, že nikdo nevíme, co bude zítra

Jaké jsou znaky psychického traumatu?

vzniká působením jednoho extrémně silného zážitku, nebo dlouhodobé situace s následnými charakteristikami -příčina přichází z vněšku -je extrémně děsivá -ohrožení života nebo psychické či fyzické integrity -navozuje pocity bezmoci

Jaká jsou specifika fáze smíření u umírajícího?

závěrečnou fází je přijetí pravdy člověk se může dostat do stavu vnitřního míru, klidu a vyrovnanosti může nastat rezignace a beznaděj situaceje vážná, ale nemocný ví a snaží se o nejlepší možný způsob života zhoršení zdravotního stavu může znovu způsobit depresi důležité jsou drobné radosti, třeba i krátký hovor s linkou důvěry, není to vždy rozhovor těžký, někdy chce volající říct, co ho potěšilo a že je rád za možnost zavolat

Jaké jsou projevy dětí a mladistvých ohrožených sebevraždou?

závěti rozdávání emočně významných věcí dávání věcí do pořádku někdy výrazné změny chování sebepoškozování v důsledku traumatu odštěpení od emočního prožívání, autoagresivita, blíže k suicidiu jiný názor - sebepoškozování se sebevražedností nesouvisí (uvolnění napětí, upoutání pozornosti, náhražkou chybějící stimulace nebo se jedná o příznak poruchu osobnosti

Jaké jsou následky zneužívání?

Úroveň tělesná, psychická i sociální změny chování - skleslost, pasivita, nebo agresivita výkyvy ve školním prospěchu tajemství opouštění zájmů nezájem o vrstevníky bolesti, poruchy spánku obraz neprospívajícího dítěte změna vztahu k vlastnímu tělu regres část lidí v dětství zneužívaných se s tímto zážitkem dobře vyrovnává, není výrazně ovlivněna (asi 1/3) třetina lidí - potíže odstranitelné terapií třetina - vážné následky neochota akceptovat společenské normy negativní sebeobraz, promiskuita, prostituce, sebevraždy, závislosti všeho druhu

Kdo jsou nejčastěji sebevražedně jednající děti a mladiství?

častěji děti z dezintegrovaných rodin -duševní onemocnění člena rodiny -závislost na alkoholu nebo drogách -nezaměstnanost děti z rodin zdánlivě šťastných, dítě je hýčkáno, ale necítí se skutečně přijato (ambivalence těžká k pochopení) děti z rodin, které na ně nemají čas zahlcování mimoškolní činností (kroužky) zahrnování dárky dítě citově strádá

Jaká jsou specifika šoku a popření u umírajícího?

Šok - prudká reakce, rychle odeznívá a přechází do fáze popření. Člověk v šoku bývá zmatený, není schopen přijímat a třídit informace. Někdy člověk v tomto stavu mluví o smrti, ale spíše se zabývá diagnózou, smrt si úplně nepřipouští. Popření nemoci - selektivní přijímání informací. Co nezapadá do jeho představ, nepřijímá. Nepamatuje si, co mu vysvětloval lékař, je přesvědčen, že s ním nikdo nemluvil. Nezbývá nic jiného, než znova vysvětlovat, uvádět nemocného do reality.

Jaké jsou fáze umírání (Kubler-Rossová)?

švýcarská lékařka žijící v USA , Elizabeth Kübler- Rossová celý život zkoumala proces umírání 1.fáze: popření a izolace - omyl, chybná diagnóza, s popřením uzavření do izolace. 2.fáze: zlost - silné, těžko ovladatelné emoce, zlost a hněv. 3.fáze: smlouvání - přehodnocuje postoje, smlouvá o čas 4.fáze: deprese - nemocnému naplno došlo, že umírá. 5.fáze: smíření nebo rezignace - možné obě tyto kvality, nemocný ví, že spěje ke smrti a že není úniku.