SZZ - osobnost

definice inteligence

"globální schopnost jedince cílevědomě jednat, racionálně myslet a účinně se vyrovnávat se svým prostředím" Weschler Boring: to, co měří inteligenční testy

Fiske a Taylor - atribuce

- zabývali se příčinami výsledků ve výkonových úlohách (dimenze externí x interní; kontrolovatelné x nekontrolovatelné x stabilní x nestabilní) - lidé mají tendenci připisovat jevům spíše stabilní příčiny -zavedli termín kognitivní skrblík (cognitive miser), čímž chtěli poukázat na to, že lidé nepřemýšlejí obvykle moc namáhavě, pokud to není opravdu potřeba štěstí = externí, nekontrolovatelné a nestabilní nálada = interní, nekontrolovatelné a nestabilní schopnosti = interní, stabilní, nekontrolovatelné náročnost úlohy = externí, nekontrolovatelné a stabilní

psychologická pojetí moderních teorií temperamentu - teorie Thomase a Chessové

-Alexander Thomas a Stella Chessová -dělali longitudinální výzkumy na dětech -temperament definují jako styl chování -předpokládají biologický základ temperamentu, který však může být vlivem okolí modifikován či dokonce změněn -O goodness of fit můžeme hovořit ve chvíli, kdy temperament jedince slouží ke zdárnému zvládání požadavků ze strany okolí (v opačném případě hovoříme o "poorness of fit") -definují 3 temperamentových kategorií a 3 základní temperamentové typy: 1) snadný temperament (zahrnuje pravidelnost biologických funkcí, pozitivní reakce na nové podněty, rychlou adaptaci na změny a uměřenou, převážně pozitivní náladu) 2) obtížný temperament (nepravidelností biologických funkcí, negativními reakcemi na nové situace nebo osoby, pomalou adaptací na změny a intenzivní, často negativní náladou) 3) pomalu se rozehřívající temperament (egativními reakcemi střední intenzity na nové podněty, s pomalou adaptací po jejich několikerém opakován)

3 způsoby sběru dat od Cattela:

-L-data = údaje o životě, chování jedince ve společnosti získané od jiných osob -Q-data = údaje vyvozené z dotazníků -T-data = údaje vyvozené z objektivních testů

Big Five (pětifaktorový model osobnosti)

-Paul T. Costa a Robert R. McCrae -lexikální analýza (18 000 osobnostně relevantních slov) a následně faktorová analýza -umožňuje popis celé osobnosti nebo její části -5 faktorů (v některých kulturách 6 - Španělsko a nebo 4 -rodové odlišnosti: ženy skórují výše v neuroticismu, přívětivost, vřelosti; ve vyspělých zemích jsou odlišnosti mezi muži a ženami výraznější extraverze = společenskost, snadná sociální adaptace, kontakt s lidmi neuroticismus = stabilita, klid a rozvaha přívětivost = dobrosrdečnost, péče, podpora druhým svědomitost = pečlivost, zásadovost otevřenost vůči zkušenosti = zvídavost, tvořivost, živá představivost, citlivost na estetické podněty kritika: -paradox konzistence (Mischel) -opomíjení sociálního kontextu -nezachycují dynamiku a motivace -neposkytují podklady pro studium vývoje v dětství

faktorovo-analytické modely inteligence

-Spearmanova dvoufaktorová teorie inteligence faktor g: základní schopnost řešit problémy a komplikované úlohy faktor s: konkrétní schopnosti v určité oblasti (např. matematické) -Teorie fluidní a krystalické inteligence (Cattel a Horn)-jednofaktorový přístup (navázali na spearmana a rozdělili g faktor na:) -fluidní je vrozená a její vrchol je okolo 30. roku -krystalická je založená na zkušenostech či dovednostech, schopnost aplikovat naučené na řešení problémů -Teorie primárních schopností (Thurstone) -přidává rotaci a faktorovou analýzou definuje sedm nezávislých primárních schopností (ukázalo se ale, že tyto faktory ale korelují, což naznačuje existenci společného faktoru!) a) verbální porozumění b) slovní plynulost c) numerické počítání d) prostorová vizualizace e) paměť f) rychlost vnímání e) induktivní usuzování Guilfordův vícedimenzionální model -kritizuje hierarchické modely a postuluje 3dimenzionální model 120 poznávacích schopností uspořádaných do krychle -každá součást je kombinací tří hlavních směrů (intelektové operace (hodnocení/paměť..), obsahy (figurální/behaviorální), produkty implikace/transformace) Thorndike 3 hlavní dimenze a) abstraktní inteligence (schopnost verbálního a symbolického myšlení) b) mechanismá inteligence (schopnost ovládat své tělo a manipulovat s předměty) c) sociální inteligence (schopnost komunikovat s lidmi, orientovat se a fungovat v sociálních vztazích)

charakteristiky sebepojetí

-biologické zakotvení -záměrný kognitivní proces zamýšlení sám nad sebou -Biologické základyrozvoj od 18. měsíce (dítě se dotýká svého nosu, když se vidí v zrcadle)souvisí s rozvojem části předního laloku (ACC - anterior cingulate cortex, area 25)-souvisí s monitorováním a kontrolováním záměrného chování

Henry A. Murray

-celoživotně trpěl depresemi -měl vztah s Jungem -ve 30. letech TAT s Morganovou -pracoval v CIA -zakladatel Bostonské psychoanalytické společnosti personologie = systém studia osobnosti (jeho systém) 5 principů personologie 1) osobnost zakotvena v mozku 2) cílem není úplná redukce tenze, uspokojení přináší samotný proces 3) osobnost tvořena minulými zkušenostmi 4) osobnost se vyvíjí, není statická 5) ačkoliv jsme si podobní, každý člověk je jedinečný přijímá model id-ego-superego Id podle něj zahrnuje také žádoucí impulsy jako empatii a lásku superego podle něj zahrnuje ego-ideál Murrayho pojetí motivace: potřeba = zahrnuje fyziochemické síly v mozku, které organizují a řídí intelektové a percepční schopnosti definuje 27 potřeb (ty mohou vycházet z vnitřka nebo z vnějšího prostředí) -zaměřuje se zejména na 3 potřeby: a) potřebu moci b) potřebu afiliace/začlenění c) potřebu úspěchu 1) viscerogenní - primární (vrozené, fyziologické) x psychogenní - sekundární (získané) 2) reaktivní x proaktivní potřeby vycházejí z tlaků: 2 druhy tlaku: α tlak - objektivní stav věcí a okolností vyvolávajících tlak β tlak - Subjektivní prožitek dané objektivní danosti - síla daného tlaku přisuzovaná člověkem. 5 stádií vývoje -lůno v matce (klaustrální k.) -sání (orální k.) -vyprazdňování (anální k.) -močení (uretrální k.) -genitální potěšení (genitální k.) - > každé stádium zanechává komplex (nevědomá charakteristika, která ovlivňuje náš pozdější vývoj-každý člověk projde 5 stádií = 5 komplexů TAT: Test tvoří 32 obrázků, na nichž jsou vyzobrazeny nejednoznačné situace

Burrhus Frederic Skinner

-chtěl se stát spisovatelem, po spisovatelském neúspěchu krize identity a šel studovat psychologii na Harvard -v průběhu 2. sv. války se snaží podmiňováním naučit holuby doprovázet bomby k cíli -nepopírá existenci prožívání (narozdíl od Watsona) chování je dle něj: 1) zákonité 2) lze predikovat 3) lze kontrolovat dle něj exitují 2 typy chování: a) respondentní (klasické p.) b) operantní operantní podmiňování: pozitivní či negativní důsledky určitého chování vedou ke změně pravděpodobnosti jeho dalšího výskytu procedury operantního podmiňování: + posílení (odměnit chování) - posílení (odstranit averzivní podnět) vyhasínání (neodměnit chování) trest -člověk se vyvíjí prostřednictvím utváření chování (shaping) -jde o postupné přibližování k cíli -složité vzorce chování jsou posilovány krok za krokem

klinický přístup ke studiu osobnosti

-individuálně zaměřený přístup -systematické, hloubkové studie jedince metody: a) pozorování (dělí se na introspekci a extrospekci) b) rozhovor (standardizovaný x nestandardizovaný/ strukturovaný x polostrukturovaný x nestrukturovaný) +možnost sledovat širokou škálu jevů a fungování osobnosti jako celku -problémy při ověřování jinou osobou -problémy při vytváření hypotéz pro empirické testování představitelé: Freud, Murray, Rogers, Kelly

Fritz Heider - atribuce

-jako první začal systematicky zkoumat oblast atribuce-vytvořil první atribuční teorii - naivní analýzu událostí (= "naivní" psychologie) -„laický (naivní) vědec" - jsme jako vědci a pomocí logiky se snažíme vysvětlit chování druhých-rozlišil atribuci na dispoziční (příčiny chování vidíme ve vnitřních dispozicích osoby) a situační (příčiny hledáme vně osoby, v konkrétních situačních faktorech) -pomocí atribuce se snažíme o větší předvídatelnost (=lepší adaptabilitu) okolní reality

Kelley - atribuce

-kovarianční teorie (kovariace = spolu výskyt různých faktorů) -sledujeme, jak často dochází k podobným událostem -tento model stojí na spojení třech proměnných: a) konsensu (chování většiny) b) distinktivnosti (zdali se tak jedinec chová i u jiných podnětů, tedy v jiných prostředí) c) konzistence (univerzálnost, ustálený rozsah chování, vysoká konzistence znamená, že se osoba chová vždy určitým způsobem, nízká značí, že se pozorovaná osoba nechová nikdy tím stejným způsobem). kombinace těchto proměnných ↑ nás pak vede k závěru, zdali je jedincovo chování odrazem jeho osobních charakteristik či ne -při vysokém konsenzu, nízké distinktivnosti nebo/a nízké konzistenci přisuzuje pozorovatel chování situaci. -při nízkém konsenzu, nízké distinktivnosti nebo/a vysoké konzistenci přisuzuje pozorovatel chování osobnosti aktéra.

Walter Mischel

-kritizuje rysový přístup -základem osobnosti jsou dle něj kognitivně-afektivní jednotky (zahrnují všechny sociální, psychologické a fyziologické aspekty člověka, které mu umožňují relativně stabilní interakci s prostředím) -zabývá se paradoxem konzistence =rysy jsou konzistentní v průběhu času ale nikoliv napříč různými situacemi -chování dle něj není výsledkem nějakého rysu, ale toho, jak se lidé v určité situaci vnímají (to jak se vnímají = kognitivní prototyp) -zkoumá odkládání uspokojení a odolávání pokušení -standfordský Marshmallow experiment děti, které odolali pokušení: -vyšší pocit vlastní hodnoty, sociální kompetence -nižší pravděpodobnost problémů s chováním -nižší agresivita, impulzivita, hyperaktivita -nižší pravděpodobnost rozvodu -nižší pravděpodobnost obezity

kontextové modely inteligence

-kritizují kognitivním a faktorově-analytickým modelům to, že inteligenci považují převážně za intrapsychické fenomén -zkoumají inteligenci v souvislosti s vnějším světem -poznávají schopnosti jsou dle nich nevyhnutelně spjaty s kulturou (rozdílné kultury mají odlišné implicitní pojetí inteligence) -intelektový vývoj dle nich probíhá rozdílně v odlišných historických a kulturních kontextech -dle nich je zkoumání inteligence v laboratorních podmínkách nepřesné, protože řešení testových úloh se jen velmi vzdáleně podobá aktivitám jedince v přirozených podmínkách (výzkumy ukazují, že lidé s průměrným/podprůměrným IQ si v přirozených podmínkách počínají velmi inteligentně) -mnozí zastánci kontextových modelů tvrdí, že obsah testů inteligence a způsob jejich administrace znevýhodňuje menšiny -proto např. Cattell zkouší vytvořit kulturně nezávislé (culture-free) testy využívající pouze neverbální položky -později jsou vytvářeny tzv. kulturně spravedlivé (culture fai) testy s verbálními položkami, které se týkají pouze takových objektů a událostí, které by měly být známi všem lidem nezávisle na jejich sociálním zázemí

historický pohled na motivaci:

-machiavellismus (16. st.; primární pohnutkou lidského jednání je získání moci a vysokého postavení) -model stroje (19. st.; lidé jsou podobní strojům, pracují dobře, dlouho a efektivně, pokud se o ně pečuje a pravidelně je kontroluje -model mrkve a hole (19. st.; lidé jsou motivování vyhnout se bolesti a dosáhnout potěšení)

Pavlov

-narozen do rodiny pravoslavného kněze -po úrazu v dětství se zotavuje v mužském klášteře -v posledním roku semináře odchází studovat univerzitu v Petrohradě (fyziologie) 1904 Nobelova cena za výzkum zažívacího ústrojí psů -pracoval také s psychiatrickými pacienty a zkoumal schizofrenii -ovlivnil celou řadu dalších výzkumníků (zakladatel reflexní teorie -> Sečenov) -Pavlovova práce založena na fyziologii mozku -> objektivní zkoumání reflexů -všechny mentální procesy jsou dle něj reflexivní akce -všechny psychické fenomény mohou být dne něj vysvětleny pomocí fyziologických experimentů -klasické podmiňování (Slinění psů začalo ještě před podáváním žrádla) rozlišuje mezi: nepodmíněné reflexy vs podmíněné reflexy neutrální podnět (zvonek) + nepodmíněný podnět (žrádlo) = podmíněná reakce (slinění) aby vznikla podmíněná reakce, je potřeba opakovat spojení neutrálního a nepodmíněného podnětu -vyhasínání -temperament vzniká reakcí mezi inhibičními a excitačními procesy nervové soustavy -rozlišuje mezi první a druhou signální soustavou (první SS = podmíněné reflexy, chování naučené zkušenostmi s prostředím; druhá = jazyk) 2 základní typy osobnosti a) umělci (1SS > 2SS) b) myslitelé (2SS > 1 SS) 2) Pavlovova teorie vyšší nervové činnosti rozdíly u temperamentu ve způsobu fyziologické činnosti CNS 4 základní dimenze -síla (odolnost NS) -dynamičnost (rychlost) -pohyblivost (snadnost přetvářet dočasné spoje) -podrážděnost vs. útlum

C.R. Rogers

-narozen do silně věřící rodiny -důležitější pro ně bylo, jak je vidí druzí -v průběhu studií řeší otázky vlastní spirituality na osobu zaměřený přístup, zdůrazňuje jedinečnost každého člověka a autenticitu V Rogersově teorie se osobnost dělí na tři hlavní složky: a) organismus = souhrn všech fyzických a psychologických funkcí b) fenomenální pole (svět vnitřních prožitků, které nemohou být plně pochopeny žádnou jinou osobou) c) self (naučený vědomý pocit oddělenosti od druhých lidí a předmětů Self = reálné self a ideální self pokud je mezi prožíváním organismu a self harmonický vztah = kongruence inkongruence vzniká diskrepancí mezi: -realitou a vlastní interpretací -reálným a ideálním self -vnější a subjektivní realitou základní motivační sílou je sebeaktualizační tendence -jediný hlavní životní motiv =vrozená tendence organismu rozvíjet svou kapacitu ve vývoji osobnosti klade důraz na nepodmíněné pozitivní přijetí, zatímco podmíněné pozitivní přijetí vede ke inkongruenci -encounterové skupiny (sebezkušenostní skupiny) -na člověka zaměřená terapie charakteristiky dobře fungující osoby: 1) otevřená 2) přijímá sebe sama 3) žije naplno v každém momentu 4) věří vlastnímu tělu 5) je kongruentní 6) má pocit svobody dělat vlastní rozhodnutí 7) tvořivá a adaptivní

Goldstein

-narozen v Polsku -v 1. světové válce léčí vojáky s poraněním mozku -ovlivněn gestalt psychologií - ovlivněn gestaltismem, zkoumal lidský mozek - byl jedním z prvních systematických kritiků behaviorismu -Jeho organismická teorie a holistický princip ovlivnily:-> humanisticky orientované psychology (Rogers, Maslow, May), zakladatele gestaltistické terapie (F. Perls), neuropsychology (A. Lurija) - jeho výzkum významně ovlivnil současné neuropsychologické poznání a postupy v neuropsychologické rehabilitaci -holistický pohled na osobnost = jednotná existence, která je více než součet částí organismická teorie = významy pojmu osobnost a organismus jsou zaměnitelné - vysvětluje lidské chování pomocí gestalt pojmů: 1) figura a pozadí - jedna funkce se vynoří do popředí, ostatní ustupují do pozadí 2) přirozené a nepřirozené figury (přirozené figury = vychází z vlastních potřeb, aspirací, cílů atd.; nepřirozené figury = jsou nanucené z vnějšku) 3) konkrétní a abstraktní chování konkrétní chování: podnět = situační reakce abstraktní chování: podnět = aktivní orientace v situaci jako 1. zavedl pojem sebeaktualizační tendence! v jeho pojetí se jedná o jedinou motivační sílu organismu, řídí naše chování (vyjádřena často přes jednoduché činnosti, řídí naše chování, každý člověk má vnitřní potenciál, který může být naplněn přes proces růstu)

A.M. Maslow

-narozen v USA v rodině přistěhovatelců -nejstarší z 8 dětí -odmítá Freudův strukturální přístup, uznává však existenci některých obranných mechanismů -většina chování se dle něj objevuje jako reakce na určitý typ motivace -popisuje 2 typy svědomí: a) vrozené a b) introjikované 2 základní typy potřeb: D motivy - jejich nenaplnění vytváří pocit nedostatku B motivy - pro přežití člověka jsou méně potřebné, souvisí s naplněním lidského potenciálu (označuje je jako metamotivy) sebeaktualizace - plné rozvinutí vlastního já, naplnění a realizace vlastního potenciálu vrcholný zážitek Maslowova t.: lidé jsou motivováni hierarchickým systémem základních "instinktoidních" potřeb -uspokojení nižších potřeb je předpokladem toho, aby nastoupily vyšší potřeby -jenom potřeby, které nejsou uspokojovány jsou motivačními silami -vyšší potřeby se projevují až později ve vývoji, nižší potřeby mají dědičný základ fyziologické potřeby --> bezpečí a jistota --> afiliace, láska, přijetí --> uznání a úcta --> seberealizace ??-> sebetranscendence? jak vypadá seberealizovaný člověk: přijímající, spontánní, tvořivý, etika, váží si života vrcholný zážitek = mystický, ohromující zážitek, který reprezentuje nejzdravější formu lidského fungování vývoj osobnosti: zdravý člověk se dle něj aktivně snaží získat nové dovednosti a uspokojovat růstové motivy

George Alexander Kelly

-narozen v USA, vystudoval matematiku, fyziku a sociologii základní struktura osobnosti = osobní konstrukt = prostředek, kterým lidé konstruují svět kolem sebe konstrukty jsou dle něj: a) bipolární (malý x velký) b) mají rozsah vhodnosti (s něčím souvisí a s něčím jiným nesouvisí) c) ohnisko vhodnosti d) mají míru propustnosti (mohou se vázat na nové události/objekty) osoba = vědec vytváří pracovní hypotézy o realitě; jejich pomocí se snaží anticipovat a určovat běh událostí čl . se dívá na svět skrz své modely - konstrukty; konstrukt je idea (myšlenka) využívaná ke konstrukci a interpretaci, vysvětlování nebo predikci své zkušenosti pokud daný konstrukt spolehlivě anticipuje, osoba si ho ponechá; není-li hypotetická predikce potvrzena, je revidován, případně vyřazen formální vlastnosti konstruktů: -rozsah vhodnosti - události, pro něž je k. relevantní, aplikovatelný (kon. dobro - zlo má široký rozsah vhodností; k. panenství-prostituce má užší uplatnění) -ohnisko vhodnosti - rozsah událostí, na něž je jed. připraven daný konstrukt aplikovat - třeba čestný vs. nečestný aplikuje někdo v obchodních vztazích, někdo z hlediska politických vztahů aj. -dimenze propustnost - nepropustnost - míra otevřenosti konstruktu novým, v němž dříve nezahrnutím info -základní postulát = psychologické procesy jsou usměrňovány způsoby, jakými anticipujeme události základní smysl našeho chování je dle něj v anticipaci budoucnosti: -vybíráme si dle něj takové chování, o kterém si myslíme, že nejlépe anticipuje budoucí události -výběr chování však může být ovlivněn: a) úzkostí (systém konstruktů nelze aplikovat na plánované události) b) strachem (do systému konstruktů se má začlenit nový konstrukt) c) hrozbou (objevuje se tehdy, když si je člověk vědom podstatné změny v systému konstruktů) vývoj osobnosti: adaptivní vlivy: dítě postupně zvyšuje propustnost a obecnost svých konstruktů a organizuje je dle vlastních potřeb x patologické vlivy a) rozmazlování (dítě čeká že každý bude uspokojovat jeho potřeby) b) nadměrné tresty (dítě se bude bát hledat nové konstrukty) c) inkonzistentní chování rodičů (dítě není schopno anticipovat budoucnost)

Kurt Lewin

-narozen v polsku -vystudoval medicínu Topologie -zabývá se vztahy člověkem a jeho prostředím -základní strukturou je životní prostor = soubor faktů, které v danou chvíli ovlivňují chování člověka -člověk se pohybuje v určitém životním prostoru, který kromě něho obsahuje konečnou množinu přitažlivých a odpudivých podnětů (vliv konceptu fyzikálního pole) -popisuje psychologické veličiny pomocí fyzikálních pojmů osoba = relativně uzavřená jednotka, která obsahuje 2 vrstvy: 1) vnější percepčně-motorický region 2) vnitřně-osobní region -dynamika osobnosti je založená na změně napětí mezi buňkami osoby -napětí vzniká když se objevuje potřeba (biologická) nebo kvazi-potřeba (psychologická) vývoj chápe jako diferenciaci (napětí, nebo struktury) Síla = hypotetická funkční proměnná, vektor, tlačící člověka k určitému chování, charakterizuje ji směr, velikost a působiště Valence = charakterizována přitažlivostí/odpudivostí Silové pole = přiřazuje každé oblasti pole intenzitu a směr síly, která by na jedince působila, kdyby se v dané oblasti nalézal napětí = stav jedince; kdykoliv existuje potřeba, uvnitř systému je i napětícílový objekt = incentiva

přístupy k definování a pojetí osobnost a jak lze uspořádat definice osobnosti

-neshoda ve formálním vymezení pojmu -každá definice je výčtem nejpodstatnějších znaků a vyjadřuje tak jistou teorii i program -definice osobnosti lze uspořádat dle výchozího přístupu, základního způsobu pojímání osobnosti a obsahového důrazu

biopsychologická pojetí moderních teorií temperamentu - přístup Cloningera

-neurobiologický model temperamentu Cloningera -temperament je dle něj dědičný a vývojově stabilní a souvisí s emocionalitou -neurobiologickým základem temperamentu je limbický systém, přičemž individuální odlišnosti jsou způsobeny rozdílnou aktivitou odlišných neurotransmiterů. temperament má dle něj 4 základní složky -vyhýbání se poškození (dopamin) -vyhledávání nového (GABA) -závislost na odměně (noradrenalin, serotonin) -vytrvalost (glutamát serotoninu)

teorie rysů Hanse Jürgena Eysencka

-nomotetický přístup -faktorová analýza -úkolem osobnosti má být predikce chování hierarchický model struktury osobnosti: 1) typy osobnosti = "superrysy" (největší vliv na chování, extraverze, neuroticismus a psychoticismus) 2) rysy osobnosti (součástí typů osobnosti, např. sociabilita) 3) návykové reakce (chování v určitých situacích, např. hovornost) 4) specifické reakce (nejkonkrétnější, např. pozdravení ostatních) model má biologické zakotvení; • vyšší úroveň excitace šedé hmoty: vyšší extraverze • vyšší úroveň reaktivity autonomní nervové soustavy: vyšší neuroticismus

teorie rysů Raymonda B. Cattela

-nomotetický přístup (snaha stanovit rysy společné všem lidem) -kvantitativní přístup ke studiu osobnosti (faktorová analýza) -navázal na Allporta (lexikální analýzu) a pomocí FA se snažil identifikovat základní vlastnosti, na které by bylo možno redukovat co nejvíce z rozmanitosti lidských povah -faktorovou analýzou slov popisujících rysy identifikuje 16 pramenných rysů (faktory 1. řádu) -> z kterých odvozuje 4 sekundární faktory (faktory 2. řádu) faktory 2. řádu od Cattela: 1) extraverze, 2) úzkost, 3) panthemia-corteria 4) nezávislost typy rysů dle Cattella: povrchové, pramenné, konstituční, prostředním utvářené, schopnostní, temperamentové, dynamické dynamika osobnosti: zakotvena na dynamických rysech: a) ergy (konstituční rysy, základní - vrozené jednotky motivace) b) sentimenta a postoje (sentiment = rys formovaný prostředím / postoj = zájem, emoce, chování -nejdůležitějším sentimentem je já = sebepojetí, které organizuje naše postoje a motivace rysy jsou v interakci = ergy -> sentimenty -> postoje

typy norem + jak vypadá "normální osobnost"

-normální je to, co odpovídá předem stanovenému očekávání či normě typy norem: a) statistická (většina populace) ay) funkční (stav optimální činnosti - vnitřní fungování i sociální) az) psychická (nepřítomnost psychopatologické symptomatiky) b) skupinová c) sociokulturní a také etická a morální (podléhají vlivu doby, kultury a společnosti) d) norma věková (odpovídá průměru a běžnému stavu v určité věk. kategorii) e) norma mediální f) norma právní g) norma odborníků, vědců (!! psychopatologie!!) h) norma individuální -pokud se bavíme o měřítku normy, tak je třeba vždy uvést, o jakou normu se jedná-hranice mezi normou a abnormalitou nemusí být ostrá (a to zejména v případě duš. zdraví)-pojetí normy by nikdy nemělo setřít individualitu jedince, jedinec v určitých aspektech abnormální může být v jiných aspektech zcela v normě!

J.B. Watson

-ovlivněn Pavlovem -po rozvodu nucen odejít z univerzity -disertačka o krysách (vztah mezi myelinizací a schopností učit se) -odmítá introspekci (podmiňování je dle něj základem lidského chování) -s dětmi by mělo být nakládáno jako s malým dospělým -odmítá přílišné emoční zapojení rodičů do výchovy dětí experiment malý Albert (snaha rozšířit Pavlovovy experimenty na člověka) -spojení bílá krysa + nepříjemný zvuk -došlo ke generalizaci podnětu -Albert zemřel v 6 letech na hydrocefalus -všechny lidské emoce zakotveny ve 3 reakcích (strach + zuřivost + láska) -> tyto reakce nejsou vrozené ale podmíněné -manifest behaviorismu (1913) psychologie má být čistě objektivní, experimentální větev přírodních věd -studium chování není třeba zkoumat přímo u člověka, obdobné reakce lze nalézt také např. u améby -osobnost vnímá jako výsledný produkt systému návyků

Karen Horneyová

-podstoupila psychoanalýzu u Karla Abrahama aby si řešila vlastní problémy -zakladatelka amerického psychoanalytického institutu -klade na úlohu kultury v rozvíjení osobnosti a ve vzniku neuróz -odmítá generalizování biologických faktorů, předurčující roli dětství, strukturální dělení psychiky na Id, Ego, Superego -dítě se rodí do světa plného problémů -je li vystaveno do neurotického prostředí rodiny, vyvíjí se u něj tzv. = bazální anxieta = pervazivní pocit osamocení a bezmoci v hostilním světě -v dětství si dítě pro bazální anxietě vytváří neurotické obrany (vůči bazální anxietě): a) zabezpečení náklonnosti a lásky (pokud mne milují, neublíží mi) b) podvolením se (pokud se podvolím, neublíží mi) c) získáním moci d) izolací (pokud mi na nich nezáleží, neublíží mi) neurotické potřeby (obrana proti bazální úzkosti, která je pokračováním sociálních postojů z dětství) iracionální obrana vůči bazální anxietě (stávají se trvalou součástí osobnosti a ovlivňují chování) -náklonnost -souhlas -mít dominantního partnera -moc -prestiž -perfekcionismus -obdiv -úsěch neurotické trendy (postoje): -jako o neurotickém postoji o něm mluvíme ve chvíli, kdy jeden z tzv. pohybů ve vztahu (obran z dětství) k lidem výrazně převažuje, stává se strnulým a rigidním kategorie chování a postojů vůči sobě i jiným, které vyjadřují jedincovy potřeby -vyznačují se nutkavostí a jsou nevědomé 1) poddajná osobnost (pohyb směrem k lidem 2) agresivní osobnost (pohyb proti lidem 3) odtažitá osobnost (pohyb od lidí neurotická osobnost: -základem neurózy je konflikt = inkompatibilita neurotických trendů (každý má konflikt, neurotická osobnost ho má však intenzivnější) -neurotická osobnost je dle ní disharmonická (konflikt mezi nekompatibilními způsoby chování) a proto si vytváří idealizovaný sebeobraz =snaha zrealizovat nedosažitelný idealizovaný sebeobraz popíráním pravého já a chováním "měl bych být" (měl bych být nejlepší student, nejlepší manžel atp.) -externalizace = projekce konfliktu do vnějšího svět, forma obrany proti konfliktu způsobeného diskrepancí mezi reálným a ideálním sebeobrazem zabývá se ženskou psychologií: -kritizuje Freuda -kritizuje pojetí závisti penisu, dle ní muži závidí ženám dělohu -nepopírá, že ženy se cítí vůči mužům méněcenné, ale popírá jakékoliv biologické základy této méněcennosti -konflikt dítě x rodič dle ní nemá žádný sexuální základ!

V.E. Frankl

-prošel si 4 koncentračními tábory, vedl neurologickou kliniku ve Vídni -a přesto říci životu ano -zakladatel 3. vídeňské školy psychologie holistický princip: osobnost je potřeba studovat jako celek 3 dimenze osobnosti: 1) fyziologická 2) psychologická 3) noologická -základním lidským motivem je dle něj vůle ke smyslu -nenaplnění vůle ke smyslu vede k existenciální frustraci (= život bez prožívaného smyslu života) -v extrémní formě vede existenciální frustrace až k existenciální neuróze nebo těžké depresi (projev existenciálního vakua) smysl života můžeme objevit 3 způsoby: 1) vykonáním činu 2) prožitím hodnoty (jakýkoliv obohacující nebo povznášející zážitek; zážitkové, tvůrčí, postojové) 3) utrpením (utrpení, vina a smrt umožňují nejhlubší lidský růst) paradoxní intence, dereflexe, logoterapie

Erik Homburger Erikson

-prožíval od dětství krizi identity -matka křesťanka a otec žid -rozpracovává Freudovu psychosexuální teorii ve 3 směrech: 1) osobnost se vyvíjí v průběhu celého života 2) klade větší důraz na ego, které je nezávislé na id 3) zdůrazňuje vliv kulturních a historických sil na osobnost psychosociální stádia vývoje = po sobě následující stadia, které pokrývají období celého života krize = bod obratu, který se objevuje v každém stadiu epigenetický princip = stadia závisí na genetických/dědičných faktorech základní silné stránky (ctnosti) = motivy, přesvědčení vycházející z úspěšného vyřešení krize v každém stadiu 1) důvěra/nedůvěra (naděje) 2) autonomie/stud (vůle) 3) iniciativa/vina (smysl) 4) píle/inferioria (kompetence) 5) identita/zmatení rolí (věrnost) 6) intimita/izolace (láska) 7) generativita/stagnace (péče) 8) integrita ega/zoufalství (moudrost) -Pokud nebyl konflikt vyřešen, odchází dítě s pocitem méněcennosti - To oslabuje ego, problém by měl být napraven, jinak duševní vývoj stagnuje -Řešením je návrat k bodu, kdy došlo k negativnímu řešení → Rozřešení konfliktu a získání ctnosti (může se tedy vyřešit dodatečně)

historie inteligence

-první pokusy o mapování inteligence provedl F. Galton (inteligence byla tehdy chápána jako přesnost smyslů a vnímání) -první test intelektuálních schopností vytvořil A. Binet (pro děti ve škole, chápal inteligenci jako schopnost řešit určitý problém) -Stern stanovil inteligenční kvocient - podíl mentálního a chronologického věku vynásobený číslem 100

pozitivní psychologie

-psychologie se zaměřovala zejména na patie a na to co je špatně -vytváří jakýsi protipól a zkoumá šťastnou osobnost, věnuje se zkoumání štěstí, mimořádných projevů a optimálního fungování předchůdci pozitivní psychologie: -Frankl -Allport -Rogers, Maslow -Lazarus -Diener -Csikszentmihalyi zkoumá: silné stránky, štěstí, ctnosti, duševní pohoda Peterson, Seligman - character strenghts and virtues Moudrost a vědění, Statečnost, Lidskost, Spravedlivost, Umírněnost, Transcendentnost duševní pohoda (PERMA model) Positive emotions Engagement - Relationships - Meaning - Accomplishment

narativní psychologie

-přístup založený na teorii sociálního konstruktivismu a narativní metafory -zájem o příběh, vyprávění či osobní biografii se v psychologii objevuje již dříve (Freud, Allport, Murray) -psychologicky se začínají studovat různé aspekty života z autobiografického vyprávění až okolo 80. let -pomocí vyprávění vybíráme, organizujeme, propojujeme a hodnotíme události pro určité publikum -vyprávění lze charakterizovat jako konsekvenční řazení událostí či idejí, vkládání smysluplného vzorce či struktury -narativní výzkum lze chápat jako metodu interpretace autorovy interpretace, jako rekonstrukci konstrukce vyprávění -narativní výzkum se užívá ve vývojové psychologii (vývoj schopnosti narace u dětí), v kognitivní psychologii (výzkum autobiografické paměti) a v dalších kognitivních procesech vývoje jazyka apod. v sociální psychologii se zkoumá téma narativní identity; užíváno také v psychoterapii a v procesu léčby -první pokus o vysvětlení vztahu mezi životem a způsobem jakým o něj lidé vyprávějí učinil J. Kotre Narativní vědění je oproti tomu organizováno prostřednictvím příběhů, které lidé vyprávějí o svém životě, o svých zkušenostech Sám pojem narativní (také narativita) lze interpretovat různě široce. Nejrozšířenější a nejobecnější pojetí odkazuje na jakýkoli psaný či mluvený projev. V užším slova smyslu jde o procesy vytváření příběhu, o kognitivní schéma příběhu nebo o výsledky tohoto procesu, které mají významovou strukturu Postup narativní psychoterapie spočívá v dekonstrukci příběhu, jeho externalizaci a znovu vytvoření (re-autorizace). Dle sociálního konstruktivismu je prožívaná pravda relativní a příběhy mohou mít mnoho interpretací, a to včetně životních příběhů. Během terapie se tedy snaží terapeut nalézt problematické události, jimiž se jeho klient definuje ve svém životním příběhu, tyto události rozebírá a snaží se je, spolu s klientem poskládat zpět tak, aby jim klient připsal, pro jeho život, lépe fungující význam.

systémové teorie inteligence

-snaží se identifikovat mentální procesy, jež tvoří základ inteligentního chování Triarchická teorie inteligence (Sternberg)-3 základní složky inteligencea) komponentová/analytická (zjišťovaná v inteligenčních testech),b) zkušenostní/kreativní (kreativní řešení nových situací)c) kontextová/praktická (fungování v reálných situacích) Teorie mnohonásobné inteligence (Gardner)-celkem 7 druhů inteligence které jsou nezávislé a fungují samostatně a) logicko matematická b) jazyková c) tělesně pohybová d) prostorová e) hudební f) interpersonální g) intrapersonální emoční inteligence -schopnost monitorovat vlastní i cizí pocity a emoce, rozpoznávat je a využívat tyto znalosti v chování i prožívání; je kulturně podmíněna -Salovey a Mayer (poprvé použili termín EI), Goleman sociální inteligence - schopnost kladně působit na své okolí (Thorndike)

experimentální přístup ke studiu osobnosti

-systematická manipulace s proměnnými, kauzální vztahy -zjišťování obecných zákonitostí metody: všecky druhy experimentů +objektivita a stanovení kauzálních vztahů -omezení daná metodou, efekt experimentátora představitelé: Wundt, Ebbinghaus, Pavlov, Watson

biopsychologická pojetí moderních teorií temperamentu - teorie Busse a Plomina

-teorie EAS (3 osobnostní rysy) od temperament je dle nich tvořen 3 osobnostními rysy, které -objevují se během prvního roku života, -zůstávají hlavními rysy osobnosti i v dospělosti -jsou do značné míry dědičné -jedná se o 1) emocionalita (pocity tísně a stavu ohrožení) 2) aktivita (spontánní výdej fyzické energie) 3) sociabilita (preferování pobytu mezi druhými)

Higgins - sebepojetí

-teorie emoční složky sebeopjetí Higgins (sebediskrepanční teorie) − dává do souvislosti prožívané emoční stavy a sebepojetí − očekávaný stav je ovlivněn ideálním a požadovaným já • diskrepance aktuální já x ideální já → zklamání, smutek nepřítomnost pozitivních výsledků • diskrepance aktuální já x požadované já → strach, úzkost, přítomnost negativních výsledků

Greenwald - sebepojetí

-teorie emoční složky sebepojetí teorie benefektance (Greenwald) − benefektance: vidění sebe sama jako efektivního a kompetentního činitele − člověk má potřebu udržet si kladné sebehodnocení − definoval hlavní sklony v sebeposuzování • egocentrita: tendence vkládat sebe do příčinných souvislostí • benefektance: vidění sebe sama jako efektivního a kompetentního činitele • kognitivní konzervatismus: dispozice chránit v obrazu Já to, co již bylo vytvořeno

Festinger - sebepojetí

-teorie emoční složky sebepojetí − dle něj své jáství definujeme na základě srovnávání se s jinými lidmi − neexistuje objektivní norma jáství − lze rozlišit dva typy sociálního srovnávání; 1) sestupné (srovnávání s lidmi s horšími výsledky) používáme zejména v nedůležitých oblastech, když si potřebujeme zvednout sebevědomí 2) vzestupné (srovnávání s lidmi s lepšími výsledky) především v oblastech, které jsou středem zájmu, člověk je zde motivován

Markusová - sebepojetí

-teorie kognitivní složky sebepojetí (Helen Markusová, 1977) Já = paměťová struktura tvořená souborem schémat -schémata tvoří „filtr relevantnosti" informací, vodítkem pro to, co je pro jedince relevantní, důležité -plní funkci stabilizátoru sebepojetí -nepřijímáme informace, pro které nemáme vytvořené schéma - sebeschéma: kritérium důležitosti informace - Příklad: modelka vs. instalatér → vzhled - instalatér je vůči vzhledu aschematický(tato charakteristika pro něj není relevantní) .. schéma = reprezentuje naši znalost o určité charakteristice (Bartlett)

Harry Sullivan

-v dětství se cítil často osamělý -absolvovat desítky hodin psychoanalýzy Sullivan se zabýval interpersonální teorií psychiatrie, kde osobnost definoval jako trvalý vzorec opakujících se interpersonálních situací -důraz na vývojová stadia a sexuální dimenzi osobnosti -teorie prsu v ústech kojení = první interpersonální zkušenost dítěte dobrý prs x zlý prs (ten v dítěti vyvolává tenzi) -vytváří si vlastní pojmy Dynamismy: hlavní stavební jednotky interpersonální dimenze osobnosti - dynamismus slasti = instinktové pudy (určité tenze v oblasti genitálu), musí se spojit s potřebou intimity proces personifikace = vytváření představy sebe a okolí, což probíhá na základě interpersonálních vztahů kognitivní procesy se vyvíjí ve 3 stadiích: 1. prototaxické- novorozenec- okamžité vnímané stavyy, dotekové, zrakové, sluchové vjemy 2. parataxické- dítě objevuje vztahy mezi událostmi, často ale chybí logika- často přítomno i u dospělých, projevuje se pověrečným nebo jinak iracionálním chováním 3. syntaxické- poznání je totožné s plně rozumovým uvažováním a logickým usuzováním (starší děti, dospělí) · Tenze Podle Sullivana dítě prožívá neustále tenzi (= napětí), jejíž intenzita se pohybuje mezi euforií a stavem hrůzy. Zdroje tenze: a) nedostatečná satisfakce dětských fyziologických potřeb b) úzkost, kterou indikuje úzkostná matka -Dva protikladné stavy: absolutní euforie vs. absolutní tenze (absolutní hrůza) -Tenze může být vyvolána opomenutými potřebami organismu nebo úzkostí stadia vývoje osobnosti · Stadia vývoje osobnosti - Šest stadií mezi narozením a pozdním dospíváním - Vývoj v sociální, sexuální i kognitivní oblasti života 1. Rané dětství - od narození do rozvinutí artikulované řeči; prs v ústech, vystavení tenzi, případně somnolentní odpoutání 2. Vlastní dětství - trvá do počátku školy; rozlišení mužské a ženské role, malevolentní transformace, užívání preventivní strategie sublimace 3. Juvenilní období - socializace, interakce ve skupinách, sublimace se stává účinnější 4. Preadolescence - dítě potřebuje vrstevníka stejného pohlaví 5. Raná adolescence - objevení heterosexuálních zájmů 6. Pozdní adolescence - když mladý člověk objeví, co ho vábí na genitálním chování. Sullivan zdůrazňuje, že dynamismus slasti se musí spojit s potřebou intimity

emoční aspekt já (sebepojetí)

-vyjádření vztahu k sobě, v rámci základní dimenze hodnocení, tj. pozitivity/negativity -význam emočního vztahu k sobě spočívá v nejširším smyslu v jeho adaptační funkci, jde především o obranu já, realizovanou prostřednictvím kognitivních a behaviorálních strategií

Weiner - atribuce

-výrazně rozvinul koncept atribuce a učinil z něj jedno ze stěžejních témat sociální psychologie -Rozšířil Heiderovu teorii o nové dimenze (k interním a externím příčinám přidal dimenzi stability a dimenzi ovlivnitelnosti (=třírozměrné schéma kauzality) -zabýval se také výkonovou motivací: jedinec dle vlastních atribucí úspěchu/neúspěchu determinuje, kolik úsilí do dané aktivity věnuje v budoucnu -dle něj se u nás po výkonu (např. zkoušce) objevují emoce přirozeně z výsledku aktivity a zároveň ale také kvůli zvolené atribuci

McClelland teorie motivace

-všechny motivy jsou získané a jsou založeny na afektech, hedonista - vše děláme abychom se vyhnuli strasti a maximalizovali slast (dva vrozené motivy - dosahování slasti a vyhýbání se bolesti)základní 3 potřeby: 1) úspěšný výkon 2) afiliace 3) potřeba moci -výkonová motivace (přímoúměrná výchově k samostatnosti)

temperament

-z latinského temperare = mísit, směsovat -celkové citové ladění osobnosti, projevy vzrušivost a reaktivity -souvisí se způsobem chování a prožívání, nikoliv s obsahem -biologické zakotvení (stabilní ve 3 letech)

lexikální přístup k osobnosti

-zkoumá výskyt slov popisujících osobnost v přirozeném jazyce obecná lexikální hypotéza: nejpodstatnější individuální rozdíly jsou zachyceny v jazyce

pojem osobnost v psychologii

-zkoumání osobnosti ještě před zavedením pojmu: duše, temperament, charakter, osoba -psychologický pojem osobnost -> odlišné od hovorového pojetí -důležitým znakem osobnosti je její individuální svéráz o osobnosti usuzujeme z jevů, které: 1) pomáhají určit identitu jedince vůči ostatním jedincům 2) předpokládá se u nich vnitřní příčinná složka 3) jsou strukturovány v časové i vzájemné souvislosti -osobnost je otevřená, avšak od okolí odlišená soustava -osobnost jako soustava vcelku možných a vždy z části uskutečňovaných duševních dějů

teorie atribuce (schéma autorů)

1) Fritz Heider (průkopník) 2) Kelley (kovarianční teorie) 3) Weiner 4) Fiske a Taylor

biopsychologické pojetí klasických modelů temperamentu

1) konstituční teorie Kretschmera -založena na tvrzení, že existuje souvislost mezi morfologicky pojatou konstitucí a povahou jedince -duševní choroby dle něj extrémní podobou temperamentu rozlišuje 3 tělesné typy, odpovídající 3 temperamentovým typům: 1) leptosomní typ: vysoký, útlá kostra a muskulatura -> schizoidní temperament (odtažitý, citlivý, chladný) 2) atletický typ: normální výška, svalnatý, silná kostra -> ixotymní (viskózní) temperament (uzavřenost, rigidita, problém s adaptací na nové prostředí) 3) pyknický typ: nižší vzrůst, kulaté tělo, krátké ruce a nohy -> cyklotymní temperament (společenský, pragmatický, střídání radosti a smutku 2) Pavlovova teorie vyšší nervové činnosti rozdíly u temperamentu ve způsobu fyziologické činnosti CNS 4 základní dimenze -síla (odolnost NS) -dynamičnost (rychlost) -pohyblivost (snadnost přetvářet dočasné spoje) -podrážděnost vs. útlum

významné koncepce kognitivního stylu:

1) závislost x nezávislost na poli (Witkin) lidé závislí na poli: -mají tendenci vnímat okolí jako celek -ve své mysli jasně neohraničují tvar, velikost, barvu a další vlastnosti -řídí se externím referenčním rámcem lidé nezávislí na poli: -vnímají prvky okolního prostředí jako zřetelně oddělené a všímají si jejich charakteristických rysů -řídí se vnitřním referenčním rámcem 2) reflexivita x impulzivita (Kagan) -reflexivní (subjekt se zaměřuje na kvalitu, anticipaci, dělá minimální množství chyb, důkladněji zpracovává informace) -impulzivní (subjekt reaguje rychle, opírá se o první nabízející pohyby, asociace, hypotézy) 3) inovativnost x adaptivnost (Kirton) -inovativní člověk nahlíží na problémy z různých úhlů, prosazuje změny a nová řešení -adaptivní člověk si vystačí se stávajícími postupy 4) vnímání zaměřené na shody (rozostřené) x rozdíly (zaostřující) (Holtzman x Garner) -rozostřující styl: podceňování rozdílů, připodobnění k dřívějším poznatkům, -zaostřující styl (rychlejší uvědomění si změny, přeceńování rozdílů) 5) konkrétnost - abstraktnost v poznávání 6) zúžené x flexibilní vnímání zúžené vnímání = obtížné přecházení od předchozích podnětů k novým

Martin Seligman

1996 prezident APA 2000 uvedení pozitivní psychologie naučená bezmocnost = přesvědčení, že chování člověka nebude mít žádný vliv na prostředí All of the dogs could escape shocks on one side of the box by jumping over a low partition to the other side. The dogs in Groups 1 and 2 quickly learned this task and escaped the shock. Most of the Group 3 dogs - which had previously learned that nothing they did had any effect on shocks - simply lay down passively and whined when they were shocked u člověka to funguje trochu jinak: -> explanační (vysvětlující) styl dimenze explanačního stylu: a) personalizace (vnitřní x vnější) b) pronikavost (specifický x globální) c) trvalost (stabilní x nestabilní) optimistický x pesimistický explanační styl rozdíly v explanačním stylu: lidé z kolektivních kultur jsou více pesimističtí než lidé z více individualisticky orientovaných kultur

kognitivní styl

= konzistentní způsob vnímání, myšlení, řešení problémů atd. -kognitivní styly vypovídají o konzistentních individuálních rozdílech, jak lidé organizují a řídí zpracovávání informací a jsou rovněž považovány za determinanty prožívání a chování -částečně vrozený, dále se u tváří od raného věku na základě zkušeností

přístupy k definování osobnosti

A) dle výchozího přístupu -nomotetické (vymezení pomocí obecně platných zákonitostí) -idiografické B) dle základního způsobu pojímání osobnosti -biofyzické (osobnost jako něco existujícího o sobě) -biosociální (osobnost jako něco existujího ve vědomí pozorovatele) C) dle obsahového důrazu -na souhrnost (souhrn psychologických prvků jedince) -na jednotu (vzorec/zdroj/integrace) -na přizpůsobení (zvláštní a pro jedince příznačný způsob, kterým se přizpůsobuje) -na jedinečnost (to co jedince odlišuje od druhých) -na podstatu (to co je pro člověka nejpříznačnější z hlediska podstaty)

definice rysu

Allport = vrozená neuropsychická struktura Wollman = vrozená nebo získaná charakteristika, která je konzistentní, perzistentní a stabilní obecně: stabilní charakteristiky chování a prožívání

příklady uplatnění kontextového přístupu k inteligenci

Ceci - bioekologický model inteligence -oponuje tradičnímu pojetí celkové inteligence jako schopnosti abstraktně myslet -komplexní myšlení se dle něj odvíjí od vědomostí nabytých v určitém kontextu nebo oblasti -základem jeho teorie jsou mnohočetné kognitivní potenciály, které mají biologickou podstatu, ale jejich uplatnění je závislé na ekologickém prostoru jedince -ekologický prostor jedince včetně individuálního a historického vývoje je mnohem výraznějším determinantem profesního a ekonomického úspěchu než IQ intelektový vývoj je dle něj založen na interakci mezi mnohočetnými kognitivními potenciály a optimálně strukturovanou vědomostní základnou podobně Ceci klade důraz také na kontext provádění inteligenčního testu, v této situace může být výsledek jedince ovlivněn kontextem ve kterém je úkol prezentován, zkušeností jedince s typem situace a propracovaností konkrétní oblasti vědomostí -Vygotskij - vývojová teorie -sofistikované myšlení se dle něj vyvíjí na základě interakce s druhými lidmi -dítě si aktivity postupně zvnitřňuje -> interpersonální myšlenkové procesy se postupně stávají intrapsychickými -> autonomní fugování

HEXACO

Co je to HEXACO? · Šestifaktorový model osobnosti - HEXACO · nová alternativa k 5-faktorovému modelu · významně na Big 5 navazuje · při opakovaných analýzách v neanglických lexikálních studií se objevoval faktor POCIVOST - POKORA · následně byl ověřen i v anglických lexikálních studiích · další výzkumy nepotvrdily jednoznačnou univerzalitu výskytu napříč různými kulturami (např. ČJ, AJ) H ... poctivost-pokora (honesty-humility) E ... emocionalita (emotionality) X ... extraverze (extraversion) A ... přívětivost (agreeableness) C ... svědomitost (conscientiousness) ... otevřenost (openness to experience) · extraverze · svědomitost · otevřenost nové zkušenosti · navazují na model Big 5 · poctivost-pokora · emocionalita · přívětivost · NEJSOU analogické dimenzím Big 5 (neuroticismu a přívětivosti)

temná triáda

Co je to temná triáda? narcismus machiavellismus psychopatie · → subklinické rysy osobnosti · Temná triáda a partnerské vztahy · Jak ovlivňuje kvalitu partnerských vztahů? · 63 mužů oslovilo cca 1400 žen (20 - 25 žen na 1 muže) · cíl: získat osobní informace (mobil, adresa atd.) Narcissism is characterized by grandiosity, pride, egotism, and a lack of empathy.[10] Machiavellianism is characterized by manipulation and exploitation of others, an absence of morality, unemotional callousness (bezcitnost), and a higher level of self interest.[11] Psychopathy is characterized by continuous antisocial behavior, impulsivity, selfishness, callous and unemotional traits (CU),[12] and remorselessness.[13] People scoring high on these traits are more likely to commit crimes, cause social distress and create severe problems for an organization, especially if they are in leadership positions (for more information, see psychopathy, narcissism, and Machiavellianism in the workplace). They also tend to be less compassionate, agreeable, empathetic, satisfied with their lives, and less likely to believe they and others are good.

Murray - teorie motivace

D) Murray třídí potřeby na 1) viscerogenní (vrozené) x psychogenní (získané) 2) pozitivní x negativní 3) manifestní x latentní 4) vědomé x nevědomé -potřeba = synonymum pudu (připadá mi to spíše jako synonymum motivu) -tlak = je vytvářen vším, co okolí vyžaduje od jedince (může být alfa tlak - skutečně existuje a beta tlak - motivovaný jedincovou vlastní interpretací jevů)

biopsychologická pojetí moderních teorií temperamentu - Eysenckova teorie temperamentu

Eysenckova teorie temperamentu: -definuje 3 základní dimenze temperamentu, která mají silné biologické zakotvení -Hippokratovým 4 klasickým typům přiřazuje dva dvoupólové a na sobě nezávislé faktory: extraverzi-introverzi a stabilitu-labilitu 1) extraverze x introverze (vyšší úroveň excitace šedé hmoty -> vyšší extraverze) 2) neuroticismus x stabilita (vyšší úroveň reaktivity ANS -> vyšší labilita) 3) psychoticismus (náchylnost k psychóze)

motivace Maslowa

Maslowova t.: lidé jsou motivováni hierarchickým systémem základních "instinktoidních" potřeb -uspokojení nižších potřeb je předpokladem toho, aby nastoupily vyšší potřeby -jenom potřeby, které nejsou uspokojovány jsou motivačními silami -vyšší potřeby se projevují až později ve vývoji fyziologické potřeby --> bezpečí a jistota --> afiliace, láska, přijetí --> uznání a úcta --> seberealizace ??-> sebetranscendence? jak vypadá seberealizovaný člověk: přijímající, spontánní, tvořivý, etika, váží si života D potřeby (nedostatkové, deficitní, základní) B potřeby (růstové, bytí, metapotřeby)

Freudova teorie motivace

Podle Freuda je dynamika vnitřního života člověka dána interakcí id, ega a superega. Každý člověk má konstantní množství energie, kterou pudy zaměřují na určitý objekt = kathexe. Základní dynamickou silou je pud života (eros) a pud smrti (thanatos). Zdroj neuróz spočívá ve frustrované sexualitě jedince.

sebedeterministická teorie motivace

Self-determination theory is a theory of human motivation and personality which suggests that people are able to become self-determined when their needs for competence, relatedness, and autonomy are fulfilled. The presence versus absence of environmental conditions that allow satisfaction of these basic needs (in people's immediate situations and in their developmental histories) is a key predictor of whether or not people will display vitality and mental health. People tend to become happier when pursuing things that are intrinsically motivated and are aligned with their own goals - it not only makes them feel more responsible about the outcomes, it also helps them to really focus their time on what they want to be doing. Self-determination theory itself can be helpful in understanding the things that might motivate a given individual's behavior. Feeling like one has both the autonomy and the capabilities required to make choices on their own is something that most, if not every, individual would want to have.

osobní pohoda

Well-being - Osobní pohoda osobní pohoda = přetrvávající pozitivní emoční stav, spokojenost se životem obsahuje 2 složky: emoční: prožívání pozitivních emocí (štěstí, láska, radost) kognitivní: vědomé, globální hodnocení 2 přístupy k osobní pohodě: eudaimonický: seberealizace, osobnostní rozvoj, sebeaktualizace hédonický: prožívání pozitivních pocitů z úspěchu · S čím souvisí osobní pohoda? demografické faktory: · zdraví - objektivní i subjektivní · vzdělání · zaměstnání - mít práci, realizovat své cíle, ambice · v případě, že je nezaměstnanost normou, W-B neovlivní osobnost: · extraverze (založena na pozitivní afektivitě) x neuroticismus · svědomitost, přívětivost · atribuční styl (optimistický x pesimistický) · S čím souvisí osobní pohoda? II. sociální dimenze: · sociální opora, kvalita sociálních vztahů, generativita · vztahy s rodiči · vztahy s partnerem, dětmi, přáteli · vztahy na pracovišti · → prožívání manželské/rodinné/pracovní spokojenosti · jde o významné zdroje osobní pohody

teorie temperamentu (schéma)

XY) antická šťávová teorie A) klasické teorie temperamentu 1) biopsychologické teorie -konstituční teorie temperamentu (Kretschmer) -teorie vyšší nervové činnosti (Pavlov) 2) psychologická pojetí temperamentu -Jungova teorie psychologických typů B) moderní teorie temperamentu 1) biopsychologické teorie -Eysenckova teorie temperamentu -neurobiologický model temperamentu (Cloninger) -teorie inhibovaného a neinhibovaného temperementu (Jerome Kagan) -teorie EAS Busse a Plomina 2) psychologické teorie -teorie temperamentových typů (Thomas a Chessová)

složky sebepojetí -> složky a teorie

a) kognitivní složka -obsahuje informace, které máme o vlastním jáství +Markusová -> já jako sebeschéma +Kihlstrom a Cantorová -> já jako prototyp (svázáno s dalšími prototypy, což napomáhá konzistsenci sebepojetí b) emoční složka -zahrnuje sebehodnocení (self-esteem); subjektivní hodnocení sebe sama jako vnitřně pozitivního nebo negativního +Rosenberg (jednodimenzionální) a Tafrodi a Swan (dvoudimenzionální) +Higgins -> sebediskrepanční teorie +Greenwald -> teorie benefektance +Festinger -> srovnávání s lidmi c) konativní složka -seberegulace = Schopnost člověka měnit své chování; monitorování, detekování a hodnocení následků vlastního chování. Základním znakem je flexibilita." +Snyder (seberegulace jako sebemonitorování) +Carver a Scheier (kontrolní model seberegulace) +Bandura (self-efficacy a osobní standardy) +Baltes

homeostatické modely motivace

a) pudová teorie motivace (Freud) základní hybatel konflikt mezi idem a superegem; hedonistický princip b) pudová teorie (Hull)-narušení homeostáze vyvolává drivy (nepříjemné pocity napětí) a organismus se snaží napětí redukovat c) homeostatická teorie (Cannon) -vznik potřeby je důsledkem narušení rovnováhy organismu

psychoanalýzy a její způsoby použití:

a) teorie osobnosti b) terapeutická metoda c) výzkumná technika

historie psychologie osobnosti

antické Řecko: -Hippokratés, Galenos (4 temperamenty dle převažujícího typu šťávy) -Platón (vliv prostředí na deformaci lidského chrakteru) -Aristotelest (ctnosti) Středověk: jsme od narození hříšníci (prvotní hřích -> Adam s Evou v ráji) a proto je třeba, ať budujeme ctnosti -> kladl se důraz na askezi Novověk: racionalismus (poznání možné pouze díky apriorním předpokladům) x empirismus (lidská mysl po narození "tabula rasa"; vše získáváno v průběhu života) počátky psychologie osobnosti jsou sdíleny se sociální psychologií: -ps. osobnosti se vyčleňuje ve 30. letech 20. století 1932 - 1. číslo časopisu Character and Personality (dnes journal of personality) Konec 30. let -> významné učebnice: Allport a Murray

Teorie rysů Gordona W. Allporta

definice - rys = vrozená neuropsychická struktura -osobnostní rys chápe jako základní kámen osobnosti, jako funkční systém (jakýsi miniorgán) -rysy dle něj nejsou pozorovatelné, ale odvozujeme je z chování (jen některé lze přímo pozorovat) -idiografický přístup -> zaměření na jedince a jeho jedinečnost (dle něho mají všichni jedinečnou sestavu rysů) -lexikální analýza (Allport a Odbert) -> dle nich je v Aj 4500 osobnost-popisujících přídavných jmen, které dle nich odpovídají rysům +tato slova kategorizuje do 3 skupin: a) kardinální dispozice (výrazný vliv na celý život člověka, objevují se vzácně a rozvíjejí se v pozdějších obdobích života - narcismus, machiavelismus) b) centrální dispozice (obecné charakteristiky tvořící základ osobnosti; inteligentní, upřímný, plachý) c) sekundární dispozice (méně významné i soudržné, např. plachost při veřejném vystupování) funkční autonomie = motivy u normálního, zralého dospělého člověka jsou nezávislé na zkušenostech z dětství, kdy se prvně objevily vývoj osobnosti = vývoj propria (self, já) - popisuje 7 stupňů vývoje propria

feministická psychologie

feminismus = přesvědčení, že ženy a muži si jsou rovni a měli by být i stejně hodnoceni a měli by mít i stejná práva 1. vlna feminismu (do roku 1930) -> právní postavení žen, vzdělání, účast na veřejném životě, volební právo (Rettigová, Masaryk, Světlá, Krásnohorská) 2) vlna feminismu (po 2. světové válce) -hnutí hippies, politické změny, obraz ženy v kultuře, feministická psychologie (Gilligan) Milníky feministické psychologie: 1) zjistilo se, že mezi muži a ženami nejsou rozdíly v intelektu (Termanova studie) 2) maskulinita/feminita neexitují jako osobnostní rysy; mezi muži a ženami nejsou významné rozdíly co se týče osobnosti 3) nový pohled na genderové role (Gilligan) -> genderové role jsou uvažovány jako komplexní struktury (ovlivněny kulturou, historickým časem, místem) a nemohou být měřeny jako jednoduché rysy 4) dle Kohlberga jsou ženy morálně méněcenné; kritizuje to Gilligan, dle které se morální myšlení vyvíjí na základě lidských vztahů; ženy jsou více zaměřeny na péči, kvůli čehož smýšlí v této oblasti trochu odlišně Kritika psychoanalýzy (Horney)

paradigma

je obecně přijímané schéma, vzorec myšlení, či model. Pojem paradigma jako první obecně definoval Thomas Samuel Kuhn -společný vzor vědy v určitém období,

Carver a Scheier - sebepojetí

kontrolní model seberegulace (Carver a Scheier) -odchylka od stanovených norem (standardů) vede ke změně chování Jedinec v každém daném okamžiku vnímá aktuální situaci, ve které se nachází (tzv.: vstupní funkce). Toto vnímání situace je porovnáno s referenční hodnotou pomocí mechanismu zvaného „porovnávač". Referenční hodnota je v tomto modelu zjednodušeně chápána jako ideální podoba dané situace, jakýsi osobní standard. Případná diskrepance mezi aktuálním stavem a referenční hodnotou vede k určitému druhu chování (výstupní funkce), které má za úkol odstranit tuto diskrepanci, a to na základě ovlivnění okolního prostředí. rozlišují mezi: -soukromým sebeuvědoměním: pozornost, kterou lidé přikládají svým vlastním pocitům, přáním a standardům (lidé s vysokou mírou soukromého sebeuvědomění intenzivněji prožívají své pocity a lépe jim také rozumějí) -veřejným sebeuvědoměním: pozornost, kterou lidé přikládají tomu, jak je vidí a jak o nich smýšlejí druzí (u lidí s vysokým VS je vyšší pravděpodovnost změny stanoviska dle vnímané veřejné normy)

Dollard a Miller

propojují myšlenky psychoanalýzy a teorie učení: -základní strukturou osobnosti je dle nich návyk -každý člověk má jedinečnou soustavu návyků v závislosti na životních zkušenostech -uznávají existenci nevědomí a dělí nevědomé obsahy do 2 skupin: a) ty, které ve vědomí nikdy nebyly (zážitky z období, než se dítě naučilo mluvit, neverbální činnosti atp.) b) ty, které byly z vědomí vytěsněny hlavní hybnou silou osobnosti je dle nich pud a ty se dělí: a) základní (primární) pudy = hlad, žízeň b) odvozené (sekundární pudy) = úspěch, úcta, uznání psychický konflikt = situace, kdy na člověka působí více než 2 přibližně stejně silné síly -závažné konflikty dle nich vedou k neuróze a dalším patologiím gradient přiblížení x gradient vyhýbání popisují 3 základní druhy konfliktů: 1) konflikt apetence-averze 2) averze-averze 3) apetence-apetence (konflikt dvou kladných sil)

Bandura

sociální učení = učení pozorováním chování druhých lidí -učení pozorováním; observační učení a) pozornost - b) retence - c) vyzkoušení - d) motivace k naučení a využití Klade velký význam posilování: -posílení přímé - vztahuje se k situaci, kdy jedinec sleduje chování modelu, napodobuje toto chování a je za to odměněný nebo potrestaný modelem nebo jinou osobou -Zástupné posílení se vztahuje na situaci, kdy pozorovatel anticipuje odměnu za určité chování. -sebeposílení se vztahuje na situaci, ve které je chování jedince motivováno úsilím dosáhnout vlastní představy, normy, a nezávisí na reakci druhých Bobo doll experiment - když zůstaly s panenkou samé, napodobovaly agresivní chování, které viděly Self-efficacy (vědomí vlastní účinnosti) -subjektivní přesvědčení o vlastní schopnosti zvládat náročné situace čím je self-efficacy ovlivněna: vztahy s rodiči, sociální kompetencí v dospívání -vysoké self-efficacy pomáhá přizpůsobení se požadavkům v oblastní partnerské, pracovní i rodičovské

sebepojetí

souhrn představ, pocitů a postojů, které člověk má o své vlastní identitě, hodnotě, možnostech a omezeních

Jung

zakladatel školy analytické psychologie -Švýcarsko -studoval u Bleulera -1909 jede s Freudem do USA -1913 rozchází se s Freudem struktura osobnosti (osobnost dne něj tvořena strukturami, které se vzájemně ovlivňují) a) vědomí (ego = brána vědomí; postoje = extraverze, introverze; psychologické funkce = myšlení, cítění, vnímání, intuice) b) osobní nevědomí (zásobárna materiálu, který byl kdysi vědomý, ale byl zapomenut; obsahuje komplexy = vzorce emocí, vzpomínek, pocitů vytvořených okolo společného tématu) c) kolektivní nevědomí (obsahuje archetypy = nashromážděné zděděné zkušenosti lidského a subhumánních druhů == persona, anima a animus, stín, self) psychologické typy = založené na interakci postojů (extraverze, introverze) a funkcí (myšlení, cítění, vnímání, intuice) odklání se od Freuda v pohledu na významnost sexuality, libido považuje za široce pojatou životní energii -fungování životní (psychické) energie vysvětluje pomocí principů užívaných v termodynamice 3 psychodynamické principy, pomocí kterých vysvětluje fungování životní energie. 1) princip opozice (k vytváření psychické energie potřebný konflikt protichůdných tendencí nebo procesů) 2) princip ekvivalence (neustálé přerozdělování energie uvnitř osobnosti) 3) princip entropie (tendence osobnosti směrem k rovnováze nebo ekvilibriu) individuace = charakteristika vývoje, kdy dochází k integraci vědomých a nevědomých facet osobnosti krize středního věku = považuje ji za bod obratu každého člověka vývoj osobnosti dle Junga: a) v dětství začíná vývoj ega a dítě dokáže rozlišit sebe sama od okolí b) mladá dospělost: vědomí je dominantní oblastí, člověk je zaměřený na vnějšek c) střední dospělost: období přechodu, změny, přesun od vnějšího světa k vnitřnímu -> rovnováha vědomí a nevědomí d) stáří -> podobně jako v dětství převaha nevědomé dimenze analýza snů: dny mají dle něj anticipační a kompenzační funkci! metoda volných asociací -> slovně asociační test = • projektivní metoda, ve které ZO odpovídá na podnětové slovo jakoukoliv odpovědí, která jí jako první napadne • zjišťuje se RČ a adekvátnost odpovědí

Bandura - sebepojetí

− "self-efficacy": důvěra ve vlastní schopnosti, sebeuplatnění, sebezpoznání − sociálně-kognitivní pojetí seberegulace -lidé s vysokou mírou přesvědčení o vlastní účinnosti si stanovují náročnější cíle, jsou flexibilnější při jejich dosahování, při potížích nepolevují v úsilí a tím, že mají pocit kontroly nad situací redukují i své negativní emocionální stavy -mimo self-efficacy bandura klade důraz na osobní standardy (ta jsou dle něj hlavní měřítka a incentivy pro posouzení a regulaci vlastního chování)

charakteristiky rysů + přístupy nahlížení na jejich změnu

-vnitřní dispozice -relativně stabilní v čase -relativně konzistentní v chování i prožívání -obvykle bipolární -univerzální *teorie psychogenetické změny: rysy se mění na základě vnitřních sil, procesů *teorie sociální investice: osobnost se mění na základě vnějších událostí

tři tradice výzkumu

A) klinický B) korelační C) experimentální

psychologické pojetí klasických teorií temperamentu

Jungova teorie psychologických typů -temperamentové typy vytvořil na základě sociálních interakcí a) introvert: zaměřený dovnitř, na sebe, tendence skrýt libido, bohatý vnitřní život, přemýšlivý a rozvážný v jednání b) extravert: zaměřený na venek, na vnější svět, na objekt, spontánní, lehce komunikuje každý typ zaměření má čtyři základní dimenze: -čití (smysly) -myšlení -cit -intuice --> Briggsová a Myersová -> MBTI

Julian Rotter

Locus of control (místo kontroly) -interní lokus kontroly (=přesvědčení, že výsledek činnosti pochází z vlastního úsilí) -externí lokus kontroly (=přesvědčení, že vlastní (ne)úspěchy jsou zapříčiněny okolnostmi nebo druhými lidmi lidé s interním LoC = nižší: úroveň stresu, úzkost a vyšší self-esteem, subjektivní zdraví, úroveň výkonu -vytváří model chování (=vlastní teorii sociálního učení), ve které se snaží o predikci chování; -svému chování se dle Rottera učíme na základě interakce s prostředím a ostatními lidmi -lidé volí způsob svého chování na základě volby ze 2 faktorů: 1) hodnota posílení (jak moc si ceníme odměnu za své chování) 2) očekávání výsledků (jak moc očekáváme, že jednání bude mít pozitivní důsledek) +v jeho modelu sociálního učení se vyskytuje také proměnná sociální situace, ta odpovídá tomu, jak lidé situace interpretují (dává důraz na subjektivitu interpretace) hodnotu posílení a očekávání výsledků označuje jako potenciál chování = pravděpodobnost, že se určité chování objeví zabývá se vývojem LoC -LoC se dítě naučí v průběhu dětství; rodiče fungují jako modely chování +čím více sourozenců, tím vyšší externí LoC +rodiny s jedním rodičem: vyšší externí LoC

neopsychoanalýza

Nezavrhují freudismus, jde spíše o rozvinutí a přepracování některých jeho prvků. Stále větší úloha se zde připisuje kulturním faktorům místo pudovým.

Erich Fromm

Pocházel z ortodoxně židovské rodiny a během svého mládí se setkal s antisemitismem a nenávistí vůči židům. V dospělosti přechází k tzv. ateistickému mysticismu. Pokusil se o syntézu myšlenek Sigmunda Freuda a Karla Marxe. člověk v západní společnosti má základní konflikt (dilema) osobnosti: svoboda x bezpečí =čím více svobody lidé pociťují, tím více se cítí osamocení, vykořenění a nedůležití +++ čím méně svobody mají, tím silnější jsou jejich pocity bezpečí a sounáležitosti -v minulosti se lidé snažili tento konflikt řešit identifikací s klany, kmenem 3 psychické mechanismy, které slouží k úniku od negativních aspektů svobody směrem k získání bezpečí: a) autoritářství (projev masochistické = závislost/sadistické snahy = získat moc) b) destruktivita (eliminovat ohrožující osoby/instituce = odstranit vliv druhých na sebe) c) mechanická konformita (bezpodmíněná poslušnost zažitým pravidlům) charakterové typy osobností typy, charakterizující způsob chování ve vztahu k reálnému světu (většinou kombinace několika typů) 1) produktivní (pozitivní orientace potvrzující život) 2) neproduktivní (negativní orientace popírající život) charakterové typy: pro/nepro = akceptující/receptivní...zachovávající/shromažďující...výnosný/vykořisťovatelský...směňující/trhový Neproduktivní orientace (pod vlivem produktivního charakteru ztrácejí negativní význam a podporují růst): -Receptivní orientace - člověk očekává veškeré zajištění z vnějších zdrojů -Kořistnická orientace - člověk je odhodlán získat to, co potřebuje tím, že si to vezme nebo uloupí, kanibalistické chování -Hromadivá orientace - snaha uchovávat si nashromážděný majetek, obrany proti zásahům vnějšího světa do jeho věcí -Tržní orientace - člověk se řídí zásadou, že vše, co potřebuje, se získává procesem výměny (lidské osobnosti jsou tedy na prodej stejně jako jiné druhy zboží -individuální lidský vývoj dle něj opakuje vývoj jako druhu -dítě se snaží vyhnout pocitům osamění a izolace 3 mechanismy 1) symbiotickou propojeností (snaha zůstat součástí jiné osoby) 2) stažením se (odstup od rodičů) 3) láska typy lásky dle Fromma: -bratrská -mateřská -erotická -sebeláska -láska k bohu (transcendentno, spiritualita)

Freudova teorie:

Sigmund Schlommo Freud byl významný lékař-neurolog a psycholog židovského původu, který se narodil v Příboře. -experimentoval s kokainem -studovat hypnózu u Charcota -jeho první vědecká práce se věnovala nervové soustavě mihule říční -případ Anna O. a spolupráce s Breuerem strukturální model osobnosti (viz ledovec): a) vědomí b) předvědomí (to co můžeme lehce povolat do vědomí) c) nevědomí (zdroj instinktů, tužeb) 3 hlavní systémy osobnosti (revidovaný strukturální model z roku 1923): a) Id - zdroj psychické energie, pozůstává z pudů; princip slasti; iracionální b) ego - vyvíjí se z id, koordinuje požadavky id, superega a světa; princip reality; racionální c) superego - vyvíjí se z ega; obsahuje internalizované rodičovské hodnoty; obsahuje svědomí (to trestá špatné) a ego ideál (odměňuje dobré); iracionální dynamika osobnosti: pudy, typy pudů: a) pud života -libido = energie pudů života; -katexe = energie pudů do objektů, osob; antikatexe = restriktivní síly b) pud smrti (nevědomý pud směrem k rozkladu, zničení) nutkání zničit, pokořit a zabít jiné objekty/osoby 3 typy úzkosti (prototypem všech typů úzkosti je tzv. porodní trauma): a) realistická b) neurotická (ze zkušenosti v dětství, konflikt id-ego) c) morální úzost (konfilkt id-superego) obranné mechanismy: -strategie, které ego využívá k vlastní obraně proti úzkosti vyvolané každodenními konflikty (projekce, fixace, regrese, sublimace, reaktivní výtvor (pedofil bojuje proti pedifylii, racionalizace = interpretace chování aby bylo přijatelnější, popření = nevědomé popření něčeho, co způsobuje úzkost) vývoj osobnosti: a) orální b) sadisticko-anální c) falická (komplexy) d) latence e) genitální fáze metody: 1) volné asociace 2) analýza snů 3) kazuistiky sny: latentní (=symbolický význam)/manifestní

teorie

dobře podložený soubor vzájemně souvisejících konstruktů, definic a tvrzení, vysvětlující určitý okruh jevů, vzniklý na základě vědecké metody

nature vs nurture

historické pře o tom, zdali je osobnost člověka určena spíše dědičností nebo prostředím historické kořeny: -racionalismus (Descartes - myslím, tedy jsem) x empirismus (v rozumu není nic, co dříve nebylo ve smyslech) -F. Galton -Frenologie (stavba lebky odráží vlastnosti a schopnosti člověka)(Lomboroso - identifikace zločince na základě určitých rysů tváře; italská pozitivistická škola kriminologie)(Shelodon - spojitost kriminality s biologickým typem těla -> delikventní chování častější u mesomorfů) -Behavioristi -> nurture -sociální učení (Bandura) -> nurture metody zkoumání -> behaviorální genetiky -> zkoumá příčiny v odlišnostech chování jednotlivců metody behaviorální genetiky: zvířecí studie; rodinné studie, výzkumy dvojčat, adopce -celogenomové asociační studie! -dědivost rysů big five zkoumání dvojčat: pokud je korelace u jednovaječných vyšší než u dvojvaječných - indikátor přítomnosti genetických vlivů (ale! co když za to může podobná výchova??)

Alfred Adler

individuální psychologie v dětství trpěl rachitidou, problematické vztahy v rodině -na počátku 20. století se setkává s Freudem a spoluzakládá vídeňskou psychoanalytickou společnost -1911 odchází z PA společnosti -základem dynamiky chování dle něj budoucnost = fiktivní finalismus (přesvědčení, že existuje nějaký imaginární cíl, který řídí naše chování) -výrazným prvkem dynamiky jsou pocity méněcennosti - ty jsou dle něj normální součástí lidského chování a podstatou jakékoliv lidské snahy -člověk je přirozeně motivován tyto pocity méněcennosti kompenzovat -pokud se mu pocity méněcennosti kompenzovat nedaří -> objevuje se komplex méněcennosti = nízké mínění o vlastní osobě, pocity bezmoci a neschopnost zvládnout požadavky okolí -primárním motivem je překonat méněcennost (inferioritu) a dosáhnout nadřazenosti (superiority) u nadměrné kompenzace normálních pocitů méněcennosti se objevuje komplex nadřazenosti klíčové období ve vývoji - 4 až 5 let, jelikož se zde krystalizuje tzv. životní styl = jedinečný vzorec chování, kterým se člověk snaží dosáhnout ideálu nejsme ovlivněni jen dětstvím, ale aktivně se podílíme na tvarování našeho životního stylu = máme kreativní sílu já (self) 4 základní typy stylu života: -dominantní typ (bezohledný přístup; sadismus, delikvence) -získávající typ (očekává uspokojení od druhých) -vyhýbavý typ (nečelí životním problémům) -sociálně užitečný typ

normální osobnost

normální osobnost je seberegulovaná, s adekvátními mentálními reprezentacemi světa, přizpůsobená normám společnosti, individualizovaná (uvědomuje si vlastní identitu), integrovaná (cítí se součástí dané společnosti)

definice osobnosti od Allporta a Cattela a obecná definice osobnosti

od Allporta: dynamická organizace psychofyzických systémů uvnitř individua, která determinuje jeho jedinečné přizpůsobení jeho prostředí Cattel: to, co nám umožňuje předpovídat, co bude člověk dělat v určité situaci obecná definice osobnosti: osobnost je soubor psychologických rysů a mechanismů uvnitř jedince, které jsou uspořádány, relativně trvalé a ovlivňují interakci s a adaptaci na prostředí intrapsychické, fyzické i sociální.

přehled základních teoretických přístupů ke zkoumání osobnosti

psychoanalýza x behaviorismus x humanismus x kognitivní teorie x teorie sociálního učení

Snyder - sebepojetí

seberegulace jako sebemonitorování (Snyder) -nezformuloval komplexní teorii seberegulace, popsal však jeden z důležitých mechanismů regulace vlastního chování, a to − sebemonitorování: pozornost věnována pozorování vlastního chování − sebemonitorování zde vystupuje jako důležitý aspekt seberegulace − vysoce sebemonitorovaní jedinci věnují signálům z prostředí vyšší váhu a regulují dle nich své chování - málo sebemonitorující lidé přikládají sociálním informacím nižší váhu a jednají více ve shodě se svými vnitřními prožitky a postoji

biopsychologická pojetí moderních teorií temperamentu - teorie J. Kagana

teorie inhibovaného a neinhibovaného temperamentu Jerome Kagana -prováděl longitudinální výzkumy na dětech -na základě dětských reakcí na neznámé podněty identifikuje 2 typy temperamentu (jsou to extrémy, většina populace je na škále mezi nimi) a) inhibovaný temperament (dítě je bázlivé, ustrašené a má rezervované akce) b) neinhibovaný temperament (dítě se nebojí, v nové situaci vše vyzkouší) -u dospělých se tyto typy projevují jako extraverze-intoverze

teorie a její funkce

teorie: zobecněné principy, které vysvětlují urč. skupiny jevů funkce teorie: -deskripce (co?), -explanace (proč, jak), -predikce -výzkumná aplikace

motivace definice

vnitřní dynamický stav, který se sestává z emočních a kognitivních procesů a podněcuje, směřuje a udržuje chování k určitému cíly

vnější x vnitřní motivace

vnější motivace (extrinsická) -vychází z vnějšího zdroje, jde zejména o odměny (hmotné a nehmotné) vnitřní motivace (intrinsická) -vychází z vnitřního zdroje, snaha o překonání překážky, zdokonalení se, dosažení cíle) -je typická prožíváním pozitivních emocí u vykonávání činnjosti dle výzkumů Deci a Ryan se ukázalo, že: -vnitřně motivovaní lidé sledují svůj cíl vytrvaleji -lépe si pamatují související informace -mají větší subjektivní pocit kontroly nad situací -častěji úkol dokončí

atribuční teorie a její 3 předpoklady

zabývá se tím, jak posuzujeme příčiny událostí a příčiny vlastního i cizího chování předpoklady: 1) máme přirozenou motivace hledat příčiny chování 2) příčiny přisuzujeme na základě nějakého pravidla 3) to, jaké příčiny připisujeme našemu chování, ovlivňuje následné emoce a chování

Korelační přístup ke studiu osobnosti

zdůrazňuje individuální rozdíly a stanovení vztahů mezi nimi metody: a) dotazníky b) posuzovací škály (druh dotazníku sloužící k záznamu jednotlivých vlastností posuzované osoby nebo posuzovaného předmětu posuzovatelem) +možnost definice základní struktury osobnosti -nevýhody související se sběrem (self-report) představitelé: Galton, Cattel, Eysenck, Costa, McCrae

Baltes - sebepojetí

− model SOC hraje klíčovou roli v lifespanové teorii vývoje − v průběhu života lidé potkávají příležitosti i omezení, které zvládají pomocí tří různých mechanismů; • selekce: nasměrování vývoje • optimalizace: prostředky vztahující se k cílům • kompenzace: reguluje ztráty v procesu dosahování cíle