Úvod do sociologie

SROVNÁVACÍ VÝZKUM

- dosud popsané metody se obecně praktikují v komparativním (srovnávacím) kontextu (komparativní = srovnávací výzkum hraje v sociologii zásadní roli).

Mertonova verze funkcionalismu

- funkcionální analýza je klíč k rozvoji sociologické teorie a výzkumu rozlišoval 2 typy funkcí: 1. manifestní (ty, které účastníci sociální aktivity znají a zamýšlejí, mají cíle) 2. latentní (nezná a je u ní nezamýšlený důsledek aktivity) -dysfunkce: tendence vedoucí k dezintegraci kultury se vyskytují ve složitějších moder. společ. ve větší míře

Problematika Romů v ČR na základě typových pojmů - rasa, etnicita

- nejviditelnější a nejvýznamnější národnostní menšinu české společnosti - patří k marginálním skupinám - skupinám žijící na okraji společnosti - Romové se ve společnosti cítí nejistí, odmítaní, žijí ve špatných materiálních podmínkách - Většinová společnost Romy odmítá - důvod= je rasová averze (odpor, nechuť, ošklivost, odmítání) - většina romských dětí vyrůstá v ústavních zařízení - většina romů má nejnižší vzdělání - Romové vykonávají jen nekvalifikované práce, mají nejmenší příjmy a jsou velmi často nezaměstnaní.

Sebevražda podle Durkheima:

--Egoistická sebevražda izolovanost od společnosti, či zpřetrhání, oslabení pout se skupinou. --Altruistická sebevražda Stavím zájmy společnosti nad své (pro vyšší dobro). Např. kamikadze. --Anomická sebevražda. Kvůli nedostatku sociální regulace. Ztráta našeho pevného bodu. Chybí normy. Např. rozvod. --Fatalistická sebevražda. Přílišná regulace společností mne vede k úzkosti, útlaku a pak i sebevraždě z bezmoci.

2 příklady kriminálních teorií porovnat/ Jak nahlíží na kriminalitu různé soc. směry?

--Funkcionalistická teorie nám ukazují, že některé typy trestné činnosti a deviace jsou výsledkem strukturálního tlaku a nedostatku morální regulace ve společnosti. --Teorie konfliktu zasazují kriminalitu a deviaci do struktury společnosti a otevírají nové oblasti studia kriminality spojené s otázkami sociálních vrstev, genderu, etnicity a trestné činnosti skupin, které jsou u moci. „Nová" kriminologie rozšířila studium kriminality a deviace o širší diskusi na téma relativních škod způsobených různorodou kriminální a deviantní činností. --Teorie kontroly ukazují, že nárůst kriminality může být spojen s rostoucím počtem cílů a příležitostí k páchání trestné činnosti. „Kriminologie prostředí" posunula důraz kladený na převýchovu pachatelů k vytváření oblastí, jež budou vůči kriminalitě „rezistentní".

2 typy sociologického výzkumu + jakými otázkami by se mohly zajímat

--Kvantitativní - zaměřené na povrchnější informace od co nejvíce lidí (veřejné mínění) --Kvalitativní - zaměřené na získání co nejvíce informací o menší skupině lidí (problémy romské rodiny)

Globalizace, riziko a „pomsta" přírody

--Manuel Castells: síťová ekonomika -Zkoumal působení médií a komunikačních technologií na osobní identitu a každodenní život. Své identity už si neneseme z minulosti, je potřeba, abychom je aktivně tvořili v interakci s druhými. --Anthony Giddens o sociální reflexivitě -Riziko vs. důvěra - věřit člověku / instituci a spoléhat na ně. V našem světě se tradiční formy důvěry rozpadají. --Ulrich Beck a ekologická politika ve věku rizika -Odmítá postmodernismus, máme „svět druhé modernity". Stará industriální společnost mizí, nahrazuje jí riziková společnost. - Hlavním rysem globálního řádu je zvládání rizika a kontrola. „pomsta přírody"= globální oteplování (skleníkové plyny, ... ) -Kosmopolitismus - kritika myšlení založeného na „národním státu" -Národní stát není schopen obstát, místo něj - nadnárodní spolupráce mezi státy. -Vývoj moderní společnosti = modernita - rychlejší a hlubší globalizace soc. života

Marx a Weber o moderní společnosti

--Marx -vnímá moderní společnosti jako kapitalistické, hnací silou je tlak, vedoucí ke stálé ekonomické transformaci, která je integrální součástí kapitalistické výroby -vzájemná konkurence mezi podniky -> aby obstály, musí nabízet kvalitu a levně -> technologické inovace, hledání nových trhů (zdroje lev. prac. síly, nová odbytiště zboží) -kapitalismus = neúnavně expandující systém, pronikající do celého světa - globální šíření západního průmyslu --Weber -klíčovou roli v moderním sociálním vývoji hrají jiné faktory než ekonomické (Protestantská etika a duch kapitalismu) -hlavní význam měly NÁBOŽENSKÉ HODNOTY -RACIONALIZACE - společný rozvoj vědy, moderní technologie a byrokracie; organizování soc. a ekonom. života podle principů výkonnosti a na bázi technologického poznání

Co je diskurz, co je diskurzivní analýza?

--Michel Foucault -analyzoval vznik moderních institucí, jako jsou vězení, nemocnice a školy, které hrají v řízení a monitorování sociálního světa stále významnější roli. --DISKURZ -Odkaz na způsoby, jak přemýšlíme a hovoříme o určitých předmětech, spojených společnými hypotézami -Myšlenkový rámec užívaný v konkrétní oblasti společenského života. --DISKURZIVNÍ ANALÝZA -Všeobecný termín zahrnující několik různých přístupů ke studiu jazyka, ať už psaného nebo mluveného -Většina sociologických verzí diskurzivní analýzy se snaží porozumět jazyku v rámci konkrétních sociálních či historických kontextů

Teorie sexuální identity

--Sigmund Freud -nachází hlavní rozdíl ve vnímání rozdílů u malých dětí především na tom, jestli mají nebo nemají penis. Tento orgán nabývá symbolický význam. -U chlapců v oidipovské fázi dochází k vnímání otce jako někoho, kdo s ním soupeří o city matky. Uvědomění si mužské identity předpokládá potlačení erotických citů vůči matce a přijetí otce jako nadřazené bytosti. -Dívky v tomto období chlapcům penis závidí, matku vidí jako osobu s nižší cenou, neboť také nemá penis. Když se nakonec dívka ztotožní s matkou, přijímá její submisivní postoj jako „druhou nejlepší možnost". -Kritika: Feministické hledisko- vnímání penisu jako nadřazeného vagíně; otázka sexuální identity příliš spojována se znalostí pohlavních orgánů; kladení vývoje sexuální identity do příliš pozdního věku (4 - 5 let) --Nancy Chodorowová -Počátek identifikace s jedním či druhým pohlavím vsazuje do nejranějšího věku a odvozuje ji z fixace kojence na rodiče. - Důležitější roli tu nabývá osoba matky, někoho, kdo je kojenci nejblíž. Zlomení pouta s matkou vede k vytváření vlastního „já". Tento proces se u dětí diferencuje podle pohlaví. -Děvčata zůstávají v bližším kontaktu s matkou, vazba mezi nimi je trvalejší, což vede k vývoji typicky ženských vlastností a postojů. Chlapci získávají vlastní já díky radikálnějšímu odmítnutí tohoto vztahu a své chápání mužství si vytvářejí na podkladu toho, co není ženské. Mužská identita se vytváří oddělením! -Kritika: Teorie N. C. nevysvětluje, proč se žena v dnešní společnosti snaží stát nezávislými, soběstačnými jedinci. --Carol Gilliganová - vychází z toho, jakým způsobem ženy a muži rozdílně vnímají samy sebe a svoji úspěšnost v životě. -Pro muže hraje zásadní roli individuální prosazení, zatímco pro ženy jsou důležité jejich vztahy s okolím a posuzují to, čeho dosáhly, s ohledem na schopnost pečovat o druhé. -Kritika: výzkum týkající se bílých příslušnic střední třídy neopravňuje k tak širokému zobecňování

Typy sociální mobility

--Vertikální mobilita představuje pohyb dolů či nahoru (vzestupná nebo sestupná) --Laterální/horizontální mobilita přesuny do jiných čtvrtí, měst (část bývá spojena s vertikální mobilitou. Povýšení může být spojeno s přesídlením na jinou pobočku společnosti atp.) --Intra-generační mobilita zkoumá kariéru jedince a jeho pohyby po společenském žebříčku. --Inter-generační mobilita zkoumá tendence následovat v sociálním zařazení předchozí generace v rodině.

Popsat pohled politicko-ekonomického přístupu a frankfurtské školy na česká média.

-Frankfurtská škola = označení kruhu neomarxistických sociologů a filosofů, kteří se shromáždili kolem Maxe Horkheimera na Ústavu pro sociální výzkum ve Frankfurtu nad Mohanem - považovali masovou kulturu za přímý produkt kulturního průmyslu. -Negativně hodnotili především standardizaci a komercializaci. -Kritizovali situaci, kdy se kulturní artefakty zásluhou kulturního průmyslu mění ve zboží, které má svým původcům zajistit maximální možný příjem -vychází z Karla Marxe a Sigmunda Freuda

Vysvětlení genderové nerovnosti + typy

-Funkcionalismus při vysvětlování genderové nerovnosti zdůrazňuje, že genderové rozdíly a dělba práce podle pohlaví přispívají k sociální stabilitě a integraci. -Feministické přístupy odmítají myšlenku, že genderová nerovnost je jakkoli „přirozená" --Liberální feminismus vysvětluje genderovou nerovnost na základě sociálních a kulturních postojů jako sexismus a diskriminace --Podle radikálního feminismu jsou muži zodpovědní za vykořisťování žen prostřednictvím patriarchátu - systematické nadvlády mužů nad ženami. -Černošský (černý) feminismus upozorňuje, že je třeba přihlížet vedle genderu i k dalším faktorům, jako jsou třída a etnicita, jež jsou zásadní pro porozumění útlaku, který zažívají ženy jiné barvy pleti než bílé.

Ferdinand Tönnies - gemeinschaft a gesellschaft

-Gemeinschaft a Gesellschaft - zavedené do společenských věd F. Tönniesem -Gemeinschaft (společenství - rodina, vesnice, maloměsto) je založena na spolupráci a solidaritě členů, na osobních vazbách, na morálce, zvycích, náboženství. -Gesellschaft (společnost, asociace - velké město, stát, národ) je založena na individualismu, na odosobněných vztazích, na konvencích, právu a veřejném mínění. -Lidstvo se podle Tönniese vyvíjí od Gemeinschaft ke Gesellschaft, jak to má dokládat vývoj od feudální ke kapitalistické společnosti

Zaškrtnout co si skeptická škola myslí o globalizaci.

-Globalizace je rostoucí vzájemná závislost různých národů, států a regionů celého světa. -Ze skeptického hlediska se její význam přeceňuje, podle něho není současná úroveň vzájemného propojení bezprecedentní. -Někteří skeptici se místo toho zaměřují na procesy regionalizace, které stupňují aktivity uvnitř hlavních finančních a obchodních skupin.

Stoupenec konsensuální teorie

-Konsens = Většina lidí ve společnosti sdílí stejné hodnoty -Konsensuální je takové rozhodování, které se snaží vyjednat dobrovolný souhlas všech zúčastněných -Zdůrazňuje uznávání legitimní autority, integrovanost sociálních systémů a solidaritu -Odmítá jakoukoli kladnou roli konfliktu -Je opakem teorie konfliktu -A. COMTA, H. SPENCERA nebo PARETA, E. DURKHEIMA - všichni zdůrazňují vzájemnou závislost části systému na celku -Významným představitel TALCOTT PARSONS

Rasa a proč by se tento pojem (ne)měl v sociologii používat

-Lidská rasa je skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné morfologické a fyziologické znaky -Nic jako rasy objektivně z biologického hlediska neexistuje. -Genetické rozdíly jsou stejné. -Rasové členění zavání rasistickými teoriemi. -Definice sociologie: Rasa je skupina, která vidí sebe sama a je viděna ostatními jako sdílející společné znaky, kterými se odlišuje. -Společenskovědní disciplíny se shodují, že rasa není ničím jiným než ideologickým konstruktem

Chicagská škola a její pojetí urbánní ekologie

-Mezi 20. a 40. lety 20. stol -Robert Park, Erness Burgess, Louis Wirth --Urbánní ekologie - systematický růst velkých měst -města nerostou nahodile, z velkoměst se stávají „přírodní oblasti" -rozvoj měst v soustředných kruzích -Amos Hawley - důraz na vzájemnou souvislost různých oblastní velkoměsta -Claude Fischer - velkoměsto umožňuje lokální vazby a vznik subkultur, vesnice nikoliv

Hnutí pro život

-Má za cíl obnovit vědomí neměnné důstojnosti a nedoknutelnosti života každého člověka od jeho početí do přirozené smrti a uznání jeho plné právní ochrany. -Pomáhá ženám v tísni, organizuje pochody, poskytuje tísňovou linku.

3 znaky náboženství podle sociologie + příklad

-Nemůžeme ztotožňovat s vírou v jednoho Boha (monoteismus) -Nemůžeme srovnávat s morálním přikázáním -Ne každé vysvětluje vznik světa a člověka -Nesmíme ztotožňovat s vírou v nadpřirozeno, něco co existuje mimo náš smyslový svět (konfuciánství - nevěří v nic mimo tento svět, usilují o harmonii ---Společné znaky náboženství: -Používají soustavu symbolů -V každém náboženství se uctívají nějaké symboly a osoby jako posvátné -Prvky magického myšlení -Předměty s „nadpřirozenou" mocí ---Formy náboženství: -Primitivní společnosti - neexistovali kněží, ale byli zde už lidé se šamanskou funkcí jakožto spojnice reality s nadpřirozenem (duši, vyšší síly). -Totemismus a animizmus - totem = označení zvíře či rostliny v dané kultuře jako posvátný, animizmus = víra v duchy, kteří obývají stejný svět jako lidé, ovlivňují život lidí, někteří hodní, někteří zlí - dříve se jejich přítomností vysvětlovali nemoci -Monoteistická náboženství - nejstarší je judaismus (1000 BC), náboženští vůdci = proroci. Víra v jediného a všemohoucího boha, který vyžaduje přísných mravních pravidel. Židovská komunita rozptýlená po světě

Vysvětli pojem Beckova riziková společnost

-Odmítá postmodernismus, máme „svět druhé modernity". -Stará industriální společnost mizí, nahrazuje jí riziková společnost -Hlavním rysem globálního řádu je zvládání rizika. Rizika plynou z nejistot, které vytváříme (vývoj vědy, technologie) -„pomsta přírody"= globální oteplování -Kosmopolitismus - kritika myšlení založeného na „národním státu" -Národní stát není schopen obstát, místo něj - nadnárodní spolupráce mezi státy. -Nestačí jen analyzovat, musíme se podílet na utváření pozitivními směry, abychom se s globalizací vyrovnali.

gender X pohlaví

-POHLAVÍ - v sociologii se používá pro označení anatomických a fyziologických zvláštností, které definují mužské či ženské tělo. -GENDER jsou psychologické, sociální a kulturní rozdíly mezi muži a ženami. Gender se vztahuje k sociálně konstruovaným pojetím maskulinity a feminity.

Obecné rozdíly (třídní rozdíly) názorů Marxe a Webera

-Podle Webera jsou třídní rozdíly definovány nejen vztahem k výrobním prostředkům, ale také dalšími ekonomickými faktory -Dvě další základní formy stratifikace v moderní společnosti podle něj pak představují status a strana -Klade důraz na roli kultury, zejména náboženství ve formování jednání lidí, což je odmítnutím ekonomického determinismu marxismu. -Ve Weberových analýzách sociálních vztahů mají velký význam individuální subjektivní orientace, což je protikladem k marxistické analýze objektivních strukturálních příčin a důsledků. -Weber explicitně kritizoval marxistický názor.

Etnický rasismus a uzavírání

-Podstatou etnocentrismu je podezřívavost vůči cizincům spojená se sklonem hodnotit cizí kultury podle měřítek té vlastní -Etnocentrismus je doprovázen uzavíráním etnických skupin, což je proces utvrzování hranic, které danou skupinu dělí od ostatních -Pokud jedna etnická skupina má nad druhou mocenskou nadvládu probíhá skupinové uzavírání souběžně s alokací zdrojů, která nastoluje nerovné rozložení bohatství a hmotných statků. Nejznámější židovský

Výklad sociálních hnutí podle Neila Smelsera

-Smelser se pokusil vznik sociálních hnutí vysvětlit s pomocí teorie strukturálního napětí -operuje s konceptem „přidané hodnoty". -vychází z představy, že formování (strukturování) sociálních hnutí je procesem sestávajícím z několika odlišných fází, kde každá další fáze obohacuje vznikající hnutí o „přidanou hodnotu". -Podle Smelsera je pro vznik sociálního hnutí nezbytných 6 složek: -Strukturální způsobilost - všechna soc.hnutí se odehrávají v širším sociálním kontextu, jenž musí být strukturálně uspořádá tak, aby umožňoval jejich vznik. -Strukturální napětí - napětí mezi očekáváním obyvatel a sociální realitou -Generalizované domněnky - jsou-li splněny první dvě podmínky, musí dojít k vytvoření a následnému rozšíření generalizovaných domněnek ohledně napětí, jež dokážou přesvědčit občany o nutnosti podpořit či zformovat nové soc.hnutí. -Urychlující faktory - události schopné podnítit masový protest -Mobilizace činu - komunikace prostřednictvím vznikající aktivní sociální sítě. -Selhání sociální kontroly - odezva mechanismu sociální kontroly

Symbolický interakcionismus

-Soc. myšlení (podstatné pro George Herberta Meada a jeho zájem o jazyk a význam) -Zaměřuje se na naši pozornost na konkrétní detail interakce mezi jedinci -Významný vliv na tento směr měl Max Weber

Etnická skupina

-Souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu -Synonymum pro národ a kmen - spojuje pocit sounáležitosti, víra ve společný původ a dějiny, společné označení sama sebe

2 přístupy k životnímu prostředí, char., čím se liší - Sociální konstruktivismus a Kritický relativismus

-Současné environmentální debaty probíhají mezi sociálními konstruktivisty a kritickými realisty. - První skupina ve svých diskusích směřuje k sociologii životního prostředí a zastává agnostický přístup k tématu. - Druhá skupina tíhne k environmentální sociologii, která se snaží určit základní příčiny environmentálních problémů. -SOCIÁLNÍ KOSTRUKTIVISMUS - sociologie ŽP - upozorňuje nás, že environmentální problémy jsou částečně vytvářeny skupinami lidí. Příroda za sebe nikdy nevypovídá sama, jsou to lidé, kdo hovoří, jejím jménem. -KRITICKÝ REALISMUS - environmentální sociologie - pokouší se přistupovat k enviroment. otázkám vědecky ve snaze lépe pochopit, proč jsou vůbec formulovány, shromažďovat důkazy ze sociálních a přírodních věd. Na rozdíl od agnostického postoje soc. konstruktivismu vůči environmentální problematice je kritický relativismus ve svých vysvětleních připraven přijímat a zvažovat poznatky i důkazy z oblasti přírodních a environmentálních věd.

Funkcionalismus

-Společnost je komplexní systém, jehož součásti se podílejí na produkování stability a solidarity -Sociologie by měla zkoumat vztahy části společností (k sobě navzájem a i k celku) -Nutný pro stabilizaci a udržitelnost řádu morální konsenz - většina lidí ve společnosti sdílí stejné hodnoty (dle Durkheima např. náboženství) -Až do 60. Let 20. Stol. hlavně v USA byl vůdčí teoretickou tradicí (členi Talcott Parson, Robert K. Merton, Durkheim)

Nové a staré podoby rasismu

-Starý biologický rasismus založený na fyzických rozdílech mezi lidmi -Nový rasismus vylučování konkrétních skupin zdůvodňuje kulturními rozdíly (např.: spor o nošení šátků muslimskými dívkami ve Francii). Jedním z cílů novodobých rasistů je zamezení přístupu k občanství

Frankfurtská škola - neomarxismus

-Stoupenci frankfurtské školy kritické teorie tvrdili, že Marx nevěnoval dost pozornosti vlivu kultury na moderní kapitalistickou společnost -studie o tzv. kulturním průmyslu - např. zábavním (film, TV); populární hudbě; rozhlas; noviny... -volné stírání kulturních rozdílů - produkty pro co nejširší publikum -jako ve funkcionalismu, věnovali kritici málo pozornosti publiku a jeho vnímání mediálního sdělení, zaměřili se na produkci kultury -frankfurtská škola - kritika masové kultury, obhajoba vysoké kultury (klasická hudba, opery, malířství) -rozdíl mezi „nízkou" a „vysokou" kulturou

Etiketizační teorie (Nálepkování)

-Teorie deviace, podle které se určití jedinci stávají „deviantními" proto, že byli takto označeni jinými lidmi -Pravidla vymezující deviaci určují bohatí chudým, muži ženám, starší mladším -Když člověka někdo označí za delikventa, ostatní ho tak také začnou vnímat a posléze se i on začne tak cítit a chovat

ETNOGRAFICKÝ VÝZKUM

-Terénní výzkum či přímý výzkum lidí. Metody: zúčastněné pozorování a/nebo rozhovory -Pohled zevnitř skupiny. -Cílem je získat hloubkovou znalost o skupině

Max Weber se zaměřil na zkoumání kategorií moci:

-Tradiční autorita je moc legitimizována respektem vůči zavedeným kulturním vzorcům -Charismatická autorita se obvykle proti tradicím bouří. - Jejím zdrojem je oddanost pociťovaná k postavě vůdce -Legální autorita vytlačila v novověku tradiční autoritu -Jde o moc legitimizovanou pravidly a omezeními, která mají podobu právních norem, např. moderní organizace a úřady

OHNISKOVÉ SKUPINY

-Tzv. „skupinové rozhovory" - diskutují o určitém tématu a vyměňují si názory, výzkumná osoba to moderuje, klade i specifické otázky, jež se k výzkumu vztahují a diskusi řídí

Teorie LOUISe WIRTHa

-Urbanismus je způsob společenského života -Město je centrem ekonomického, politického a kulturního života -„sekundární kontakty" - prchavé, dílčí kontakty obyvatel velkoměsta, které jsou prostředky k dosažení jiných cílů -„primární kontakty"- rodina, silné komunitní vztahy --nedostatky Wirthovy teorie: -Opírá se jen o města USA -nezohledňuje místo a čas

GEORGE SIMMEL teorie

-Velkoměsto bombarduje mysl obrazy, dojmy, aktivitami, pocity - lidé se brání vytěsňováním a nezájmem - to vede k emocionálnímu distancování, načež jsou díky kapitalismu lidé ve městech nekompromisní a dávají malý prostor emočním vazbám Nedostatky: Nelze aplikovat na všechno

Formální a neformální vztahy uvnitř byrokracie, v řízení organizací

-Weberova analýza byrokracie klade hlavní důraz na formální vztahy v rámci organizace -studie Petera Blaua- neformální vztahy ve vládním úřadě pro vyšetřování daňových úniků → výsledek: neformální postupy vedly ke zvýšení iniciativy a odpovědnosti řadových pracovníků a ke vzájemné loajalitě, snižovaly stres ze samostatné práce -klady a zápory neformálních vztahů v byrokracii: nahrazení nepružnosti formálních pravidel; vylepšení pracovního prostředí; neformální vztahy mezi vysoce postavenými mohou prospívat celé organizaci - někdy však dbají spíš o svůj prospěch než o potřeby organizace (tady můžu šoupnout pravidlo pána a správce)

Deviace

-Způsoby chování, které nejsou konformní vůči normám či hodnotám zastávaným většinou členů společnosti Funkcionalistická teorie = Zločin a deviace důsledek strukturálního napětí, nedostatek morální regulace ve společnosti Interakcionalistická teorie = Deviace jako společensky vytvořený fenomén, nálepkování Teorie konfliktu = Deviace je úmyslně zvolená Teorie kontroly = Kriminalita z mála kontroly - Každý člověk by jednal deviantně, kdyby k tomu měl příležitost Sekundární deviace = jedinec přijme etiketu a začne sám sebe vnímat jako deviantního (způsobena primární deviací)

EXPERIMENTY

-badatelé mají vliv jednotlivých proměnných pod kontrolou a pro další badatele je snazší daný experiment znovu zopakovat

Jaké jsou 3 hlavní názory a pojetí v chápání genderu a pohlaví.

-biologický základ rozdílů v chování mezi muži a ženami -genderová socializace = učení se genderovým rolím probíhá prostřednictvím sociálních aktérů -pohlaví i gender jsou sociálně konstruovaným produktem 3 perspektivy: situace žen ve světě, svět z ženské perspektivy, snaha vytvořit ženám svět příznivější -Teorie genderových rozdílů: vnitřní psychický život žen je odlišný od mužského -Teorie genderové nerovnosti: postavení mužů a žen ve společnosti je nerovné -Teorie genderového útlaku: muži si jsou vědomi a mají přímý zájem na udržování žen v podřízeném postavení -Psychoanalytická feministická teorie: muži mají strach ze smrti, proto se distancují od všeho, co by jim smrtelnost mohlo připomínat -Radikální feminismus: ženy jsou obtěžovány na pracovišti, zatíženy neplacenou domácí prací, fyzické násilí -Socialistický feminismus: chce popsat systém útlaku založený na uspořádání tříd, věku, etnicitě, pohlaví, ...

Sankce

-je odměna či trest, která podporuje žádoucí normy chování -Formální formou sankce jsou zákony, které jsou definovány vládami jako pravidla, které musí občan daného státu dodržovat, většinou se jedná o negativní sankce v podobě pokut, nebo odnětí svobody -neformální sankce - negativní v podobě verbální kritiky atp. -pozitivní v podobě verbálního ocenění, nebo gesta.

RAEWYN CONNEL

-maskulinity jsou součástí genderového řádu a nelze je od tohoto řádu nebo od feminity oddělit -zabývá se otázkou, jak společenská moc, kterou mají v rukou muži, vytváří a udržuje genderovou nerovnost -empirickým důkazem genderové nerovnosti je jakási „beztvará hromada dat" -Odhaluje základ „organizované sféry lidské praxe a sociálních vztahů", skrze niž jsou ženy v podřízeném postavení vůči mužům -genderové vztahy jsou produktem každodenních interakcí Connel klasifikovala 3 aspekty, v jejichž interakci se formuje genderový řád: 1. Práce - rozdělování činností podle pohlaví v rodině (péče o děti) a na trhu práce (rozdílné platy). 2. Moc - působí v sociálních vztazích jako autorita na poli institucí, státu, armády, domácího života. 3. Katexe (osobní/sexuální vztahy) - týká se dynamiky v intimních, citových a osobních vztazích (manželství, sexualita a výchova) GENDEROVÝ REŽIM - svůj vlastní režim má určitá rodina, sousedství i stát. - Raewyn Connel odmítá názor, že by byly genderové vztahy pevně dané - mohou se měnit. - genderový řád je dynamický - pokud jsou skutečně pohlaví i gender sociálně zkonstruovány, mohou lidé změnit také svou sexuální orientaci. OBDOBÍ SILNÝCH KRIZOVÝCH TENDENCÍ: 1. Krize institucionalizace - instituce, které tradičně podporovaly moc mužů (rodina a stát), se nyní rozkládají. Nadvládu mužů nad ženami ruší zákony o rozvodu, domácím násilí a znásilnění. 2. Krize sexuality - hegemonní heterosexualita je méně dominantní, než bývala. Rostoucí síla ženské sexuality a gay sexuality vyvíjí tlak na tradiční hegemonní maskulinitu. 3. Krize zájmových informací - stávajícímu genderovému řádu odporují práva vdaných žen, gay hnutí a nárůst „antisexistických" postojů mezi muži samotnými.

WALLERTSEIN teorie

-model moderní společnosti = autor teorie světového systému -Teorie vychází z analýzy historicko-geografického vývoje -základem jsou především obchodní (ekonomické) vztahy mezi státy -Provádí klasifikaci civilizací do 3 kategorií: Jádrová civilizace Semi-periferie Periferie

Etnocentrismus

-nedůvěra k druhým + tendence hodnotit jejich kulturu měřítkem své vlastní -bývá spojen se skupinovým uzavíráním (proces vymezování skupiny vůči skupinám ostatním)

liberální feminismus

-nejsilnější proud podporující rovnoprávnost žen -bojuje za možnost prosazovat se individuálně a podle zájmů jako muž -dlouhou dobu převládajícím feministickým proudem -na začátku jsou všechny osoby stejné a jejich pozdější rozdělení je především důsledkem vlivu odlišného prostředí a výchovy -východisko je v postupné změně jedinců na daný problém a odmítání rozdílů v sociálních rolí můžu a žen -společně prolamovat stereotypy a brát v úvahu společné prvky -Preferuje postupné plynulé reformy před radikální revolucí hlavní představitelky: Elizabeth Janewayová, Cynthia Epstainová.

TŘÍDNÍ STRATIFIKACE

-nejsou vymezeny ani náboženskými ani zákonnými ustanoveními → příslušnost ke třídě není založena na dědičném postavení -příslušnost k třídám není založena na dědičném postavení plynoucím ze zákonů či zvyklostí -třídní systémy se obvykle vyznačují méně pevnými hranicemi než jiné typy stratifikace a hranice mezi nimi nejsou nikdy přesně stanoveny. Neexistují také žádná formální omezení, jež by bránila sňatkům mezi příslušníky různých tříd -Příslušnost k určité třídě je přinejmenším do jisté míry získaným atributem jedince a není prostě „dána" při jeho narození -častěji než v jiných systémech se zde také vyskytuje sociální mobilita - ať už vzestupná nebo sestupná. (U kast, je individuální přesun z jedné do druhé vyloučen.)

Saskia Sassen - min 3 charakteristiky globálního města

-nejvýznamnější řídící centra se stávají globálními městy - NY, Londýn, Tokio mají 4 nové rysy: -rozvinula se v místa rozhodování- ve střediska řízení globálních ekonomik -sídlí v nich hl. finanční společnosti a firmy poskytující specializované služby, které dnes mají větší vliv na ekonomický rozvoj než výroba -probíhá v nich výroba a inovace v těchto nových odvětvích průmyslu (např. bankovnictví, it) -představují trh, na němž se kupují, prodávají, nebo jinak využívají produkty specializovaných služeb

Diaspora je

-název pro etnickou populaci roztroušenou za hranicemi její původní vlasti, a to často pod pohrůžkou násilí či traumatických okolností -Účastníci jsou sice roztroušeni, ale spojují je dějiny, vzpomínky na rodnou zem, etnická identita -5 různých typů diaspor: =Obětí (diaspora oběti): Jedná se nucené odchody lidí z vlasti =Pracovní diaspory =Obchodní diaspory: Odchod z vlasti za účelem obchodování se zbožím =Imperiální diaspory: Vznikají, když sebou imperialistická expanze do nových oblastí strhne i obyvatelstvo, které si tam začne hledat nové živobytí =Kulturní diaspory Podle Cohena pak diaspora musí splňovat určitá kritéria: -Dobrovolný či nucený ochod z vlasti do nového regionu Sdílené vzpomínky na rodnou zem, uchovávat vzpomínky a doufat v návrat -Silná etnická identita -Vzájemná solidarita pociťovaná k lidem stejného etnika žijícím ve stejné lokalitě -schopnost přispět ke vzniku pluralitní společnosti

Co víš o = R.Putnam

-odlišné pojetí Sociální Kapitálu - Posouvá ho do veřejné sféry, politiky a fungování demokracie obecně -„Sociální kapitál odkazuje k vlastnostem sociální organizace. Sociální kapitál přispívají k výkonnosti společnosti." -když bude dál SK upadat, rozpadne se i demokracie

Postmoderní feminismus

-odmítá myšlenku jediného vysvětlení, či jednotné filosofie - obsahuje popření esencialismu i jiné víry v pluralitnější formy vědění

Durkheim - náboženství

-považoval náboženství za ztělesnění společnosti -V náboženství tedy společnost zbožšťuje a uctívá sebe samu -zabýval se studiem totemismu -zavedl pojem posvátné a profánní -rituály, obřady vytvářejí pouto a vzájemnou solidaritu

Robert King Merton

-představitel sociologického funkcionalismu -zavedl pojem sociologické paradigma --zavedl pojmy: -Manifestní funkce= jsou zjevné, vychází z vědomých intencí aktérů, kteří sledují určitý cíl -Latentní funkce= jsou skryté a jejich význam není aktérům známý -podle Mertona by měly být základem sociologického zkoumání teorie středního dosahu -položil základy k sociologii vědy -byrokracie znamená rozhodovat se podle daného souboru objektivních kritérií -rozlišoval mezi funkcemi a dysfunkcemi - zaměřit se na rysy chování, které ohrožují existenční řád věcí (funkčnost)

marxistický (socialistický) feminismus

-předtváří Marxovu kritiku kapitalistického útlaku a aplikuje ji na postavení žen -zaměřuje se na ekonomické aspekty -prosazuje rovné přístupy žen k zaměstnání a k finančním zdrojům obecně -ekonomická nezávislost žen vede k rovnoprávnosti v ostatních rovinách -Východisko je jen ve změně struktury společnosti a odstranění sociální nespravedlnosti -ke změně nelze dospět pomocí reforem, ale revoluční cestou hlavní představitelky: Sheila Rowbothamová, Nancy Hartsocková

radikální feminismus

-přesvědčení, že ženy jsou na všech rovinách utlačovány muži -zaměřuje se na otázku sexuálního vykořisťování a zneužívání žen muži -odmítá dialog s muži -převrací a radikalizuje dosavadní dualistický model -doufá v nastolení matriarchátu -radikální forma politického boje za osvobození žen

Etnometodologie

-systematické studium metod, kterými místní či původní obyvatelé konstruovali své sociální světy -60. léta 20. století, Harold Garfinkel, Aaron Cicourel -snaží se rozkrýt, jak jsou Durkheimovy sociální fakta jedinci ve společnosti vytvářena

DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ

-umožňují efektivní sběr dat o velkém počtu jedinců. -Standardizované, otevřené a polo-strukturované dotazníky. -Nejrozšířenější typ kvantitativního výzkumu

Teorie konfliktu

-vidí podstatný význam struktur v rámci společnosti -odmítá však funkcionalistický důraz na morální konsenzus -Sociologie by měla být o problému moci, nerovnosti a boje -Přínos marxismu - Karel Marx a důraz na třídní konflikty

Émile Durkheim (1858- 1917)

-vycházel z některých Comtových názorů -Comtovi se však podle Durkheima nepodařilo postavit sociologii na vědní základ -zkoumat sociální fakta a analyzovat je stejně důsledně jako přírodní jevy. -Jeho analýza sociální změny vycházela z rozvoje dělby práce - podle Durkheima charakterizuje tradiční společnost s nízkou dělbou práce, u níž mechanická solidarita, všichni vykonávají podobný typ práce - prohlubuje vzájemnou závislost lidí (sounáležitost). -Sociální problémy spojoval s anomií. -Analýza sebevražd - sebevraždy ovlivňuií sociální fakty, podléhají společenským vlivům.

Karel Marx (1818 - 1883)

-vycházel z „materialistického" pojetí historie. -hlavní zdroje společenské změny považoval ekonomické podmínky - třídní boje - konflikty mezi třídami jsou hnací silou lidského vývoje. - změny nastaly s rozvojem kapitalismu - kapitalisté - mají kapitál, vládnoucí třída. - proletariát - dělnická třída -Nevyhnutelnost dělnické revoluce, svrhnutí kapitalistického systému. Ten měl být podle něj nahrazen společností, ve které třídy přestanou existovat. Nezanikne nerovnost mezi lidmi, ale společné vlastnictví výrobních prostředků povede k nastolení větší rovnosti.

TEORIE MAXE WEBERA

-vychází z Marxe, ale mezi jejich teoriemi jsou 2 hlavní rozdíly: =nezáleží třídní rozdíly jen na vlastnictví nebo kontrole výrobních prostředků, ale také na dalších ekonomických faktorech, které bezprostředně nesouvisejí s majetkem -2 další formy stratifikace: 1. Status: → úcta, prestiž = skupiny, které jsou pro svou negativní prestiž vystavovány diskriminaci- páriové (např. Židé) → status záleží na subjektivním hodnocení soc. rozdílů, status je odvozen od různých životních stylů 2. Strana: → může ovlivňovat soc. stratifikaci nezávisle na třídní příslušnosti a statutu: -skupina osob, která spolupracuje, protože má společný původ, cíle nebo zájmy -status a stranická příslušnost mohou změnit ekonomické postavení → mají vliv na třídní příslušnost -strany často apelují na zájmy, jež překračují hranice tříd (např. náboženský program)

Funkcionalismus

-vychází z díla E. Durkheima -o jeho rozvoj se v moderní době zasloužili kulturní antropologové - 10. - 20. léta - vznik moderní antropologie - pochopení společenských institucí a chování jejích členů je nutné pochopit motivaci celé kultury, je nutné studovat ji jako celek -analýza sociálního jevu musí ukázat, jakou má funkci při zajištění pokračující existence společnosti -Durkheim: např. náboženství posiluje ústřední sociální hodnoty, přispívá tak k udržení sociální soudržnosti Pozdější vývoj funkcionalismu: -dlouhou dobu byl vedoucí sociologickou teorií -v poslední době se ukazují jeho nedostatky → klesá jeho obliba -kritika: funkcionalismus dává společnostem vlastnosti, které vůbec nemají -potřeby a cíle společností- nesmysl: existují jen cíle a potřeby jedinců

Max Weber (1864 - 1920)

-zabývá se vývojem moderního kapitalismu -významně přispěl k rozvoji sociologie náboženství -zjistil, že některé vlastnosti křesťanského světového názoru měly vliv na rozvoj kapitalismu. -myšlenka ideálního typu = koncepční či analytické modely, které lze použít k porozumění světu -Za kapitalismem se kromě organizace ekonomické činnosti skrývá i rozvoj vědy, moderní techniky a byrokracie, -Ty označuje pojmem racionalizace - snaha o co nejefektivnější organizaci sociálního a ekonomického života, založená na technických znalostech.

Etnometodologický výzkum

-zakladatel Harold Garfinkel -používání jazyka ve společnosti v běžných situacích každodenního života -lidové nebo laické metody, které lidé používají k pochopení toho, co druzí dělají a říkají

Černošský feminismus

-zdůrazňuje mnohočetnost genderových tříd a rasových znevýhodnění -odmítá představu jednotného genderového útlaku -tvrdí, že ranné feministické analýzy odrážely specifické zájmy středostavovských bělošek

KAUZALITA

-znamená příčinnost, kauzální vztah mezi příčinou a jejím následkem. -v silnějším smyslu přesvědčení, že nic se neděje bez dostatečné příčiny (determinismus).

KORELACE

-znamená vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami. Pokud se jedna z nich mění, mění se korelativně i druhá a naopak. -nelze z toho však ještě usoudit, že by jeden z nich musel být příčinou a druhý následkem.

TEORETICKÁ DILEMATA

1. Lidské jednání a sociální kultura. Nakolik řidíme vlastními rozhodnutími své životy a nebo je to co děláme výsledkem globálních soc. sil mimo naši kontrolu? 2. Konsenzus a konflikt ve společnosti. Jedny sociologické směry zastávají řád, harmonii lidských společností (funkcionalismus), jiné sociologické směry (marxismus) tvrdí, že soc. konflikt prostupuje vším, že společnosti trápí rozdělování, napětí a zápasy. 3. Jak máme do sociologické analýzy zahrnout uspokojivé porozumění genderu. V původní sociologii neutrální člověk, nerozlišovalo se mezi mužem a ženou, sociologové hlavně muži, ženy opomíjeny. Měli bychom gender zabudovat do soc. myšlení jako obecnou kategorii? 4. Nakolik utvářely moderní svět ekonomické faktory, na něž poukázal Marx, konkrétně mechanismy kapitalistického ekonomického podnikání? A nakolik utvářely sociální vývoj v moderní době naopak jiné vlivy - sociální, politické, kulturní?

Max Weber ideální typ byrokracie - porovnat se systémem na FHS

1. V organizaci existuje jednoznačná hierarchie pravomocí 2. Jednání úředníků se řídí pravidly 3. Úředníci pracují na plný úvazek a dostávají za to plat 4. Práce a soukromý život jsou odděleny 5. Příslušníci organizace nejsou vlastníky hmotných zdrojů, s nimiž pracují

Co je to sekularizace, 3 aspekty jejího zkoumání

= Proces, v němž náboženství ztrácí vliv nad mnoha sférami společenského života. -Jako měřítko lze použít třeba aktivitu v církvích, oslabení sociálního a materiálního vlivu náboženských organizací anebo míru náboženského přesvědčení. -3 aspekty: - úroveň členství v náboženských organizacích - nakolik si církve a jiné náboženské organizace udržují svůj společenský vliv, bohatství a prestiž - rozměr religiozity (týká se víry a hodnot)

Wallersteinův model moderní společnosti

= autor teorie světového systému -Teorie vychází z analýzy historicko-geografického vývoje -Základem jsou především obchodní (ekonomické) vztahy mezi státy klasifikaci civilizací do 3 kategorií: -Jádrová civilizace - nejrozvinutější industrializované a bohaté země --Semiperiferie -jsou uprostřed, pokud jde o blahobyt s jistým stupněm autonomie a ekonomické diversity --Periferie - nejchudší. Zdroj levné pracovní síly pro nadnárodní korporace ze zemí jádra

Sociální kapitál

= kapitál důvěry mezi lidmi ve veřejné sféře -umožňuje dosažení určitých cílů, které by jinak nebyly možné -další formy kapitálu: fyzický, lidský -některé formy SK - negativní důsledky pro společnost - uzavřené sítě, rigidní normy -dá se měřit např. dotazníky

Jaký typ sebevraždy je podle Durkheima teroristický útok na fundamentalistického Islámce?

Altruistická sebevražda = sebevražda spáchána pro vyšší dobro

Kdo nejvíce přispěl genderovým studiím - Marx/Weber /Durkheim?

Ani jeden z nich. Nepřímo Marx - marxistický feminismus

Teorie sítí aktérů (actro-network theory, ANT)

Bruno Latour, tvrdí, že každý actor (aktant, činitel, agent, element, herec), ať už osoba, objekt nebo organizace, je pro sociální síť rovnocenně důležitý (tedy i lidé, zvířata, nebo třeba věci).

Co přispělo k McDonaldizaci?

GLOBALIZACE proces, při kterém principy rychle-obslužných restaurací ovládají více sektorů společnosti. McDonaldizace ovlivňuje kromě restauračního byznysu i vzdělání, zaměstnání, volný čas, stravování, politiku, rodinu, atd. Velká část světa již byla McDonaldizována.

Kyberprostor

Interakční prostor formovaný internetem, prostor ve virtuálním světě.

1. Struktura a jednání →

Jsou propojené, jelikož společnosti mají strukturu, jen pokud se lidé chovají podle pravidelných zdrojů, předvídatelně. Jednání je možné jen proto, že každý jednotlivec má velké množství sociálně strukturovaných znalostí (př. lidský jazyk).

Konsenzus, nebo konflikt?

KONSENZUS --Durkheim: Společnost je soubor vzájemně propojených a na sobě závislých částí Lidské tělo - z mnoha orgánů, které spolupracují - přispívají k zachování a trvání organismu. Fungují v harmonii, pokud ne, je život organismu ohrožen. Podle tohoto tvrzení musí stejně tak složky společnosti (rodina, politika, vzdělávání, náboženství) fungovat v harmonii. KONFLIKT --Marx: Společnosti jsou rozděleny na třídy s nerovnými zdroji. Ve všech společnostech existuje obecná dohoda na hodnotách a ve všech existuje i konflikt. Pravidlo soc. analýzy - spojení mezi konsenzem a konfliktem v rámci sociálních systémů je vždy třeba zkoumat. Užitečné při analýze - IDEOLOGIE

Restorativní justice

Koncept trestního soudnictví, který se zaměřuje spíše na obnovení (anglicky restoration) poměrů než na represi. Nejde o trest pro viníka ale jeho uvědomění viny a možnost nahradit škodu postiženému

2. Konsensus a konflikt →

Konsensus - většina lidí ve společnosti sdílí stejné hodnoty (jsou v souladu, shodě, souhlasí si). Konflikt odmítá konsensus, je jeho opakem (příkladem je třídní boj).

Druhy (metody) sociálního výzkumu (8)

Kvantitativní - zaměřené na povrchnější informace od co nejvíce lidí - veřejné mínění Kvalitativní - Zaměřené na získání co nejvíce informací o menší skupině lidí. Smíšené - kombinace obou dvou ETNOGRAFICKÝ VÝZKUM OHNISKOVÉ SKUPINY DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ EXPERIMENTY BIOGRAFICKÝ VÝZKUM SROVNÁVACÍ VÝZKUM HISTORICKÁ ANALÝZA SROVNÁVACÍ HISTORICKÝ VÝZKUM

Alokace

Pokud jedna etnická skupina má nad druhou mocenskou nadvládu probíhá skupinové uzavírání souběžně s alokací zdrojů, která nastoluje nerovné rozložení bohatství a hmotných statků.

Co je třetím aspektem moci podle Stevena Lukese?

Steven Lukes navrhl trojrozměrný model moci, jenž kromě prosazování vlastních zájmů na úkor ostatních bere v potaz i neučiněná rozhodnutí a výběr témat přicházejících na pořad dne.

Třídy v západní společnosti

Třídní rozdíly dnes hrají menší roli, ale zasahují do téměř všech aspektů společenského života. V posledních sto letech došlo ke změnám v distribuci majetku (vše, co jedinec vlastní) a příjmů (mzda, plat, výtěžek z investic). Třídní rozdělení v dnešní společnosti: -Vyšší třída - poměrně malý počet jedinců a rodin vlastnící rozsáhlý majetek. Velký rozdíl mezi statusem tradičně bohatých rodin a „zbohatlíků". Důležitá je Marxova myšlenka, že majetek lidem propůjčuje moc. -Střední třída - zahrnuje osoby pracující v mnoha různých typech zaměstnání. Tvoří ji tři podskupiny: Stará střední třída (drobní nezávislí podnikatelé, majitelé obchodů, soukromí zemědělci), vyšší střední třída (odborníci a pracovníci na vedoucích pozicích), nižší střední třída (nižší úředníci, učitelé, zdravotní sestry, ...) -Dělnická třída - je tvořena manuálními pracovníky a zahrnuje několik skupin: Vyšší dělnická třída (kvalifikovaní dělníci), nižší dělnická třída (nekvalifikovaní nebo jen částečně kvalifikovaní) - mezi nimi nalézáme rozdíly jako ve výši příjmu tak v jistotách na udržení práce a prestiži. -Underclass - je tvořena znevýhodněnými menšinami, většinou přistěhovalci, má výrazně horší životní úroveň a horší podmínky při hledání práce.

Genderová dimenze + jak se projevuje v každodenním životě

Vlastnost jakéhokoli problému, který se týká rozdílů v životě žen a mužů.

HISTORICKÁ ANALÝZA

VÝZKUM ZALOŽENÝ NA DOKUMENTECH -Může poskytnout zdroj materiálů, které jdou do hloubky, i údaje o velkých počtech, záleží na typu zkoumaného dokumentu. -Je zásadní, je-li studie buď čistě historická, nebo si určila jistý historický rozměr

SROVNÁVACÍ HISTORICKÝ VÝZKUM

Výzkum historické analýz za delší data

Kdo z myslitelů (Marx, Durheim, Weber, někdo?) považoval za důležitější jednání než strukturu?

Weber

BIOGRAFICKÝ VÝZKUM

Zahrnuje orální historie, vyprávění, autobiografie, biografie a životní historie. Životní historie - biografický materiál nashromážděný kolem konkrétních osob, obvykle v podobě, jak o sobě samy vypovídaly

Ekologické problémy

Znečišťování ovzduší, vod, pevný odpad, vyčerpávání zdrojů, degradace půdy, odlesňování, globální oteplování...

Dělnické hnutí

bojuje za práva dělníků, za lepší pracovní podmínky a odměňování ve společnosti. Důvodem je podpora dělníků, kteří pracují v bídných podmínkách za minimální mzdu v zemích třetího světa.

Hnutí

hnutí za občanská práva, feministické hnutí, hnutí za práva homosexuálů, ekologická hnutí, z 60.let hnutí hippies atd.

Karel Marx

konflikt hybatelem všeho

Alfred Ch. Kinsey

první výzkum sexuality Kinseyových zprávy - zásadně ovlivnily sexuální revoluci 60. let 20. století Kinsey přinesl údaj 4% mužů s trvale homosexuálním chování. Byl mnohokrát korigován a oponován. Přesto toto číslo zůstalo jedním z hlavním symbolů homosexuální menšiny.

hyperrealita

sled obrazů v televizi po celém světě definuje proces jako „globální událost"- stává se novou realitou v době masmédií vzniká nová realita (hyperrealita), vytvářená prolínáním lidského chování a mediálních vjemů

simulakra

svět hyperreality se skládá z mediálních vjemů odvozujících svůj smysl od jiných vjemů a tudíž nezakotvených ve „vnější realitě"- například reklama na cigarety, kde se už cigarety neobjevují, protože odkazuje na předchozí reklamu

Etnografický výzkum

terénní výzkum či přímý výzkum lidí. Cílem je získat hloubkovou znalost o skupině. Metody výzkumu: zůčastněné pozorování / rozhovory. Pohled zevnitř skupiny.

Jaký je hlavní negativní důsledek gentrifikace?

vytlačování původních obyvatel

Názor Baudrillarda na média

→ považuje vliv moderních masových médií za zcela odlišný od vlivu ostatních technických prostředků elektronická média (například TV) přetvářejí podstatu našeho života- TV svět reprezentuje, ale také stále více definuje, jaký doopravdy je - dle něj se hranice mezi realitou a jejím zobrazením setřela.