50s Rusko

roztržka s Čínou

zahraniční politika, ale nebyla tak úspěšná - Roztržka s Čínou - 1960 - Sověti stáhli své poradce z Číny a přerušili spolupráci - rána Chruščovovi prestiže;

zahraniční politika

- klíčový rok 1955 - cesta do Jugoslávie - normalizace mezistátních vztahů - roztržka byla po oficiální linii zapomenuta - Chruščov uznává různé cesty budování socialismu - uznal jugoslávskou cestu k socialismu; - dohoda o Rakousku - neutralita Rakouska - do té doby tam byly spojenecké jednotky - po dohodě se stáhly - Rakousko se stalo neutrálním - vyřešen problém Rakouska - květen - SRN v NATO - jako reakce vzniká Varšavská smlouva - snaha hrát roli po politické linii - stala se potom jedním z hlavních orgánů k ovládání zemí sovětského bloku (druhý orgán RVHP (založena 1949) - Chruščov se jí pokoušel revitalizovat) - - otevřen nový směr sovětské zahraniční politiky - směr jdoucí do rozvojových zemí - po 2. světové válce začal rozpad koloniální soustavy imperialismu - emancipace dříve koloniálních zemí - JV Asie - Indočína, Indonésie, britská Indie - koncem roku 1955 Chruščov podnikl cestu do Indie, Barmy a Afghánistánu - nabízel hospodářskou pomoc - přijato + později hospodářská a politická pomoc v Indonésii - 1955 Dohoda o prodeji ČSR a sovětských zbraní Egyptu - otevření nové cesty zahraniční politiky SSSR; zahraniční politika, ale nebyla tak úspěšná - Roztržka s Čínou - 1960 - Sověti stáhli své poradce z Číny a přerušili spolupráci - rána Chruščovovi prestiže; Kubánská krize 1962 - rozmístění sovětských raket na Kubu - zatímco USA měli velmi silné strategické bombardovací letectvo (od konce 1959 balistické rakety na ponorkách) - SSSR na to neměli odpověď - Missile gap - v USA + na západě - vytvořila se představa, že SSSR má nad USA převahu v raketových zbraních (taky díky Sputniku 1957) - realita byla ale jiná - USA mělo velkou převahu - Chruščov vymyslel plán jak toto snížit - 1959 se na Kubě dostal k moci Fidel Castro - USA ho dostali SSSR do náruče - Chruščov vymyslel plán jak zredukovat USA převahu - na Kubu převezou své rakety středního doletu - pokrylo by to celé území USA - svět na pokraji jaderné války - od této chvíle postupně začíná proces, který ústí v politiku détente a odzbrojování (SALT I, SALT II)

mocenský boj po stalinově smrti

• Stalin umírá na jaře 1953 - Stalin ještě nebyl ani pohřben a Berija a Malenkov se snažili přesvědčit NDR a další, aby zbrzdili stalinismus (výstavbu těžkého průmyslu atd.) - aby změkčili a odstranili nejhorší prohřešky a chyby • po Stalinově smrti bylo obnoveno kolektivní vedení strany - začíná až do roku 1957 mocenský boj - z mocenského boje řadou machinací vyšel jako vítěz Chruščov (byl stalinista - nastoupil kariéru za Stalinovy éry - za Velkého teroru se na něm podílel - byl dynamický, přirozeně inteligentní - dovedl identifikovat slabost sovětského systému, ale jeho řešení byla příšerná - pouze prohlubovali nedostatky) Malenkov, Berija a Molotov měli lepší názory než Chruščov - Malenkov, přijmul funkci předsedy vlády, měl představu, že se musí zvýšit životní úroveň skrz omezení rozvoje těžkého průmyslu a investice věnovat na rozvoj spotřebního průmyslu - Chruščov se opřel o stranické orgány a prosadil program „rozorání celin

rakousko

- dohoda o Rakousku - neutralita Rakouska - do té doby tam byly spojenecké jednotky - po dohodě se stáhly - Rakousko se stalo neutrálním - vyřešen problém Rakouska

směr zahraniční politiky do rozvojových zemí

- otevřen nový směr sovětské zahraniční politiky - směr jdoucí do rozvojových zemí - po 2. světové válce začal rozpad koloniální soustavy imperialismu - emancipace dříve koloniálních zemí - JV Asie - Indočína, Indonésie, britská Indie - koncem roku 1955 Chruščov podnikl cestu do Indie, Barmy a Afghánistánu - nabízel hospodářskou pomoc - přijato + později hospodářská a politická pomoc v Indonésii - 1955 Dohoda o prodeji ČSR a sovětských zbraní Egyptu - otevření nové cesty zahraniční politiky SSSR;

varšavská smlouva

14. května 1955, květen - SRN v NATO - jako reakce vzniká Varšavská smlouva - snaha hrát roli po politické linii - stala se potom jedním z hlavních orgánů k ovládání zemí sovětského bloku (druhý orgán RVHP (založena 1949) - Chruščov se jí pokoušel revitalizovat) -

kolektivní vedení strany

After Stalin's death (5 March 1953), his successors, while vying for control over the Soviet leadership, promoted the values of collective leadership. Georgy Malenkov, Berija and Vyacheslav Molotov formed a collective leadership immediately after Stalin's death, but it collapsed when Malenkov and Molotov deceived Berija. After the arrest of Beria (26 June 1953), Nikita Khrushchev proclaimed collective leadership as the "supreme principle of our Party". He further stated that only decisions approved by the Central Committee (CC) could ensure good leadership for the party and the country. In reality, however, Khrushchev promoted these ideas so that he could win enough support to remove his opponents from power, most notably Premier Malenkov, who resigned in February 1955. Khrushchev criticised Stalin's rule during the 20th Congress of the Communist Party of the Soviet Union as a "cult of the individual". He accused Stalin of reducing the Party's activities and putting an end to Party democracy among others. In the three years following Stalin's death, the Central Committee and the Presidium (Politburo) worked consistently to uphold the collective leadership lost under Stalin. Khrushchev's rule as First Secretary remained highly controversial throughout his rule in the Party leadership. The first attempt to depose Khrushchev came in 1957, when the Anti-Party Group accused him of individualistic leadership. The coup failed, but Khrushchev's position weakened drastically. However, Khrushchev continued to portray his regime as a "rule of the collective" even after becoming Chairman of the Council of Ministers (Premier of the Soviet Union), replacing Nikolai Bulganin.[7] Most Western observers believed that Khrushchev had become the supreme leader of the Soviet Union by the early 1960s, even if this was far from the truth. The Presidium, which had grown to resent Khrushchev's leadership style and feared Mao Zedong's one-man dominance and the growing cult of personality in the People's Republic of China, began an aggressive campaign against Khrushchev in 1963. This campaign culminated in 1964[7] with the replacement of Khrushchev in his offices of First Secretary by Leonid Brezhnev and of Chairman of the Council of Ministers by Alexei Kosygin. Brezhnev and Kosygin, along with Mikhail Suslov, Andrei Kirilenko and Anastas Mikoyan (replaced in 1965 by Nikolai Podgorny), were elected to their respective offices to form and lead a functioning collective leadership.[8] One of the reasons for Khrushchev's ousting, as Suslov told him, was his violation of collective leadership.[9]

vnitřní politika

Chruščov hledal jakými způsoby řídit SSSR - Stalinská represe se opotřebovala - pokoušel se o jisté uvolnění - zvýšení životní úrovně obyvatelstva (z velmi nízké stalinské na o trochu lepší Chruščovovu); XX. sjezd KSSS - kritika kult osobnosti Stalina, represe, vyvražďování atd. - jeho kritika nemohla jít dál, než kritizovat Stalina - systémový problém byl ve vládě jedné strany a jediného politbyra - kritika kultu Stalina se potom odrazil jednak v SSSR - pokus sesadit Chruščova v roce 1957 - Chruščova zachránila armáda - letadly svezla členy ÚV KSSS do Moskvy na zasedání ÚV, kde Chruščov získal většinu a udržel se u moci - Stalinisti byli zbaveni členství ve straně - nebyli ale popraveni, ale byli odsunuti mimo Moskvu a dali jim celkem dobrou práci a dožili se přirozené smrti

rozorání celin

Chruščov se opřel o stranické orgány a prosadil program „rozorání celin" (celiny = dlouhodobě neobdělávaná půda - Povolží, severní Kazachstán, část Sibiře) - mysleli si, že se zvýší produkce obilí a dalších výrobků - lidé budou moci více jíst - tato koncepce závisela na počasí a na úrodnosti celin - už od konce 50. let půdní eroze - začátkem 60. let se produkce celin zhroutila (prvních pár let to fungovalo díky extenzivní produkci - zemědělská výroba se lehce zlepšila) + celiny se musely nějak rozorat - stáhla se sem část traktorů a lidí - to, co dali do celin, to oslabilo stávající zemědělství

Kubánská krize

Kubánská krize 1962 - rozmístění sovětských raket na Kubu - zatímco USA měli velmi silné strategické bombardovací letectvo (od konce 1959 balistické rakety na ponorkách) - SSSR na to neměli odpověď - Missile gap - v USA + na západě - vytvořila se představa, že SSSR má nad USA převahu v raketových zbraních (taky díky Sputniku 1957) - realita byla ale jiná - USA mělo velkou převahu - Chruščov vymyslel plán jak toto snížit - 1959 se na Kubě dostal k moci Fidel Castro - USA ho dostali SSSR do náruče - Chruščov vymyslel plán jak zredukovat USA převahu - na Kubu převezou své rakety středního doletu - pokrylo by to celé území USA - svět na pokraji jaderné války - od této chvíle postupně začíná proces, který ústí v politiku détente a odzbrojování (SALT I, SALT II)

Malenkov

Malenkov, přijmul funkci předsedy vlády, měl představu, že se musí zvýšit životní úroveň skrz omezení rozvoje těžkého průmyslu a investice věnovat na rozvoj spotřebního průmyslu rezignace 55

XX. sjezd KS

XX. sjezd KSSS - kritika kult osobnosti Stalina, represe, vyvražďování atd. - jeho kritika nemohla jít dál, než kritizovat Stalina - systémový problém byl ve vládě jedné strany a jediného politbyra - kritika kultu Stalina se potom odrazil jednak v SSSR - pokus sesadit Chruščova v roce 1957

sovnarchozy

další reforma - změní se rozhodování v Moskvě - SSSR byl rozčleněn na sovnarchozy - řízeny regionálními radami - řídili ekonomiku v rámci své teritoriální oblasti - už ne na svislé linii, ale horizontální linii rozhodování - likvidace řady ministerstev v Moskvě - úředníci přesouváni do sovnarchozů - veškeré úřednické aparáty postaveny proti Chruščovo

opozice Chruščova

další reforma - změní se rozhodování v Moskvě - SSSR byl rozčleněn na sovnarchozy - řízeny regionálními radami - řídili ekonomiku v rámci své teritoriální oblasti - už ne na svislé linii, ale horizontální linii rozhodování - likvidace řady ministerstev v Moskvě - úředníci přesouváni do sovnarchozů - veškeré úřednické aparáty postaveny proti Chruščovovi - na přelomu 50. a 60. let Chruščov snižoval početní stavy sovětské armády - rakety vyřeší všechno - není potřeba takové množství vojenského aparátu - 1961 armáda přišla o 300 000 důstojníků - tyto redukce armády postavily proti Chruščovovi armádu začala se proti Chruščovovi tvořit fronta odporu pokus sesadit Chruščova v roce 1957 - Chruščova zachránila armáda - letadly svezla členy ÚV KSSS do Moskvy na zasedání ÚV, kde Chruščov získal většinu a udržel se u moci - Stalinisti byli zbaveni členství ve straně - nebyli ale popraveni, ale byli odsunuti mimo Moskvu a dali jim celkem dobrou práci a dožili se přirozené smrti • Chruščov si proti sobě postavil armádu, stranickou byrokracii a úředníky + roztržka s Čínou a Kubánská krize vytvořila se proti němu opozice a 1964 byl sesazen - nastoupil Brežněv

jugoslávie

klíčový rok 1955 - cesta do Jugoslávie - normalizace mezistátních vztahů - roztržka byla po oficiální linii zapomenuta - Chruščov uznává různé cesty budování socialismu - uznal jugoslávskou cestu k socialismu;

armádní reformy

na přelomu 50. a 60. let Chruščov snižoval početní stavy sovětské armády - rakety vyřeší všechno - není potřeba takové množství vojenského aparátu - 1961 armáda přišla o 300 000 důstojníků - tyto redukce armády postavily proti Chruščovovi armádu pokus sesadit Chruščova v roce 1957 - Chruščova zachránila armáda - letadly svezla členy ÚV KSSS do Moskvy na zasedání ÚV, kde Chruščov získal většinu a udržel se u moci - Stalinisti byli zbaveni členství ve straně - nebyli ale popraveni, ale byli odsunuti mimo Moskvu a dali jim celkem dobrou práci a dožili se přirozené smrti

pokus o sesazení Chruščova

pokus sesadit Chruščova v roce 1957 - Chruščova zachránila armáda - letadly svezla členy ÚV KSSS do Moskvy na zasedání ÚV, kde Chruščov získal většinu a udržel se u moci - Stalinisti byli zbaveni členství ve straně - nebyli ale popraveni, ale byli odsunuti mimo Moskvu a dali jim celkem dobrou práci a dožili se přirozené smrti

Destalinizace

xx sjezd ks

Chruščovvoy reformy

•: po Stalinově smrti bylo obnoveno kolektivní vedení strany - začíná, až do roku 1957 mocenský boj - z mocenského boje řadou machinací vyšel jako vítěz Chruščov (byl stalinista - nastoupil kariéru za Stalinovy éry - za Velkého teroru se na něm podílel - byl dynamický, přirozeně inteligentní - dovedl identifikovat slabost sovětského systému, ale jeho řešení byla příšerná - pouze prohlubovali nedostatky) - Malenkov, Berija a Molotov měli lepší názory než Chruščov - Malenkov, přijmul funkci předsedy vlády, měl představu, že se musí zvýšit životní úroveň skrz omezení rozvoje těžkého průmyslu a investice věnovat na rozvoj spotřebního průmyslu - Chruščov: se opřel o stranické orgány a prosadil program „rozorání celin" - další reforma - změní se rozhodování v Moskvě - SSSR byl rozčleněn na sovnarchozy - řízeny regionálními radami - řídili ekonomiku v rámci své teritoriální oblasti - už ne na svislé linii, ale horizontální linii rozhodování - likvidace řady ministerstev v Moskvě - úředníci přesouváni do sovnarchozů - veškeré úřednické aparáty postaveny proti Chruščovovi - na přelomu 50. a 60. let Chruščov snižoval početní stavy sovětské armády - rakety vyřeší všechno - není potřeba takové množství vojenského aparátu - 1961 armáda přišla o 300 000 důstojníků - tyto redukce armády postavily proti Chruščovovi armádu začala se proti Chruščovovi tvořit fronta odporu