BiF - vzorečky (pracuje se na tom)
zákon zachování hmoty
- je to spojení 2 zákonů - zákon zachování hmotnosti a energie (protože E=mc2) !!! - nesouhlasí-li hmotnosti výchozích jader a produktů, muselo dojít k přeměně m a E
zákon zachování počtu nukleonů
- počet nukleonů na začátku a konci jaderného procesu je konstantní
zákon zachování elektrického náboje
- součet el. nábojů jádra a emitovaných částic je během rozpadu konstantní
zákon zachování hybnosti
- vektorový součet hybnosti dceřiného jádra a emitované částice je roven nule
EFEKTIVNÍHO POLOČASU Tef
1/Tef = 1/Tf + 1/Tb
ekg svody
12 svodů. Jsou to svody končetinové a hrudní. Končetinové svody jdou bipolární a unipolární. Hrudních svodů je šest.
polotloušťka
D1/2 = ln2/μ = 0,693/μ
Planckova rovnice
E=hf [J] h - planckova konstanta (6,62x10na-34 Js) E=h(c/vlnová délka)
Kinetická energie elektronu při ionizaci
Ek=1/2mv2
volná energie F - Helmholtzova
F = U-TS - TS>Q - vyjadřuje část vnitřní energie přeměnitelnou k práci
teorie pravděpodobnosti
FA = n/N n... nastal jev, N...počet pokusů, FA....četnost výskytu daného jevu (např. dráždění nervosvalového preparátu reobází)
Gibbsova energie G (volná entalpie)
G= H-TS = U+pV-TS část entalpie, kterou je možno přeměnit v práci
ENTALPIE H
H=U+pV vyjadřuje tepelnou energii v jednotkovém množství látky, tzn. vnitřní energii, co není objemovou prací
Lambert-Beerův zákon
I = I(0)*10 na (- εcx) [Wm-2] I = intenzita vystupujícího světla I(0) = původní intenzita světla - vstupujícího x = tloušťka absorbující vrstvy ε = absorpční koeficient (konst.) - závislý na vlnové délce světla c = koncentrace látky určuje absorbanci, veličinu charakterizující míru absorpce elektromagnetického záření v látce.
útlum záření
I = I[0].e^-m.x o I = intenzita záření prošlého vrstvou tloušťky x, I[0] = intenzita dopadajícího záření, m = lineární koeficient útlumu [m^-1] závislý na druhu záření, interagující látce i na její hustotě. na hustotě nezávislý hmotnostní koeficient útlumu = m/r
Hladina intenzity zvuku
Li=2*log (I/I0) I0= 1*10-12 W/m2
Hladina akustického tlaku
Lp=2*log (p/p0) p0=2*10-5 Pa
Hagenův - Poiseuilleův zákon
Q = π r na4 Δp/8 η Δl Tento zákon říká, že objemový tok Q viskózní kapaliny při laminárním proudění trubicí kruhového průřezu je přímo úměrný tlakovému spádu (Δp/Δl) a čtvrté mocnině poloměru trubice r a nepřímo úměrný dynamické viskozitě kapaliny. Δl je délka trubice o poloměru r, Δp je rozdíl tlaku kapaliny na počátku a konci úseku trubice o délce Δl, přičemž přibližně platí, že: Δp = Δh ρg
stavová rovnice ideálního plynu
R - molární plynová konstanta
elektrický odpor kůže
R = RE1 + RK1 + RK2 + RE2 Kde RK1 a RK2 jsou elektrické kožní odpory (rezistence), RE1 a RE2 jsou přechodové odpory mezi elektrodami a povrchem kůže. Tyto přechodové odpory lze snížit odmaštěním pokožky a následnou aplikací vodivého média (elektrolytu)
Odpor vodivostní cely
R = r*(l/S) kde R je odpor cely, l je vzdálenost mezi elektrodami a S je plocha elektrody. Konstanta úměrnosti ρ je měrný odpor elektrolytu, jehož převrácená hodnota se nazývá měrná vodivost a značí se γ
redundantní informace R
R=1-H/Hmax H...množství skutečně přenesené informace Hmax... maximální přenositelné množství informace
spin
Se= (+/-1/2)*h/2π h/2π = Diracova konstanta ћ -
izotermický děj
T = konst. - Boyl-Mariottův zákon: p.V = konst - izotermická expanze: plyn koná práci - křivka je hyperbola
Kelvinova - T (absolutní, termodynamická) teplota
T=2/3 * EKS/k k = R/NA = Boltzmanova konstanta EKS = střední energie částice
izochorický děj
V = konst. - Charlesův zákon: p/T = konst. - plyn nemění svůj objem => W=0
Einsteinova rovnice pro fotoelektrický jev
Wv=výstupní práce elektronu
aktivita
[Bq = s-1] = celkový počet přeměn za jednu sekundu v objemu vzorku curie Ci = aktivita 1 gramu čistého rádia (1 Ci = 3,7∙1010 Bq) At = A0*e na-λt A = aktivita (používanější v medicíně)
STAVOVÁ ROVNICR REÁLNÉHO PLYNU = ROVNICE VAN DER WAALSOVA
[p+n na2 a/V na2](V-nb)=nRT - a = empirická konstanta zahrnující van der Waalsovy síly - působením mezi částicemi snižují tlak - b= konstanta omezující stlačitelnost plynu - lze ztotožnit s objemem jednoho molu plynu v kapalném stavu
absorbance
dekadický logaritmus převrácené hodnoty transmitance se nazývá (dříve extinkce)
systola síní
depolarizace síní
Vlna P
depolarizaci síní - ( depolarizace je způsobena vtokem sodíkových iontů do vlákna myokardu) - doba trvání asi 0,06- 0,11s.
Kmit - komplex QRS
depolarizací komor a současně repolarizací síní , která má nižší elektrickou aktivitu - doba trvání 0,05-0,12s, amplituda okolo 1mV.
elektrický náboj
elektrický náboj = e*Z e=1,602*10-19C (elementární náboj) Z - protonové číslo
frekvence spirálového pohybu částic v cyklotronu
f=qB/2m q=náboj, B=indukce pole
Comptonův rozptyl
hf1 = (W)+hf2+1/2mv2 (f1 - dopadající foton; f2 - rozptýlený foton) výstupní práce elektronu se stává zanedbatelnou
hmotnostní koeficient útlumu
hmotnostní koeficient útlumu = μ/ρ ρ...hustota látky μ = lineární koeficient útlumu [m-1]
adiabatický děj
konstantní entropie - systém nevyměňuje s okolím teplo (entropie = teplo přijímané a uvolňované systémem) - Q = 0 => ΔU = W - platí tu Poissonův zákon: pV na κ = konst. (jako u izotermy) κ = Poissonova konst. - adiabatická komprese - koná se práce, U se zvětšuje
Interval PR
od počátku vlny P k začátku komplexu QRS odráží čas šíření aktivace z sinoatriálního uzlu přes síně- 0,12 - 0,20s.
izobarický děj
p = konst. - Gay-Lussacův zákon: V/T = konst. - izobarická expanze: plyn koná práci
Práce W
plyny: dW =Fds = pSds =pdV ELEKTRICKÁ PRÁCE - W = QU CHEMICKÁ PRÁCE - W = mDn
zákon radioaktivní přeměny (rozpadu)
popisuje dynamiku přeměny radionuklidů - je to stochastický proces - rychlost radioaktivní přeměny (počet jader rozpadlých za 1 sekundu) jednotlivého radionuklidu je úměrná celkovému počtu nepřeměněných jader přítomných v daném okamžiku ve vzorku - dN/dt = N∙λ dN = počet jader, které se rozpadly během velmi krátkého časového intervalu dt dN/dt = rychlost rozpadu λ = je konstanta úměrnosti zvaná rozpadová (dezintegrační) konstanta znaménko „-" v rovnici vyjadřuje, že dochází k úbytku radioaktivních jader N = je skutečný počet jader existující na počátku časového úseku dt N = N0 = původní počet jader - rovnice se upravila integrací Nt = N0*e na-λt Nt = počet nerozpadlých jader v čase t, e..základ přirozených logaritmů - platí pro velké soubory jader - nezávislá na druhu rozpadu a rychlosti
diastola síní
repolarizace síní
Vlna T
repolarizaci komor - doba trvání 0,15 - 0,5s
informační entropie H
stupeň neurčitosti pokusu (míra počtu možných výsledků) - stupeň neurčitosti jevu: Ni = -P(Ai)*log2P(Ai) - informační entropie celého pokusu je dána součtem dílčích stupňů neurčitosti H = Σ-P(Ai)*log2P(Ai)
čas t z HP zákona
t = 8 η Δl V/ π rna4 Δp Po dosazení za Δp (Δh = Δl) a úpravě dostáváme: t = 8η V/ π rna4 ρ g = ν k kde ν je kinematická viskozita zkoumané kapaliny a k je hodnota konstantní pro daný viskozimetr.
radioaktivní rovnováha
ve stavu radioaktivní rovnováhy se za jednotku času se přemění stejný počet atomů mateřského i dceřiného radionuklidu, což je možné jen tehdy, když poločas rozpadu mateřského radionuklidu je mnohem delší než u dceřiného λ1∙N1 = λ2∙N2 N1/N2 = T1/T2 - podmínky radioaktivní rovnováhy λ1 a λ2 = fyzikální rozpadové konstanty příslušných radionuklidů N1 a N2 = výchozí počty jejich jader, která se mohou rozpadnout T1 a T2 = fyzikální poločasy rozpadu
transmitance
veličina definovaná poměrem intenzity světla prošlého a dopadajícího
katahodnota H
veličina, která charakterizuje ochlazovací účinek prostředí z hlediska proudění vzduchu a udává se ve W.m-2 Tepelná pohoda 200 W.m-2 Dnes se pojem katahodnota příliš nepoužívá a pro vyjádření pocitové teploty existuje termín „wind chill", volněji přeloženo efektivní teplota. H=(Una2)/(R*S) kde U je žhavicí napětí, R je odpor žhaveného vinutí, v našem případě má hodnotu 25 Ω, S je povrch měřicí sondy ( v našem případě o velikosti 4.10-3m2 )
Schrödingerova rovnice
vlnová funkce Ψ (psí) absolutní hodnota Ψ2 = hustota pravděpodobnosti výskytu částice s určitou hybností či energií v daném místě - rovnice má řešení jen pro některé hodnoty energie částic=> nespojité spektrum - koeficienty určující v řešení možné energetické stavy = kvantová čísla
Newtonův gravitační zákon
částice velké hmotnosti G - gravitační konstanta
přírůstek entropie
ΔS je změna entropie, ΔQ je množství energie dodané systému zvnějšku a T je absolutní teplota. [JK na-1]
S - entropie
ΔS≥Q/T .... ΔS změna entropie Změna entropie v izolovaném systému může být jedině kladná.
I. termodynamický zákon
ΔU = W+Q U...vnitřní energie Q...teplo
CHEMICKÝ POTENCIÁL
ΔU = Σμi Δni Δni = malá změna látkového množství složky i vyjadřuje změny vnitřní energie ( termodynamických potenciálů) změnou složení soustavy
Termonapětí
ΔU= α∙ΔT. Při malých rozdílech je napětí ΔU úměrné teplotnímu rozdílu a Seebeckově koeficientu.
Hmotnostní defekt jádra
Δm=(ZmP+NmN)-mj mj = změřená hmotnost jádra mP = hmotnost volného protonu mN = hmotnost volného neutronu čím větší Δm> tím víc se uvolnilo vazebné energie => větší stabilita
Heisenbergův princip neurčitosti
ΔrΔp > h/2π nebo ΔEΔt > h/2πs Δr = neurčitost polohy, Δp = neurčitost hybnosti - nelze zároveň určit polohu a hybnost, h/2π je Diracova konstanta ћ = redukovaná hodnota Planckovy konstanty - známe-li přesnou energii přeskoku elektronu mezi dvěma vrstvami, nevíme nic o délce trvání
Ekvivalentová vodivost
Λ=ΛK+ΛA dána součtem ekvivalentových vodivostí Λ jednotlivých iontů při nekonečném zředění. Index K se v této rovnici vztahuje na kation, index A na anion.
měrná vodivost
γ = (1/R)*(1/S) Hlavní jednotkou měrné vodivosti je siemens na metr Sm-1
DeBroglieova rovnice pro elektrony
λ=h/p=h/√2mE p...hybnost, m...hmotnost, E..energie elektronu vyšší E, nižší vlnová délka
EFEKTIVNÍ ROZPADOVÉ KONSTANTY λef
λef = λf + λb
kinematická viskozita
ν = t ν0/t0
kinematická viskozita ν (ný)
ν = η/ρ Kde ρ je hustota dané kapaliny. Jednotkou kinematické viskozity je m2 s -1.
tečné napětí
τ = η │δv/δx│ Kde τ je tečné napětí působící na plochu a δv/δx je změna (gradient) rychlosti ve směru kolmém k ploše, v níž napětí působí, z této rovnice vyplývá, že jednotkou dynamické viskozity je Nsm-2 = Pas .
