Pracko II - část B

अब Quizwiz के साथ अपने होमवर्क और परीक्षाओं को एस करें!

17. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 17.3 právní úprava navazující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměru (zejména odvody do pojistných systémů a související aspekty)

- DPČ - vedle srážkové daně se odvádí i platby na zdravotní a sociální pojištění - DPP - vedle srážkové daně ve výši 15% se z ní až do částky 10.000 Kč měsíčně neodvádí pojistné na zdravotní ani sociální pojištění

24. Odměňování závislé práce 24.2 základní principy odměňování

- Princip dvojího systému právní úpravy odměňování; - Smluvní princip; - Princip ochrany mzdy (min. výše mzdy, kterou v budoucnu ZC za práci má obdržet + ochrana mzdy zaměstnancem již dosažené) - Princip spravedlivé odměny za práci (nesmí být rozdílná v regionech)

18. Délka pracovní doby a její rozvržení 18.1 pojmové vymezení

- dle § 78 odst. 1 písm. a) ZP = doba, v níž je ZC povinen vykonávat pro ZL práci a doba, v níž je ZC na pracovišti připraven k výkonu práce dle pokynů ZL - není podstatné, zda se ZC nachází na pracovišti nebo mimo ně (pochůzky, HO) - do prac. doby patří také bezpečnostní přestávky, ne však již přestávky na jídlo a oddech - existují 2 režimy: o Běžný režim, ZC pracuje na pracovišti ZL a nesplňuje § 317 ZP; o Dálkový režim, ZC nepracuje na pracovišti ZL a splňuje § 317 ZP; - nevztahuje se na něho úprava o rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené povětrnostními vlivy; - takovému ZC nepřísluší mzda/plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

19. Konto pracovní doby 19.1 pojmové vymezení a účel institut

- dle § 86 ZP = možnost nerovnoměrného rozvržení prac. doby v rámci vyrovnávacího období o délce 6 měsíců (kolek. sml. může prodloužit až na 1 rok) - působí-li u ZLe odb. organizace, lze zavést jen kolektivní smlouvou, jinak k tomu stačí vnitřní předpis - může být zavedeno pouze v soukromém sektoru Účel konta pracovní doby - využívá se u ZCů, u kterých je žádoucí, aby v určitém období vykonávali větší množství práce než v jiném období, zároveň však, aby kvůli této nerovnoměrnosti nepřišli o stabilní příjem

6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) 6.3 možné důsledky porušení zákazu další výdělečné činnosti

- může v ní být sjednána smluvní pokuta, kterou je povinen ZC zaplatit v případě porušení závazku - zaplacením smluvní pokuty závazek ZC zanikne

16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti 16.3 odchylky od základního zákonného režimu

- zkušební doba může mít sjednána maximálně až na dobu 6 měsíců - lze sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 114 odst. 3 ZPr) - u vedoucích ZC může být ve specifických případech založen pracovní poměr jmenováním dle § 33 ZP, z něhož vyplývá též právo ZL je jednostranně z této funkce odvolat, a to s výjimkou zvláštních předpisů i bez uvedení důvodu.

21. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost 21.2 zákonná pravidla pro výkon přesčasové práce, včetně souvisejících aspektů (například odměna)

= práce konaná ZC na příkaz ZL nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 93 ZP) - negativní definice práce přesčas = prací přesčas není, napracovává-li ZC prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu ZL poskytl na jeho žádost. - práce přesčas může být nařízena jen z vážných provozních důvodů dle § 93 (1) ZP a může zasáhnout i do doby nepřetržitého odpočinku mezi 2 směnami a do prac. klidu - na práci přesčas je možné se dohodnout, ale ZL ji může i nařídit - nemůže být nařízena ZCům s kratší prac. dobou, mladistvým a těhotným ZC (absolutní zákaz) těm, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok (relativní zákaz). - max. rozsah je 8 hodin týdně a 150 hodin ročně - je možné se dohodnout nad rámec limitu, souhlas ZCe je ale nezbytný - za dobu práce přesčas náleží příplatek ve výši 25% průměrného výdělku, pokud mu místo toho nebylo poskytnuto náhrandí volno nebo nárok na kompenzaci přesčasu nebyl smluvně vyloučen

25. Důležité osobní překážky v práci 25.2 jednotlivé překážky v práci a s nimi spojené právní důsledky

A) Dočasná pracovní neschopnost a karanténa DPN = zdravotní indispozice uznaná lékařem, která pro přechodnou dobu znemožňuje nebo ztěžuje výkon práce dle prac. smlouvy - ZL má právo znát místo pobytu/léčení a dobu vycházek, které může kontrolovat - trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost. - o vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař (potvrzení o pracovní neschopnosti) Karanténa = nemožnost výkonu práce kvůli opatřením realizovaným s cílem předejít nebo zabránit šíření zejména vysoce infekčních chorob - aplikuje se stejný režim jako při dočasné pracovní neschopnosti, vzniká nařízením karantény (rozhodnutí Krajské hygienické stanice); Finační zajištění: i. prvních 14 dní (podpůrčí doba) dává ZL zaměstnanci náhradu platu/mzdy (60 % průměrného výdělku) ii. od 15. dne svědčí ZCi nárok na dávku nemocenského pojištění nemocenské (za kalendářní dny); B) Mateřská dovolená - pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu - ZC může být finančně zajištěna dávkou nemocenského pojištění peněžité pomoci v mateřství, nebo rodičovským příspěvkem - nástup na mateř. dovolenou si určuje ZC - začne nejdříve 8 a nejpozději 6 týdnů před porodem - rozsah 28 týdnů (1 dítě) nebo 37 týdnů (2 a více dětí); - jestliže se dítě narodí mrtvé, min. délka čerpání 14 týdnů; - nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu C) Rodičovská dovolená (k prohloubení péče o dítě) - náleží oběma rodičům až do dne, kdy dítě dovrší věku 3 let - může čerpat jeden rodič i oba rodiče souběžně - otci začíná po narození dítěte a matce od skončení mateřské dovolené - vyloučen je však souběh nároků na rodičovský příspěvěk - poskytuje se pouze jednomu z rodičů - státní obligatorní dávka 300.000,- Kč, která se čerpá po částech. - ZL musí poskytnout omluvené pracovní volno bez náhrady mzdy; - otcovská - nová dávka otcovské poporodní péče, o niž si mohou zažádat otci, kteří čerpají rodičovskou dovolenou - náleží otci po dobu 1 týdne - není možné, aby ZC současně byl na mateřské/rodičovské dovolené a současně pracoval v témže úvazku D) Dlouhodobá péče v případech podle § 41a až § 41c NePo - ZL je povinen omluvit nepřítomnost ZC v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, nebrání-li tomu vážné provozní důvody dle § 191a ZP E) Ošetření dítěte nebo jiného člena domácnosti F) Péče o dítě mladší než 10 let

3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance 3.2 pracovní místa obsazovaná jmenováním

I. Výčet pracovních míst obsazená jmenováním dle § 33 odst. 3 ZP: 1) vedoucí organizační složky státu; 2) vedoucí organizačního útvaru organizační složky státu; 3) vedoucí organizačního útvaru státního fondu; 4) vedoucí příspěvkové organizace; 5) vedoucí organizačního útvaru příspěvkové organizace; 6) vedoucí organizačního útvaru v Policii ČR; II. a pracovní místa obsazená jmenováním na základě zvláštního právního předpisu - např. generální ředitele České televize dle § 9 odst. 7 ČTZ nebo generální ředitel Českého rozhlasu dle § 9 odst. 6 ČRoZ

12.12. Omezení při rozvazování pracovního poměru 12.2 omezení při rozvázání pracovního poměru na straně zaměstnance

Lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance - subjektivní lhůta 2 měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl - objektivní lhůta 1 rok ode dne, kdy důvod vznikl

24. Odměňování závislé práce 24.3 určení a stanoví výše mzdy, platu a odměn z dohod

Platové a mzdové systémy o platový systém je určen přímo ZP a příslušným nařízením vlády vydaným k jeho provedení - používá se časový měsíční plat a 16třídní systém: - v příloze k ZP je vydán podrobný katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd; - platové třídy obsahuje 12 platových stupňů podle délky započitatelné praxe. o v podnikatelské sféře žádné mzdové systémy ani katalogy prací a funkcí předepsány obecně závaznými předpisy nejsou; - sjednávají se obvykle v kolektivní smlouvě nebo se stanoví vnitřním mzdovým předpisem; - typická kritéria, podle kterých se práce rozlišují: kvalifikace, vzdělání, předchozí odborná praxe, složitost práce, odpovědnost, zátěž, rizikovost apod. Výše mzdy a platu - § 109 odst. 1 ZP určuje, že mzda ani plat nesmí být nižší než minimální mzda dle § 111 odst. 2 ZP - vyšší mzdu může stanovit smlouva se ZC, kolektivní smlouva nebo vnitřní mzdový předpis; - v nepodnikatelské sféře určují výši platu obecně závazné právní předpisy viz platový systém Mzdové formy a povinné a nepovinné příplatky o Mzdová forma = stanovení mechanismu propojení stanovených mzdových podmínek (výše mzdy) s pracovním výkonem ZC, 1) základní mzdové formy: a) časová mzda, b) úkolová mzda, c) smíšená mzda v kombinaci s úkolovou/podílovou mzdou, d) podílová mzda, e) akordní mzda (počet vyrobených kusů) - v podnikatelské sféře při výběru základní mzdové formy žádný obecně závazný mzdový předpis ZLe neomezuje ani mu tedy neukládá, kterou mzdovou formu musí použít - ZLům je zakázáno používat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou ZCi vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví (§ 103 odst. 1 písm. k) ZP) 2) doplňkové mzdové formy: a) prémie o podnikatelská sféra - prémie bez omezení (předpokládá se vnitřní prémiový řád s kritérii, které musí ZC splnit pro získání prémie); o nepodnikatelská sféra - prémie jsou zakázány; b) odměny (bonusy) - pravidla pro získání nároku na odměnu vypisována zpravidla předem nejsou - za mimořádný pracovní výkon, záchranu života, záchranu majetku apod.; c) další platy - 13. plat, 14. plat, podíly na ročních hospodářských výsledcích apod. o podnikatelská sféra - na libovůli ZL; o nepodnikatelská sféra - absolutní zákaz. d) povinné příplatky o podnikatelská sféra 1. práce přesčas (navíc min. 25 % průměrného výdělku) dle § 114 ZP; 2. práce ve svátek (navíc min. 1 průměrný výdělek místo náhradního volna) dle § 115 ZP; 3. práce v noci (navíc min. 10 % průměrného výdělku) dle § 116 ZP; 4. práce ve ztíženém prostředí (navíc min. 10 % z minimální mzdy) dle § 117 ZP; 5. práce v sobotu a v neděli (navíc min. 10 % průměrného výdělku) dle § 118 ZP; o nepodnikatelská sféra - výše uvedené + násl.: 6. za vedení dle § 124 ZP; 7. za zastupování § 124 odst. 2 ZP; 8. za rozdělenou směnu dle § 130 ZP; e) nepovinné příplatky - osobní příplatek dle § 131 ZP; - za údržbu vozidla, za vedení čety, za zácvik učně, za směnnost či různé kvalitativní příplatky

21. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost 21.1 pojmové vymezení jednotlivých institutů

Práce přesčas dle § 93 ZP = práce konaná ZC na příkaz ZL nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn Noční práce dle § 94 ZP = práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou Pracovní pohotovost dle § 95 ZP = doba, v níž je ZC připraven (mimo pracoviště) k případnému výkonu práce dle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn.

9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí 9.2 podmínky a omezení rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel; o pouze z taxativních důvodů dle § 52 ZP a nesmí v určitých sociálně obtížných situacích ZC dle § 53 ZP (výjimka z § 53 ZP je např. výpověď z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr - nelze jedině u zaměstnankyně na mateřské dovolené a ZC na rodičovské dovolené) - výpovědní důvod musí být ve výpovědi skutkově vymezen - ve výpovědi nemusí být konkrétní odkaz na právní předpis, ale musí být zřejmé z toho objasnění důvodu, o co se jedná (lze mít i více důvodů, avšak nelze výpovědní důvod dodatečně změnit) - obecná lhůta pro podání výpovědi ZL dle § 58 ZP je 2 měsíce ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi ZL dověděl nebo nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl - ZL doručuje výpověď ZC vždy do vlastních rukou; - účinky výpovědi nastávají jejím doručením, od okamžiku doručení začíná běžet výpovědní doba. - pokud z ZL působí odborová organizace, musí s ní každou výpověď předem projednat Důvody výpovědi, na základě, kterých může ZL dát ZC výpověď se člení do následujících skupin: 1) Zrušení ZLe nebo jeho části dle § 52 písm. a) ZP; - ZL nebo jeho část se ruší bez právního nástupce (vstup do likvidace) - nárok na odstupné ve výši · 1 průměrného měsíčního výdělku, pokud PP trval méně než 1 rok · 2 PMV, pokud PP trval méně než 2 roky · 3 PMV, pokud PP trval déle než 2 roky 2) Přemístění ZL nebo jeho části dle § 52 písm. b) ZP; - ZL se přemisťuje mimo sjednané místo výkonu práce - nárok na odstupné ve výši · 1 průměrného měsíčního výdělku, pokud PP trval méně než 1 rok · 2 PMV, pokud PP trval méně než 2 roky · 3 PMV, pokud PP trval déle než 2 roky - těhotné ZC, ZC na mateřské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, jsou chráněni před výpovědí z tohoto důvodu 3) Nadbytečnost ZCe dle § 52 písm. c) ZP; - stane-li se ZC nadbytečným vzhledem k rozhodnutím ZLe nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu ZCů za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách 4) Dlouhodobé zdravotní důvody na straně ZC dle § 52 písm. d) a e) ZP; - na základě lékařského posudku; - důvody v písm. d): prac. úraz, onemocnění nemocí z povolání, ohrožení touto nemocí, nejvyšší přípustná expozice - důvody v písm. e): pozbytí dlouhodobě zdravotní způsobilosti - liší se ve výší odstupného (u písm. d) je to 12násobek mzdy, u písm. e) nenáleží ZCi žádné odstupné) 5) Nesplňování předpokladů stanovené právními předpisy nebo požadavků pro výkon práce ze strany ZC dle § 52 písm. f) ZP; - spočívá-li nesplňovávní požadavků v neuspokojivých prac. výsledcích, je možné ZCi dát výpověď jen, pokud byl ZC v posledních 12 měsíců písemně vyzván k odstranění problému a ZC je neodstranil; · ZC nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy, · ZC nesplňuje požadavky ZLe bez zavinění ZLe, · ZC podává neuspokojivé pracovní výsledky. 6) Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru nebo závažné či soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k ZCem vykonávané práci dle § 52 písm. g) ZP; - pro soustavné méně závažné porušování výpověď je možná jen, pokud byl ZC v posledních 6 měsících písemně upozorněn na možnost výpovědi; - 3 stupně porušení: A) zvlášť hrubým způsobem; - možnost zrušit pracovní poměr ihned, lze však udělit jen výpověď; - např. fyzické napadení nebo útok na majetek ZL; B) závažné porušení pracovní kázně; - možnost výpovědi, ale nikoliv okamžitého zrušení pracovního poměru; C) porušení pracovní kázně; - zbytková kategorie, postačí např. upozornění na porušení pracovní kázně 7) Porušování povinností ZC během dočasné prac. neschopnosti zvlášť hrubým způsobem dle § 52 písm. h) ZP - porušení povinnosti po dobu prvních 14 dnů DPN (ZL platí náhradu mzdy) zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek - nelze dát těhotné ZC, na mateřské nebo rodičovské dovolené

28. Dovolená 28.3 Některé další změny z novely č. 285/2020 Sb.

o Zavedení týdne placeného volna pro vedoucí táborů, vychovatele a instruktory; o opuštění krácení dovolené - krácení pouze za neomluveně zameškané směny, a to pouze o tyto hodiny; o prodloužení dovolené, pokud ZC odpracuje v kalendářním roce více než 52násobek své stanovené týdenní pracovní doby; o převod nevyčerpané dovolené do dalšího kalendářního roku, možnost výslovně i na žádost ZC a s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům, nicméně pouze v rozsahu, v němž přesahuje minimální výměru 4 týdnů a u pedagogických pracovníků 6 týdnů.

28. Dovolená 28.2.2 výměra dovolené

- Vzorec pro výpočet dovolené: o Veličiny 1) PÚ - pracovní úvazek v hodinách za týden (Kolik hodin týdně ZC odpracuje na základě svého pracovního úvazku? V případě plného úvazku je to např. 40 hod/týdně) 2) VD - výměra dovolené v týdnech (Jak hodně dovolené nám ZL dává, zákonné minimum jsou 4 týdny dle § 213 ZP) - byť je výměra dovolené stanovena v týdnech, konkrétní nárok na dovolenou se od 2021 stanoví v hodinách 3) PPD - předpokládaný počet hodin dovolené v hodinách; 4) OH - skutečně odpracované hodiny v hodinách - jako výkon práce se počítá i čerpání dovolené, mateřské dovolené, DPN a většina překážek v práci (dárcovství krve, školení apod.), jen nikoliv neomluvená absence - DPN nesouvisející s prac. úrazem ani nemocní z povolání, rodičovská dovolená se započítává jako výkon práce jenom do 20násobku PÚ, a za podmínky, že ZC alespoň 12 týdnů v daném roce odpracoval (tzn. max. 800 hod v kalendářním roce při plném úvazku) 5) NOÚ - násobky odpracovaných úvazků (pozor, zde počítáme jenom celé úvazky, tzn. pokud nám vyjde 38,3 úvazku, tak bereme, že NOÚ je 38, to, co je za desetinnou čárkou nás nezajímá) 6) PHD - počet hodin dovolené (pozor, zde se zaokrouhluje nahoru, nikoliv matematicky, ale jestli je za desetinnou čárkou jakékoliv číslo, tak se automaticky zaokrouhluje nahoru) o Vzorec podle pana docenta Hůrky 1. PPD = PÚ . VD 2. NOÚ = OH/PÚ 3. PHD = (PPD . NOÚ) / 52 o Vzorec - matematicky zjednodušený PHD = (pracovní úvazek . výměra dovolené . násoky odpracovaných úvazků) / 52 o Příklad: ZC, který pracuje na plný úvazek (tj. 40 hod. týdně), skutečně odpracuje 1.600 hod., vypočítejte počet hodin dovolené, které náleží tomuto ZC. PHD = (40 . 4 . (1600 / 40) / 52 = 124 hod.

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru, výběr uchazečů o zaměstnání 1.2 povinnosti na úseku ochrany osobních údajů

- ZL (jako správce osobních údajů) má povinnost ochrany osobních údajů ZC; - osobní údaj = jakákoliv informace o určeném nebo určitelném subjektu; - ZL může požadovat jen takové údaje o uchazečích, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy dle § 30 odst. 2 ZP - ZL může osobní údaje ZC zpracovávat pouze se souhlasem ZC; - ZC je smí uchovávat pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování - ZL má právo na předložení výpisu z rejstříku trestů jen u specifických profesí, kde zákon požaduje bezúhonnost

19. Konto pracovní doby 19.2 zákonné podmínky uplatnění konta pracovní doby

- ZL musí tento způsob rozvržení pracovní doby zavést a upravit výhradně v kolektivní smlouvě, popř. vnitřním předpisu; - konto pracovní doby nesmí být uplatněno u ZL uvedených v § 109 odst. 3 (stát, územní samosprávný celek, státní fond...) - jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích dle § 86 odst. 3 ZP; -> jen kolektivní smlouva toto období může vymezit až na 52 týdnů po sobě jdoucích; -> za vyrovnávací období přísluší ZC mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd

7. Převedení na jinou práci 7.4 povinnosti a opatření související s převedením na jinou práci

- ZL má povinnost převést ZC na jinou vhodnou práci vzhledem ke zdravotnímu stavu a schopnostem, a pokud možno i kvalifikaci ZC; - ZL je povinen předem projednat se ZCem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat - dochází-li převedením ZC ke změně pracovní sml., je ZL povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a o době jeho trvání - po odpadnutí překážky, nebo uplynula-li dona, na kterou byla tato změna sjednána, pro kterou byl ZC převeden je ZL povinen převést ZC zpět na původní funkci (§ 44 ZP) - pokud ZCe s převedenám nesouhlasí, může jej ZL převést jen po projednání s odborovou organizací (není třeba tehdy, pokud celková doba převedení nepřesáhne 21 dní) (§ 46 ZP) - ZC přísluší za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením dle § 139 ZP

22. Práva a povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP 22.3 Odborná způsobilost zaměstnavatele

- ZL může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým ZCem, které zaměstnává v PP vztahu - nemá-li takového ZCe, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou

8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení 8.3 omezení zaměstnavatele ve vztahu k některým skupinám zaměstnanců

- ZL nemůže vyslat a přeložit některé ZC na pracovní cestu mimo obvod jeho bydliště bez jeho souhlasu dle § 240 ZP, popř. lze tyto ZC přeložit pouze na jejich žádost. a) těhotná ZC, ZC pečující o děti do 8 let věku, b) osamělý/á ZC pečující o dítě ve věku do 15 let, c) ZC, jenž prokáže, že převážně sám pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci FO

2. Pracovní smlouva a její náležitosti 2.2 pravidelné a nahodilé náležitosti

- další náležitosti pracovní smlouvy = ujednání, na kterých se může ZC se ZL dohodnout o mzda, o rozsah úvazku, o pracovní doba (viz otázka B18), o zkušební doba (viz otázka B5), o doba trvání pracovního poměru, o konkurenční doložka apod.

22. Práva a povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP 22.1 vymezení pojmu bezpečnost a ochrana zdraví při práci a účel právní regulace

- dle § 101 a násl. ZP - v širším slova smyslu = soubor technických, technologických, organizačních a jiných opatření, která zajišťují ZCům, popř. dalším osobám nacházejícím se s vědomím ZLe na jeho pracovišních, ochranu zdraví a života při prací - v užším smyslu = právními předpisy stanovená pravidla nebo opatření, jejichž úkolem je předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví při pracovní činnosti - cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví ZCů, která souvisejí s výkonem práce

16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti 16.1 pojmové vymezení

- dle § 11 ZP = zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení ZL oprávněni stanovit a ukládat podřízeným ZC pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim závazné pokyny; = vedoucí ZCem je nebo se považuje rovněž vedoucí organizační složky státu; - za vedoucího zaměstnance můžeme označit pouze takového zaměstnance, kterému je podřízen alespoň jeden další ZC - vymezuje okruh ZC, na které je třeba aplikovat rozšířená práva a povinnosti, které ZP upravuje ve vztahu k vedoucím ZC;

25. Důležité osobní překážky v práci 25.1 pojmové vymezení a účel institutu

- dle § 191 a násl. ZP = důvody, které v případě důležitých důležitých osobních překážek v práci dočasně potlačují (suspendují) zásadu smlouvy se mají dodržovat a základní pracovní závazek, jsou dány v osobě ZCe nebo jemu osob blízkých , přičemž mají zdravotní nebo sociální povahu = překážky na straně ZC, společným znakem těchto překážek je péče o zdraví ZC či osob jemu blízkých a) dočasná pracovní neschopnost a karanténa; b) mateřská dovolená c) rodičovská dovolená; d) poskytování dlouhodobé péče e) ošetření dítěte nebo jiného člena domácnosti f) péče o dítě mladší než 10 let g) jiné důležité osobní překážky

28. Dovolená 28.1 pojmové vymezení a účel institutu

- dle § 211 a násl. ZP = nejvýznamnější doba odpočinku, prostřednictvím ní se realizuje právo ZC na dlouhodobější odpočinek v roce v rámci pracovního poměru - právo na pracovní volno se současným poskytováním náhrady mzdy nebo platu - o termínu dovolené rozhoduje ZL - ZL má právo krátit nárok ZCe na dovolenou jako sankci za neomluvenou absenci - pokud ZL zruší schválenou dovolenou, nebo dokonce jej povolá z dovolené zpět do práce, odpovídá za škodu, která tím ZCi vznikne - nárok na dovolenou: a) ZCi v soukromém sektoru: 4 týdny dovolené (ZL může poskytnout více) b) ZCi ve státním sektoru: 5 týdnů dovolené c) pedagogičtí pracovníci: 8 týdnů dovolené

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru, výběr uchazečů o zaměstnání 1.1 informační povinnost

- dle § 31 ZP - ZL je povinen seznámit uchazeče s právy a povinnostmi, které vyplývají z pracovní smlouvy, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru;

7. Převedení na jinou práci 7.1 vymezení pojmu

- dle § 41 ZP = změna obsahu PP (práv a povinností subjektů) = povinnost nebo možnost ZL uložit ZC jinou práci, cílem je zajistit ZC pokračování pracovního poměru, když nemůže vykonávat sjednanou práci v pracovní smlouvě

10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru 10.1 náležitosti dohody o rozvázání pracovního poměru

- dle § 49 ZP = jediné dvoustranné právní jednání ZC a ZL, kterým dochází ke skončení pracovního poměru; - písemná forma, jinak sankce relativní neplatnosti; - strany obdrží po jednom vyhotovení; - datum, k němuž se PP ukončuje - zřejmá nezpochybnitelnost stran o tom, kdy PP skončí; - volitelnost uvedení důvodu - v dohodě je vhodné uvést všechny vzájemné závazky, které zůstávají nevypořádané - u dohod je obvyklé, ýe k rozvázání PP dochází ke dni podpisu dohody

11. Okamžité zrušení pracovního poměru

- dle § 55 a § 56 ZP = jednostranné právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru okamžikem doručení jeho písemného vyhotovení druhému účastníku - písemná forma, jinak se na ní hledí jako by vůbec nevznikla (zdánlivé právní jednání); - nutnost odůvodnit okamžité zrušení pracovního poměru, jinak sankce zdánlivosti.

13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele 13.1 pojmové vymezení a účel institutu

- dle § 62 ZP = situace, kdy je v období 30 kalendářních dnů skončen PP z organizačních důvodů dle § 52 písm. a) - c) ZP) určitý počet ZCů - není samotným druhem skončení PP, může se týkat výpovědi i dohody o rozvázání PP Náležitosti hromadného propuštění dle § 62 ZP: o musí být dosažen určitý počet propuštěných ZC u jednoho ZL: a) min. 10 propuštěných ZC u ZL s 20 až 100 ZC; b) min. 10 % propuštěných ZC u ZL s 101 až 300 ZC; c) min. 30 propuštěných ZC u ZL s více než 301 ZC; - pokud skončí ve shora uvedeném období (tj. 30 kalendářních dnů) na základě výpovědi dané zaměstnavatelem z organizačních důvodů pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených shora pod písmeny a) - c)

5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) 5.3 zrušení pracovního poměru ve zkušební době

- dle § 66 ZP = ZC i ZL mohou jednostranným právním jednáním zrušit pracovní poměr; - písemná forma, bez nutnosti odůvodnění a pouze v průběhu platně sjednané zkušební doby, jinak se jedná o zdánlivé právní jednání; - den, kdy má skončit pracovní poměr, musí být dnem v rámci zkušební doby, jinak den doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější

6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) 6.1 možnosti výdělečné činnosti zaměstnance v době trvání základního pracovněprávního vztahu

- možnosti omezení výdělečné činnosti ZC v době trvání pracovního poměru je upraveno v § 303 a § 304 ZP: o Podnikání se souhlasem ZL dle § 303 ZP; - ZC uvedení v § 303 odst. 1 ZP (např. Policie ČR, BIS, ozbrojené síly ČR, soudci a státní zastupitelé) smí podnikat jen s předchozím souhlasem ZL, u něhož jsou zaměstnáni; - toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. o Podnikání ve stejném oboru se souhlasem ZL dle § 304 ZP - ZC mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním PP vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti ZL (u něhož jsou zaměstnáni), pouze s jeho předchozím písemným souhlasem; - toto omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) 4.2 pracovní poměr na dobu určitou ve specifických situacích

- nejčastěji se s tímto jevem setkáme v případě, kdy ZC pracující na dobu určitou zastupuje za ZC na mateřské a rodičovské dovolené - ze zásady zakazující pracovní poměry mezi týmiž účastníky na dobu delší než 3 roky stanoví § 39 odst. 3 ZP výjimku; o případy, kdy zvláštní právní předpis předpokládá, že prac. poměr může trvat jen po dobu určigou - např. v případě cizinců, kterým se uděluje povolení k zaměstnání zásadně na dobu určitou o případy prac. poměru na dobu určitou ZC s pravidelným pracovištěm v zahraničí (§ 346 ZP) o prac. smlouvu zakládající PP na dobu určitou mezi agenturou práce a ZC za účelem výkonu práce u uživatele

2. Pracovní smlouva a její náležitosti 2.3 důsledky spojené s nedostatky náležitostí

- není-li jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí (§ 582 (1) OZ) - není-li dodržena písemná forma prac. sml., je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním (srov. § 20 ZP)

15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky

- neplatnost rozvázání pracovního poměru (dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době) může být uplatněna u soudu pouze účastníky pracovního poměru dle § 72 ZP; - jedná se o relativní neplatnost; - nejpozději v prekluzivní lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním; - účastník PP vztahu, vůči němuž byl pracovní poměr neplatně rozvázán, má právo se rozhodnout, zda chce trvat na pokračování pracovního poměru nebo ne; -> pokud trvá na pokračování pracovního poměru = pracovní poměr neskončí a případná majetková újma musí být v podobě náhrady mzdy nebo náhrady škody odčiněna; -> pokud netrvá na pokračování pracovního poměru = nastává právní fikce, že pracovní poměr skončil dohodou a ZC má nárok na náhradu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby;

15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky 15.3 rozdílné důsledky neplatného a zdánlivého rozvázání pracovního poměru

- od neplatnosti daného právního jednání je třeba rozlišovat jeho zdánlivost - pokud by např. výpověď byla dána ústně nebo nebyla druhé straně doručena, nejde o případ neplatnosti a právní úprava ZP neplatí - žaloba na plnění nikoliv na určení (na podání určovací žaloby není naléhavý právní zájem tam, kde je možné podat žalobu na plnění) - povinnost ZLe vyplácet náhradu mzdy, povinnost ZLe přidělovat práci - zejména je tedy možné žalobu podat i později než po uplynutí 2 měsíců od tvrzeného skončení PP

4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) 4.3 důsledky protiprávního sjednání pracovního poměru na dobu určitou

- pokud by ZL uzavřel pracovní poměr na dobu určitou, na dobu delší než 3 roky, či opakoval pracovní poměr na dobu určitou více jak dvakrát, aniž by to umožňovala výjimka stanovená v § 39 odst. 3 a 4 ZP a oznámí-li ZC před uplynutím sjednané doby písemně ZL, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, pak platí zákonná fikce, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou - návrh na určení, může ZL i ZC uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl PP skončit uplynutím sjednané doby

3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance 3.3 pracovní místa, z nichž lze zaměstnance odvolat a důsledky odvolání

- pouze ZC, kterým pracovní poměr vznikl jmenováním, lze odvolat dle § 73 a násl. ZP; - na jmenovaného ZC se také vztahuje obecná úprava skončení pracovního poměru (viz otázka A22); - ten, kdo je příslušný ke jmenování vedoucího zaměstnance dle § 33 odst. 4 ZP může z pracovního místa ZC taktéž odvolat; - vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát; - jestliže je ZL jiná osoba než uvedená v § 33 odst. 3 ZP, může být s vedoucím ZC dohodnuta možnost odvolání, ale nutnost mít zároveň možnost se vzdát místa vedoucího pracovního místa dle § 73 odst. 3 ZP a) v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (PO) nebo ZLe (u FO) b) v přímé řídící působnosti vedoucího ZCe přímo podřízeného statutárního orgánu nebo ZLi Důsledky odvolání - pracovní poměr odvoláním (kdykoliv, i bez důvodu) automaticky nekončí, ZL je povinen ZC nabídnout jinou pozici - pokud ji ZC nepřijme nebo ZL pro ZC nemá takovou práci, tak teprve končí pracovní poměr dle § 73a ZP (překážka na straně ZL)

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru, výběr uchazečů o zaměstnání 1.4.2 další aspekty - kontraktační proces

- prac. sml. by měla být se ZCem podepsána předtím, bež začne vykonávat práci (je možné ji podepsat i před prohlídkou) - elektronický podpis je možný, pokud splňuje všechny technické požadavky stanovené legislativou - pokud by ZC začal pracovat bez písemné prac. sml., nejde o důvod neplatnosti PP (ZL nicméně hrozí pokuta do 300.000 Kč a nelze využít institutů, u nichž je písemná sml. podmínkou platnosti - např. zkušební doba) - ZC může požadovat náhradu škody např. v podobě ušlého zisku, pokud ZL pošle ZCi nabídku práce, kterou bez výhrad přijme, ale ZL svůj závazek nedodrží

10. Dohoda o rozvázání pracovního poměru 10.2 důsledky nedodržení zákonných náležitostí dohody o rozvázání pracovního poměru

- písemná forma, jinak sankce relativní neplatnosti - dohoda musí být oběma stranami uzavřena svobodně a vážně - právní jednání, které by bylo označeno jako "výpověď dohodou", může být neplatné, pokud z něj nebude jasné, zda jeho obsahem je dohoda, nebo jednostranná výpověď

11. Okamžité zrušení pracovního poměru 11.3 důsledky nedodržení zákonných podmínek

- písemná forma, jinak se na ní hledí jako by vůbec nevznikla (zdánlivé právní jednání) - nutnost odůvodnit okamžité zrušení pracovního poměru, jinak sankce zdánlivosti

13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele 13.3 důsledky nedodržení zákonných podmínek

- skutečnost, že při jednání s odborovým orgánem či radou ZCů nebude dosaženo shody, nemá žádný právní význam pro platnost výpovědí či dohod o skončení pracovního poměru - stejně tak nezpůsobuje neplatnost výpovědí a dohod porušení shora uvedených povinností ZLe včas informovat a projednat hromadné propouštění s odborovým orgánem či radou zaměstnanců a informovat úřad práce

20. Doba odpočinku a její druhy 20.1 pojmové vymezení a účel institut

- v širším slova smyslu = doba, která není pracovní dobou, tzn. doba, v níž ZC není povinen vykonávat pro ZL práci; - právní úprava zajišťuje délku odpočinku 2 způsoby: 1) omezením maximální délky stanovené týdenní pracovní doby; 2) a úpravou jednotlivé minimální doby odpočinku, která musí být dodržena. Smysl a účel úpravy institutu - chrání ZC před důsledky déletrvající práce, tím zajišťuje ochranu jeho zdraví; o právní úprava je většinou kogentní; - nelze je zkracovat, neposkytovat nebo poskytovat v menším než stanoveném rozsahu, možné je jen rozšiřování doby odpočinku; - právní úprava výjimečně připouští, aby i v době odpočinku ZC konal práci, např. práce přesčas dle § 93 ZP.

9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí 9.3 důsledky nedodržení zákonných podmínek

- výpovědní důvod ve výpovědi dané ZLem musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem výpovědi, jinak nastává relativní neplatnost; - neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době může jak ZL, tak i ZC uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 ZP) - výpověď musí být písemná -> zdánlivost - ZC může podat návrh k soudu, že ZL je případně povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy

19. Konto pracovní doby 19.3 pravidla rozvržení pracovní doby prostřednictvím konta pracovní doby

- výše mzdy není závislá na počtu odpracovaných hodin - ZL je proto povinen dle § 87 ZP za účelem evidence vést 2 účty a) účet pracovní doby - slouží k evidenci rozdílu mezi stanovenou týdenní prac. dobou a odpracovanou týdenní prac. dobou - vykazuje také rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny b) účet mzdy ZC - vykazuje se rozdíl mezi stálou mzdou ZCe a dosaženou mzdou - po uplynutí vyrovnávacího období je třeba porovnat výši dosažené mzdy se součtem všech stálých mezd, které byly ZCi vyplaceny o stálá mzda = mzda ve stálé měsíční výši, kterou ZC dostává po celé vyrovnávací období; - nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného měsíčního výdělku (za posledních 12 měsíců); - dostává ji, i když ZL pracovní dobu vůbec nerozvrhne, tj. i když ZC nepracuje. o Dosažená mzda za kalendářní měsíc = mzda, na kterou má ZC nárok podle pracovní smlouvy nebo vnitřního předpisu.

5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) 5.1 sjednání zkušební doby

- zkušební doba musí být sjednána písemně; - zkušební dobu je možné sjednat a) nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, b) nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance dle § 33 odst. 3 ZP; - sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována, - zkušební doba se však prodlužuje: a) o dobu celodenních překážek v práci (dočasná prac. neschopnost, návštěva lékaře) b) a o dobu celodenní dovolené - neprodlužuje se o státní svátky a část prac. směny

5. Zkušební doba (sjednání, skončení pracovního poměru ve zkušební době) 5.2 zákonné limity pro sjednání zkušební doby

- zkušební doba nesmí být delší než: o 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru; o 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího ZC; - pro status vedoucího ZCe musí dotyčnému ZCi být podřízen alespoň 1 jiný ZC - zkušební doba nesmí být sjednána delší než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru - počítá se jako doba - 3měsíční ZD začíná 1.1. a skončí 31. března

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru, výběr uchazečů o zaměstnání 1.3 rovné zacházení a zákaz diskriminace

- zásada volnosti ZL při výběru ZC (tzn. libovůle ZL, pokud nepřekračuje zákon), z důvodu autonomie smluvních stran; - ZL je povinen zajišťovat rovné a nediskriminační zacházení s uchazeči (např. z hlediska věku nebo pohlaví) - při výběru ZC může brát v úvahu pouze kritéria vztahující se k budoucímu výkonu práce dle § 30 odst. 1 ZP, tj. hledisko kvalifikace, nezbytné požadavky a zvláštní schopnosti;

22. Práva a povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP 22.2 povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů (včetně například pracovně-lékařských služeb, kvalifikace rizikovosti prací atd.) 22.2.3 (Provozní) povinnosti ZLe

- § 103 ZP: katalog povinností o nepřipustit výkon zakázaných a nad schopnosti a dovednosti náročných prací o sdělit informace o poskytovateli pracovnělékařských služeb o poskytnout dostatečné a přiměřené informacemi a pokyny k BOZP před zahájením činnosti o školení - vstupní, periodické či mimořádné, vč. ověřování znalostí o nepoužívat způsob odměňování, který by podporoval rizikové chování o zákaz kouření o zajistit poskytnutí první pomoci a plán mimořádných událostí o zvláštní podmínky (těhotné, kojící, zdravotně postižení,...) o vést dokumentaci a umožnit nahlížet do evidence BOZP o zvláštní požadavky: - pracoviště a pracovní prostředí - hygienické a bezpečnostní požadavky - výrobní a pracovní prostředky a zařízení - dokumentace, kontrola, provozní předpisy, školení, revize,... - organizaci práce a pracovní postupy - bezpečnostní značky, značení a signály o určení a výkon činnosti odborně způsobilé osoby o BOZP i pro další osoby při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztah

22. Práva a povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP 22.4 Povinnost ZCe

- § 106 ZP Práva zaměstnanců o na zajištění BOZP o na srozumitelné informace o rizicích a opatřeních o spolupodílet se na vytváření BOZP o odmítnout výkon nebezpečné práce - je-li oprávněné, nejedná se o porušení kázně Povinnosti zaměstnanců o poskytovat součinnost o dbát o svou vlastní bezpečnost a bezpečnost ostatních o účastnit se školení a podrobit se pracovnělékařským prohlídkám o dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny ZLe - s nimiž je seznámen o dodržovat při práci stanovené pracovní postupy o používat stanovené pracovní prostředky - stroje, nástroje, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu o nepožívat alkoholické nápoje a návykové látky a podrobit se kontrole o oznamovat svému nadřízenému vedoucímu ZCi nedostatky a závady na pracovišti a pracovní úraz

- § 37 an. ZoOVZ = povinnost zaměstnavatele zpracovat kategorizaci prací - podle míry výskytu faktorů, kterou mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti o 4 kategorie (1. až 4. kategorie) - souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory: fyzická zátěž, hluk, prach, chemické látky, vibrace, směny apod. - do 30 dnů od zahájení činnosti oznámit příslušné krajské hygienické stanici, POKUD: a) práce v kategorii 2. včetně rozhodných informací a údajů b) návrh na zařazení prací do kategorie 3. a 4. s označením prací, identifikací pracoviště, výsledky hodnocení expozice a faktorů, popisem směn, počtem dotčených ZCů a opatřeními k ochraně zdraví ZCů

17. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 17.1 pojmové vymezení a účel institutu

- § 74-77 ZP = dvoustranné právní jednání, kterým dochází ke vzniku PP vztahu mezi ZL a ZC; - nejde o pracovní poměr, PP vztah, jimž se právně realizuje osobní výkon závislé činnosti jednoho subjektu pro subjekt jiný za odměnu; - odlišuje se od pracovní smlouvy v úpravě skončení PP, pracovní doby, doby odpočinku, překážek v práci na straně ZCe a odměňování - ZL ZCi nemusí rozvrhnout pracovní dobu -> ZC může vykonávat práci podle spontánních pokynů ZLe, podle vlastních čas. možností - dohody mohou být ukončeny s 15denní výpovědní dobou bez udání důvodu - výkon práce by neměl přesáhnout 12 hodin v období 24 po sobě jdoucích hodin práce - dělí se na 2 typy: a) dohoda o pracovní činnosti (DPČ); b) a dohoda o provedení práce (DPP).

17. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 17.2.1 Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

- § 76-77 ZP - dvoustranné právní jednání, kterým se zakládá základní PP vztah, v němž ZC koná závislou činnost druhově určenou pro ZL za odměnu, přičemž rozsah této práce je omezen - a základě DPČ může zaměstnanec pro zaměstnavatele odpracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby - ZL nemá povinnost Zci přidělovat práci v určitém konkrétním rozsahu o Náležitosti DPČ: a) písemná forma (pod sankcí neplatnosti); b) druh práce - sjednaná práce musí mít charakter závislé práce druhově určené a opakující se; c) rozsah pracovní doby (maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, většinou tedy 20 hodin) - vychází se z průměrného počtu odpracovaných hodin týdně za období, na které byla dohoda uzavřena, nejvýše však za 52 po sobě jdoucích týdnů d) vymezení doby, na kterou se uzavírá o Skončení DPČ: § dohodou (ke sjednanému dni); § výpovědí; · je zde patnáctidenní výpovědní doba, běží ode dne doručení výpovědi, ZC mohou z jakéhokoliv i bez uvedení důvodu zrušit; · písemná forma (jinak zdánlivé právní jednání); § okamžitým zrušením; · lze sjednat podle § 55 a § 56 ZP; · písemná forma (jinak zdánlivé právní jednání); § uplynutím doby, na kterou byla DPČ uzavřena; § smrtí ZC.

23. Pracovní podmínky žen, mladistvých a osob se zdravotním postižením 23.1.1 zvláštní pracovní podmínky žen (například zakázané práce, přesčasová práce, noční práce, rozvržení pracovní doby)

- čl. 29 LZPS: „ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu při práci a na zvláštní pracovní podmínky.". o Zákazy některých prací a převedení na jinou práci 1) Zákaz zaměstnávat ZC pracemi, které ohrožují jejich mateřství; - těhotnou ZC, která kojí a ZC (matku) 9 měsíců po porodu je zakázáno zaměstnávat následujícími pracemi: o práce, které jsou uvedené ve vyhlášce o zakázaných pracích a pracovištích; o práce, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé; o u těhotných žen - práce přesčas. 2) Povinnost dočasného převedení na jinou práci, pokud a) ZC vykonává práci: o těhotným ženám zakázanou; o práci, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; b) těhotná žena pracující v noci (žena, která kojí nebo matka do 9. měsíce po porodu) požádá o zařazení na denní práci o Absolutní zákaz práce přesčas pro těhotné zaměstnankyně (ZC pečující o dítě do 1 roku věku pouze s jejich souhlasem). o těhotné ZC a ZC pečující o dítě do 8 let věku smějí být vysláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se souhlasem (to stejné pro osamělé ZC, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let). o Ochrana proti rozvázání pracovního poměru: - výpovědí může ZL rozvázat pracovní poměr s těhotnou ZC, ZC na mateřské, popř. ZC na rodičovské dovolené v následujících případech - § 52 a) ZP (= ruší-li se ZL nebo jeho část); - okamžitě zrušit pracovní poměr nesmí ZL s těhotnou ZC, se ZC na mateřské dovolené, ZC na rodičovské dovolené (lze pouze u těhotné u výpovědí pro stejné důvody pro okamžité zrušení PP)

14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru 14.2 nepeněžitá plnění poskytovaná při skončení pracovního poměru a jejich účel

1) Potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) dle § 313 ZP; - automaticky nárok, - vždy při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti - v případě dohody o provedení práce se vystavuje jen tehdy, pokud tato dohoda o založila účast ZCe na nemocenském pojištění, nebo o pokud byl z odměny prováděn výkon rozhodnutí, nebo o exekuce srážkami ze mzdy - uvádí se: údaje o zaměstnání, druh práce, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu, srážky ze mzdy - potvrzení je třeba k nástupu do nového zaměstnání, a dále také slouží k následnému zdokumentování působení u ZL pro účely vyřízení starobního důchodu. 2) Posudek o pracovní činnosti dle § 314 ZP. - písemnosti, která se týká hodnocení práce ZC, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce; - vydává se pouze na žádost ZC, zaměstnavatel je povinen do 15 dnů posudek vydat (ne dříve než 2 měsíce před skončením zaměstnání) 3) Potvrzení o výši průměrného výdělku - vystavuje se na žádost ZCe 4) Potvrzení o důvodu skončení PP - na žádost ZCe - zda důvodem skončení PP bylo porušení některých povinností ZCe, aby mohl ZC doložit tuto skutečnost úřadu práce

20. Doba odpočinku a její druhy 20.2 jednotlivé doby odpočinku a související pravidla

1) Přestávka v práci dle § 88 ZP 2) Bezpečnostní přestávka dle § 89 ZP 3) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nebo-li doba odpočinku (v užším smyslu slova) dle § 90 ZP 4) Dny pracovního klidu 5) Nepřetržitý odpočinek v týdnu 6) Dovolená

20. Doba odpočinku a její druhy 20.2 jednotlivé doby odpočinku a související pravidla 20.2.1 Přestávka v práci dle § 88 ZP 20.2.2 Bezpečnostní přestávka dle § 89 ZP

1) Přestávka v práci dle § 88 ZP = doba odpočinku, která se poskytuje po určité době výkonu práce a poskytuje ZCi regeneraci v době výkonu práce; - materiálně se jedná o dobu odpočinku, avšak není uvedena v Hlavě IV - Doba odpočinku v ZP. - ZL je povinen poskytnout ZC max. po 6 hodinách (u mladistvého po 4,5 hodinách) nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v práci na min. 30 min; - u dospělých ZCů je možné přestávku rozdělit na 15 min - pokud se jedná o výkon práce, kterou nelze přerušit, může být ZCi poskytnuta pouze přiměřená doba (několik minut) na oddech a jídlo (náleží mzda) - přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby; - přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají se do pracovní doby - přestávky na kojení (30 min) se však do pracovní doby započítávají 2) Bezpečnostní přestávka dle § 89 ZP = poskytovaná dle zvláštních předpisů - započítává se do pracovní doby a náleží za ni mzda - u prací, u kterých při jejich nepřetržitém výkonu hrozí buď nebezpečí pro zdraví ZCe, nebo může být ohrožena kvalita práce či bezpečnost ostatních osob - např. řidiči dopr. prostředků - materiálně se jedná o dobu odpočinku, avšak není uvedena v Hlavě IV - Doba odpočinku v ZP.

7. Převedení na jinou práci 7.2 povinné převedení na jinou práci

1) ZL je povinen převést ZC na jinou práci dle § 41 odst. 1 ZP - a nesmí ZCi dosavadní práci přidělovat ani tehdy, kdyby s tím ZC souhlasil a) pozbyl-li ZC vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí správního úřadu dlouhodobě způsobilost dále konat dosavadní práci; b) lékařským posudkem nebo rozhodnutím správního orgánu z důvodu pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím přísl. orgánu ochrany veř. zdraví nejvyšší přípustné expozice, c) koná-li těhotná ZC, ZC, která kojí, nebo ZC-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí vykonávat (§ 150 ZP) nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství; d) lékařským posudkem nebo rozhodnutím správního orgánu z důvodu infekčního onemocnění; e) pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, jiného st. orgánu nebo org. územního samosprávného celku (nemůže být napadeno odvoláním) f) je-li ZC pracující v noci na základě lékařského posudku uznán nezpůsobilým pro noční práci; g) požádá-li o to těhotná ZC, ZC, která kojí, nebo ZC-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci

28. Dovolená 28.2.1 dovolená za kalendářní rok, její poměrná část a dodatková dovolená - podmínky vzniku nároku a pravidla čerpání dovolené

1) za kalendářní rok dle § 212 a násl. ZP o podmínky vzniku a čerpání: - nárok vznikne ZCi, jehož prac. poměr u ZLe trval nepřetržitě celý rok a odpracoval 52násobek své týdenní prac. doby - ZL může výslovně určit čerpání dovolené v rozsahu kratším, než činí délka směny, a to výjimečně, se souhlasem ZC a nejméně v délce 1/2 směny 2) za poměrnou část kalendářního roku dle § 212 a násl. ZP o podmínky vzniku a čerpání: - nárok na poměrnou část dovolené má ZC, jehož prac. poměr trval alespoň 4 týdny a odpracoval alespoň 60 dnů v kalendářním roce - za každou stanovenou týdenní pracovní dobu 1/52 z celkového nároku - nepřihlíží se k práci přesčas 3) dodatková dovolená dle § 215 a násl. ZP o podmínky vzniku a čerpání: - dodatková dovolená v délce 1 týdne vyjádřena v hodinách pro ZC, kteří po celý kalendářní rok pracovali u téhož ZL pod zemí či na zvlášť obtížných pracích - pokud by v průběhu roku došlo ke změně délky prac. doby, bude jeho nárok na dovolenou určen pomocí průměrné týdenní prac. doby - ta se vypočítá pomocí váženého průměru prac. dob, které ZC v daném roce měl

22. Práva a povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP 22.1 práva a povinnosti subjektů BOZP

1. předcházení ohrožení života a zdraví při práci a obecná pravidla 2. kategorizace prací 3. (provozní) povinnosti ZLe 4. osobní ochranné pracovní prostředky 5. pracovní úrazy a nemoci z povolání 6. práva a povinnosti ZCe 7. účast ZCů na řešení otázek BOZP

7. Převedení na jinou práci 7.3 další případy převedení na jinou práci

2) ZL může (nemusí) převést ZC na jinou práci dle § 41 odst. 2, 4, 5 ZP: o během trvání výpovědní doby v případě, že dal ZCi výpověď z důvodu uvedených v § 52 písm. f) (neuspokojivé prac. výsledky) a g) (důvody pro okamžité zrušení PP) o od zahájení trestního řízení pro podezření z úmyslné TČ spáchané při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku ZL, a to na dobu do pravomoc. skončení řízení (v případě, že nebude odsouzen, náleží mu doplatek) o nejdéle na 30 dní, pokud pozbyl ZC dočasně předpoklady stanovené zvláštnímu předpisy pro výkon práce 3) ZL převádí ZC jednostranně bez jeho souhlasu dle § 41 odst. 1, 2, 4 ZP - není-li možné dosáhnout účelu převedením ZCe v rámci prac. smlouvy, může ho ZL převést v případech - kdy je ZL povinen nebo může převést ZCe - i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pravovní smlouvě, i kdyby s tím ZC nesouhlasil -> jedině jako přechodné, dočasné řešení (po dobu výpovědní doby) + po dobu nezbytné potřeby, je-li to třeba k odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu 4) ZL převádí ZC s jeho souhlasem dle § 41 odst. 5 ZP - např. když nemůže ZC konat práci kvůli prostoji (porucha stroje, závada v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybné prac. podklady) nebo nepříznivým povětrnostním vlivům

20. Doba odpočinku a její druhy 20.2 jednotlivé doby odpočinku a související pravidla 20.2.3 Nepřetržitý odpočinek mezi směnami dle § 90 ZP 20.2.4 Dny pracovního klidu 20.2.5 Nepřetržitý odpočinek v týdnu

3) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, nebo-li doba odpočinku (v užším smyslu slova) dle § 90 ZP = zajišťuje ZC, aby měl mezi koncem jedné směny a počátkem další směny dobu odpočinku; - ZL má povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, aby ZC měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu min. 11 hodin během 24 hodin (mladiství 12 hodin) - tato doba může být zkrácena na 8 hodin, a to z důvodů uvedených v ZP, ale následující odpočinek musí být o to zkrácení prodloužen (např. v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené prac. době a při práci přesčas, v zemědělství, při poskytování služeb obyvatelstvu, u naléhavých opravných prací, při živelních událostech) 4) Dny pracovního klidu = dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek ZC v týdnu a svátky; - ZL nemůže po ZC požadovat práci a nesmí mu ji nařizovat, výjimkou jsou nutné práce: naléhavé opravné práce, inventurní práce, krmení zvířat, práce konané v nepřetržitém provozu za ZCe, který se nedostavil na směnu, doprava - za svátek náleží nepracujímu ZCi náhrada mzdy - za odpracovaný svátek ZCi přísluší mzda + náhradní volno v rozsahu směny, kterou ve svátek odpracoval - státní svátky (1. ledna, 8. května, 5. července, 6. července, 28. září, 28. října nebo 17. listopadu) a svátky (Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. května nebo 24. až 26. prosince.) jsou upraveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích 5) Nepřetržitý odpočinek v týdnu = zajišťuje ZCi právo na souvislé volno v min. rozsahu alespoň 35 hodin; - povinnost ZL rozvrhnout pracovní dobu tak, aby ZC měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého 7denního období v trvání min. 35 hodin (u mladistvého 48 hodin); - odpočinek se musí opakovat v sedmidenních obdobích a nemůže být kumulován v delším období; - pokud to umožňuje provoz ZL, stanoví se nepřetržitý odpočinek tak, aby do něho spadala neděle. 6) Dovolená, viz otázka B28. - materiálně se jedná o dobu odpočinku, avšak není uvedena v Hlavě IV - Doba odpočinku v ZP.

21. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost 21.4 zákonná pravidla pro držení pracovní pohotovosti a výkon práce v době pracovní pohotovosti

= ZC, který se zdržuje mimo pracoviště ZLe, je po sjednanou dobu mimo prac. dobu připraven dostavit se k výkonu práce pro ZLe, pokud k tomu bude ZLem vyzván (§ 95 ZP) - ZC v době pracovní pohotovosti práci nekoná, je však připraven ji konat, dojde-li k naléhavé potřebě; - pracovní pohotovost si ZL musí se ZCem sjednat (v prac. smlouvě nebo v oddělené dohodě) - jakým způsobem bude ZC prac. pohotovost držet - nemůže být držena v rozsahu, v jakém by mohlo dojít k překročení max. limitů práce přesčas (max 8h týdně a 150h ročně) - není možné v době nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu - pokud je ZC povolán k výkonu práce, přísluší mu mzda nebo plat + příplatek ve výši 25% průměrného výdělku - pokud k výkonu práce nedojde, dostane odměnu, jejíž výše je stanovena v dohodě se ZLem, a to nejméně na 10% průměrného výdělku - pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává, protože se nejedná o pracovní dobu

17. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 17.2.1 Dohoda o provedení práce (DPP)

= dvoustranné právní jednání kterým vzniká základní PP vztah, v němž ZC koná závislou práci pro ZL za odměnu, přičemž rozsah výkonu práce je omezen. - na jakýkoli druh práce, popř. plnění určitého úkolu - rozsah práce nesmí být větší než 300 h v kalendářním roce o Náležitosti DPP: a) písemná forma (pod sankcí neplatnosti); b) vymezení práce (práce může být vymezena individuálně nebo druhově); c) rozsah práce, na který se DPP uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce (do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná ZC pro téhož ZL v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce); d) vymezení doby, na kterou se uzavírá. o Skončení DPP: a) dohodou (ke sjednanému dni); b) výpovědí; - je zde 15denní výpovědní doba, běží ode dne doručení výpovědi, ZC mohou z jakéhokoliv i bez uvedení důvodu zrušit; - písemná forma (jinak zdánlivé právní jednání); c) okamžitým zrušením; - lze sjednat podle § 55 a § 56 ZP; - písemná forma (jinak zdánlivé právní jednání); d) uplynutím doby, na kterou byla DPP uzavřena; e) smrtí ZC.

24. Odměňování závislé práce 24.1 pojmové vymezení - mzda, plat a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

= odměňování ZC patří mezi základní principy pracovního práva dle § 2 ZP. Právní úprava odměňování je komplexně upravena v § 109-150 ZP - pojem mzda se používá pro ZC podnikatelské sféry (= peněžité plnění poskytované za práci ZC ZL) - pojem plat se používá pro ZC nepodnikatelské sféry (= peněžité plnění poskytované za práci ZC ZL dle § 109 odst. 3 ZP, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská PO zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo regionální rada regionu soudržnosti) - mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků dle § 109 (4) ZP - není možné, aby na základě rozdílné lokality ZLé vypláceli ZCům rozdílné mzdy

27. Překážky v práci na straně zaměstnavatele 27.1 pojmové vymezení a účel institutu

= pokud ZL nepřiděluje nebo nemůže přidělovat ZC práci podle pracovní smlouvy - Zci vždy náleží náhrada mzdy a) prostoj dle § 207 odst. 1 ZP; b) nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost dle § 207 odst. 2 ZP; c) částečná nezaměstnanost dle § 209 ZP; d) doba, která spadá do prac. doby, strávená na pracovní cestě jinak než plněním prac. úkolů e) jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

21. Práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovost 21.3 zákonná pravidla pro výkon noční práce, včetně souvisejících aspektů (například odměna)

= práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou (dle § 94 ZP) - za ZC pracujícího v noci se považuje ZC, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24h po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v rámci období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze kolektivní smlouva může toto období prodloužit až na 52 týdnů - pracovní doba nočního ZC nesmí překročit 8 hodin (v rámci 24 hodin); Zvláštní povinnosti ZLe: o povinné lékařské prohlídky 1x za 2 roky, o přiměřené sociální zajištění (možnost občerstvení) - ZL má povinnost zajistit ZC vyšetření, kdykoliv o to ZC požádá, pro zdravotní poruchy vyvolané výkonem noční práce; o ZL má některé další povinnosti vzhledem k BOZP, např. zajistit, aby byly na pracovišti prostředky k poskytnutí první pomoci Chráněné skupiny 1) mladiství - zákaz noční práce mladistvým mladší 16 let, - stařší 16 let max. 1 hodina za noc, pod dozorem FO starší 18 let a jen tehdy, pokud je to třeba pro jeho výchovu k povolání, musí bezprostředně navazovat na denní prac. směnu 2) těhotné ženy - noční práci konat smějí, na jejich žádost je však ZL musí převést na denní práci - pokud by se v důsledku převedení snížil výdělek, mají právo na vyrovnávací příspěvek ve výši rozdílu Příplatek - veřejný sektor - příplatek ve výši 20% průměrného výdělku - soukromý sektor - příplatek v min. výši 10% průměrného výdělku, nestanoví-li kolektivní sml. jinak

25.0 Překážky v práci a jejich dělení

= právními předpisy předvídané skutečnosti, které znemožňují či ztěžují plnění právě vymezeného základního pracovního závazku - po dobu překážky v práci ZC práci nekoná - právní úprava v ZP a prováděcích předpisech přitom stanoví, jak má ZL v takových případech postupovat, jaká jsou jeho práva a povinnosti a naopak, co je povinen a na co má ZC právo; - překážky v práci jsou stanovená zejména ZP (§ 191- 210 ZP) a prováděcím nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci o Praxe: - pokud je to v právním předpise, tak stačí jen oznámit, ZL musí umožnit pracovní volno - z jiného důvodu (které není v právním předpisu) záleží na uvážení ZL - pokud předpis mlčí, tak to není za náhradu mzdy - po dobu překážek v práci: a) je ZC finančně zajištěn ZLem, když ZCi náleží od ZLe náhrada mzdy ve výši byť třeba jen části jeho průměrného výdělku b) je ZC finančně zajištěn jinou osobou, pro kterou koná práci nebo vykonává určité činnosti (výkon veřejné fce) c) je ZC finačně zajištěn ze systému sociálního zabezpečení (nemocenské, otcovské, ošetřovné) d) ZC není nijak finančně zajištěn

26. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu 26.1 pojmové vymezení a účel institutu

= překážky na straně ZC, - pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu náleží při všech překážkách v práci z důvodu obecného zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu - náhrada mzdy nebo platu od ZL v těchto případech nepřísluší - dělení: i. výkon veřejné funkce, ii. výkon občanské povinnosti, iii. jiné úkony v obecném zájmu (darování krve, činnost vedoucího na táboře pro děti a mládež) iii. pracovní volno související s brannou povinností iv. školení, jiná forma přípravy nebo studia v. jiné - výkon člena Rady Justiční akademie, fce člena volební komise

27. Překážky v práci na straně zaměstnavatele 27.2 jednotlivé překážky v práci a s nimi spojené právní důsledky

A) Prostoj dle § 207 ZP = situace, kdy ZL nemůže ZCi přidělovat práci kvůi přechodné závadě, která znemožňuje výkon ujednaného druhu práce v rozsahu ujednaného prac. závazku, která spočívá v: a) poruše na strojním zařízení (ZC nezaviněnou); b) v dodávce surovin nebo pohonné síly; c) chybných pracovních podkladech d) jiných provozních příčinách - musí dojít neočekávaně a s ohledem na situaci nelze po ZCi požadovat, aby důsledek odvrátil - ZL může ZC převést na jinou práci pouze v případě, že s tím převedením ZC souhlasí - pokud by k převedení ZC na jinou práci nedošlo, přísluší ZC náhrada mzdy nebo platu ve výši min. 80 % průměrného výdělku B) Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní události - způsobené vyšší mocí, - při nepříznivých povětrnostních vlivech je převedení ZC možné pouze se souhlasem ZC, - při živelné události není potřeba souhlasu ZC. - z tohoto důvodu přísluší ZC náhrada mzdy ve výši min. 60 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci C) Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 ZP i. špatná organizační změna; ii. částečná nezaměstnanost - z důvodu poklesu zájmu/odbytu po jeho zboží nebo služeb - ZC dostane náhradu ve výši min. 60 % průměrného výdělků dle § 209 ZP iii. doba strávená na pracovní cestě v prac. době jinak než výkonem práce - mzda nebo plat se nekrátí

26. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu 26.2 jednotlivé překážky v práci a s nimi spojené právní důsledky

A) Výkon veřejné funkce - veřejná funkce, tzn. funkce vykonávaná ve veřejném zájmu - např. funkce poslance PS PČR, senátora PČR, člena zastupitelstva územního samosprávného celku, přísedícího soudu apod. - dle § 53 a § 201 ZP - od ZLe nenáleží náhrada mzdy - pokud ZCi náleží po dobu výkonu veřejné fce odměna, pak tato je založena zpravidla zvláštním právním předpisem a je poskytována od subjektu, v jehož rámci či zájmu je veřejná fce vykonávána a) trvalé uvolnění ZCe k výkonu veřejné fce (senátor, poslanec) - ochrana při skončení PP b) krátkodobé uvolnění k výkonu veřejné fce (neuvolněný člen zastupitelstva ÚSC) - ZL je povinen omluvit nepřítomnost ZCe na nejvýše 20 prac. dní B) Výkon občanské povinnosti o ZL poskytuje v případech dle § 200 ZP (např. plnění povinností svědků, tlumočníků, soudních znalců, dále třeba poskytnutí první pomoci a pomoc při živelných událostech) ZC pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu - bez náhrady mzdy nebo platu, ZCi však mohou zvláštní právní předpisy přiznávat právo na finanční kompenzaci za zmeškanou pracovní dobu, od osob odlišných od ZLe C) Jiné úkony v obecném zájmu - zbytková kategorie, demonstrativní výčet, - např. darování krve, výkon vedoucího na letním dětském táboře, výkon funkce člena odborové organizace - není-li uvedeno jinak, náhrada mzdy ZCi nenáleží D) Branná povinnost - náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností hradí ZC ve výši průměrného výdělku platí příslušný vojenský správní úřad. E) Školení, jiná forma přípravy nebo studia (otáz. B30) - pokud je v souladu se zájmy ZLe, ZC má právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši prům. výdělku F) Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež dle § 203a ZP - pracovní volno v rozsahu 1 týdne s náhradou mzdy nebo platu (kompenzace ze státního rozpočtu).

8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení 8.2 cestovní náhrady, včetně vyúčtování pracovní cesty

Cestovní náhrady dle § 151 a násl. ZP = ZL je povinen poskytnout ZC náhradu výdajů, která ZC vzniknou v souvislosti s výkonem práce - ZP odděluje právní úpravu poskytování náhrad pro 1) podnikatelskou sféru dle § 156 a násl. ZP - co není zakázáno, je povoleno, takže stanoví minimální základ náhrad; 2) a nepodnikatelskou sféru dle § 173 ZP - co není povoleno, je zakázáno, takže stanoví maximální výčet náhrad. 3) a speciálně pro pracovní cesty do zahraničí dle § 179 a násl. ZP; Druhy cestovních náhrad - při pracovní cestě je ZL ZCi povinen poskytnout náhradu a) jízdních výdajů, b) jízdních výdajů k návstěvě člena rodiny, c) výdajů za ubytování, d) zvýšených stravovacích výdajů (stravné), e) nutných vedlejších výdajů. - pro účely cestovních náhrad se považuje za pracovní cestu i cesta mimo pravidelné pracoviště a mimořádná cesta Vyúčtování pracovní cesty - cestovní příkaz se vyplňuje vždy, když ZL vyšle ZCe na pracovní cestu - ZC musí podpisem cestovního příkazu s pracovní cestou souhlasit před započetím pracovní cesty - v cestovním příkazu musí být uvedeno místo pracovní cesty, datum a určený dopravní prostředek - při vyúčtování je zaměstnanec povinen doložit jízdenky z autobusu, vlaku apod., případně vypočítat cestovní náhrady při použití vlastního auta. - ZCi náleží stravné v paušálních částkách podle délky prac. cesty (vyplácí se bez ohledu na to, kolik skutečně ZC na pracovní cestě za občerstvení, za jídlo a pití utratil)

25.0 Překážky v práci a jejich dělení 25.0.1 Rozdělení překážek v práci

Dělení překážek: 1) na straně ZC - pokud je ZCi překážka předem známa, musí ji ZLi včas oznámit - jinak je povinen bez zbytečného odkladu informovat ZLe -> nesplnění je porušením pracovní kázně - ZC je povinen překážku prokázat a) důležité osobní překážky dle § 191 a násl. ZP; i. dočasná pracovní neschopnost ii. karanténa iii. mateřská dovolená iv. rodičovská dovolená v. poskytování dlouhodobé péče vi. ošetření dítěte nebo jiného člena domácnosti vii. péče o dítě mladší než 10 let viii. jiné - svatba, úmrtí, narození dítěte, přerušení dopr. provozu, zpoždění hromadných dopr. prostředků b) překážky z důvodu obecného zájmu i. výkon veřejné funkce, ii. výkon občanské povinnosti, iii. jiné úkony v obecném zájmu (darování krve, činnost vedoucího na táboře pro děti a mládež) iii. pracovní volno související s brannou povinností iv. školení, jiná forma přípravy nebo studia v. jiné - výkon člena Rady Justiční akademie, fce člena volební komise 2) na straně ZL: a) prostoj dle § 207 odst. 1 ZP; b) nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událostí dle § 207 odst. 2 ZP; c) jiné i. částečná nezaměstnanost dle § 209 ZP; ii. doba, která spadá do prac. doby, strávená na pracovní cestě jinak než plněním prac. úkolů e) ostatní

25. Důležité osobní překážky v práci 25.2 jednotlivé překážky v práci a s nimi spojené právní důsledky 25.2.1 Jiné důležité osobní překážky

G) Jiné důležité osobní překážky - uvedeny v ZP a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. a) návštěva lékaře - ZC má nárok na placené volno b) pracovnělékařská prohlídka - ZCi náleží mzda c) přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných prostředků - bez náhrady mzdy d) znemožnění cesty do zaměstnání - s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den e) svatba - pracovní volno na 2 dny, náhrada mzdy pouze za 1 den f) narození dítěte - převoz manželky do nemocnice a zpět (s náhradou mzdy), účast při porodu (bez náhrady mzdy) g) úmrtí - pracovní volno s náhradou mzdy (2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte), (1 den na pohřbu rodiče a sourozence) h) doprovod (do nemocnice) i) pohřeb spoluzaměstnance - s náhradou mzdy j) přestěhování - nárok na neplacené volno max 2 dny

3. Jmenování na vedoucí pracovní místo a odvolání z (vzdání se) pracovního místa vedoucího zaměstnance 3.1 jmenování jako právní jednání

Jmenování dle § 33 a násl. ZP = jednostranné právní jednání, jímž se zakládá pracovní poměr, ale podmínkou platnosti tohoto právního jednání je souhlas ZC s tímto jednáním; - jmenováním se zakládá pracovní poměr pouze v případech vedoucího pracovního místa (v nepodnikatelské sféře) dle § 33 odst. 3 ZP, a jen když to zákon stanoví; - v případě, že je jmenována do funkce osoba, jež je u daného ZL v pracovním poměru, nejedná se o vznik nového pracovního poměru jmenováním, ale o změnu druhu práce - v případech, kde zákon předpokládá vznik PP jmenováním, nelze jej založit smlouvou, a naopak - zvláštní smlouva (manažerská smlouva) - shrnuje další podmínky, zejm. platové - zákon nestanoví písemnou formu, ale vyžaduje, aby bylo provedeno k tomu příslušným funkcionářem - v praxi ale písemná forma nezbytná - jmenování by mělo obsahovat: a) jaký ZC je jmenován, b) na jakou pozici, c) u jakého ZLe, d) k jakému dni jeho PP vzniká

6. Omezení další výdělečné činnosti zaměstnance (v době trvání a po skončení základního pracovněprávního vztahu) 6.2 možná omezení výdělečné činnosti po skončení základního pracovněprávního vztahu

Konkurenční doložka dle § 310 ZP = dohoda, jejímž obsahem je závazek ZC, že po určitou dobu (max. 1 rok) po skončení pracovního poměru se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti ZL nebo by vůči němu měla soutěžní povahu; - podstatou je závazek ZL poskytnout ZC přiměřené peněžité vyrovnání (kompenzace za omezení možnosti budoucího uplatnění ZC) - nejméně však ve výši 1/2 průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku ZC - může být uzavřena jen s takovým ZC, od něhož její uzavření lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u ZL; - odstoupení od konkurenční doložky a výpověď musí být písemně - ZL nemůže odstoupit od konkureční doložky po skončení prac. poměru (může pouze po dobu trvání odstoupit od konkurenční doložky, aniž by uvedl důvod a předem měl se ZCem ve smlouvě definované podmínky - nesmí být ale zneužitím práva)

11. Okamžité zrušení pracovního poměru 11.1 podmínky rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnance

Náležitosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany ZCe dle § 56 ZP - ZC může okamžitě zrušit pracovní poměr jestliže: a) v případě, že podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení zdraví a ZL mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné (pro něho vhodné) práce; b) v případě, když ZL nevyplatil ZC mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti; - ZC může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl, popř. nejpozději do 1 roku od vzniku takového důvodu; - ZC, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od ZL náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby

11. Okamžité zrušení pracovního poměru 11.2 podmínky rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele

Náležitosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany ZLe dle § 55 ZP - ZL může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to z následujících důvodů: a) byl-li ZC pravomocně odsouzen pro úmyslný TČ k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný TČ spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců; b) porušil-li ZC povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; - ZL může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl, popř. nejpozději do 1 roku od vzniku takového důvodu; - okamžitě zrušit pracovní poměr nelze s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyni na mateřské dovolené a ZC na rodičovské dovolené.

14. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům při skončení pracovního poměru 14.1 peněžitá plnění poskytovaná při skončení pracovního poměru a jejich účel

Odstupné dle § 67 ZP = jednorázově poskytnuté peněžní plnění od uvolňujícího ZL; - dávka, která má charakter určité formy odškodnění ZC za ztrátu zaměstnání bez vlastního zavinění; - náleží ZC, u nichž dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) ZP (rušení, přemístění, nadbytečnost, nesmí-li dále konat práci pro prac. úraz, onemocnění nemocí z povolání, ohrožení touto nemocí, nejvyšší přípustná expozice) - výše odstupného je stanovena dle § 67 odst. 1 ZP podle počtu let odpracovaných u ZL, od něhož odchází: a) pracovní poměr kratší než 1 rok = nárok na 1násobek průměrného výdělku; b) pracovní poměr mezi 1-2 roky = nárok na 2násobek průměrného výdělku; b) pracovní poměr delší než 2 roky = nárok na 3násobek průměrného výdělku; - v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo dohodou se ZL lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku; - pokud by ZC, jemuž bylo poskytnuto odstupné, nastoupil opět do zaměstnání u dosavadního ZL před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje dle § 104; o není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany, je ZL povinen poskytnout ZCům osobní ochranné prac. prostředky o v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou fci, poskytuje ZL jako osobní ochranné prac. prostředky též prac. oděv nebo obuv o ZL je povinen udržovat osobní ochranné prac. prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich užívání o povinnost plánovat, bezplatně poskytnout v použitelném stavu, kontrolovat používání, měnit a aktualizovat požadavky - typy: a) pracovní oděv, obuv b) ochranné brýle, oděvy, štíty c) ochrana dýchacích cest d) mycí, čistící a desinfekční prostředky e) ochranné nápoje

23. Pracovní podmínky žen, mladistvých a osob se zdravotním postižením 23.2 pracovní podmínky a podpora zaměstnávání osoby se zdravotním postižením

Povinnosti ZL k zaměstnávání FO se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek stanoví § 67-84 ZZ - ZL je povinen přizpůsobit práci a pracoviště omezením souvisejícím s mírou a druhem postižení daného pracovníka - jednotlivé stupně postižení (1., 2., 3.); - ZC své postižení prokazuje posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního pojištěnce; - ZLům, kteří zaměstnávají OZP, je poskytována sleva na dani na každého takového ZCe - evidenci osob se zdravotním postižením vede krajská pobočka Úřadu práce - povinnosti zaměstnavatele a) rozšiřovat pracovní místa pro zdravotně postižené; b) ZL s více než 25 ZC jsou povinni zaměstnávat ZC se zdravotním postižením (povinný díl 4%) (nebo odvod do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství)

Povinnosti ZL při pracovních úrazech a nemocech z povolání dle § 105 ZP - pracovní úraz = poškození zdraví nebo smrt ZCe, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění prac. úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (NIKOLI cesta z a do zaměstnání, mimo areál pracoviště např. do stravovacího zařízení) - nemoc z povolání = taková nemoc, která vznikla nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, přičemž musela vzniknout za podmínek seznamu nemocí z povolání Povinnosti zaměstnavatele o objasňovat příčiny a okolnosti úrazů o zapojení OO a zástupce pro oblast BOZP, příp. jiného zaměstnavatele o vést evidenci úrazů (kniha úrazů) o vyhotovovat záznamy, vést dokumentaci a ohlašovat úrazy stanoveným orgánům a institucím (pracovní neschopnost delší než 3 dny nebo úmrtí) o informovat ZCe či rodinné příslušníky o přijímat opatření proti opakování o vést evidenci ZCů s uznanou nemocí z povolání

13. Hromadné propouštění a povinnosti zaměstnavatele 13.2 povinnosti zaměstnavatele

Povinnosti vůči odborovým orgánům, radě zaměstnanců nebo úřadu práce 1) před dáním výpovědi jednotlivým ZC je ZL povinen o svém záměru min. 30 dní předem písemně informovat odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců a projednat to s nimi - cílem je dosažení dohody, za jakých podmínek bude hromadné propuštění provedeno; - když není u ZL odborová organizace ani rada ZC, tak je povinnost projednání vůči každému ZC, jehož se hromadné propouštění týká; 2) ZL je povinen písemně informovat příslušný úřad práce, a to včetně informace o důvodech připravovaného opatření a o celkovém počtu ZCů, jichž se toto opatření týká, a o jejich struktuře 3) ZL je povinen doručit úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a výsledcích jednání s odborovou organizací nebo radou ZCů - pracovní poměr hromadně propouštěného ZC skončí výpovědí nejdříve po uplynutí 30 dnů po doručení písemné zprávy Úřadu práce o chystaném hromadném propouštění dle § 63 ZP -> výjimka z běhu výpovědní doby podle § 51 ZPr, a to ohledně skončení této doby (pokud však ZC prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá, skončí PP obvyklým způsobem, tj. uplynutím výpovědní doby)

8. Pracovní cesta, cestovní náhrady a přeložení 8.1 vymezení pojmů

Pracovní cesta dle § 42 ZP = flexibilní institut, který umožňuje ZL, aby z provozních důvodů vyslal ZC dočasně konat práci do jiného místa (než je sjednané místo výkonu práce) na dobu nezbytné potřeby; - doba strávená cestou na pracovní cestu, která nezasahuje do pracovní směny ZC, se jako výkon práce neposuzuje - pouze po dohodě se ZC - ZC na pracovní cestě koná práci dle pokynů vedoucího ZC, který ho na pracovní cestu poslal; - vysílá-li ZL ZCe k plnění svých úkolů do jiné organizačníí složky, může pověřit jiného vedoucího ZCe, aby ZCi dával pokyny k práci - na rozdíl od přeložení není u pracovní cesty ZL omezen svými pracovišti, tj. místo určení pracovní cesty může být (a také zpravidla je) mimo pracoviště ZLe Přeložení dle § 43 ZP = ZL je oprávněn přeložit na ZC k výkonu práce do jiného místa (v rámci ZL), než bylo sjednáno v pracovní smlouvě pouze se souhlasem ZC; - ZL je povinen s ZC předem projednat dobu přeložení; - přeloženému ZC dává pracovní úkoly příslušný ZC organizační složky ZL;

29. Péče o zaměstnance 29.2 zejména pracovní podmínky zaměstnanců, stravování zaměstnanců, fond sociálních a kulturních potřeb

Pracovní podmínky ZC dle § 224-226 ZP; o ZC mají právo na uspokojivé pracovní podmínky dle čl. 28 LZPS; - uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce patří mezi základní zásady pracovněprávních vztahů dle § 1a písm. b) ZP; - ZP proto obecně ukládá ZL povinnost vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce; o ZL je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů Fond kulturních a sociálních potřeb dle § 225 ZP - ZL, který podle zvláštního právního předpisu vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání. Stravování ZC dle § 236 ZP = ZL je povinen umožnit ZC ve všech směnách stravování (ne vůči ZCům vyslaným na prac. směnu) - bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se ZC stravování; - bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno: o bývalým ZC, kteří u ZLe pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důvodu, o ZC po dobu čerpání jejich dovolené; o ZC po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

4. Pracovní poměr na dobu určitou (sjednání, skončení a důsledky protiprávního sjednání) 4.1 zákonná pravidla pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu určitou dle § 39 ZP = pracovní poměr, jehož doba trvání je vymezena pevným datem nebo dobou trvání určitých prací či jinou skutečností Sjednání a skončení - pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání; - pracovní poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout dobu 3 let, a může být prodloužen max 2krát, tzn. max. 9 let (to platí také i u jmenování, pokud je na dobu určitou); - skončení pracovního poměru na dobu určitou: a) dle obecné úpravy skončení pracovního poměru, viz otázka A22, b) nebo uplynutím sjednané doby trvání pracovního poměru.

2. Pracovní smlouva a její náležitosti 2.1 podstatné náležitostí

Pracovní smlouva dle § 33 a násl. ZP = dvoustranné právní jednání spočívající v souhlasném projevu vůle ZC a ZL uzavřít pracovní poměr - pracovní smlouva je uzavřena, jakmile se smluvní strany shodly na celém jejím obsahu, tzn. minimálně na všech jejích podstatných náležitostech; - pracovní poměr vzniká dnem sjednaným jako den nástupu do práce; Podstatné náležitosti pracovní smlouvy dle § 34 ZP: o Druh práce, který má ZC pro ZL vykonávat dle § 34 odst. 1 písm. a) ZP; o Místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána dle § 34 odst. 1 písm. b) ZP; o Den nástupu do práce dle § 34 odst. 1 písm. c) ZP. - povinnost uzavřít pracovní smlouvu písemnou formou, jinak to způsobí neplatnost, tzn. že je platná až tehdy, kdy to podepíše i druhá strana (lze uzavřít ústně, pokud dojde ke zhojení právního jednání.)

1. Práva a povinnosti stran před vznikem pracovního poměru, výběr uchazečů o zaměstnání 1.4.1 další aspekty - pracovně-lékařské služby, kontraktační proces

Pracovně-lékařské služby = zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce - poskytovatel pracovnělékařskcýh služeb - praktický nebo pracovní lékař, s nímž má ZL uzavřenou písemnou sml. o poskytování pracovnělékařských služeb - každý ZC, který nastupuje do zaměstnání na prac. sml., musí podstoupit vstupní lékařskou prohlídku - DPČ nebo DPP pouze tehdy, pokud jde o rizikovou práci nebo práci, k níž stanoví zdravotní předpoklady právní předpis - rovněž se vstupní lékařská prohlídka provede tam, kde jsou pochybnosti o zdravotní způsobilosti ZCe - u prací, které jsou zařazeny do 1. kategorie z hlediska zdravotních rizik a nejsou u nich zdr. předpoklady, může ZL pověrit, aby VLP absolvoval u svého praktického lékaře - podklady pro VLP: výpis ze zdravotní dokumentace, žádost ZL - výstupem je lékařský posudek - posudkový závěr -> ZC dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k práci - ZL musí náklady prohlídky zaplatit vždy, když nastoupí do prac. poměru (příp. zrušení PP ve zkušební době na tom nic nemění)

29. Péče o zaměstnance 29.1 pojmové vymezení a účel institutu

Péče o zaměstnance dle § 224 a násl. ZP = vytváření příznivých pracovních podmínek a zdokonalování životních podmínek ZC o Patří sem práva a povinnosti o: I. pracovní podmínky ZCů dle § 224-226 ZP; II. odborný rozvoj ZCů dle § 227-235 ZP, viz otázka B30 III. stravování ZC dle § 236 ZP; IV. zvláštní podmínky některých ZC dle § 237-247 ZP; 1) podmínky zdravotně postižených osob; 2) podmínky zaměstnankyň; 3) podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, ZC pečujících o dítě a o jiné FO; 4) přestávky ke kojení; 5) podmínky mladistvých. Tři skupiny péče o ZC o povinná péče o ZC = stanovena zákony a kolektivními smlouvami vyššího stupně (např. BOZP, zajištění bezpečné úschovy svršků a péče o odborný rozvoj ZC); o smluvní péče o ZC = uvedena v podnikových kolektivních smlouvách (např. delší dovolená v kolektivní smlouvě) o dobrovolná péče o ZC = výraz personální politiky ZL.

Předcházení ohrožení života a zdraví při práci a obecná pravidla (§ 101 a § 102 ZP) 1) bezpečnost a ochrana na pracovišti o povinnost ZL zajistit ochranu všech osob na pracovišti o náklady na BOZP je povinen hradit ZL 2) bezpečné a zdraví neohrožující prac. prostředí a opatření k předcházení rizik o prevence rizik - aplikace preventivních zásad BOZP (omezování vzniku rizik, nahrazování fyzic. namáhavých prací novými techn. a pracovními postupy) o monitoring nebezpečných činitelů (soustavně vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje) o hodnocení rizik - rizikové faktory pracovních podmínek = kategorizace prací o vhodná opatření o pravidelná kontrola a aktualizace o evidence a dokumentace o mimořádné události

18. Délka pracovní doby a její rozvržení 18.3.1 Rozvržení pracovní doby

Rozvržení pracovní doby § 81 a násl. ZP = zahrnuje v sobě rozhodnutí ZL o tom, zda pracovní doba bude rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně, jak dlouhý bude pracovní týden, jaký bude pracovní režim, odkdy dokdy bude stanoven počátek a konec pracovních směn, jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami a oddech. o ZC je povinen vykonávat práci pouze v rozvržené pracovní době; - ZC v pracovním poměru musí být dle § 34b odst. 1 ZP přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby; - ZC je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. o ZL rozhoduje o rozvržení pracovní doby dle § 81 ZP: - pracovní dobu rozvrhuje ZL a určí začátek a konec směn; - pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne; - při rozvržení pracovní doby je ZL povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s BOZP; o ZL vypracuje písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámí s ním ZCe alespoň 2 týdny předem

18. Délka pracovní doby a její rozvržení 18.3 jednotlivé způsoby rozvržení pracovní doby

Týdenní pracovní doba se rozvrhuje: 1) rovnoměrně, tzn. délka pracovní doby je v jednotlivých týdnech stejná; - délka směny je max. 12 hodin dle § 83 ZP, ale může být v jednotlivých dnech různě dlouhá; 2) nerovnoměrně, tzn. délka pracovní doby je v některých týdnech kratší a v jiných delší než stanovená týdenní pracovní doba, viz otázka B19; - v rámci stanoveného období, dlouhého max. 26 týdnů po sobě jdoucích, se průměrná týdenní pracovní doba rovná délce stanovené týdenní pracovní doby; - jen kolektivní smlouva toto období může vymezit na 52 týdnů po sobě jdoucích. Pružné rozvržení pracovní doby dle § 85 ZP - ZL umožňuje ZCi, aby do určité míry o rozvržení prac. diby rozhodovali sami = zahrnuje časové úseky základní a volitelné úseky pracovní doby, jejichž konec a počátek určuje ZL; o základní pracovní doba = ZC je povinen být na svém pracovišti; o volitelná pracovní doba = ZC si sám volí počátek, popřípadě konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených ZL - stále platí, že celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin - ZL zároveň musí stanovit vyrovnávací období (max 26 týdnů), v němž musí ZCi dosáhnout průměru 40h týdně - pružná pracovní doba může být uplatněna jako pružný pracovní den, pracovní týden, nebo maximálně 26týdenní období, pokud je odborová organizace u zaměstnavatele a je sjednaná kolektivní smlouva, tak může stanovit 52týdenní období Konto pracovní doby dle § 86 ZP = způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u ZL, u kterého nepůsobí odborová organizace.

9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí

Výpověď dle § 50 a násl. ZP = jednostranné právní jednání, jehož důsledkem je skončení pracovního poměru po uplynutí výpovědní doby; - písemná forma, jinak se na ní hledí jako by vůbec nevznikla (zdánlivé právní jednání) Výpovědní doba dle § 51 ZP = časový úsek, který musí uplynout ode dne učiněného projevu vůle účastníka pracovního poměru do okamžiku skončení pracovního poměru; - výpovědní doba musí být pro ZC a ZL stejná, dle § 51 odst. 1 ZP činí nejméně 2 měsíce (může být písemnou dohodou účastníku prodloužena, avšak ne zkrácena), kromě výjimky dle § 51a ZP (přechod práv a povinností) - obecně výpovědní doba začíná 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příštího měsíce dle § 51 odst. 2 ZP

12. Omezení při rozvazování pracovního poměru 12.1 omezení při rozvázání pracovního poměru na straně zaměstnavate

ZL nemůže při rozvazování pracovního poměru dát výpověď ZC v ochranné době dle § 53 ZP: 1) v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným; 2) při povolání k výkonu vojenského cvičení (až do uplynutí 2 týdnů po propuštění ZC z cvičení) 3) v době, kdy je ZC dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce; 4) těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni na mateřské dovolené a ZC na rodičovské dovolené; 5) ZC pracující v noci, kteří jsou uznáni dle lékařského posudku dočasně nezpůsobilými pro výkon noční práce; 6) ZC poskytující dlouhodobou péči; a) v době, kdy ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zákona o nemocenském pojištění a další situace toho ošetřování; 7) v době podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení. - výpověď daná v ochranné době je neplatná; - pokud již byla dána výpověď a ZC se dostane do výše uvedené ochranné doby ve výpovědní době tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; - pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže ZC sdělí ZL, že na prodloužení pracovního poměru netrvá dle § 53 odst. 2 ZP Výjimky ze zákazu výpovědi v ochranné době dle § 54 ZP; o zákaz výpovědi není absolutní, tzn. zákaz neplatí v následujících případech: a) organizační změny dle § 54 odst. 1 ZP; · § 52 písm. a) = ruší se Z -> lze dát úplně všem) · § 52 písm. b) = přemisťuje se ZL (nebo jeho část) mimo místo výkonu práce -> nelze dát výpověď těhotné zaměstnankyni + zaměstnankyni na mateřské + ZC na rodičovské dovolené b) důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru -> nelze dát zaměstnankyni na mateřské + ZC na rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; c) jiné porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů dle § 52 písm. g) ZP -> nelze dát výpověď těhotné zaměstnankyni + zaměstnankyni na mateřské + ZC na rodičovské dovolené; d) porušení jiné povinnosti ZC uvedené v § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem dle § 52 písm. h) -> nelze dát výpověď těhotné zaměstnankyni + zaměstnankyni na mateřské + ZC na rodičovské dovolené.

9. Rozvázání pracovního poměru výpovědí 9.1 podmínky rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance

Zaměstnanec; - z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu (projev ochranné funkce pracovního práva) dle § 50 ZP - ZC doručuje výpověď ZL zpravidla osobním předáním v místě sídla ZL; - účinky výpovědi nastávají jejím doručením, od okamžiku doručení začíná běžet výpovědní doba; - byla-li výpověď daná ZC (ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl ZC informován dle § 339 ZP) v souvislosti s přechodem práv a povinností z PP vztahů (např. prodej závodu ZL), pak pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti převodu práv a povinností z PP vztahů dle § 51a ZP; - dochází ke zkrácení výpovědní doby tak, aby ZC nebyl nucen pokračovat v práci u nového ZL; - nebyl-li ZC o přechodu práv a povinností z PP vztahů informován dle § 339 ZP, tak má ZC ještě 2 měsíce po přechodu práv a povinností z PP vztahů k výpovědi a je tu zkrácená 15denní výpovědní lhůta.

23. Pracovní podmínky žen, mladistvých a osob se zdravotním postižením 23.1.2 zvláštní pracovní podmínky mladistvých (například zakázané práce, přesčasová práce, noční práce, rozvržení pracovní doby)

Zvláštní pracovní podmínky mladistvých - mladiství jsou osoby ve věku od 15-18 let - ZP upravuje pracovní podmínky mladistvých s ohledem na dva důležité faktory: a) faktor biologický - nepřetěžovat mladistvé; b) faktor společenský - mladiství nemají ještě takové zkušenosti/znalosti. o Povinnosti ZL vůči mladistvým ZC - povinnost vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých ZC; - mladiství nesmí mít délku pracovních směn v jednotlivých dnech větší než 8 hodin a v souhrnu (dohromady i ve více PPV) nesmí překročit 40 hodin za týden o Zákazy některých prací pro mladistvé a) absolutní zákaz · prací přesčas; · prací pod zemí při těžbě nerostů a ražení tunelů a štol; · prací, které jsou pro mladistvé nebezpečné, při kterých jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu apod.; b) absolutní zákaz noční práce pro mladistvé do 16 let; - výjimka: FO starší 16 let, max. 1 hodina/noc a pod dozorem FO starší 18 let (pouze, pokud je to třeba pro jeho výchovu k povolání).

16. Vedoucí zaměstnanci a jejich práva a povinnosti 16.2 práva a povinnosti vedoucího zaměstnance

Zvláštní práva vedoucích zaměstnanců: o dávat pokyny podřízeným ZC, které vyslal na pracovní cestu; o pověřit jiného vedoucího ZC, aby zaměstnanci dával pokyny k práci; o nahlížet do osobního spisu ZC; o zprostit mlčenlivosti podřízeného ZC. Zvláštní povinnosti vedoucích zaměstnanců dle § 302 ZP: o řídit a kontrolovat práci podřízených ZC a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky dle § 302 ZP; o vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP dle § 101 ZP; o zabezpečovat odměňování ZC dle ZP; o vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně ZC; o zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů; o zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku ZL dle § 260 ZP.

18. Délka pracovní doby a její rozvržení 18.2 zákonné (týdenní a denní) limity pracovní doby

a) stanovená týdenní pracovní doba dle § 79 ZP činí 40 hodin - pro určité skupiny ZC je zkrácena: 1) ze zákona dle § 79 odst. 2 ZP; a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu na 37,5 hodiny týdně; b) s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem na 37,5 hodiny týdně; c) s dvousměnným pracovním režimem na 38,75 hodiny týdně; 2) z institutu zkrácené pracovní doby dle § 79 odst. 3 ZP; - pro všechny ZCe bez současného krácení jejich odměny - zkrátit takto stanovenou zákonnou pracovní dobu lze v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu, ale pouze u ZL v soukromé sféře 3) z institutu krátké pracovní doby dle § 80 ZP; = výsledek dohody ZL se ZC, ZC přísluší mzda, která odpovídá této kratší pracovní době; 4) z formy pracovního režimu; 5) z věku ZC - např. délka pracovní doby mladistvých je 40 hodin týdně s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 8 hodin dle § 79a ZP.

15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky 15.1 neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance, jeho následky a možnosti obrany

o ZC dal ZL neplatnou výpověď nebo zrušil neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době; -> ZL mu bez zbytečného odkladu písemně oznámí, že trvá na tom, aby konal svou práci -> pracovní poměr trvá i nadále a nevyhoví-li ZC této výzvě, může ZL na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla (ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce); -> pokud ZL netrvá na pokračování pracovního poměru, nastává právní fikce, že pracovní poměr skončil dohodou.

15. Neplatné rozvázání pracovního poměru a jeho právní následky 15.2 neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, jeho následky a možnosti obrany

o ZL dal ZC neplatnou výpověď nebo zrušil s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době; -> ZC mu bez zbytečného odkladu písemně oznámí, že trvá na tom, aby ho nadále zaměstnával, a vyzvat jej, aby mu i nadále přiděloval práci -> pracovní poměr trvá i nadále a ZL je povinen poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání až do doby, kdy mu ZL umožní pokračovat v práci); -> pokud ZC netrvá na pokračování pracovního poměru, nastává právní fikce, že pracovní poměr skončil dohodou - žaloba musí být podána nejpozději do 2 měsíců od skončení PP (ZC musí uvést důvody, označit důkazy a navrhnout, jak by měl soud rozhodnout) - ZL nese důkazní břemeno - pokud ZL požadavku na náhrady mzdy nevyhoví, ZC se musí obrátit na soud znovu s žalobou o zaplacení náhrady mzdy (3letá promlčecí lhůta)

सभी स्टडी सेट्स देखें

Pracko II - část B

संबंधित स्टडी सेट्स

REE Ch. 9 - Liens and Easements

AP CHEM - Unit 7 MCQ Practice

ATI Elmination Module Assessment

MLT Boards

Ch 1 - 13 SE

Chapter 18 Policy Provisions

AP Comp Unit 1

Chapter 9: Teaching and Counseling

History Midterm

Numbers

Lab 1: Introduction to File Systems

biochemija

AP Psychology Exam Review

What is Chemistry?

Chapter 25: Caring for Clients with Disorders of Coronary and Peripheral Blood Vessels

gi gu exam 1

Wongs Ch 32: The Child with Integumentary Dysfunction

MGMT quiz 3 and 4

Cutaneous Disorders

PrepU Ch. 38 Assessment of Digestive and Gastrointestinal Function