Obecná psy

Experimantální metody

"dual task": dva úkoly: vnímam oba: řešení úlohy + poslech textu shadowing: stínování v každém uchu jiné sdělení: zaměření se na jedno, druhé je ignorováno: kolik si pamatuji z ignorovaného kanálu dichotické poslouchání (dichotic listening): do P i L ucha jiné sdělní, snažím se vnímat oboje inattentional blindness, change blindness: potlačení bezděčné pozornosti z důvodu záměrného pozorování: nevšimnu si podstatného zrakové vyhledávání sledování očních pohybů

A.TREISMANOVÁ - rozšířila Broadbentův model časného filtru, teorie selektivní pozornosti, teorie filtru

- SENZORICKÝ REGISTR - KONTROLA OSLABOVÁNÍ - PERCEPČNÍ PROCESY - KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ - senzorické informace jsou oslabené (ne seříznuté) - jdou k dalšímu zpracování - pokud v ignor. kanálu něco velmi významného, může se to dostat do vědomí a do krátkodobé paměti - časná selekce nevede k úplnému zablokování bezvýznamných podnětů, ale pouze k jejich útlumu = zeslabení: info není na žádné úrovni poznávacího systému úplně vyřazeno - může prorazit do vědomí, pokud je to důležité

GIBSONOVA EKOLOGICKÁ TEORIE - teorie přímého vnímání, teorie AFORDACÍ

- dodnes využívaná v ergometrii percepční systém: aktivní (víc než smyl. orgán) : aktivně vyhledává podněty: nabídky = afordace: objekty kolem nás vybízejí k činnosti = pasivní záležitost, nemusím přímo vědět, co toje: láhev - napiju se Percepční systém tvoří hierarchii, např.: zornice + sítnice, oko + okohybné svaly, obě oči pohyblivá hlava hlava s pohybujícím se tělen

EU STRES DI STRES

- pomáhá, vylepšuje výkon: zvyšuje bdělost - zvyšuje kapacitní jednotky - špatný stres: zvládání stresu se stává samostatnou činností

Rozpoznávání obrazců = TEORIE ŠABLON

- v mysli jsou šablony pro každý obrazec - šablona = vysoce podrobný model jevu - zjišťujeme shodu se šablonou: vnímané porovnáváme s množinou šablon - nerealistické => normalizace, více šablon: pro velikost a určité natočení potřebuje zvláštní šablony - náročné na kapacitu zpracování

Fechnerův vzorec (Weber-fechnerův zákon)

- zjistil přesné hodnoty pro různé modality - intenzita počitku je přímo úměrná logaritmu intenzity podnětu - vzrstá-li intenzita podnětu řadou geomettrickou, roste intenzita počitku řadou aritmetickou

teorie/principy percepce

1) PROCESY VZESTUPNÉ: zdola - nahoru = bottom-up analyticko-syntetické teorie procesy vnímání, chápání, kódování informací, které jsou ovlivněny vstupími informacemí a nezahrnují předchozí znalosti a očekávání organismu zpracování probíhá od fyzikální povahy podnětů - dat 2) PROCESY SESTUPNÉ: shora - dolů = top down začínají u celostních mentálních reprezentací různých objektů uložených v paměti, jež jsou propojeny s aktuálními senzorickými informacemi na základě dřívějších zkušeností umožňují pochopit význam vjemu a pojmenovat ho vliv kontextu na vnímání, dřívější zkušenosti s určitými objekty vedou ke vzniku percepčních očekávání, které ovlivňují rozpoznávání objektů i jeho rychlost

Monokulární vodítka

1) interpozice: překrývání se objektů v percepčním poli - první objekt je blíž: blízké předměty brání ve výhledu na vzdálenější objekty 2)lineární perspektiva:přibližování rovnoběžných linií ve větší vzdálenosti (koleje) 3)atmosférická perspektiv: vzdálené objekty vidíme méně jasně v bledších barvách (kouř, prach, smog) 4)relativní velikost: u 2 známých přdmětů: menší, vnímáme jako vzdálenější 5)relativní výška:u dvou známých předmětů - ten, který je výš vnímán jako vzdálenější 6)gradient textury: přejíždíme-li po určité scenérii - dochází ke změnám vnímané členitosti povrchu, velikosti objektů a hustoty rozmístění 7)pohybová paralaxa: rozdíl v rychlosti a směru pohybů objektů, které sledujeme z jedoucího dopravního prostředku stín a stínování

kódování intenzity podnětu

1) počet nervových vzruchů za jednotku času 2) časový vzorec elektrických vzruchů 3) počet aktivovaných neuronů

vlastnosti pozornosti

1) selektivita = výběrovost: schonost zaměřit pozornost na významné vnější/vnitřní podněty + schopnost ignorovat opakující se bezvýznamné stimuly (tikot hodinek, vzdálený hluk dopravy) opakování stimulace vede k adaptaci: podnět se stává součástí pozadí - neschonpst ignorovat bezvýznamné podněty patří mezi neurotické obtíže 2) koncetrace (soustředěnost) 3) distribuce (rozdělování) 4) kapacita (rozsah) 5) stabilita (stálost)

psychologické disciplíny

1) teoretické - obecné: OP, psychopatologie, vývojová, sociální, neuropsychologie -obecnější 2)aplikované: reklamy, sportu, umění, náboženství, pedagogická

Obecná psy je abstraktní - odhlíží/ abstrahuje se od:

1. Od různých aplikačních kontextů 2. Od celku a jedinečnosti duševního života 3. Od vývoje 4. Od patologie 5. Od sociálního, kulturního a historického kontextu 6. Od biologického základu psychiky 7. Od různých teoretických přístupů a východisek

hl. funkcí pozornosti je = SELEKCE

1. fce: selektivita = výběrovost: vybírá pouze určitě podněty, ostatní ignoruje 2. fce: alokace vědomých činností

pozornost jako 3 samostatné systémy

1. proces: udržuje nás ve stavu pohotovosti 2. proces: soustředění příslušných zdrojů na informace souvisejících se zpracováním úkolu 3. výkonný proces: rozhoduje, zda budeme věnovat informaci další pozornost či nikoliv

lze rozdělit do dvou fází

1. zaměření - upoutání pozornosti: selektivní pozornost - vybírá důležité informace, probíhá nevědomě 2. soustředění vědomí: soustředění na určitý psychický obsah/mentální aktivitu

binokulární vodítka: pomůcka přiřazování objektů k různým místům v prostoru

1.) binokulární disparita: každé oko vidí výjev z mírně odlišného úhlu 2.)binokulární konvergence: dívám se na blízký předmět - oči se k sobě stáčejí víc, než když sledují předmět vzdálený (aby obraz dopadal na žlutou skvrnu, konvergentní pohyby provádějí okohybné svaly: informace o jejich pohybech slouží jako vodítko pro určování vzdálenosti 3) akomodace: přizpůsobení se oka různým vzdálenostem: schopnost oka vidět ostře předměty nacházející se v různé vzdálenosti: akomodace čočky: zploštění/ vyboulení se

Vnímání objektů = rozpoznávání, nejčastěji zkoumáme písmena

2. krok při vnímání, pochopení významu objektu a jeho pojmenování zaměřím se a snažím se zjistit, co to je: vyčlenění figury z percepčního pozadí zahrnuje více procesů 1) rozlišení jednotlivých objektů v zorném poli 2) rozpoznání objektů v různých pozorovacích podmínkách (osvětlení, úhel pohledu, vzdálenost, pohyb...) 3) přiřazení objektu do kategorie (pes, židle...) 4)dentifikace konkrétního objektu (např. tváře známé osoby)

Vnímání

= aktivní proces organizace a interpretace senzorických informací: toho , co aktuálně vnímají naše receptory, odhalování smyslupných celků - rozpoznávání objektů, vnímání prostoru, vnímání pohybu

POZORNOST

= formální proces, nevytváří se mentální reprezentace = mentální proces, jehož fcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, aby nedošlo k zahlcení velkým množstvím podnětů

D.E.BROADBENT = ČASNÝ FILTR - teorie selektivní pozornosti, teorie filtru

= mechanický model - selekce probíhá na základě prostých fyzikálních vlastností podnětů: slabší x silnější podněty - selektivní filtr působí již v receptoru + uplatňuje se omezenost kapacity senzorického kanálu - senzorický systém = potrubí, kterým padají míčky - težší , větší vytlačují ostatní, jen ty propadnou do vědomí - SENZORICKÝ REGISTR - SELEKTIVNÍ FILTR - PERCEPČNÍ PROCESY - KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ

Absolutní počitkový práh = dolní počitkový práh

= nejnižší intenzita podnětu, která vyvolává smyslový počitek minimální velikost podmětu, který je spolehlivě odlišitelný od nulového podnětu: úroveň intenzity, kterou jedinec registruje v 50% případu

základní vlastnost smyslových orgánů

= senzitivita citlivost vůči změnám prostředí (vnějšího x vnitřního) specializované buňky v receptorech reagují na určitý druh fyzikálních, chemických, biochemických podnětů

Modely FILTRU

D.E.Broadbent A.Treismanová Deutsch & Deutschová

KAPACITNÍ MODELY

D.Kahneman D.A.Norman & D.G.Bobrow

NORMAN + BOBROW

Data-limited vs. Resource-limited procesy DLP - rozpoznat tón: výkon už nejde zlepšit: čekání na zazvonění zvonku, ale může selhat, když jsem zabraný do něčeho jiného, neslyším ho RLP - matematická úloha - čím víc zdrojů investuji, tím lepší výkon

rozsah pozornosti

Millerovo číslo: 7+-2 prvky (chunks)

Teorie pozornosti

Modelové situace u teorií pozornosti: 2 způsoby zkoumání - Několik signálů a kterému dám přednost: jak zvládám sledovat 1. signál - Několik současně prováděných činností a kvalita sleduji několik signálů najednou

Deutsch & Deutschová = pozdní filtr teorie selektivní pozornosti, teorie filtru

SENZORICKÝ REGISTR - PERCEPČNÍ PROCES - SELEKTIVNÍ FILTR - KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ - selekce probíhá na základě významu - toho podstatného - všechny info ze smyslů mozek pošle k dalšímu zpracování - vše se vyhodnotí - selekce na základě podstatného a jde do krátkodobé paměti - není experimentálně ověřeno

Stevensův zákon = mocninná souvislost

Weber-Fechnerův zákon neplatí pro všechny druhy podnětů - nový způsob měření senzorické zkušenosti: METODA PŘÍMÉHO ODHADU 3 typy psychofyzickách fcí - rozdílná citlivost vůči předmětů různého druhu má pravděpodobně sebezáchovný význam - zvýšená citlivost vůči bolestivým elektickým šokům člověka upozorňuje na jejich škodlivost - snížená citlivost vůči intenzitím světelným podnětům chrání náš zrak před poškozením

teorie vnímání barev: barevné vidění Young-Helmholtzova teorie

Young-Helmholtzova teorie: trichromatická teorie vnímání barev: vnímání barev je způsobeno společným působením 3 typů receptorů: čípků S = modrá M = zelená L = červená

Rozpoznávání prostřednictvím komponent: EONŮ I.BIEDERMAN

analyticko-syntetciká teorie trojdimenzionální objekty lze rozdělit do 36 základních geometrických tvarů = geonů: klíny, kvádry, kužele. objekty rozpoznáváme díky zákl. geom. tvarům. lidská mysl kombinuje geony do mentálních reprezentací tisíců různých předmětů dedukujeme hrany v obrazu na sítnici, podle toho, které hrany hledáme, vyhledáme geony (dnes: klíčové info nesou: VRCHOLY) detekujeme jednoduché tvary a nalezneme vztah mezi nimi úspornost vnímání - rychlé, přesné, automatické, bez ohledu na úhel pohledu

sluchová pozornost

auditory attention ● cocktail party effect ● shadowing task ● dichotic listening

nomotetické vědy

disciplíny o obecných zákonech

analyticko-syntetciká teorie

dvoustupňový proces: mozek informace zprostředkované sítnicí nejprve rozloží a poté sestaví do podoby celistvých vjemů 1. Anne Treistman 2. Irving Biederman

Počitek

dále nedělitelná jednotka zkušenosti, nezpracovaný zážitek odraz podnětu ve smyslových orgánech, který nenese interpretaci charekterizuje jej: kvalita ( výška tónu, barevnost) intenzita (hlasitost, jasnost) - společná všem druhům informací, nabývá různých forem: intenzita světla: pošet fotonů za min. př. zrak registruje velký červený předmět

vliv kontextu na vnímání

efekt nadřazenosti slov:jednotlivá písmenarozpoznáme snáze, jsou-li začleněna do slov, než když jsou reprezentována izolovaně nebo v kombinaci s písmeny, která netvoří smysluplné slovo = Reicher Wheelerův efekt percepční kontext nám pomáhá určit význam nejasných nebo dvojjazyčných podnětů

senzorická habituace

elementární forma učení, která umožňje věnovat menší pozornost dobře známým podnětům - do určité míry lze vědomě ovlivňovat

Zrakové vyhledávání

feature search conjunction search

E.C.CHERRY = SELEKTIVNÍ POZOROST

fenomén koktejlkového večírku: mluvím na večírku s někým nudným, snažím se poslouchat jiný rozhovor - nejde zatchytit vše) - vytvořil metodu STÍNĚNÍ: osoba má na uších sluchátka: slyší 2 různá sdělení, úkolem je zopakovat celou zprávu co nejrychleji, kterou slyšel v jednom uchcu: druhá zpráva je ignorována anne Treistman zjistila, že zkoumané osoby si z nestítěné zprávy něco pamatují: postřehli, že lidký hlas vystřídal tón, byla-li sdělení shodná, pokud slyšeli své jméno v nestíněné zprávě

Vjem

integrace a interpretace původních počitků př. je to hasičské auto

Marrova výpočetní teorie percepce

integrace obou přístupů - sestupného i vzestupného smyslová data ze sítnice organizována podle tří kategorií: 1)okrajů 2) kontur 3) oblastí podobnosti 3 fáze procesu: primární dvourozměrný náčrtek dvouapůlrozměrný přehled trojrozměrný model

Rozpoznávání obrazců = TEORIE RYSŮ

každý obrazec se skládá z nějaké množiny rysů: v hlavě neporovnáváme šablony, ale porovnáváme z množiny rysů v paměti

akomodace = přizpůsobení se tvaru čočky na vzdálenosti předmětu

krátkozrakost = myotopičtí: čočka se dostatečně nezploští - neumí zaostřit na vzdálené předměty dalekozrakost= hypermetropičtí: čočka se dostatečně nezaoblí: neumožní zaostřit na blízké objekty

senzorická modalita

kvalita psychických jevů zprostředkovaná jednotlivými smysly

kódování kvality

mozek kóduje kvalitativní rozdíly mezi smysl. orgány podle specifických nervových drah

BEZDĚČNÁ POZORONOST = overt, spontánní, neúmyslná (pasivní)

má vrozený základ, souvisí s pohyby očí - overt orientačně-pátrací reflex: (Pavlov) : vrozené schéma (instinkt) - odezva na změny okolního prostředí: především na novost a hrozbu na pátrání se podílí zaměřená pozornost - ovlivněna emocemi a motivy podměty upoutávající bezděčnou pozornost nové, asociované s nebezpečím, podněty s osobním/sociálním významem, podněty kontrastující s okolím, nezvyklé podněty, změny dobře známých podnětů, intenzivní: pohybující se/ měnící se podněty

Hering - teorie protikladných barev

máme 2 základní barevná kontinua: červeno-zelené a modro-žluté: každá jednotka reaguje na své dvě protikladné barvy opačným způsobem: nemůžeme vnímat červenozelené nebo žlutomodré předměty komplementární baryv tvoří bílou

příklad:

místnost je uzářena světlem z 25 svíček - člověk dokáže rozeznat 2 přidané svíče = 8% zvýšení pokud je místnost ozářena 100 svíčkami - člověk zaregistruje změnu až po přidání 8 svíček

žlutá skvrna slepá skvrna

místo nejostřejšího vidění vyústění zrak. nervu, nejsou zde receptory a nezaznamenáváme zde světlo - mozek toto místo umí zpracovat - doplní

Relativní počitkový práh = rozdílový, diferenční počitkový práh

nejmenší pozorovatelný rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity nejmenší rozlišitelný rozíl mezi srovnávacím a standardním podmětem, který je jedinec schopen zaregistrovat v 50% pokusů

horní podnětový práh

nejvyšší intenzita podnětu, na kterou analyzátory reagují ještě specificky: vznikne pošitek určité kvality - po následném dalším zvyšovánížádná senzorická odezva nevznikce, nebo smyslový orgán reaguje nespecificky: vzniká bolest

Paobrazy = afterimages

následné barevné obrazy: přetrvávající vjem v oponentních barvách, příčinou je senzorická adaptacr

interference

některé činnosti používají stejné receptory a navzájem se pletou: poslouchání rádia + telefonování

sítnice = tenká vrstva tkáně v zadí části očí bulvy

obsahuje 2 typy receptorových buněk tyčinky a čípky: ty obsahují chemické látky: fotopigmenty, které pohlcují světlo, výsledkem je nervový vzruch

procesy vnímání = percepční procesy

organizace a interpretace původních senzorických informací - přisuzování významu vyšší korové úrovně

rozpoznávání 3D objektů

paralela k teorii šablon

obsah pozornosti

podněty a) vnější = exogenní:lépe experimentálně ověřitelné b) vnitřní = endogenní

přiklad teorie rozpoznávání obrazců: PANDEMONIUM - O.Selfridge

proces rozpoznávání začíná pátráním po přítomnosti základních tvarových prvků - poté následuje porovnání s tím, co je uloženo v paměti nervové buňky citlivější na hrany/obloučky

senzorické procesy = procesy čití

proces získávání prvotních informaci z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich následná transformace do podoby nervových impulsů (nervových reprezentací mozku), které mozek dále využívá zahrnuje analyzátory = smyslové orgány: jejich receptory + nervové dráhy = dostředivé (aferentní nervy) a příslušné oblasti v mozku

senzorické procesy = kognitivní proces

procesy příjmu a překladu info z vnějšího a vnitřního prostředí organismus na senzorických recetorech - smyslových zakončení

barvoslepost: různé druhy, různé stupně, častěji u M, vrozené x získané

protoanopie = neschopnost vidět červené světlo deuteranopie = neschopnost vidět modrou barvu tritanopie: neschopnost vidět zelenou barvu

rohovka zornice čočka

průhledná, v přední části - tudy vstupuje světlo kruhový otvor, mění průměr v závislosti na nožství světla proces zaostření světla na sítnici = mění tvar: na vzdálené předměty se zplošťuje na bližší se zaobluje

transdukce

receptor = druh nervové buňky (neuronu) překládají podnět/informaci do podoby nervového vzruchu: jakmile je receptor aktivován, předává elektrický signál sousedícím neuronům a signál putjuje nervovými aferentními drahami až do přijímací korové oblasti v mozku (talam) - kde vyústí ve vědomý smyslová zážitek

systém, který vytváří obraz

rohovka, zornice, čočka = soustředí obraz na sítnici

Weberova formule: výzkumy relativního prahu

rozdílový práh se měí v závislosti na velikosti standardího podnětu při vyšších intenzitách podnětů se rozlišovací schopnost lidksých smyslových orgánů snižuje Weberova konstanta: čím ja konstanta nižší, tím je orgán citlivější ke změnám intenzity podnětu

registrujeme světlo o

různých vlnových délkách barvy nejsou objektivní, vytváří je mozek: každý jinak vyhodnotí scénu, tvoří se v korových centrech

Teorie integrace rysů: Treismanová & Gelade

set size (efekt velikosti souboru) feature search: hledám 1 prvek lišící se 1 rysem - preatentivní stadium: nezávislé na velikosti obrázku: prostě to vidím, probíhá paralelně conjunction searchliší se více rysů - zaměřené stadium: sériové prohledávání: čímvětší obrázek a více rysů, tím se prodlužuje čas potřebný k identifikaci paralelní / sériové

záměrná pozornost

sledování očních pohybů scan-paths závislost na úloze, procesy shora - dolů: zaměřujeme pozornost podle toho, co chceme vidět

senzorická adaptace

snížení citlivosti smyslových orgánů vůči déletrvajícím neměnným podnětům fyziologická reakce: nelze vědomě ovládat, nezávisí na předchozím učení př: adaptace na světlo a tmu: změna schopnosti vidět za špatně osvětlených podmínek: přizpůsobení se intenzitě osvětlení

Marrův model

sítnice = placatá: 2D obrázek - poté konstrukce 3D modelu 1. prvotní náčrtek: nalezení hran: kontury, vztahy mezi konturami 2. 2 1/2 D náčrtek: rekonstrukce 3. dimenze, závislé na úhlu pohledu: nese informace o hloubce, stínování 3. 3D náčrtek: nezávislé na úhlu pohledu 4. vjem

Vnímání vzdálenosti

sítnice je dvojrozměrná plocha 2D, na kterou se zobrazuje trojrozměrný obraz prostoru, sítnice přímo odráží výšku a šířku, ale ne hloubku - k tomu slouží vodítka k odhadu vzdálenosti 1. Binokulární vodítka 2. Monokulární vodítka

Obecná psychologie

teoretická psychologická disciplína studující základní. psychologické procesy: vnímání, city, paměť, myšlení, ... u normálního dospělého jedince

experiment

uměle navozená situace: kontrolujeme a manipulujeme s proměnnými, přirozená věc

čípky

uzpůsobeny pro barevné denní vidění, potřebují více světla, v centru sítnice: ve žluté skvrně, primárně pro zachycení barev a barevného světla 3 druhy: vnímání 3 zákl barev: modrá, zelená, červená

tyčinky

uzpůsobeny pro noční vidění, je jich více, pracují při menším množství světla, vytvářejí nebarevné počitky, aktivní za šera a v noci, umístěny na periferii sítnice, adaptace na tmu

psychofyzika = experimentální metody

v 19. století zkoumala vzájemné vztahy mezi vnějšími fyzikálními podněty (př. intenzita světla) a jejich psychickou odezvou (jak působí světlo na pozorovatele) schéma: podnět - počitek - reakce lze měřit podnět i reakci/počitek Ersnt Weber: výzkumy rozdílového prahu Gustav Fechner: absolutní podmětový práh Hermann von Helmholtz: studium smysl. orgánů, oftalmoskop: přístroj k vyšetření vnitřních částí oka

amodální percepce

vidíme informace, které tam nejsou

teorie detekce signálu

vnímání podnětů je ovlivněno motivy, očekáváními a vlastnostmi daného jedince: : citlivost, předpojatost - informace se skládá ze signálu = důležitá část info a šumu = nepodstatná část info - úkolem detektoru je odlišit signál od šumu 4 druhy reakcí 1) zásah : ohlášení tónu, který opravdu zazněl 2) planý poplach: ohlášení tónu, který nezazněl 3) chybění reakce: tón zazněl, ale nebyl ohlášen 4) správné zamítnutí: tón nezazněl, nebyl ohlášen

bezděčná pozornost

vrozený základ v "orientační reakci" inattentional blindness (IB): slepota z nepozornosti: čqasto přehlédnu potenciálně důležité informace z okolního prostředí change blindness: slepota vůči změnám neschopnost všimnout si zásadních změn v místě děje slelktivní pozornost snižuje množství informací

ZÁMĚRNÁ POZORNOST = covert, volní, úmyslná

vývojově mladší řízena vědomou intuicí, úkolem, povinností na její udržení je potřeba vynaložit značné úsilí: duševní námaha nemusí být vždy vidět soustředěnost: záměrná, očekávání řízena procesy shora dolů podílí se na dvou mentálních aktivitách a) OSTRAŽITOST - snaha delší dobu sledovat percepční pole a dávat pozor na něco, co se může přihodit neznámo kdy - potřeba ihned zareagovat : plavčík - nejčastější příčina selhání: podceňování důležitosti podnětu b) PÁTRÁNÍ aktivní činnost, př.: hledám hotel v cizím městě pátrání je snažší, znám-li rys hledaného objektu - v průběhu zjišťujeme nové informace

Co je to psychologie?

vědecké studium chování a duševních procesů empiristická věda založená na zkušenosti pluralita přístupů a východisek = paradifmata

gibsonova teorie

všechny informace ke tvorbě perceptu jsou obsaženy v senzorických receptorech vnímání je okamžité - není potřeba zpracování vyššími kognitivními procesy dispozice k vnímání kontextu a vyvozování souvislostí vrozená koncepty afordance a rezonance ekologický přístup

ideografické vědy

zabývají se jevy zvláštními a jedinečnými

D.KAHNEMAN = teorie jednoho zdroje pozornosti, kapacitní model, teorie selektivní pozornosti

zvládání více činností najednou: 7+-2 chunks mám kapacitu vědomí - ta ovlivněna kapacitou bdělosti: pozornost rozděluju mezi určité činnosti momentary intentions: můj momentální záměr -lidé disponujístálým kvantem pozornosti, které mohou rozdělovat podle požadavků dané situace např: student rozděluje pozornost mezi rozhovor s kamarádem, čtení učebnice, čmárání si - pozornost = zásobník pohonných hmot: mám-li velikou spotřebu paliva, rychle se vyčerpá když překročím kapacitu: začnu dělat chyby

konstruktivní teorie: teorie shora dolů Hlemholtz Bruner Rock

účast vyšších poznávacích procesů vnímání je zároveň nevědomé usuzování vliv kontextu testování hypotéz Helmholtz - nevědomé usuzování vnímání = aktivní proces, kde senzorická informace vstupuje do interakce s osobními hypotézami, očekáváními, poznatky z paměti... vjem tak nemusí být přesným odrazem reality vliv očekávání, emocí, motivace na percepci