Sociální psychologie pro pedagogy: Sociální kognice - sociální vnímání, postoje, kognitivní disonance, spotlight efekt
K nejdůležitějším chybám v sociálním vnímání patří:
- Základní atributní chyba - Potvrzující zkreslení
Hrají v něm ale roli naše
- přesvědčení - čemu věříme (jak funguje svět/druzí lidé...), - emoce - jakou máme např. náladu, - a postoje - jaký máme ke konkrétní věci/člověku vztah, - ale i obecné chyby (zkreslení) sociálního vnímání.
I experimentálně navozená špatná nálada vede kvůli potvrzujícímu zkreslení k pokřivenému vnímání sebe sama.
1. Lidé byli hypnózou uvedeni do špatné či dobré nálady (náhodné přiřazení). 2. Shlédli video z minulého dne, jak s někým mluví, a měli sami sebe hodnotit. 3. Špatná nálada (ve srovnání s dobrou náladou) vedla k tomu, že se lidé častěji vnímali jako toporní, nervózní a špatně se vyjadřující a méně často jako sociálně zdatní a klidní.
Kognitivní disonance a závazky
Běžně tento princip funguje i ve škole, kdy děti svým způsobem zavazujeme k určitým předmětům, aktivitám apod.
emoce
Dobrý pocit z inkluzivních snah.
sociální psychologie pracovního výkonu: Spotlight efekt klesá při informovanosti o efektu
INFORMOVAT O PŮSOBENÍ REFLEKTORU (a tím snížit hrozbu)
Literatura:
Kapitola Vlastní já v sociální světě in Myers, D.G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika, s. 36-71. Kapitola Sociální přesvědčení a úsudky in Myers, D.G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika, s. 73-108.
(Ne)konzistence různých složek postoje
Každý postoj má nějaký předmět (např. inkluzivní vzdělávání) a vícero složek, které spolu mohou a nemusejí být v souladu. 1. Kognitivní složka (myšlenky vztahující se k předmětu postoje) Např. Učitel věří, že inkluzivní vzdělávání žáků s SVP je potřebné a dobré. 2. Emoční složka (emoce vztahující se k předmětu postoje) Např. V učitelovi vyvolává úzkost a pocity bezmoci, že nepociťuje dostatek času, kompetencí a podpory pro individualizovanou péči o žáka s SVP během hodiny. 3. Behaviorální složka (chování k předmětu postoje) Např. Učitel během hodiny věnuje minimální úsilí o individuální zadávání úkolů žákovi s SVP.
kognitivní disonance - hlavní princip
Když máme dvě myšlenky, které jsou v rozporu, pociťujeme disonanci, tj. napětí či nedostatek pohody. Abychom této nepříjemný pocit zmírnili, upravíme bezděčně své myšlenky, abychom obnovili rovnováhu.
Spotlight efekt - princip
Kvůli pozornosti, kterou člověk věnuje sám sobě (pozornost jako reflektor), má sklon přeceňovat míru pozornosti, kterou mu věnují druzí lidé. Proto může přeceňovat, do jaké míry ostatní vnímají a odsuzují různé prohřešky/chyby- např. nervozitu při veřejném projevu, pozdní příchody, trapné oblečení, společenská faux pas jako pobryndání se při obědě J.
kognitivní disonance - autor:
Leon Festinger (50. léta)
„Tvoříme sociální realitu."
Myers, s. 10
Kognitivní disonance a ospravedlňování agrese
Na tomto principu funguje i ospravedlňování agrese, které se člověk dopouští, či které se dopouští soc. skupina, které je členem, či autorita ke které vzhlíží. Aby se člověk vyhnul nepříjemnému rozporu myšlenek, např. Jsem dobrý člověk. X Právě jsem spolužačku ošklivě pomluvila., tak se automaticky spouštějí kognitivní mechanismy, které agresi ospravedlňují, a zmírňují tak daný rozpor. K těmto mechanismům patří např. obviňování oběti (Může si za to sama.) či přehlížení negativních důsledků (Nijak jí to neublíží).
Základní atribuční chyba
Např. Chyby kolemjedoucích řidičů člověk často nespravedlivě přisuzuje jejich neschopnosti či bezohlednosti a neuvědomuje si situační vlivy.
Potvrzující zkreslení (confirmation bias):
Např. Když se člověk zamiluje, přeceňuje a vyhledává pozitivní informace o svém protějšku, které potvrzují jeho cit. Opačné informace podceňuje a vůbec po nic nepátrá.
Příklad kognitivní disonance
Např. Kuřáci s menší pravděpodobností uvěří, že kouření je nebezpečné, aby se vyhnuli nepříjemnému rozporu mezi přesvědčením, že kouření škodí zdraví, a pozitivním postojem ke kouření. Důležité je, že tento proces probíhá bezděčně (mimo vědomou kontrolu).
Sociální vnímání je výkladem, nikoliv záznamem, situace.
Naše chování záleží na tom, jak si situaci vyložíme, ne na tom, jaká skutečně je.
Př. Aktivizace chování podporuje změnu kognitivních a emočních složek postoje
Oddílové aktivity typu Skaut jsou jedinečné mimo jiné v tom, že dětem umožňují zažít pocit přijetí/začlenění do nějaké širší skupiny, která je spojena jasnými pozitivními NORMAMI, které děti aktivizují k pozitivnímu chování.
Př. Aktivizace chování podporuje změnu kognitivních a emočních složek postoje
Oddílové aktivity typu Skaut jsou jedinečné mimo jiné v tom, že dětem umožňují zažít pocit přijetí/začlenění do nějaké širší skupiny, která je spojena jasnými pozitivními NORMAMI, které děti aktivizují k pozitivnímu chování. Výchovný proces pak můžeme zjednodušit takto: Dítě se zejména díky zábavě, konformitě a autoritě vedoucího přizpůsobí normám a chová se podle nich (např. začne víc pomáhat druhým) a tento zážitek pak přispívá k formování jejich vnitřních myšlenek a emocí - vnitřních složek postoje (např. Pomáhat mě baví. Pomáhat je potřeba. Často pomáhám a není to těžké.).
Sociální psychologie jako věda o postojích
POSTOJ chápeme jako nastavení (příznivou či nepříznivou hodnotící reakci) ve vztahu k něčemu či někomu (nějakému předmětu). Př.: negativní postoj ke kávě, neutrální postoj k Francouzům, pozitivní postoj k sousedovi ... či POZITIVNÍ postoj k inkluzi, který může vypadat takto:
Spotlight efekt klesá při informovanosti o efektu
Porozumění tomu, že člověk má obecně sklon přeceňovat míru pozornosti, kterou mu druzí lidé věnují, typicky redukuje strach ze selhání před druhými lidmi (např. přeřeknutí, ztrapnění, zaseknutí při jednání), a tím zvyšuje aktivitu a výsledný výkon.
Př. Podpora okolí může učitelům pomoci promítnout pozitivní kognitivní postoje k inkluzi na úroveň chování.
Pozitivní či negativní vztahy mezi učiteli výrazně přispívají ke ZDROJŮM a NÁROKŮM, které musí učitel zvládat. Rozumný ředitel podporuje zejména pozitivní a podpůrnou atmosféru a otevřenou komunikaci mezi učiteli ve škole. Snižuje tak nároky kladené na učitele (např. Učitel nemusí řešit, že ho bude někdo srážet, když sdílí své pochyby.) a zvyšuje zdroje, které má učitel k dispozici (např. Učitel se může s kolegy poradit, postěžovat si, sdílet zážitky, materiály i výukové strategie).
Potvrzující zkreslení (confirmation bias):
Prakticky to znamená že část reality nám uniká. Nehledáme objektivní fakta či protiargumenty. Fakta, která neodpovídají tomu, co si myslíme, si dokonce i hůře pamatujeme!
kognitivní disonance - široké aplikace
Přes 2000 navazujících studií
Autor: Leon Festinger (50. léta)
Přes 2000 navazujících studií. Široké aplikace.
Potvrzující zkreslení přispívají k stabilitě sníženého sebehodnocení při depresi.
Přesvědčení o vlastní méněcennosti mohou působit jako zkreslující černé brýle (filtr), kterým člověk vnímá realitu. Depresivní lidé často bagatelizují zkušenosti, které potvrzují jejich hodnotu a nafukují zkušenosti, které jejich hodnotu snižují.
myšlenky
Přesvědčení, že každé dítě si zaslouží inkluzi.
Kognitivní disonance a sabotování vlastního výkonu
Sebehendikepování (self-handicapping) Sklon vyhýbat se kognitivní disonanci také pomáhá vysvětlovat, proč lidé někdy sabotují svůj vlastní výkon ve vzdělání tím, že se na zkoušku či test neučí, případně jinými strategiemi (pozdní příchod, alkohol, prokrastinace ...). Tyto strategie snižují případný rozpor mezi vynaloženým úsilím a neúspěchem.
Základní atribuční chyba:
Sklon pozorovatele přeceňovat vliv povahy a podceňovat vliv situace na chování druhých.
chování
Sklon začleňovat děti ve výuce.
Spotlight efekt - princip
Snížením efektu omezením pozornosti věnované sobě či edukací o efektu lze redukovat negativní pocity a stres.
Kognitivní disonance
Sociální myšlení zkresluje obecný princip kognitivní disonance
kognitivní disonance
Sociální myšlení zkresluje obecný princip kognitivní disonance
Potvrzující zkreslení (confirmation bias):
Tendence přeceňovat a vyhledávat informace, které potvrzují naše přesvědčení (to, čemu věříme) a opomíjet informace, které by to mohly vyvracet.
Postoje
Teorie kognitivní disonance pomáhá vysvětlit nejen to, proč si člověk více cení věcí či lidí, kterým věnuje čas (např. studijní obor), které si vybral (např. životní partner) či ke kterým se chová dobře (např. člověka, kterému půjčil něco hodnotného), ale i to ... .... proč si člověk méně cení věci či lidí, kterým nevěnuje čas, které si nevybral či ke kterým se chová špatně, např. jim ubližuje.
Kognitivní disonance a závazky
Tím, že se člověk rozhodne pro studium určitého oboru a věnuje oboru čas a úsilí, narůstá tak zpravidla i jeho pozitivní postoj k tomuto oboru - má obor více rád a cení si ho.
Kognitivní disonance - př. experimentu
V jednom z experimentů přinesl experimentátor do laboratoře 8 svých svatebních darů (fén, toustovač, rádio ...) a pokusná osoba měla tyto věci ohodnotit. Poté si pokusná osoba měla vybrat k ponechání jednu ze dvou (kteroukoliv) z věcí, které ohodnotila skoro stejně. Poté osoby znovu hodnotily všech 8 produktů. Člověk typicky zvýšil hodnocení produktu, který si vybral, a snížil hodnocení druhého (nevybraného) produktu.
Sociální vnímání jako (ne)přesná interpretace
Vnímání sebe i druhých je dostatečně přesné na to, aby nám umožňovalo pohybovat v sociálním světě. (Např. první dojem bývá častěji přesný, než nepřesný.)
Př. Aktivizace chování podporuje změnu kognitivních a emočních složek postoje
Výchovný proces pak můžeme zjednodušit takto: Dítě se zejména díky zábavě, konformitě a autoritě vedoucího přizpůsobí normám a chová se podle nich (např. začne víc pomáhat druhým) a tento zážitek pak přispívá k formování jejich vnitřních myšlenek a emocí - vnitřních složek postoje (např. Pomáhat mě baví. Pomáhat je potřeba. Často pomáhám a není to těžké.).
„Protiřečil jsem si? Nu což, pak jsem si protiřečil. (Mám v sobě davy.)"
Walt Whitman, Zpěv o mně, 1885
SP pracovního výkonu: Spotlight efekt klesá při snížení pozornosti zaměřené na sebe
ZTLUMIT REFLEKTOR (pozornost věnovanou svému výkonu) Při nervozitě či pracovních „blocích" způsobených strachem z hodnocení druhými pozitivně působí snížení pozornosti, kterou člověk věnuje vlastnímu výkonu, např. zaměřením pozornosti na něco jiného (např. na příjemné setkání s někým po práci) či snížením vnímané hodnoty výkonu (ve smyslu „Zas o tak moc nejde."). Oslabí se tím onen „reflektor", který vede k přeceňování míry pozornosti věnované nám druhými lidmi.
Behaviorální složka
chování k předmětu postoje Např. Učitel během hodiny věnuje minimální úsilí o individuální zadávání úkolů žákovi s SVP.
Emoční složka
emoce vztahující se k předmětu postoje Např. V učitelovi vyvolává úzkost a pocity bezmoci, že nepociťuje dostatek času, kompetencí a podpory pro individualizovanou péči o žáka s SVP během hodiny.
Sociální vnímání
interpretace sociální reality
Kognitivní složka
myšlenky vztahující se k předmětu postoje Např. Učitel věří, že inkluzivní vzdělávání žáků s SVP je potřebné a dobré.
Podpora okolí
vztahy mezi učiteli kapacita učitele řešit profesní úkoly (např. individuální přístup k žákovi s SVP) psychika a chování žáka
Podpora okolí
vztahy mezi učiteli kapacita učitele řešit profesní úkoly (např. individuální přístup k žákovi s SVP) psychika a chování žáka
Základní atribuční chyba
Často se falešně domníváme, že lidé jsou takoví, jak se chovají, a podceňujeme vliv SITUACE či SOCIÁLNÍHO PROSTŘEDÍ.
Kognitivní disonance a závazky
! Vynucování prvotního závazku patří k metodám nátlaku a manipulace. Např. komerční kulty (pyramidová schémata) nejprve dotlačí zájemce k určitému závazku (vstupu do organizace, investici času/peněz...) a teprve potom ho postupně informují o tom, jak organizace funguje. Kvůli principu kognitivní disonance závazek snižuje pravděpodobnost, že bude zájemce hodnotit fungování organizace kriticky.