Chemie, atomové jádro (maturitní otázka 2)
proton
1 elementární kladný náboj m = 1,67 * 10ˇ-27 kg
jaderné reakce
1) štěpné = velké jádro se rozpadá na menší 2) termonukleární fúze = malá jádra se slučují ve větší (hvězdy)
poločas rozpadu
doba, za kterou se rozpadne polovina nestabilních jader
neutron
elektricky nenabitý m = 1,67 * 10ˇ-27 kg
záření γ
elektromagnetické vlnění (nemá částicovou povahu); doprovází α nebo β, je nejpronikavější
vazebná energie jádra
energie uvolněná z protonů a neutronů při vzniku jádra, stejnou energii musíme dodat, když chceme jádro rozbít E(v) = Δ m*c2
umělá radioaktivita
jaderná reakce - přeměna jádra vyvolaná zářením (α)
nuklid
látka složená z atomů se stejným protonovým a nukleonovým číslem
atomisté (5. - 3. století př. n. l.)
látky se skládají z malých nedělitelných částeček (atomů)
využití radioaktivity
medicína (vyšetřování, ozařování) technika (kontrola výrobků) potravinářství (zabránění klíčení brambor) archeologie (určování stáří)
Thomson (1897)
objev elektronu -> Thomsonův model atomu
síly působící v jádře
odpudivé elektromagnetické síly mezi protony jaderné síly - drží jádro pohromadě
Faraday (19. století)
pokusy s roztoky, vedení elektrického proudu v roztocích, elektrolýza
záření β
proud rychle letících elektronů (u umělého záření i proud pozitronů β+), 100x pronikavější než záření α
záření α
proud rychle letících jader He, proniká vrstvou vzduchu silnou několik centimetrů, tenkými kovovými foliemi
Daltonova atomová teorie (1)
prvky jsou složeny z malých nedělitelných částeček - atomů, atomy jednoho prvku jsou stejné, atomy různých prvků se liší
izotop
různé nuklidy téhož prvku (lehký vodík, deuterium, tritium)
radioaktivita
samovolná přeměna nestabilních jader provázená vysíláním pronikavého jaderného záření
hmotnost jádra
součet hmotností jednotlivých částic je větší než hmotnost vzniklého jádra
Daltonova atomová teorie (3)
spojováním atomů dvou a více prvků vznikají chemické sloučeniny, v určité sloučenině připadá na jeden atom jednoho prvku vždy stejný počet atom jiného prvku
Rutherford (1871-1937)
studium struktury látek pomocí záření α (99% hmotnosti soustředěno v malém prostoru - jádro, okolo velký prostor se záporným nábojem - obal) -> planetární model
Platón, Aristoteles (4. - 3. století př. n. l.)
tělesa jsou vyplněn látkami souvisle
Daltonova atomová teorie (2)
v průběhu chemických reakcí dochází ke spojování, oddělování a přeskupování atomů, atomy nevznikají ani nezanikají, atomy jednotlivých prvků se navzájem nemění
stabilita jádra
všechna atomová jádra nejsou stejně stálá - čím víc energie potřebujeme k rozbití jádra, tím je jádro stabilnější (posuzujeme na základě vazebné energie) E(v)/A -> porovnání stability mezi různými prvky
Robert Boyle (17. století)
zakladatel moderní chemie - základní stavební kameny látek jsou chemické prvky