Venae

V.iliaca interna Viscerální přítoky

1. Plexus venosus vesicalis 2 a) Plexus venosus prostaticus 2 b) Plexus venosus vaginalis 3. Plexus venosus uterinus 4. Plexus venosus rectalis a) Submukozní (vnitřní b) Perirektální (zevni) pleteň směry: 5. plexus venosus sacralis,

1. Plexus venosus vesicalis

1. V.iliaca interna Plexus venosus je rozložen pod spodinou močového měchýře a komunikuje u muže s plexus venosus prostaticus, u ženy s plexus venosus vaginalis. venosus prostaticus

Plexus venosus prostaticus

1. V.iliaca interna leží za symfýzou a obklopuje prostatu. Ústí do něj také nepárová v.dorsalis penis prof., která vstupuje do pánve pod symfýzou mezi diaphragma urogenitale a lig. arcuatum pubis. Krev z plexus venosus prostaticus je odváděna přes plexus venosus vesicalis do v.iliaca int.

Parietální přítoky: Vv.iliacae communes

1. jsou hlavními přítoky v.cava inf. a přivádějí krev z pánve a dolních končetin (viz níže). Cava inf

V.facialis

1.V.jugularis interma Extrakraniální přítoky: přivádí krev z obličeje. V oblasti vnitřního koutku očního navazuje na žily očnice (spojka je označovåna jako v.angularis). V tvářové krajině se spojuje prostřednictvim v.profunda faciei s žilni pletení ve fossa infratemporalis (plexus pterygoideus). Klade se na m.masseter, kříží mandibulu a sestupuje do submandibulární krajiny, kde leží na povrchu podčelistní žlázy. Přibírá v.palatina externa z patrové mandle a z měkkého patra. V.facialis ústí do vjugularis int. samostatně nebo se spojuje se sousednimi žilami (viz dále), případně se otevírá do v.retromandibularis.

Parietální přítoky: v cave inf

Parietální přítoky: Vv.iliacae communes Vv.lumbales Vv.phrenicae inf. V.sacralis medjana

Horní dutá žíla, V.cava superior

Homí dutá žíla je poměmě krátký tenkostěnný žilní kmen (asi 6 cm) o průměru 2 až 3 cm. Stejně jako v.cava inferior nenf opatřena chlopněmi. Sbírá krev z oblasti hlavy a homích končetin. Vzniká soutokem obou'vv.brachiocephalicae ve výši připojení chrupavky 1. pravého žebra ke sternu. Sestupuje kaudálně předním horním mediastinem a ve výši 2. pravé žeberní chrupavky prostupuje perikardem a za 3. sternokostálním kloubem se otevírá do pravé předsíně. V mediastinu leží vpravo od ascendentní aorty, za ní probíhá v kraniálním úseku truncus brachiocephalicus a kaudálně pravý bronchus a vv.pulmonales dex. Vpravo od žily sestupuje n.phrenicus dex.

KAVOKAVÁLNÍ ANASTOMOSY

Horní a dolní dutá žíla jsou spojeny zvláštními žilnými systémy, které jsou rozloženy po stranách páteře: y.azygos, v.hemiazygos a plexus venosi vertebrales. Tyto žíly sbírají krev z oblasti retroperitonea, zadní stěny břišní, mezižebernich prostor, páteře a ze zadního mediastina. Mají nedokonale vyvinuté chlopně a umožňují proto průtok krve oběma směry. Velmi významně se uplatňují při uzávěrech dutých žil.

Vv.thyroidea superiores

Juguladis interna přivádí krev ze štítné žlázy. Je spojena s plexus thyroideus impar a napojuje se na ni také v.laryngea superior. Do v.jugularis int. ústí bud' samostatně nebo tvoří společný kmen se sousedními žilami (truncus thyrolingualis, truncus thyroliguofacialis).

Vv.pharyngeae

Kmenovými 1.V.jugularis interma Extrakraniální přítoky: přivádějí krev z venosní pleteně na stěně hltanu (plexus pharyngeus). Plexus pharyngeus je spojen také s plexus pterygoideus a s plexus venosus praevertebralis.

Plexus venosi vertebrales

Podél påteře jsou rozloženy dvě longitudinálně orientované venosní pleteně - plexus venosi vertebrales intemi a plexus venosi vertebrales externi, které jsou navzájem spojeny četnými spojkami.Páteřní žilní pleteně nemají chlopnč a umožňují proto proudění krve všemi směry. Na pleteně jsou napojeny všechny žlly z okolí páteře, 1. Plexus venosi vertebrales intemi vyplňují epidurální prostor kanálu páteřního (mezi endorhachis a dura mater spinalis). Tato hustá venosní síť' sbfrá krev z hřbetní míchy a z míšních obalů (vv.spinales) a z těl obratlových (vv.basivertebrales). Pomocí vv.intervertebrales jsou napojeny na plexus venosi vertebrales externi (prostupují především přes foramina intervertebralia). V oblasti foramen magnum se spojují s vv.vertebrales, vv.occipitales, plexus basilaris, sinus sigmoideus a s emisarii base lební. 2. Plexus venosi vertebrales extemi jsou rozloženy podél páteře (před těly obratlovými leží plexus venosi vertebrales externi anteriores, kolem obratových výběžků leží plexus venosi vertebrales externi dorsales). Plexus venosi vertebrales externi jsou napojeny na okolní žíly - vv.vertebrales, vv.cervicales prof., vv.intercostales post., v.azygos, v.hemiazygos, vv.lumbales, vv.sacrales lat. V oblasti foramen magnum navazují na plexus venosus suboccipitalis.

Portokavální anastomosy

Portokavální anastomosy jsou spojky mezi řečištěm v.portae a systémem vv.cavae. Jsou vytvořeny v periferních oblastech přítoků v.portae a za fyziologických podmínek jsou drobné a bez velkého praktického významu. V případech zvýšeného tlaku v řečišti vrátnicové žily (jatermí cirhóza, nádory stlačující jednotlivé části v.portae a pod.) se tyto preformované spojky rozšiřují a umožňují odtok krve do dutých žil. Anastomosy jsou vytvořeny v typických oblastech. 1. Spojky mezi v.gastricae a vv.oesophageae. Tyto spojky jsou uloženy ve stěně žaludku a v dolní části jícnu. Při jejich rozšíření se pod sliznicí jícnu tvoří jíenové varixy, které mohou spontánně prasknout, příp. jsou roztrženy při polykání tužších soust nebo při zavádění sond do žaludku. 2. Spojky v okolí pupku. Oblast v.portae je napojena na žilní sítě ve stěně břišní prostřednictvím Vv.paraumbilicales. Rozšiřené žily v okoli pupku mají hvězdicovitý tvar a jsou označovány jako „caput Medusae". 3. Paraumbilikální vény jsou napojeny prostřednictvím drobných žilek kolem lig.umbilicale medianum také na žilní pleteň kolem močového měchýře. Tyto spojky jsou označovány jako Burowovy žily. 4. Spojky v oblasti konečníku, Krev z venosních pletení ve stěně konečníku je odváděna jednak do v.portae (cestou v.mesenterica inf.), jednak do vv.iliacae int. (cestou vv.rectales med. a vv.rectales 5. Reitzovy spojky Vvv renales vv lienales

Vv.brachiocephalicae.

Pravá a levá v.brachiocephalica představují hlavní kmenové přítoky horní duté žily a přivádějí do ní krev z hlavy, krku a horních končetin. V.brachiocephalica vzniká na obou stranách soutokem v.jugularis interna a y.subclavia. Spojení v.jugularis int. a v.subclavia tvoří tzv. angulus venosus, do kterého se otevirají na obou stranách velké mizní kmeny (ductus thoracicus na levé straně a ductus lymphaticus dexter na straně pravé - viz mizní systém). Uvedené žíly se stékají za articulatio sternoclavicularis.

Přítoky v.azygos:

Přítoky a) yv.intercostales posteriores dextrae b) v.hemiazygos probíhá c) vv.oesophageae napojeny d) vv.bronchiales e) vv.mediastinales f) vw.phrenicae superiores

yv.intercostales posteriores dextrae mezižebermí

Přítoky v.azygos: kaudálních 8 až 10 mezižebří. Doprovázejí aa.intercostales post.a n.intercostales (v mezižebermí štěrbině jsou útvary uloženy tak, že nejkraniálněji je uložena žila., uprostřed leží tepna a nejkaudálnějí probíhá nerv). Vv.intercostales posteriores dex. z kraniálních 2 až 3 mezižebří se vlévají do v.intercostalis suprema dextra, která kraniálně navazuje na v.brachiocephalica dex., kaudálně na v.azygos.

v.hemiazygos

Přítoky v.azygos: probíhá po levé straně páteře. Její úprava je stejná jako u v.azygos. Kraniálně dosa-huje v zadním mediastinu do výše Th,9, stáčí se doprava a vlévá se do v.azygos. Sbírá krev z kau-dálních 6 mezižebří (vv.intercostales post, sin). Před překřížením páteře se do ní shora otevírá v.he-miazygos accessoria, která sbírá krev z kraniálních yv.intercostales posteriores sin. V.hemiazygos accessoria je kraniálně spojena s v.intercostalis suprema sin.

Vv.cysticae

Přítoky v.portae: jsou většinou dvě drobné žilky, které odvádějí krev ze stěny žlučníku. Ústi do v portae nebo do jejího r.dexter. sinistra

V.gastrica sinistra

Přítoky v.portae: sbírá krev ze stěny žaludky v rozsahu levé části curvatura minor. Je na ni napojen žilní systém jícnu (z dolní části jícnu příbírá vy.oesophageae) a na stěně žaludku

vv.thyroideae inferiores

V.brachiocephalica dextra přivádějí krev z dolních částí štitné žlázy, kolem kterých je většinou vytvořena pleteň (plexus thyroideus impar). Do pleteně přitéká krev také z hrtanu (vv.laryngeae inferiores a z průdušnice (vv.tracheales). V některých případech odstupuje z pleteně nepárová v.thyroidea ima, která se pak otevírá do v.brachiocephalica sin. Od mediastinálních orgánů přicházejí drobné a krátké žíly - vv.thymicae, vv.tracheales, vy.bronchiales, vv.mediastinales a yv.pericardiacae.

V.intercostalis

V.brachiocephalica dextra suprema vede krev z kraniálních 2 až 4 mezižebří. Vlevo anatomosuje s v.hemiazygos accessoria, vpravo s v.azygos.

b) V.vertebralis

V.brachiocephalica dextra začíná extrakraniálně z venosní pleteně pod spodinou lebnf (plexus venosus sub- occipitalis). Vlastní v.vertebralis má obdobný průběh jako stejnojmenná arterie, tj. prostupuje přes foramina transversaria krčních obratlů. Při vyústění do v.brachiocephalica je umístěná chlopeň.

V.thoracica interna

V.brachiocephalica dextra probfhá spolu se stejnojmennou tepnou, často bývá zdvojená. Vzniká spojením v.epigastrica sup. (do v.epigastrica sup. se vlévaji také podkožní žily z břišní stěny - Vy.subcutaneae abdominis) a v.musculophrenica. Napojují se na ni yv.intercostales ant., yv.bronchiales a Vv.pericardiacae. Levá v.thoracica int. ústí do v.brachiocephalica sin., pravá se otevírá do v.brachiocephalica dex. nebo přímo do v.cava sup.

1.V.jugularis interma

V.brachiocephalica dextra je kmenovým přítokem v.brachiocephalica a přivádí krev z dutiny lební, obličejových oblastí hlavy a z krku. Začíná v dorsolaterální části foramen jugulare, kde navazuje na sinus sigmoideus. Ve foramen jugulare je rozšířená (bulbus superior v.jugularis int.). Od foramen jugulare sestupuje žila kaudálním směrem jako součást nervově cévního svazku (nejdříve za a.carotis int, pak laterálně od ni, n.vagus leží za oběma cévami). Za sternoklavikulámím kloubem se rozšiřuje (bulbus inf. v.jugularis int.) a spojuje se s y.subclavia (stává se přítokem v.brachiocephalica). Ve výši trigonum caroticum má vztah k venter posterior m.digastrici (sval leží laterálně o žily) ak n.hypoglossus a n.accessorius (nervy probihají mediálně od vény). V kaudální části krku se před vjugularis int. klade m.sternocleidomastoi- deus a střední část m.omohyoideus spolu s pretrachcálním listem krční fascie. Vjugularis interna přibírá přítoky intrakraniální a extrakraniální: Intrakraniální

Plexus venosus vaginalis

V.iliaca interna vaginalis obklopuje pochvu (viz dále). Jeho přítokem je v. dorsalis clitoridis prof. (do pánve vstupuje pod symfýzoù). Z pleteně odstupuje několik vv.vesicales, které ústí do v.iliaca int.

Plexus venosus rectalis

V.iliaca interna je mohutná venosní pleteň, která obklopuje konečník. Skládá se ze dvou navzájem spojených částí submukozní a perirektální pleteně. a) Submukozní (vnitřní pleteň je tvořena žilami, které jsou uloženy v podslizničním vazivu konečníku (včetně canalis analis). Krev z této pleteně je odváděna především cestou v.rectalis sup. do v.me-senterica inf. (přítok v. portae !). V oblasti canalis analis je submukozní pleteň tvořena podélnými žilami, které jsou spojeny příčně problhajícími spojkami (podklad anulus haemorhoidalis). Rozšíření této části pleteně je podkladem tzv. vnitřních hemoroidů. Submukozní pleteň je spojena s pletení perirektální (žíly prorážejí svalovou vrstvu konečníku). b) Perirektální (zevni) pleteň je uložena na povrchu konečníku. Z této pleteně je krev odváděna třemi směry: cestou yv.rectales inf, do v.pudenda int. je odváděna krev z canalis analis a kaudální části konečníku (pod úrovní m.levator cestou vv.rectales mediae odtéká krev do vv.iliacae int, z oblasti střednf části konečníku. cestou y.rectalis sup, z homí části konečníku odtéká krev do v. mesenterica inf. (přítok v.portae !!!). Perirektální venosní pleteň komunikuje u muže s plexus venosus vesicalis a plexus venosus prostaticus, u ženys plexus venosus uterovaginalis.

Plexus venosus uterinus

V.iliaca interna leží kolem děložních hran v lig.latum uteri a komunikuje s plexus vaginalis (plexus uterovaginalis). Při děložních rozích se spojuje s plexus ovaricus. Z pleteně odstupují vv.uterinae a vv. vaginales, které ústi do v.iliaca int. V některých případe se žlly spojují a probíhají jako yv.uterovaginales.

plexus venosus sacralis,

V.iliaca interna uterovaginalis. který je napojen na v.sacralis mediana a na Vv.sacrales lat.

V.jugularis extema

V.jugularis je podkožní žíla, která vzniká spojením y.retromandibularis, v.auricularis posterior a v.occipitalis. Sestupuje kaudálně a šikmo kříží m.sternocleidomastoideus, kaudálně vstupuje do fossa supraclavicularis, prostupuje povrchovým listem krční fascie a ústí do v.jugularis int. nebo do y.subclavia nebo do jejich soutoku. V místě vyústění bývá umístěna chlopeň. i) V.occipitalis odstupuje z venosnf pleteně okcipitální krajiny (je napojena na hluboké žíly, které jsou rozloženy kolem páteře) a doprovází stejnojmennou tepnu. j) V.auricularis posterior navazuje na žily pod spodinou lební, provází stejnojmennou tepnu.

VRÁTNICOVÁ ŽÍLA, V.PORTAE

V.portae odvádí krev z nepárových orgánů dutiny břišní (trávící trubice od žaludku po orální část konečníku, slezina, pankreas) do jater. Jatemí buňky "kontrolujf" látky vstřebané z trávící trubice a metabolické odpady z hemolyzovaných erytrocytů. V.portae je dlouhá asi 8 cm a má průsvit kolem 2 cm. Vzniká za caput pancreatis (ve výši těla L) soutokem v.mesenterica superior a v.lienalis. Při horním okraji pankreatu vstupuje do omentum minus (lig.hepatoduodenale) a za ductus choledochus a a.hepatica propria vystupuje k porta hepatis. V porta hepatis se dělí na ramus dexter a rsinister, které vstupují do pravého a levého jaternfho laloku (r.sinister zásobuje také lobus caudatus a lobus quadratus).

Fetální oběh

Ve fetálním období zajišťuje přísun kyslíku a živin do organizmu plodu krev přicházející placenty. Je vedena nepárovou v.umbilicalis, která smčřuje prostřednctvím ductus venosus přímo do v.cava inf. Před porta hepatis se z v.umbilicalis odděluje spojka do v.portae a krev se cestou vv.hepaticae (po průchodu játry) dostává do dolní duté žíly. Okysličená krev z placenty tak proudí do dolní duté žíly, kde s mísí s krví z dolní poloviny těla. V pravé předsíni je směrována pomocí valva v.cavae inf. přes foramen ovale do levé předsíně (viz srdce). V pravé předsíni se krev z dolní duté žíly (bohatá na kyslík) prakticky nemící s krví, která přitéká z horní duté žily. Krev bohatá na kyslík tedy přechází přes foramen ovale přímo do levé předsíně a přes levou komoru do aorty. Okysličená krev proudí větvemi aortálního oblouku (tr.brachiocephalicus, a.carotis comm. sin., a.subclavia sin.) do vyvljejlcí se hlavy a horních končetin. Krev chudší na kyslík z pravé předsfně směřuje do pravé komory a přes truncus pulmonalis do plic. Plíce plodu jsou však kolabované (dosud nedýchají) a pro krev jsou proto prakticky neprůchodné. Krev se z truncus pulmonalis dostává do širokého ductus arteriosus a jeho prostřednictvím do konečného úseku aortálního oblouku. Od tohoto místa obsahuje sestupná aorta již smíchanou krev s podstatně menším obsahem kyslíku. Dolní polovina těla proto zaostává ve vývoji za lépe zásobovanou částí homí. Krev z descendentní aorty částečně zásobuje pánevní orgány a dolní končetiny (prostřednictvím aa.iliacae int. a ext.) a cestou v.cava inf. se vrací do srdce, Podstatnější část krve je odváděna prostřednictvím širokých aa,umbilicales (větve aa.iliacae int.) do placenty. Po narození ztrácí fetální spoje (zkraty) smysl -novorozenec začne spontánně dýchat a je schopen přijímat potravu). Pupeční provazec je při porodu podvázán (přeruší se spojení s placentou) a placentární cévy se uzavírají a rychle se mění na vazivové pruhy (obliterují). V.umbilicalis se změní na lig.teres hepatis (v lig.teres hepatis zůstávají pro krev průchodné drobné yv.paraumbilicales - viz v.portae), ductus venosus na lig.venosum, aa.umbilicales se přemění na ligg, umbilicalia medialia (jejich počáteční část zůstává průchodná jako a.vesicalis sup.). Také foramen ovale se zavírá (je překryto pomocí septum secundum, které jeho okraji) a obliteruje také ductus arteriosus (lig.arteriosum). Uvedeným procesem se definitivně od sebe oddělf velký a malý krevní oběh.

do v.cava inf. Viscerální přítoky:

a) Vv.testiculares b) Vv.ovaricae 2. Vy.renales V.renalis sin. V.suprarenalis v.testicularis 3. V.suprarenalis dex, 4. Vy.hepaticae 5. Během prenatálního období se pod játry otevírá do v.cava inf. ductus venosus, který přivádí okysličenou krev z placenty je součástí v.umbilicalis). Po narození ductus venosus obliteruje a mění se na lig.venosum (viz v.umbilicalis).

Do vv.brachiocephalicae se otevirá řada přitoků:

a) vv.thyroideae inferiores b) V.vertebralis c) V.thoracica interna d) V.intercostalis

V.brachiocephalica dextra

je dlouhá asi 3 cm a sestupuje stmě k začátku v.cava sup. Leží před truncus brachiocephalicus a n.vagus dex. V.brachiocephalica sin. je delši (asi 6 až 7 cm) a má méně strmý průběh (překračuje střední rovinu), sestupuje kaudálně před větvemi arcus aortae. Má vztah k thymu (leží za ním, příp. za jeho zbytky).

2. V.iliaca exterma

je pokračováním v.femoralis a začíná pod mediální částí lig. inguinale v lacuna vasorum (leží mediálně od stejnojmenné tepny !). Na úrovni art.sacroiliaca se spojuje s v.iliaca int. a tvoří spolu s nf v.iliaca communis. Jejími přítoky jsou: 1. V.epigastrica inf. která cdvádí krev hluboké strany přední stěny břišní a má obdobný průběh jako stejnojmenná tepna. 2. V.circumflexa ilium prof. probíhá spolu se stejnojmennou tepnou a sbírá krev z vnitřní strany přední stěny břišní.

1. V.iliaca interna

je párová žíla, která vzniká z venózních pletení malé pánve nad foramen ischiadicum majus. Je uložena za kmenem stejnojmenné tepny a je kryta peritoneem. Má přítoky parietální a viscerální. Parietální přítoky Viscerální přítoky

V.lienalis

je silná žila, která začíná v hilu sleziny několika přítoky. Klade se za pankreas (leží pod stejnojmennou tepnou) a směřuje za hlavu pankreatu, kde se spojuje pod pravým úhlem s v.mesenterica sup. Přitoky v.lienalis: a) vv.gastricae breves z žaludečního fundu. b) v.gastroepiploica dextra z levé části velké kurvatury a omentum majus. Žila anastomosuje na žaludku s v.gastroepiploica sin. c) vy.pancreaticae. d) v.mesenterica inferior probíhá spolu sė stejnojmennou tepnou.. Směrem kraniálním se však od ni vzdaluje směřuje doleva, klade se za flexura duodenojejunalis (podmiňuje zde peritoneální řasu recessus sinister s. venosus) a za pankreatem se vlévá do v.lienalis. V některých případech může ústit do spojení v.lienalis a v.mesenterica superior nebo do v.mesenterica sup.. Přítoky v.mesenterica inferior: Y.rectalis superior odvádí krev z ampulámí části konečníku. Vv.sigmoideae 3 až 4 žíly od colon sigmoideum. v.colica sinistra od sestupného tračníku.

V.cava inferior

je tenkostěnná žíla bez chlopní (!), která sbírá krev z dolní poloviny těla. Začíná po pravé straně bederní páteře ve výši těl L4s spojením pravé a levé v.iliaca communis. Je uložena vpravo od aorty a vystupuje retroperitoneálním prostorem kraniálně k bránici. Klade se za játra (sulcus.v.cavae inf.) a bránicí prostupuje v oblasti centrum tendineum přes foramen v.cavae inf. (s bránicí je pevně spojena). Těsně nad bránicí proniká přes perikard a btevirá se do pravé předsíně. Vyústění je zepředu a zleva lemováno rudimentámí chlopní (valvula venae cavae inferioris). V místě vzniku je průměr žly asi 2 cm, směrem k bránici se její průměr zvětšuje na 3 cm. Průsvit v.cava inf. se výrazněji zvětšuje nad vyústěním vv.renales a vv.hepaticae.

Vv.lumbales

jsou 4 páry segmentárně uspořádaných žil, které provázejí aa. lumbales a přivádějí krev ze zadní strany stěny trupu. V oblasti páteře navazují na plexus venosi vertebrales. Při páteři leží za m.psoas major. Lumbální vény jsou na obou stranách propojeny longitudinálně probíhající v.lumbalis ascendens (na pravé straně navazuje na yazygos, na levé straně na v.hemiazygos). Vena cava inf

Vy,iliacae communes

jsou kmenovými přítoky v.cava inferior. je párová žila, která vzniká před art.sacroiliaca soutokem y.iliaca int, a v.iliaca ext. Z místa vzniku vystupují obě žíly šikmo nahoru k místu vzniku v.cava inf. Levá žíla je poněkud delší (překračuje přes střední rovinu), pravá žíla je kratší a má poněkud strmější průběh. V.iliaca communis dex. je uložena vpravo, příp. za stejnojmennou tepnou. V.iliaca communis sin.

V.axillaris

navazuje ve výši úponu m.pectoralis major (na úrovni collum chirurgicum humeri) na většinou párovou v.brachialis. Doprovází a.axillaris (leží před ní) a ve výši 1. žebra přechází do y.subclavia. Její přítoky odpovídají větvím a.axillaris : a) Vy.thoracoepigastricae sbírají krev z podkožní oblasti laterální přední stěny hrudní. Jsou napojeny na podkožní žíly břicha - yv.subcutaneae abdominis. c) Vv.costoaxillares navazují na kraniální vv.intercostales. V.cephalica je podkožní žíla homí končetiny, která je uložena v sulcus deltoideopectoralis a přes trigonum deltoideopectorale se zanořuje do hloubky (viz dále).

V.temporalis media

oblasti, kterou přívádí krev z m.temporalis.

V.gastrica dextra

odvádí krev z pravé části curvatura minor. Z přední strany pyloru k ni přicházi V.praepylorica. Do v.portae ústí za pylorem.

V.thyroidea media

odvádí krev ze střední části štitné žlázy a přilehlých částí laryngu a trachey. Do v.jugularis int. se otevírá v místě jejího překřížení s horním bříškem m.omohyoideus. Jugularis int

Vv.phrenicae inf.

odvádějí krev ze spodní strany bránice. Pravá ústí přímo do v.cava inf., na levé straně může být přítokem. v.suprarenalis sin., v.renalis sin. nebo ústí do v.cava inf. Venna cava inf

V.sacralis medjana

probíhá po přední ploše křížové kosti a je přítokem v.cava inf. nebo se otevirá do v.iliaca communis sin. Venaa cava inf

V.iliaca interna Parietální přítoky

provázejí stejnojmenné tepny a často jsou párové a provázejí stejnojmenné tepny (vv.gluteae sup. et inf., vv.obturatoriae, vv.sacrales lat., vv. iliolumbales a yv. pudendae int.)

V.mesenterica superior

provází stejnojmennou tepnu (v mesenteriu leži vpravo od arterie), v oblasti pankreatu se spolu s tepnou vkládá do incisura pancreatis. V.mesenterica superior postupně přibírá řadu přítoků: a) vy.pancreaticoduodenales z duodena a z caput pancreatis. b) yv.pancreaticae z těla a hlavy pankreatu. c) v.gastroepiploica dextra přivádí krev od curvatura major žaludku a z omentum majus.. d) vv.jejunales et ileales z kliček tenkého střeva . e) v.ileocolica z oblasti terminálního úseku tenkého střeva a céka. Do této žíly se otevírá samostatná v.appendicularis . f) v.colica dextra z colon ascendens. g) v.colica media od příčného tračníku. V oblasti flexura coli sin. anastomosuje s v.colica sinistra (přítok v.mesenterica inf.).

Plexus pterygoideus

pterygoideus je mohutná pleteň ve fossa infratemporalis. Sbírá krev mj. z oblasti dolní čelisti (v.alveolaris inf.), hornf čelisti v.alveolaris sup.), dutiny nosní (v.sphenopalatina) a patra (vv.palatinae).Krev z pleteně odtéká několika směry. Cestou y.maxillaris je odváděna do v.retromandibularis. Přes fissura orbitalis inf. je pleteň napojena na vv.ophthalmicae a jejich prostřednictvím na sinus cavemosus. Cestou v.profunda faciei je krev odvádčna do v.facialis.

b) V.lingualis

přivádí krev z jazyka. Z hlubokých partií jazyka přivádí krev v.sublingualis Extrakranialni jugularis interna

1.V.jugularis interma Intrakraniální přítoky

reprezentují sinus durae matris, do kterých přitéká krev také z mozku (vy.cerebri) a mozkových plen (vv.meningeae). Nejsilnějši z nich je v.meningea media, která prostupuje skrze spodinu lební spolu se stejnojmennou tepnou a ústí do plexus pterygoideus (viz extrakraniální přítoky). Sinus durae matris a jejich přítoky jsou popsány u mozku.

f) V temporalis superficialis

sbírá krev z oblasti, kterou zásobuje stejnojmenná tepna.

Vv.ovaricae

v.cava inf. Viscerální přítoky: odstupují v počtu 1 až 2z žilné pleteně (plexus venosus ovaricus), která je uložena v horní části lig.latum uteri mezi vaječníkem a vejcovodem. Ovariální žilní pleteň komunikuje s žilami dělohy. Vv.ovaricae se po odstupu z pleteně kladou před vasa iliaca ext. a po přední ploše m.psoas major (retroperitoneálně) vystupují kraniálně. Za svého průběhu se většinou redukují na jednu žílu, která na pravé straně ústí přímo do v.cava inf., na levé straně se otevírá do v.renalis sin. (stejně jako vv.testiculares u muže). Podobně jako vv.testiculares jsou i vv.ovaricae opatřeny chlopněmi.

Vy.renales

v.cava inf. Viscerální přítoky: odvádějí krev z ledvin. Vznikají v hilu ledviny z několika přítoků. Vedle větví, které přicházejí z jednotlivých ledvinových laloků se do nich otevírají také drobné yv.capsuloadiposae, které přicházejí z tukového pouzdra ledviny. Vv.renales probſhají ke střední rovině před stejnojmennými tepnami a do dolní duté žly ústí pod pravým úhlem. Levá žíla je poněkud delší (překračuje přes střední rovinu) než pravá. V.renalis sin. probíhá za pankreatem a klade se před aortu (pod odstupem a.mesenterica sup.). V.renalis dex. leží za pars descendens duodeni a za caput pancreatis. V místě vyústění vv.renales do v.cava inf. bývají chlopně. V.renalis sin. přibfrá: V.suprarenalis sin. přivádí krev z levé nadledviny. v.testicularis (ovarica) sin.

Vv.testiculares

v.cava inf. Viscerální přítoky: odstupují od zadní strany varlete a nadvarlete a tvoří plexus pampiniformis, který je součástí funiculus spermaticus (leží před ductus deferens). Po prostupu přes canalis inguinalis se žíly oddělí od ductus deferens a spolu s aa.testiculares vystupují kraniálě. Kladou se před vasa iliaca ext. a po přední ploše m.psoas major (retroperitoneálně) vystupují kraniálně. Za svého průběhu se většinou redukují na jednu žílu. Pravá v.testicularis ústí do v.cava inf. ve výši L23, levá žíla se otevírá do v.renalis sin. Vv.testiculares jsou opatřeny chlopněmi.

Vy.hepaticae

v.cava inf. Viscerální přítoky: přivádějí krev z jater. Žily jsou uloženy v jatemím parenchymu a nemají vytvořeny extrahepatální úseky. Otevírají se v počtu 2 až 3 kanálů do v.cava inf. v místě jejího průběhu v sul-cus v.cavae inf. (do jater přivádí krev především v.portae).

v. umbilicalis,

v.colica 6. V prenatálním období je významným přítokem vrátnicové žily spojka z v. umbilicalis, která po narození obliteruje a zachovává se pouze v podobě drobných žilek kolem lig.teres hepatis (vw.paraumbilicales). Tyto žilky se oteviraji do kmene v.portae nebo do r.hepaticus sin. (blíže viz fetální oběh).

1. V.azygos

vzniká pod bránicí soutokem v.lumbalis ascendens dextra a v.subcostalis dextra. V.lumbalis ascendens dextra probíhá pod m.psoas major, kaudálně se spojuje s v.iliaca communis dex., po stranách se do ní otevirají vv, lumbales dex. V.azygos prostupuje bránicí (přes crus mediale dex. nebo přes hiatus aorticus) spolu s n.splanchnicus major dex. V pravé části zadního mediastina je uložena po pravé straně obratlových těl. Vystupuje kraniálním směrem vpravo od ductus thoracicus a aorta thoracica. Zepředu je překryta mediastinální pleurou, která zde často tvoří recessus retrooesophageus. Ve výši Th, se stáčí obloukovitě dopředu, obkružuje zezadu a shora pravou stopku plicní a ústí zezadu do v.cava superior.

V.retromandibularis

vzniká soutokem y.temporalis superficialis a v.maxillaris. Je uložena v retromandibulární jámě v parenchymu gl.parotis (je uložena mezi a.carotis ext, an.facialis). Sestupuje dolů za angulus mandibulae a vlévá se do v.jugularis int. nebo do v.jugularis externa (asi v 65 % případů).