Zoologie

Charakterizujte vačnaté savce (Metatheria). Uveďte zástupce.

Nadřád vačnatí ŘÁD VAČICE ŘÁD VAKOKRTI типа кроты ŘÁD KUNOVCI вымерший полосатый волк ŘÁD BANDIKUTI похожи на крыс с огромными ушами и острым носом ŘÁD MÁLOZUBÍ Jedna ze dvou vývojových linií živorodých •Primitivní stavba pohlavního ústrojí s dvěma vaginami, dělohami a rozeklaným раздвоенный penisem •Nedokonalá mláďata →další vývoj v kožním vaku na břiše matky •Jednoduchá placenta •Větší počet zubů •Epipubické kosti надлобковый •Jednodušší stavba mozku a nižší úroveň psychické vyspělosti •Australská oblast, Jižní a Severní Amerika Vačnatí v Austrálii zaujali různé ekologické role, které v jiných částech světa zaujímají placentálové.vznikla řada podobných forem.To je konvergence. Конвергентная эволюция — эволюционный процесс, при котором возникает сходство между организмами различных систематических групп, обитающих в сходных условиях, то есть относящихся к одной экологической гильдии. 1.ŘÁD VAČICE - Vačice opossum Velikostí se podobá velké kryse. Obývá lesy a křovinaté oblasti, nevyhýbá se ani lidským příbytkům, kde nejčastěji loví myši a krysy. Dále se živí ptačími vejci, plody a hmyzem. Žije nočním způsobem života, přes den spí. Velmi zajímavá je schopnost „stavět se mrtvým".Dožívají se 3-5 let. Vačice jsou samotářská zvířata. Samičky jsou většinou o trošku větší než samci. Jsou zjevně imunní vůči jedu mnoha členů rodiny zmijí a mohou útočit na nich. Samice si staví hnízdo z listů v prohlubni дупло nebo nory. 2.ŘÁD MÁLOZUBÍ Koala Koalové se vyskytují v pobřežních oblastech východní a jižní Austrálie.Při šplhání ve stromech mu pomáhají velké, ostré drápy. Zuby koaly jsou přizpůsobeny býložravému způsobu obživy. Koala se živí téměř výhradně listy blahovičníků эквалипт. Koala je obecně tiché zvíře, ačkoli samci v období páření vydávají velmi hlasité volání, které je slyšet až do kilometrové vzdálenosti. v zajetí se dožívají až 18 let. Stejně jako vombati a lenochodi má i koala v porovnání s ostatními savci velmi pomalý metabolismus a tráví 16 až 18 hodin denně bez pohnutí, přičemž většinu tohoto času prospí. Koala tráví kolem tří z pěti hodin své aktivity krmením. To může probíhat v jakoukoli denní dobu, ačkoli k němu obvykle dochází v noci. Koala sní průměrně 500 g eukalyptových listů denně. Mozek koalů je jedním z nejmenších mezi vačnatci (pouze 2 % tělesné váhy). Mozek předků koaly původně vyplňoval celou dutinu lebeční, ale postupně se zmenšil pravděpodobně kvůli specializaci na energeticky chudou potravu. Koala je jediným zvířetem na Zemi s takto drasticky резкий zmenšeným mozkem. 3.ŘÁD MÁLOZUBÍ Klokan rudý Klokan rudý je býložravec. Souboje samců o vedoucí pozici také určují, kdo bude mít přístup k samicím. Takový souboj má podobu boxerského zápasu, kdy naproti sobě stojí dva samci na zadních nohách a snaží se jeden druhému snížit rovnováhu tím, že do druhého buší předníma nohama. Souboj se může zostřit tím, že do sebe začnou i kopat. V takových případech využívají ocas jako oporu a uštědřují jeden druhému kopance svýma silnýma zadníma nohama. Alfa samec, který souboj vyhraje, je nadále bojovný a udržuje sexuální chování až do doby než je svržen jiným samcem. Samci, kteří souboj prohrají se většinou straní a žijí osamotě. Průměrná délka života klokana rudého ve volné přírodě je 12 až 18 let, v zoologických zahradách se dožívá i 25 let. Klokani žijí jenom v Austrálii.Obvykle žijí v početných stádech, neboli "tlupách", o počtu 10 jedinců a ke každé skupině většinou patří alespoň jeden samec. Klokani jsou rychlí a dobří skokani.Klokan rudý může při svých skocích dosáhnout rychlosti až 65 km za hodinu, vzácně 85 km/h, kdy délka jednoho skoku byla naměřena až na 12 metrů. Zadní nohy se pohybují současně a ocas slouží jako kormidlo k udržení směru a rovnováhy. Jsou i schopnými plavci a tak v případě nebezpečí, kdy je pronásleduje predátor, utíkají i do vody. Pokud je tam predátor pronásleduje, jsou schopni jej předníma nohama přidržet pod vodou a tak ho utopit. Samice jsou březí jen když je dostatek dešťů a je dost zeleného rostlinstva. Za dlouhotrvajícího sucha se přestanou samcům tvořit spermie.кенгуру имеет три влагалища и две матки! Боковые вагины предназначены для проведения семенной жидкости в матки (у самца раздвоенный пенис), а центральная — для рождения малыша. Зачем все это нужно? Дело в том, что у мамы-кенгуру два ребенка — основной малыш и запасной эмбрион. В случае потери родившегося детеныша организм матери создает условия для развития запасного эмбриона.

Smyslová a nervová soustava savců.

Rozvoj mozku, hlavně kůry koncového mozku •Mícha спинной мозг nezasahuje do ocasní části páteře, končí v křížové krajině, dál nervy (caudaequina) •Úzký vztah s hormonální soustavou Rozvoj mozku, hlavně kůry koncového mozku В конечном мозге находятся следующие центры: центр регуляции движений (подкорковый слой) центр возникновения условных рефлексов и высшей нервной деятельности (кора): произношение речи (лобная доля) кожно-мышечная чувствительность (теменная доля) зрение (затылочная доля) обоняние, вкусовые и слуховые ощущения (височная доля) →•Vznik druhotné kůry (izokortex) новые области коры головного мозга, которые у низших млекопитающих только намечены, а у человека составляют основную часть коры,неокортекс играет важную роль в процессах сна, памяти и обучения..→zpracování sluchové, vizuální a somatosenzorické informace •Druhotná kůra zvětšena zvrásněním морщинами •Hippocampus→z mediálního páliakoncového mozku →zpracování senzorických informací, explorační chování, krátkodobá paměť •Přímé spojení kůry koncového mozku a mozečku přes most(pons) •U placentálů corpus callosum мозолистое тело spojující obě hemisféry полушарие koncového mozku •Na středním mozku místo velkých zrakových laloků долей nevelké čtverhrbolí четыреххолмие Přední pár hrbolů →přepojovací a reflexní ústředí zrakové Zadní pár hrbolů →přepojovací ústředí sluchové •Velký mozeček мозжечек Smysly savců Primárně čich, ale všechny smysly dobře vyvinuty •Hmat осязание-Volná nervová zakončení-Hmatová tělíska-Srst, zejména hmatové chlupy (vibrisy) •Chuť•Vyvinutá•Chuťové bradavky na jazyku •Čich•Čichová sliznice v čichové části nosní dutiny•Makrosmatičtí животные с хорошо развитым обонянием, к ним относят всех домашних животных. •Mikrosmatičtí животные со слабой степенью развития обонятельной системы •Jacobsonův vomeronasální orgán →hlavně vnímání feromonů sluchový orgán •Morfologicky nejkomplexnější •Vnitřní ucho-Kostěný labyrint-hlemýžď улитка (savci)•Endolymfa a perilymfa•Cortiho orgán •Střední ucho•Bubínek барабанная перепонка•Sluchové kůstky•Tyčinka nebo kladívko + kovadlinka + třmínek наковальня + стремя •Eustachova trubice •Vnější ucho•Vnější zvukovod•Ušní boltec уш раковина (hl. savci) •Zrak •Zdokonalené zaostřování фокусировка•Stereoskopické vidění (primáti)•Barevné vidění•Mžurka 3 веко redukována ve vnitřním koutku oka •Barevné vidění Lidé mají tři typy fotoreceptorů, psi jen dva

Řád pěvci (Passeriformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád pěvci 138 čeledí •Největší řád (6592 druhů + 57 EX) •Různé zobáky podle potravy •Tři prsty dopředu, jeden dozadu(anizodaktylní typ) •Hlasové projevy → zpěv •Mláďata (extrémně) krmivá •Staví hnízda, všemožné párovací systémy, nejčastěji sociální monogamie Kosmopolitní Čeleď lejskovití 1.Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) соловей zpívá ve dne i v noci obvykle dobře skrytý v husté vegetaci. Má neobyčejně bohatý hlasový fond. Při svém zpěvu střídá flétnové tóny тона флейты, vydává silný tlukot стук, hvízdá свистки. Je to druh s evropským typem rozšíření, tažný, zimuje v tropické Africe. Žije v lesích a hájích s bohatým podrostem, také v zahradách a sadech. Čeleď drozdovití 2.Kos černý (Turdus merula) žije v celé Evropě a v jižní Asii, byl introdukován i do Austrálie a na Nový Zéland. Díky své přizpůsobivosti se adaptoval na život v blízkosti člověka a úspěšně žije a hnízdí i v těsném sousedství lidských sídel. 3.Kardinál červený (Cardinalis cardinalis) se vyskytuje na okrajích lesů, v jižní a východní části Severní Ameriky. V sedmi státech USA je zvolen oficiálním symbolem.Kardinál červený je všežravec, ale jeho hlavní složku potravy tvoří rostlinná strava.V minulosti byl v Americe velice exkluzivním domácím mazlíčkem, v současné době je však ilegální chov kardinálů červených přísně zakázán. Čeleď rajkovití 4.Rajka velká (Paradisaea apoda) je největším příslušníkem čeledi rajkovití, dorůstá délky okolo 40 centimetrů. Obývá jihozápad Nové Guiney a nedaleké Aruské ostrovy. Vyskytuje se v deštných pralesích, živí se plody a semeny stromů. Vědecký název tohoto druhu apoda znamená doslova „beznohá". Do Evropy se původně dostávaly jen stažené kožky rajek, ze kterých byly odstraněny nohy.ободранные птицы без ног.Пиздец. Proto vznikla legenda, že tito mimořádně pestří ptáci přilétají přímo z ráje a protože se nedotýkají ničeho pozemského, tak ani nepotřebují nohy. Čeleď krkavcovití 5.Krkavec velký (Corvus corax) je největším pěvcem České republiky. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Krkavec velký obývá celou severní polokouli. Obývá lesnaté oblasti. Ve středověku byl na území Čech a Moravy hojně hnízdícím ptákem. Kvůli pronásledování a změnám v hospodaření krkavců značně ubylo.

Charakterizujte placentální savce (Placentalia).

•Vývoj zárodku dlouhou dobu v děloze, výživa prostřednictvím alantochoriální placenty, narození poměrně velkého a vyspělého mláděte •Chybí epipubické kosti i vak •Děloha v různém stupni spojená, pochva влагалище jedna •Mléčné bradavky jen ve dvou řadách •Penis není rozeklaný, šourek primárně za ním •Močovody a Müllerovy vývody se nekříží •Corpus callosum - je pletenec nervových vláken v mozku savců, který spojuje pravou a levou hemisféru. •Redukce počtu zubů AFROTHERIA •Bazální, starobylá skupina, velmi diverzifikovaná •Definovaní hlavně molekulárními znaky •Specifický způsob formování zárodečných obalů •Tendence k prodlužování části hlavy, často až do chobotu •Afrika (65 mil. let izolace) XENARTHRA •Starobylá skupina, samostatná linie gondwanského původu, v minulosti rozkvět, gigantické formy, dnes na ústupu •Jednoduchý chrup, bez řezáků a špičáků, ostatní buď jednokořenovébez skloviny, nebo úplná redukce chrupu •Přídatné klouby na hrudních a bederních obratlích позвонках a srůst páteře a pánve v oblasti ischia седалищной кости →z dob, kdy byli obří •velký processus coracoideus na lopatce, neostré oddělení dělohy a pochvy, nižší tělesná teplota, nízká úroveň metabolismu •Amerika •Strategie -myrmekofágie, pomalý pohyb, obrana krunýřem EUARCHONTOGLIRES •Předkové v Asii před 85 -90 mil. let •Strategie •Malá velikost těla, býložravost-hlodavé zuby грызунов (hlodavci) •Rychlý běh, býložravost-hlodavé zuby (zajíci) •Tropičtí stromoví savci (tany, letuchy, primáti) •Nemají tendence k tvorbě megafaun -velká plasticita! (vznik člověka) •Kosmopolitní LAURASIATHERIA •Vznik a vývoj v holarktické oblasti před 80-90 mil. let •Zajímavé makroevoluční trendy, pestré strategie •Aktivní let (letouni) •Dokonalé přizpůsobení vodnímu prostředí (kytovci) •Specializované kurzoriální беговой formy (kopytníci, šelmy) •Karnivorie i herbivorie плотоядность и травоядность •Velmi kompetičně schopní, velikostní dominance v mořských i terestrických biomech, dominují v recentním složení megafaun

Řád sokoli (Falconiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

1 čeleď sokolovití Dokonalí letci - dlouhá špičatá заостренный křídla Masožravci - zahnutý zobák, zejk, ostré drápy.Zejk slouží k usmrcení kořisti - stisknutím týlu kořisti se oddělí krční obratle.о находится как острый отросток сбоку клюва Některé druhy i rostlinná potrava, více druhů hmyz, někteří vedle normální potravy i mršiny (karančo) Většinou monogamní Kosmopolitní ptáci s denní aktivitou Kromě Antarktidy žijí na všech kontinentech. 1.Sokol stěhovavý.Samice je výrazně větší než samec.Jeho kořistí jsou převážně ptáci do velikosti kachny.S maximální rychlostí při střemhlavém letu až 389 km/h představuje sokol stěhovavý zřejmě nejrychlejšího živočicha v současné přírodě.Zbarvení sokolů je velmi variabilní. Čím severnější populace, tím je celkové zbarvení světlejší 2.Dřemlík tundrový.Nejmenším zástupcem sokolovitých.Dřemlík tundrový loví obvykle malé ptáky do hmotnosti 40 g. Ty překvapuje v nízkém letu, při kterém se obvykle drží méně jak metr nad zemí.K hnízdění, které u něj probíhá od května do srpna, obvykle využívá opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků nebo jestřábů, občas hnízdí i na skalách nebo na zemi. Klade 3 - 5 vajec s tmavým skvrněním.

Co to znamená, když jsou mláďata nidikolní/nidifugní? jaké to má výhody/nevýhody? Uveďte příklady z ptačí i savčí říše.

1.Mláďata nekrmivá (nidifugní)Nekrmivá mláďata po vylíhnutí běhají a žíví se sama, rodiče je doprovázejí a chrání před predátory a chladem. - prachové peří, vidí, slyší, sami žerou (hrabaví, vrubozobí) kuřátka husa a house kachňátka labuť velká u savců: vyvinutější mláďata, jsou např. schopná následovat matku (morče, zajíc, sudokopytníci...) ornitologie: pták nekrmivý, líhnou se s otevřenýma očima, brzy po vylíhnutí opouštějí hnízdo 2.Mláďata krmivá (nidikolní)Mláďata krmivá mají např. pěvci, sovy, sokolovití a dravci. Jejich mláďata se rodí neopeřená, neschopná najít si potravu, nemají vyvinutou termoregulaci a bez rodičovské péče hynou.•- holá, slepá, hluchá (pěvci, dravci)- mláďata papouška vlaštovka obecná sova sokol stěhovavý orel skalní u savců: mláďata méně vyvinutá, neschopná následovat matku (králík, myš, šelmy) ornitologie: pták krmivý, líhnou se nedokonale vyvinutí, slepí, určitou dobu zůstávají v hnízdě, kde je krmí rodiče

Řád sovy (Strigiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

2 č Čeleď sovovití Čeleď puštíkovití •Noční lovci → •Zahnutý zobák, ostré drápy •Vratiprst je zevní čtvrtý prst u sov, papoušků a krkavcovitých, který jako jediný lze otočit až o 180°. Prst tedy může být posazen dopředu, což je běžné postavení u většiny ptáků, nebo dozadu. Toto postavení umožňuje snazší úchop například kořisti a též snazší pohyb po větvích. •Teleskopické oči dalekohledné •Ostrý sluch •Měkké peří → neslyšný let •Hnízdění často v dutinách •Kosmopolitní Čeleď sovovití 1.Sova pálená (Tyto alba) je nejrozšířenější druh sovy vůbec, obývající řadu biotopů na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Na území ČR hnízdí pravidelně, ale vzácně. Potravu tvoří hlavně drobní savci, méně ptáci, obojživelníci a hmyz. Kořist добыча díky svému vynikajícímu sluchu dokáže přesně lokalizovat i v naprosté tmě. Požírá ji vcelku. Čeleď puštíkovití 2.Sovice sněžní (Nyctea scandiaca) je skvěle přizpůsobena životu v oblastech s chladnějším klimatem. Nejhojněji se vyskytuje v tundrách a velkých planinách v severní části Evropy, Asie, Grónska a Kanady. Je částečně tažná, většina populací na zimu migruje do jižnějších oblastí. 3.Výr velký (Bubo bubo) je naše největší sova. Je rozšířen v téměř celé Evropě. S oblibou osidluje kamenité stráně, lomy a zříceniny s lesy v okolí. Stejně jako ostatní sovy létá velmi tiše a střídá mávavý let s plachtěním. Je-li vyrušen a nemá-li možnost rozumného ústupu, nafukuje se, čepýří peří a výhrůžně syčí. шипит и надувается 4.Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) je nejmenší sova Evropy. V rámci České republiky jde o silně ohrožený, zvláště chráněný druh.

Charakterizujte řád ptakořitní (Monotremata) однопроходные a uveďte příklady jeho zástupců, popř. u nás žijících druhů.

2 čeledě 5druhů Australská oblast •Některé znaky upomínající plazí předky•Vejcorodí•Nemají mléčné bradavky →mláďata mléko olizují•Řada vymřelých skupin vejce - Skořápka je kožovitá, nikoliv vápenitá. Při vylíhnutí jsou mláďata tělesně nevyvinutá Znaky plazů •Kloaka, vejcorodost •Omezená termoregulace •V zárodečném vývoji dvojitý čelistní kloub •Stavba pletence hrudní končetiny a pánve Построение пояса передних конечностей и таза •V oku zachovaný sklerotizovaný prstenec •Zachovány epipubické надлобковый kosti Znaky savců •Srst •Mléčné žlázy •V dospělosti jen sekundární čelistní kloub •7 krčních obratlů •Svalnatá bránice •Rozdělené srdce •Bezjaderné červené krvinky 1.Ptakopysk podivný утконос jediný savec s rozvinutou elektrorecepcí. jeden z mála jedovatých savců. tajný noční semi-vodní živočich. Ptakopysk je aktivní v noci. Živí se malými vodními živočichy, zobákem rozvíjí bahno na dně nádrže a chytá stoupající zvířata. Ptakopysk výborně plave a potápí se a zůstává pod vodou až 5 minut. Tráví až 10 hodin denně ve vodě 2.Ježura australská ехидна mají špatný zrak, ale čich a sluch mají dobře vyvinutý. Jejich uši jsou citlivé na nízkofrekvenční zvuky, což jim umožňuje slyšet termity a mravence pod půdou. Mozek je lépe vyvinut než mozek ptakopysků a má větší počet zakřivení.Speciální sval umístěný pod kůží a pokrývající celé tělo umožňuje, aby se echidna v případě nebezpečí stočila do koule, skryla žaludek a vystavila trny ven. Svaly obličeje a jazyka echidny jsou vysoce specializované. Její jazyk je schopen vyčnívat 18 cm od úst (jeho celková délka dosahuje 25 cm). Je pokryta hlenem, kterého se drží mravenci a termiti. Jazyk je schopen se pohybovat vysokou rychlostí - až 100 pohybů za minutu. Je to suchozemské zvíře, i když v případě potřeby dokáže plavat a překračovat poměrně velké vodní plochy.

Řád papoušci (Psittaciformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

3 č Čeleď kakapovití Čeleď kakaduovití Čeleď papouškovití •Silný zobák zygodaktylní noha •Silný svalnatý jazyk •Vole •Pestří, drobivý prach •Teplé oblasti, hlavně jižní polokoule •Řada druhů ohrožených kvůli obchodu, některý vyhynulé Čeleď kakapovití 1.Kakapo soví (Strigops habroptila) je pravdě-podobně jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, který přežívá na několika ostrovech Nového Zélandu. Je to 60 centimetrů vysoký papoušek, který připomíná sovu a jako sova se také vyznačuje noční aktivitou. Je nejtěžší ze všech papoušků a neumí létat. Délka života je až 100 let. 2.Nestor kea (Nestor notabilis) je velký papoušek obývající lesnaté oblasti Jižního ostrova Nového Zélandu. jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 kg. Je všežravý, požírá zejména kořeny, zelené části rostlin.Občas napadá i mladé nebo nemocné ovce, díky čemuž byl dlouho ze strany člověka pronásledován a vybíjen. Hnízdí zejména na zemi pod kořeny stromů nebo ve skalních trhlinách трещины. K hnízdu jako takovému přitom vede az 6 m dlouhá chodba, na jejímž konci se nachází velká hnízdní komora. Čeleď papouškovití 3.Ara ararauna (Ara ararauna) je velký papoušek vyskytující se v tropických lesích na území Jižní Ameriky. Požírá plody, ořechy a i kokosové ořechy, za potravou létá až 25 km daleko. Je monogamní, páry přitom tvoří zpravidla na celý život. Hnízdí v dutinách stromů a snáší 2 vejce. Všichni arové jsou dlouhověcí ptáci, v zajetí в неволе se dožívají více než 50 let.

Řád dravci(Accipitriformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

3č Čeleď orlovcovití Čeleď jestřábovití Čeleď hadilovovití •Lov a požívání masité potravy → •Zahnutý zobák s ostrou špicí острый клюв •Ostré dlouhé drápy •Roztažitelný jícen •Výborný zrak •Dobří letci •mrchožrouti •Mláďata krmivá •Kosmopolitní Čeleď jestřábovití 1.Včelojed lesní (Pernis apivorus) hnízdí na většina území Evropy a v Asii. Je tažný se zimovišti v tropické Africe. Je to dravec specializovaný na požírání vos a sršní a jejich larev, ačkoli v malé míře loví i jiné malé živočichy. Včelojed lesní hnízdí v lese. 2.Sup mrchožravý (Neophron percnopterus) se vyskytuje především Africe, Evropě a Asii. V České republice bývá zastižen zcela vzácně. Požírá menší mršiny, ale někdy dá přednost i ulovené potravě (kobylky, menší hlodavci). Patří k několika známým druhům živočichů, kteří při získávání obživy využívají nástroje - konkrétně bylo zaznamenáno rozbíjení pštrosích vajec kamenem, pouštěným ze zobáku. Sup mrchožravý byl ve Starověkém Egyptě vysoce uctíván a představoval bohyni Nechbet. Čeleď jestřábovití 3.Harpyje pralesní (Harpia harpyja) je největším a nejimpozantněji-ším dravcem Jižní Ameriky, může mít rozpětí křídel až dva metry a dosáhnout hmotnosti 9 kg. Obývá Střední a Jižní Ameriky, ale nyní je na mnoha lokalitách ohrožena mýcením místních pralesů. Harpyje pralesní je aktivní lovec, dokáže ulovit až 10 kg těžkou kořist a ve vzduchu unese až 3/4 vlastní hmotnosti. Loví vřešťany, chvostany, malpy i jiné opice, hady, lenochody, aguti, mravenečníky, vačice, papoušky i jiné ptáky.

Charakterizujte řád chudozubí (Xenarthra) a uveďte příklady jeho zástupců, popř. u nás žijících druhů.

4 čeledě Dříve spojováni i s pásovci, luskouny a hrabáči -konvergence! •Nejstarobylý řád savců, samostatná linie patrně gondwanského původu, od Afrotherií divergovali разошлись v době oddělení Afriky a Jižní Ameriky (60 -65 mil. let) •Adaptivní radiace v J Am., pak šíření na sever •V minulosti obří formy(přídatné klouby na hrudních a bederních obratlích -Xenarthra) •J a Stř. Amerika Jednoduchý chrup, bez řezáků a špičáků •Zuby kolíčkovité s redukovanými kořeny a bez skloviny эмали, případně úplná redukce chrupu •Kostra-různý počet krčních obratlů, zkostnatělá sternání část žeber •Neostré oddělení dělohy a pochvy •Silná kůže, zdvojená dolní dutá žíla •Nižší tělesná teplota a nízká úroveň metabolismu 1.Je rozšířen zejména v subtropické a tropické části Jižní Ameriky. Spí 15-18 hodin denně. Žije ve velmi vlhkém prostředí. I přesto že jsou to velmi dobří plavci, pohybují se většinu života v korunách stromů.Dospělá zvířata jsou osamělá, s výjimkou případů, kdy vychovávají mláďata, a bylo pozorováno, že muži bojují proti sobě pomocí předních drápů. Dospělá zvířata jsou osamělá, s výjimkou případů, kdy vychovávají mláďata, a u mužů bylo pozorováno, že bojují proti sobě pomocí předních drápů. obývají vysoký baldachýn lesa, kde jedí mladé listy ze široké škály různých stromů. Je známo, že samice tohoto druhu vydává během období páření hlasitý, pronikavý výkřik, aby přilákala muže. mají polygynní systém páření. 2. Mravenečník velký je mohutné zvíře dorůstající 1,8 až 2 m na délku. Tento druh mravenečníka má velmi husté a drsné chlupy, které jsou nejdelší na ocase, kde dosahují až 40 cm. Mravenečník velký má až 60 cm dlouhý jazyk, kterým velice rychle kmitá колеблет a za jednu minutu jej může zastrčit až 150×. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá ani mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku. Ke hledání potravy používá mravenečník velký především svůj dobře vyvinutý čich. Zrak a sluch jsou poměrně špatně vyvinuté. Živí se drobným hmyzem, obzvlášť mravenci a termity, ke kterým se dostává pomocí svých ostrých drápů, kterými rozbíjí tvrdá termitiště, případně mraveniště. Většinu roku žije samotářským životem. Při spánku si tělo přikrývá svým dlouhým a huňatým ocasem. Pokud se cítí mravenečník ohrožený, chová se podobně jako medvěd: postaví se na zadní končetiny, přičemž mu ocas pomáhá na udržení rovnováhy a velice rychle začne sekat svými ostrými drápy

Jaké znáte potravní specializace u savců? Jaké mají adaptace?

Biofágové •Fytofágové (herbivorní formy)-Mykofagie(houby), graminivorie(trávy), xylofagie(dřevo), fylofagie(listy), frugivorie(plody), granivorie(zrna), pollivorie(pyl)... •Zoofágové(karnivorní formy)-Ichtyofágové=piscivorní(ryby), entomofagové=insektivorní (hmyz), myrmekofágové(mravenci), hemofágové(krev) •Nekrofágové•Saprofágové, koprofágové.. Minerální látky-Většina získávána s potravou •Doplňování olizováním minerálních solí z různých substrátů-Sloni a jeskyně-Klíčové je hospodaření s vápníkem (býložravci) Tvar korunky podle potravní specializace •Sekodontní-špičaté hrboly a ostré lišty →stříhání potravy •Bunodontní-čtvercový tvar, zaoblené vrcholy (všežravci -někt. hlodavci, vyšší primáti, prasata •Selenodontní-hrboly spojené v ploché podélně prohnuté lišty •Lofodontní-hrboly splývají v záhyby (lichokopytníci) •Hypselodontní-korunky vysoké a zcela ploché, zuby rostou celý život

Charakterizujte řád hlodavci (Rodentia) a zajíci (Lagomorpha). Uveďte příklady jejich zástupců, popř. u nás žijících druhů.

Hlodavci грызуны (Rodentia) •Starobylý, ale evolučně úspěšný řád, vývojově progresivní •Redukovaný neúplný chrup, hlodavé řezáky, chybějící špičáky (diastema) •Speciální diferenciace žvýkacího svalstva, jeho uspořádání určuje systematiku •většinou altriciální (výjimky např. morčata) •Původně býložraví, dnes i všežraví •Kosmopolitní •Nejpočetnější savčí řád •Rozmanité niky ниши i prostředí 1.Myš domácí (Mus musculus) je nejvýznamnější druh myši z čeledi myšovití. Je to domácí škůdce a je jedním z významných modelových organismů a laboratorních živočichů.Čím více na východě myš žije, tím je její ocásek kratší.myš je úzce spjata s lidmi (synoptropické druhy) a často obývá obytné budovy. V přírodě jsou domácí myši soumračná a noční zvířata, ale v lidském ustájení přizpůsobují svůj denní režim činnostem lidí. Pod umělým osvětlením myši někdy zůstávají aktivní nepřetržitě, což omezuje pouze během období lidské činnosti. Domácí myši jsou velmi mobilní; běhají dobře (při rychlostech do 12-13 km / h), dobře stoupají, skákají a plavou. Zřídka se však pohybují daleko od svého hnízda. V přírodě má každá myš své vlastní místo. V přírodě je myš domácí typickým pojídačem semen; živí se semeny různých divokých a pěstovaných rostlin. Každá myš má na tlapkách potní žlázy, jejichž tajemství při pohybu automaticky označuje území. Samci myší, přitahující samice, vydávají ultrazvukové vibrace. 2.Křeček polní хомяк V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.Křeček polní během vegetačního období shromažďuje potravu v doupěti. Během zimy hibernuje, přičemž se každých 5-7 dní probouzí a krmí se svými zásobami. Žije samotářsky. Kukuřičná strava u něj může vyvolat kanibalismus. Samice rodí až 12 mláďat, která kojí tři týdny.Živí se zrním, semeny, zelenými částmi rostlin, hmyzem a jeho larvami, ale i mláďaty ptáků. zajíci (Lagomorpha) •Dříve spojováni s hlodavci →konvergence •Jednotná skupina, pozemní, rychlí •Býložraví -spirální záhyb ve slepém střevě, cekotrofie срать шариками •mláďata altriciální i prekociální •Kosmopolitní •Lebka odlehčená •V horní čelisti 2 páry řezáků za sebou •Kulovitý сферический čelistní kloub -žvýkavé pohyby i do stran •Šourek před penisem (výjimka + tany) •Ploskochodci, osrstěné tlapky волосатые лапы •Redukce klíční kosti 3.Zajíc polní je hojný druh zajíce žijící na velkém území Evropy a západní Asie. Jeho přirozeným biotopem jsou otevřené krajiny, kde je díky svému hnědému zbarvení velmi dobře zamaskován.běhá běžně 40 km/h a v nebezpečí až 74 km/h.Není pravda, že zajíc spí s otevřenýma očima. Také čich a hmat má zajíc velmi jemný, k recepci hmatu slouží hlavně dlouhé vousy (vibrisy) v blízkosti čumáku носа.Zajíc polní žije mimo období páření samotářsky.Zajíc polní je býložravý, přes léto požírá zejména různé byliny.okud je poraněný nebo jinak ohrožený, např. pronásledovaný psem, hlasitě naříká.Mezi přirozené predátory zajíců patří větší dravci, zejména jestřábi, orli a výři, ze savců větší šelmy, např. lišky nebo vlci.

Charakterizujte řád hmyzožravci (Eulipotyphla) насекомоядные a afrosoricida (Afrosoricida). Uveďte příklady jejich zástupců, popř. u nás žijících druhů.в

Hmyzožravci Jeden z nejstarších řádů savců, podobní původním savcům chrup úplný •Menší, protažený rypáček морда→čich a hmat •Ploskochodci, 5 prstů na předních i zadních končetinách •Lov drobných živočichů, orientace hlavně čichem, ultrazvuk a jednoduchá forma echolokace •Většinou terestričtí, soumrační či noční, často podzemní nory. Mláďata altriciální •Kosmopolitní s výjimkou Austrálie a Jižní Ameriky 1.Ježek západní svými rozměry patří k největším hmyzožravcům v Evropě. Ze smyslů má nejlépe vyvinutý čich, cítí i potravu žijící v zemi. Kromě čichu mu v orientaci nejvíce pomáhá sluch. Vidí špatně ve dne i v noci. Kromě období rozmnožování žije ježek západní samotářsky. Je aktivní v noci. Ve dne odpočívá v hnízdě vystlaném trávou a listím, umístěném v méně dostupných místech, např. pod většími kameny. Zimní období přečkává zimním spánkem. Zimní hnízdo bývá zakryto vrstvou hrabanky a nemá vchod, protože jej ježci ucpou. Ježek umí dobře plavat, šplhat лазить, a pokud je k tomu donucen, dokáže i poměrně rychle běhat. Samička má pohlavní orgán u řitního otvoru, sameček téměř ve středu břicha. Rodí 2-10 mláďat, obvykle v jednom vrhu ročně. odí 2-10 mláďat, obvykle v jednom vrhu ročně. 2.Krtek obecný ječerný hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtina. Oči má malé a skryté za chlupy a zrak má proto špatný, ale slepý není. Naopak sluch a čich má vyvinutý. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Hloubí dva typy tunelů - těsně pod povrchem v době, kdy pátrá po samičkách. V hloubce 5-20 cm pak tunely, ve kterých žije a skladuje potravu. Délka tunelů může být až několik stovek metrů. Dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu afrosoricida 3 čeledě •Dříve řazeni mezi hmyzožravce, nově vyčleňováni (konvergence) •hrbolky uspořádány do tvaru V •Afrika, Madagaskar 3.Vydřík hbitý.Zije v Africe.váží až 1 kilogram.Jeho ocas je velmi svalnatý a ze stran zploštělý, díky čemuž plave podobným stylem jako krokodýli (a tím se liší od jiných vodních savců).Je největším žijícím afrosoricidem. Vzhledem a způsobem života připomíná vydry, s nimiž však není nijak příbuzný, jde o případ adaptace na obdobné životní podmínky. Žije v deštných pralesích.Hloubí si nory obvykle pod stromem.Umí velmi rychle a obratně plavat. Kořist loví v noci, živí se kraby, rybami, krevetami.Je samotářským teritoriálním živočichem, rozmnožování probíhá v období dešťů, ve vrhu je jedno nebo častěji dvě mláďata.

Kůže a kožní deriváty savců

Kůže silná, tlustá, s bohatstvím kožních žláz a rohovitých útvarů• Kožní žlázy •Potní →ochlazování těla, osobní pach •Mazové →maštění srsti •Pachové -vznik z potních nebo mazových →sociální význam, vnitro i mezidruhová komunikace •Mléčné -vznik přeměnou potních žláz →výživa mláďat Další rohovité útvary →vznik splynutím a přeměnou chlupů •Ostny(ježura, bodlín, ježek, dikobraz) •Šupiny(luskouni) •Krunýřez rohovinových destiček (pásovci) •Drápy(nehty) •Kopyta •Rohy(X parohy tvořeny kostní tkání)

Charakterizujte řád letuchy (Dermoptera) a letouni (Chiroptera). Uveďte příklady jejich zástupců, popř. u nás žijících druhů.

Letuchy(Dermoptera) •Kožní lem (patagium) →pasivní plachtění vzduchem přes 100 m →dobré prostorové vidění •Úplný chrup, hřebenité spodní řezáky (strouhání potravy, čištění srsti) •Stromové, noční, přes den zavěšené hřbetem dolů •Býložravé (listy, pupeny, plody) -dlouhé tlusté střevo •Velikost kočky •Příbuzné primátům •Lesy JV Asie 1.Letucha filipínská-Druh vykazuje pohlavní dimorfismus, kdy jsou samice o něco větší než samci.velké oči umožňují vynikající vidění, které letucha používá k přesnému skákání a plachtění ze stromu na strom.noční životní styl.Letucha filipínská je endemický druh jižních Filipín.Letucha filipínská je býložravá, žere hlavně mladé listy stromů.Samice letuchy filipínské po dvou měsících březosti obvykle rodí jedno, někdy dvě mláďata. letouni (Chiroptera). •Jediní ze savců aktivně létají →adaptace •přeměněné přední končetiny (patagium летательная перепонка) •přeměněné zadní končetiny (zakloubení) •Silná létací svalovina •Hřeben na hrudní kosti •Echolokace •Noční, přes den v úkrytech •Přes zimu hibernace •Utajené oplození •K-stratégové (dlouhověcí, 1 -2 mláďata) •Mláďata altriciální, nošená •Kosmopolitní(kromě polárních oblastí) Na některých ostrovech jediní savci •Tradiční členění na kaloně(Megachiroptera) a netopýry(Microchiroptera) 2.Netopýr velký (Myotis myotis) je jeden z nejhojnějších a největších netopýrů obývajících Česko, který je současně také hojně rozšířen v Evropě kromě severských zemí.Netopýr velký žije v přírodě v jeskyních, ale je schopen se přizpůsobit i soužití s člověkem, kdy vyhledává úkryt na půdách starých domů, ve sklepech a štolách. V době letních měsíců vytváří samice s mláďaty početné kolonie v místech, kde není průvan. Některé kolonie čítají až 4000 jedinců. Zimuje v podzemních prostorách (jeskyně, štoly) jednotlivě nebo i v početných shlucích.Netopýr velký loví za tmy, vyhledává větší hmyz, který lokalizuje pomocí ultrazvuku.Netopýři velcí se páří na podzim a v zimě. Oplozené vajíčko však záhy ustrne ve svém vývoji a pokračuje v něm až následujícího jara.Každý rok během června až července rodí samice jediné mládě, které je zpočátku slepé a holé, s růžovou kůži.Jeho hlavní starostí je pevně se držet matčiny srsti. Pokud spadne na zem, bývá jeho osud ve většině případů zpečetěn. 3.Upír obecný je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.Upír obecný se živí výhradně krví teplokrevných živočichů.řezáky jsou velmi ostré a slouží k naříznutí kůže hostitele.Správné místo, kam kousnout, pozná upír pomocí zvláštního tepločivného orgánu, který mají v okolí nozder - zaznamená отмечает tepající пульсирующая krev, kterou nesaje не сосет, ale olizuje jazykem - hirudin proti srážení krve.Přes den se ukrývají na tmavých místech.Vylétávají, teprve když je úplná tma, a hledají hostitele. Létají pomalu a nízko nad zemí.Délka života: nejstarší známý exemplář ve volné přírodě 9 let, v zajetí až 20 let

Migrace ptáků: příčiny, orientace při migraci, které naše druhy (zástupci a zařazení do systému) migrují a kam?

Mnohé ptačí druhy migrují, aby využily globální rozdíly sezónních teplot k optimalizaci dostupnosti zdrojů potravy a hnízdních lokalit.Mnoho vnitrozemských, pobřežních či vodních ptáků zahajuje každoročně dalekou migraci, obvykle v závislosti na měnící se délce denního světla, stejně jako na povětrnostních podmínkách.Migrace jsou charakterizovány hnízdním obdobím v lokalitách mírného pásu nebo arktické či antarktické oblasti a tzv. zimovišti v oblastech tropů nebo na opačné straně polokoule. Dříve než zahájí migraci, zvýší ptáci podstatně své tukové zásoby a redukují velikost některých svých orgánů. Migrace je energeticky velice náročná.Jiní mořští ptáci se po vyhnízdění rozptylují, toulají po širokém okolí, ale nemají pevně zažité stěhovací cesty.Ptáci provádějí i jiné způsoby migrace. Některé druhy se pouštějí do kratších cest, jen pokud je toho zapotřebí, aby se vyhnuly špatnému počasí, nebo kvůli získání potravy.Ptáci také mohou cestovat na kratší vzdálenosti přesahující jejich teritoriální území s jednotlivci migrujícími na větší vzdálenosti; jiní provádějí pouze částečnou migraci, tzn. že migruje část populace, obvykle samice a subdominantní samci. Částečná migrace může tvořit velké procento migračního chování ptáků v některých regionech; v Austrálii.Výšková migrace je příkladem stěhování ptáků na krátké vzdálenosti, kdy období páření a výchovy mláďat probíhá ve větších nadmořských výškách, a když pominou příznivé podmínky, stěhují se do nižší polohy. Nejčastějším impulsem migrace jsou teplotní změny a obvykle je také zahájena ve chvíli, kdy se teritorium začne stávat nehostinným také v důsledku nedostatku potravy. Některé druhy mohou také kočovat, nemají žádné pevně vymezené teritorium a přesunují se v závislosti na počasí a dostupnosti potravy. Papoušci např. žijí rozptýleně, kočovně nebo pořádají nepravidelné a malé migrační cesty.Ptáci užívají k navigaci během migrace různé metody. Při denní migraci se k navigaci využívá slunce, v noci stelární kompas. Ptáci, kteří se orientují podle slunce, využívají pro určení směru tahu své vnitřní hodiny, pomocí nichž jsou schopni pudově určit odklon slunce a tím i světové strany. Orientace podle stelárního kompasu závisí na poloze souhvězdí okolo Polárky. Ta je u některých druhů posílena schopností magnetorecepce vnímat zemský geomagnetismus díky specializovaným fotoreceptorům.Ptáci nejsou „naši", kteří migrují na zimu na jih, jsou to ptáci, kteří se k nám rozšířili z jihu (u nás, tj. v severněji položených oblastech je v létě více potravy a delší světelná část dne, po kterou se dá potrava lovit).•Většina našich druhů migruje na jih - mediterán, Afrika (úplně na jih Afriky např. vlaštovka) - několik cest •Některé druhy migrují do Indie (slavík modráček tundrový, hýl rudý - v Evropě 2 poddruhy, každý jinou cestou, lejsek malý, budníček zelený).Bluethroats Luscinia s. svecica migrate along the Indo-European flyway.

Charakterizujte živorodé savce (Theria). Jaké dvě hlavní skupiny živorodých rozlišujeme?

Nadřád vačnatí Nadřád placentálové tři sluchové kůstky, lagena stočená do hlemýždě, vytvořeno vnější ucho •Redukce kostí v lopatkovém pásmu + expanze lopatky →prodloužení kroku •Tribosfénický molár •Urogenitální a anální otvor odděleny hrází барьером •Diferencované mléčné bradavky nebo struky •Živorodí Nadřád vačnatí Jedna ze dvou vývojových linií živorodých •Primitivní stavba pohlavního ústrojí s dvěma vaginami, dělohami a rozeklaným раздвоенный penisem •Nedokonalá mláďata →další vývoj v kožním vaku na břiše matky •Jednoduchá placenta •Větší počet zubů •Epipubické kosti надлобковый •Jednodušší stavba mozku a nižší úroveň psychické vyspělosti •Australská oblast, Jižní a Severní Amerika Vačnatí v Austrálii zaujali různé ekologické role, které v jiných částech světa zaujímají placentálové.vznikla řada podobných forem.To je konvergence. Конвергентная эволюция — эволюционный процесс, при котором возникает сходство между организмами различных систематических групп, обитающих в сходных условиях, то есть относящихся к одной экологической гильдии.

Dýchací a cévní soustava savců.

Oddělení počátku dýchacích a trávicích cest tvrdým patrem, křížení v hltanu →záklopka (epiglottis) Hrtan (i zvukotvornýorgán) →průdušnice →2 průdušky→plicní sklípky альвеолы •Bránice a mezižeberní svaly -Nádech→stah svalů, výdech→uvolnění svalů Cévní soustava Bezjaderné erytrocyty, nejmenší z obratlovců •Levá aorta •Dvě duté žíly полые вены •Nemají ani v náznacích vrátnicový oběhv ledvinách, mají jaterní •Nejlépe vytvořený systém mízních cév сосуд a mízních uzlin узел лимфатическая система Stálá tělesná teplota savců •Homoiotermie, endotermie •Kontrolní ústředí v hypotalamu •Vyšší metabolismus než stejně velcí studenokrevní •Spotřeba energie na 1 kg hmotnosti klesá se stoupající velikostí →velcí savci hospodaří s energií úsporněji než malí →Bergmanovo pravidlo Homiotermie savců •Výhody •Nezávislost na vnější teplotě •Nevýhody •Vyšší energetické náklady →vyšší spotřeba potravy •I homoiotermním živočichům někdy tělesná teplota do jisté míry kolísá Heterotermie-schopnost endotermů snížit metabolismus a tělesnou teplotu a přečkat nepříznivé období •Hibernace спячка •Estivace летняя спячка •Denní spánková letargie (bělozubky, netopýři)

Uveďte příklady kriticky ohrožených, vyhubených a reintrodukovaných savců.

Ohrožení savců-Likvidace biotopů, přímé pronásledování •Nejohroženější savci •Sirény морские коровы-1 druh vyhuben, zbývající 3 ohrožené a chráněné •Chobotnatci хоботные•Období rozkvětu mají za sebou (160 fosilních vs. 2 recentní zástupci) •Kytovci китообразные•Problém odhadu početnosti •Lichokopytníci парнокопытные •Koně, osli, zebry, nosorožci •Šelmy хищные •Primáti Vyhubení savci •Od r. 1600 vyhynulo 87 druhů: •Pratur перобытный бык •Tarpan вымерший предок домашней лошади, подвид дикой лошади. •Zebra kvagga коричневая зебра мало полосок •Syrský сирийский divoký osel •Vakovlk сумчатый волк(тасманийские) полосатый волк •Tygr jávský яванский •Tuleň karibský •Delfínovec čínský Reintrodukovaní savci •Zubr (2700 jedinců) Kůň převalského (1500 ks ) •Přímorožec носорог arabský ( dnes 400 jedinců)

Kostra savců, specifika savčí lebky, základní typy končetin podle našlapování.

Plně kostěná Konstantní počet obratlů v části páteře •krční(atlas + axis + 5 = 7) •12 -15 hrudních obratlů •bederní(6) •křížové(4 srostlé v kost křížovou) крестцовый •3 -50 ocasních хвоствой •Nedělená žebra Lebka •Synapsidní(dolní spánková jáma a dolní jařmový oblouk арка) •Dokonale autostylní(horní čelist srůstá s lebkou celou plochou) •Akinetická(jediným kloubním spojením je čelistní kloub •Platybazická(široká, očnice daleko od sebe •Bikondylní(je připojena dvěma týlními hrboly →čelisti savců efektivní nástroj pro rozřezávání a rozmělňování potravy •Dobře vyvinuté tvrdé patro •Složitě stočené nosní skořepy →čichová sliznice •Štítná chrupavka щитовидный хрящ Končetiny •Lopatka a klíční kost •Chybí krkavčí kost Коракоид •Tři srostlé pánevní kosti кости таза •Spona pánevní тазовая пряжка někdy u samic elastická •Připojení tuhým kloubem сустав ke kosti křížové •Epipubes(ossaepipubica= ossamarsupialia) сумчатая кость Našlapování •Ploskochodci •Na celou plochu chodidla Prstochodci Na prsty nebo poslední článek prstů Kopytníci •Na špičky posledních prstových článků•Počet prstů může být redukován

Co to znamená, řekneme-li, že je ptačí druh insektivorní / piscivorní / lichenivorní / granivorní / fruktivorní? Uveďte příklady.

Podle druhu potravy dělíme ptáky na hmyzožravé (insektivorní), všežravé (omnivorní), masožravé (karnivorní), býložravé (herbivorní), případně ještě detailněji na mrchožravé (lichenivorní) -Sup bělohlavý, rybožravé (piscivorní), semenožravé (granivorní)-Stehlík obecný, plodožravé (fruktivorní)-Tukan obrovský, nektarožravé (nektarivorní)-Kolibřík mečozobec, pyložravé (polenivorní) aj.Hmotnost potravy, kterou denně spotřebují drobní pěvci, se rovná 50-80 % hmotnosti jejich těla, u mnohých hmyzožravců dokonce i převýší jejich hmotnost. Zvláště rychlé je trávení u hmyzožravých druhů, kde mezi přijetím a zpracováním potravy uplyne jen 15-20 minut. Zrní je stráveno asi za 3-4 hodiny. Schopnost hladovění je různá, podle velikosti ptáků - drobné druhy hynou bez potravy už během 15-30 hodin, holubi za 7-9 dní, velcí orli však mohou hladovět i měsíc.

Specifika savčího chrupu, zubní vzorec, příklady morfologických adaptací zubů u savců.

Počtem i tvarem s pecifické, odolné →důležitý taxonomický znak •Chrup heterodontní-Řezáky (dentesincisivi)-Špičáky (d. canini)-Třenáky(d. praemolares)-Stoličky (d. molares) •Difyodontní chrup (mléčný a trvalý chrup) •Modifikace počtu →redukce (neúplný chrup, bez zubů nebo druhotné zmnožení Zuby •Tribosfénický molár →hrboly do sebe zapadají →trojúhelníkovitý tvar →efektivní stříhání a mělnění potravy •Zalambdodontní-hrbolky бугорки tvaru V •Dilambdodontní-tvar W •Euteromorfní(ostatní) Tvar korunky podle potravní specializace •Sekodontní-špičaté hrboly a ostré lišty →stříhání potravy •Bunodontní-čtvercový tvar, zaoblené vrcholy (všežravci -někt. hlodavci, vyšší primáti, prasata •Selenodontní-hrboly spojené v ploché podélně prohnuté lišty •Lofodontní-hrboly splývají v záhyby (lichokopytníci) •Hypselodontní-korunky vysoké a zcela ploché, zuby rostou celý život •Zuby •Brachyodontní-nízké korunky a kořeny (většina) •Hypsodontní-vysoké korunky bez kořenů (herbivoři) •Turovití -hypsodontnía selenodontnízároveň

Charakterizujte řád Tany(Scadentia) a primáti (Primates). . Uveďte příklady jeho zástupců, popř. u nás žijících druhů.

Tany(Scadentia) 2 čeledě •Starobylá skupina, samostatná vývojová větev (dvě vymřelé čeledě) •Pachové žlázy na krku •Mláďata v dutinách •Hmyzožravé, všežravé •Stromové i pozemní •JV Asie 1.Tana péroocasá je nejprimitivnějším zástupcem řádu tan a jediným zástupcem čeledi tan péroocasých.Obývá tropické lesy Indonésie, Malajsie a Thajska.ocas (viz obrázek) je opravdu podobný velkému ptačímu peru.Celá tato čeleď se významně liší od ostatních tan, ať už pro velice zajímavou schopnost - vysokou toleranci alkoholu, či rozdílným způsobem života.tana péroocasá je nočním tvorem.S tím jsou samozřejmě spojeny i některé morfologické změny, jako jsou například větší oči a pohyblivé ušní boltce. primáti (Primates). •Převážně stromoví →chápavé, obvykle pětiprsté končetiny, protistojný palec •Místo drápů nehty (ne vždy -drápkaté opičky!) •Velmi pohyblivý ramenní kloub •Přechod k denní aktivitě →dobrý zrak, dobré prostorové vidění (orbity směřují dopředu), redukce čichu (poloopice často ještě noční) •Vyvinutý mozek (hl. koncový mozek a mozeček)→rozmanité разнообразное sociální chování •Malá specializace (jen větve), mnoho původních savčích znaků •Teplé oblasti J Ameriky, Afriky a JV Asie 2.Gorila horská - má hustší srst než ostatní gorily.údajně se člověk setkal i s takovými jedinci, kteří měli kolem dvou metrů růst.V zajetí, kde nemají dostatek pohybu, mohou samci vážit až 300 kg.Dožít se může pravděpodobně více než 35 nebo 40 let.Jsou schopni učit se i komunikovat ve znakovém jazyce.Gorily horské žijí v rodinných, obvykle dlouhodobě stálých skupinách, které mívají až 37 členů.Každá taková tlupa se skládá z alespoň jednoho velkého samce, několika samic a skupiny mláďat. Největší samec funguje jako vůdce i ochránce tlupy.Ta se neustále přesouvá na území o rozloze 2-50 km2. Během přesunů si obstarávají potravu a staví nová hnízda z trávy a větví, většinou na zemi, kde tráví i většinu času. Zvládnou však šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Hnízdo druhý den opouštějí a pokračují v přesunu. Gorily horské jsou aktivní ve dne.Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory.Gorily horské jsou býložravci.Horské gorily mají mimořádně malou rozmnožovací schopnost, samice rodí mláďata jednou za čtyři roky. 3.Šimpanz učenlivý послушный.Šimpanz učenlivý je rozšířen v rovníkové Africe экваториальный.Obývá tropické deštné pralesy.Šimpanzi jsou zajímaví tím, že pokud se potkají dva - vítají se skoro lidským způsobem. A pokud se osobně znají, dokáží se dokonce políbit, poplácat po zádech či si dokonce podají i ruce. Dokáží si vyrobit i jednoduché nástroje, ale nikdy si je neuchovávají, protože si pokaždé vyrobí nové.V zoologických zahradách se dožívají šimpanzi vysokého věku. Není výjimkou i dožití se skoro 50 let. Dlouho se tradovalo, že se bojí vody, ale dokáží si na ni časem zvyknout. Velmi rádi si vzájemně pečují o svou srst a díky tomu se zlepšuje i jejich případná nervozita.Jejich potrava se skládá hlavně z rostlin, různých plodů, listí či pupenů, semen různého druhu. Mají rádi i termity, mravence.Šimpanz učenlivý je spolu s šimpanzem bonobo nejbližším zvířecím příbuzným člověka.

Specifika a příklady rozmnožování ptáků: tok, hnízdění, inkubace vajec, odchov mláďat, teritorialita

Většina (95 %) druhů ptáků jsou společensky monogamní.U monogamních druhů tvoří samci a samice páry na několik hnízdních období; v některých případech párové pouto může přetrvat mnoho let nebo dokonce celý život páru.Výhodou monogamního vztahu pro ptáky je oboustranná péče rodičů o mláďata.U většiny zvířat je vzácností otcovská péče o mláďata, ale u ptáků je to docela běžné.Polygamní systémy pramení ze schopnosti samic vychovávat mláďata bez pomoci samců.Zatímco sociální monogamie je u ptáků zcela běžná, nevěra ve formě dodatečného párového páření se běžně vyskytuje u mnoha sociálně monogamních druhů. Tato nevěra může na sebe brát formu nuceného páření (nebo znásilňování) u kachen a dalších kachnovitých nebo je běžná u dominantních samců či samic s podřízenými partnery.Samci některých druhů provozují mimopartnerské páření za účelem zvýšení pravděpodobnosti zabezpečení svého potomstva.K rozmnožování patří také určité formy námluv, které jsou nejčastěji prováděny samcem.Jsou k tomu používány takové rozmanité metody jako bubnování křídly nebo ocasem, tancování, zásnubní lety nebo skupinové toky v závislosti na druzích.Námluvy krmením, cukrováním a čechráním peří se obvykle provádějí již mezi partnery, nejčastěji ptáky spárovanými a pářícími se.Mnoho ptáků brání v období páření své území před jinými druhy.Druhy ptáků, které nejsou schopny účinně bránit své teritorium, jako např. mořští ptáci nebo rorýsi, se sdružují do hnízdních kolonií.Hnízdící jedinci v koloniích pak ochraňují malé hnízdní plochy a soutěžení o tato místa, jak mezidruhové, tak uvnitř vlastního druhu, může pak nabývat velmi intenzivní podoby.Všichni ptáci snášejí amniotická vejce s tvrdými skořápkami většinou z uhličitanu vápenatého. Barva vajec se řídí řadou faktorů: ta, která jsou snášena do děr nebo doupat, jsou většinou bílá nebo bledá, zatímco vejce v otevřených hnízdech, jako např. u dlouhokřídlých, bývají obvykle maskovaná.Kukaččí samičky se snaží snést své vejce do hnízda hostitele s podobně zabarvenými vejci.Vejce jsou obvykle uložena v hnízdě, které může být velmi propracované, nebo velmi primitivní jako u některých albatrosů.Některé druhy si nestaví žádné hnízdo, na útesech hnízdící alkouni úzkozobí kladou svá vejce na holou skálu a vejce tučňáka císařského jsou ukládána na nohy rodičů a svrchu jsou překryta kožním záhybem na břiše.Většina hnízd je stavěna tak, aby byla co nejméně nápadná, skrytá a uzavřená a tak chráněna před predátory, zatímco otevřená hnízda jsou stavěna ptáky v hnízdních koloniích nebo druhy schopnými účinné obrany svého hnízda.Hnízda jsou také často vystlána peřím.U monogamních druhů se obvykle rodiče v sezení na vejcích střídají; u polygamních druhů plní veškeré rodičovské povinnosti jen jeden z rodičů. Teplo přechází u většiny druhů od rodičů k vejcím přes tzv. hnízdní nažinu, což je oblast holé kůže na břichu nebo hrudi na vejcích sedících ptáků.Někteří ptáci, jako např. taboni, využívají jako teplo jiné zdroje než je sezení na vejcích. Patří mezi ně tlející rostliny nebo vulkanické zdroje tepla. Sezení na vejcích trvá od 10 dnů (u druhů jako datli, kukačky a pěvci) do 80 dnů (albatrosovití a kiviové).Extrémem je např. rodičovská péče tabonů, která končí líhnutím. Rodiči nejdéle se starajícími o své potomky jsou fregatky páskované, jejichž mláďata setrvávají ve hnízdě šest měsíců do opeření a poté jsou ještě dalších čtrnáct měsíců krmena.U některých druhů pečují o mláďata oba rodiče, u jiných pak pouze jeden z nich. U některých druhů naopak při výchově mláďat pomáhají páru i další členové druhu.Ve chvíli, kdy jsou mláďata plně opeřena, se rodiče některých druhů s mláďaty rozcházejí, zatímco u jiných druhů je vztah mezi starým ptákem a mládětem ještě dlouhou dobu zachován.U většiny druhů mláďata opouštějí hnízdo hned nebo krátce poté, co získají schopnost letu. Zároveň se také po opeření mění péče rodičů o mláďata.Ačkoliv hnízdní parazitismus provozují i hmyz a ryby, nejvíce je rozšířen u ptáků. Principem je kladení vajec do hnízd jiných druhů. Tato vejce jsou často svými adoptivními rodiči přijata a vysezena i za cenu zničení jejich vlastních mláďat. Existují dvě skupiny ptáků provozujících hnízdní parasitismus: druhy, které nejsou schopny sami vysedět svá vejce a pro jejich vysezení musí nalézt vhodné hnízdo jiného ptačího druhu, a jiné, které jsou schopny mláďata za normálních podmínek vychovávat samy, ale příležitostně provozují i hnízdní parasitismus za účelem zvýšení svého reprodukčního výkonu.Některá mláďata hnízdních parazitů mohou zničit celou snůšku hostitele buď vyhazováním vajec z hnízda, nebo zabíjením ostatních vylíhlých ptáčat.

Charakterizujte řády: luskouni (Pholidota), hrabáči (Tubulidentata) a bércouni (Macroscelidea). Uveďte příklady jejich zástupců, popř. u nás žijících druhů.

luskouni (Pholidota) •Starobylá, fylogeneticky izolovaná skupina •Protáhlé tělo kryté rohovitými šupinami vzniklými přeměnou srsti •Malá hlava, mohutný ocas •Pozemní, částečně stromoví •Převážně noční, solitérní •Obrana páchnoucí tekutinou •Afrika a JV Asie •Žerou hlavně mravence a termity →nemají zuby, potrava rozmělněna v žaludku pomocí kamínků •Protáhlá tlama морда, dlouhý jazyk, velké slinné žlázy, nohy s drápy •Primitivní znaky -malý mozek, Vyvinutý Jacobsonův orgán, zbytek mžurky •1 pár mléčných bradavek, rozptýlená placenta, dvourohá děloha двурогая

Jaké jsou hlavní znaky savců?

mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 35 °C až 40 °C tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky tvoří podsadu, osiníky a pesíky tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy волос což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny иглы, ostny шип, šupiny a krunýře či zcela vymizet pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci (ale i ti kojí mláďata) tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice диафрагма, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec ушная раковина, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět) savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, zbarvení, parohy, atd.) z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly два тыльных соеденителя в тылу, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky ), tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové висок s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky моляр, řezáky резец a špičáky клыки

Řád lelci (Caprimulgiformes) vč. svišťounů (býv. Apodiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád Caprimulgiformes 8č Čeleď gvačarovití Čeleď lelkounovití Čeleď potuovití Čeleď lelčíkovití Čeleď lelkovití Čeleď klechovití Čeleď rorýsovití Čeleď kolibříkovití •Řád zahrnuje několik morfologicky i ekologicky odlišných (ale navzájem příbuzných) čeledí - dříve několik řádů Čeleď gvačarovití 1.Gvačaro jeskynní (Steatornis caripensis) žije v Jižní Americe, kde tráví dny odpočinkem v jeskynních.žije v koloniích a ve tmě se orientuje echolokací. Živí se plody. Čeleď lelkovití •Velká zploštělá hlava na krátkém krku •Široký zobák s hmatovými pery - lov hmyzu (síťka na hmyz) •Noční •V nepříznivých podmínkách upadají do letargie, schopnost i zimního spánku •Kosmopolitní 2.Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) козодой V Evropě je zastoupen na většině území. Je to přísně tažný druh zimující v Africe. Hnízdí v lesích.Lelek hnízdil původně v nižších polohách celého území České republiky, v posledních desetiletích však stále ubývá a z mnoha oblastí zcela vymizel. Je aktivní za soumraku a v noci, den tráví přitisknut k zemi. Živí se různým létajícím hmyzem, který loví za letu. Tato pověra vznikla proto, že lelek v noci často navštěvuje chlévy, aby kolem zvířat chytal mouchy, ovády a jiný hmyz. Čeleď rorýsovití стриж •Štíhlí, rychlý a obratný let •Monogamní, hnízda na skalách, druhotně i na budovách 3.Rorýs obecný (Apus apus) черный стриж tráví většinu života ve vzduchu, kde i spí, páří se atd., na pevnou zem dosedá pouze při hnízdění. Mláďata může při zhoršení počasí zanechat několik dní na hnízdě a odlétnout několik set km za lepšími podmínkami, mláďata mají snížený metabolismus a významně zhubnou. Rorýs je ohrožen rekonstrukcemi budov. Čeleď kolibříkovití •Unikátní anatomie - stavba pletence horní končetiny конструкция пояса верхней конечности- umožňuje třepotavý let (všemi směry) •Potrava převážně nektar, popř. hmyz •Nejmenší zástupce 4. kalypta nejmenší jen 2 g •Tvar a délka zobáku podle rostliny, na které se živí - 5.kolibřík mečozobec delší zobák než zbytek těla Tvoří až stokusová hejna. Kolibříci jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy". Vyskytují se jen na americkém kontinentě. Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. Dokážou také vyvinout rychlost větší než 15 m/s (54 km/h), a jako jediní zástupci ptačí říše dokážou létat pozpátku. Язык колибри усажен мелкими ресничками-ламеллами, которые автоматически расправляются при погружении в нектар и сжимаются при вытаскивании языка обратно.

Se zástupci kterých ptačích řádů se můžete potkat v ČR v zemědělské krajině? Uveďte zástupce a co o nich víte (např. Ekologie, potrava, rozšíření, etologie atd.)

Řád Hrabaví -Čeleď křepelovití Koroptev polní Řád měkkozobí čeleď holubovití Hrdlička zahradní Řád krátkokřídlí- Čeleď chřástalovití Chřástal polní Řád sovy Čeleď sovovití Sova pálená Řád sovy Čeleď puštíkovití Výr velký

Se zástupci kterých ptačích řádů se můžete potkat v ČR v lidských sídlech? Uveďte zástupce a co o nich víte (např. Ekologie, potrava, rozšíření, etologie atd.).

Řád Hrabaví Čeleď bažantovití Krůta domácí-V Českých zemích se krůty začaly chovat poměrně pozdě, až v 18. nebo počátkem 19. stol. Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Řád vrubozobí Čeleď kachnovití Husa velká (Anser anser) Kachna divoká Labuť velká Holub domácí Řád Caprimulgiformes -Čeleď rorýsovití Rorýs obecný -Se stavbou budov se adaptoval na hnízdění v otvorech a skulinách zdiva vyšších staveb. Řád pěvci Čeleď drozdovití Kos černý

Se zástupci kterých ptačích řádů se můžete potkat v ČR v lesních porostech? Uveďte zástupce a co o nich víte (např. Ekologie, potrava, rozšíření, etologie atd.).

Řád Hrabaví-Čeleď bažantovití Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)-V minulosti byl tetřev hlušec na území Česka relativně běžným druhem, zvláště od 40. let 20. století však začaly jeho stavy prudce klesat a postupně vymizel z většiny obsazených lokalit. V současné době žije jediná životaschopná populace na Šumavě, kde je soustředěno 90 % všech našich tetřevů. Hnízdiště se zde nacházejí téměř výhradně v nadmořské výšce 1000-1370 m n. m. Řád Caprimulgiformes-Čeleď lelkovití Lelek lesní Řád kukačky čeleď kukačkovití Kukačka obecná Řád dlouhokřídlí Čeleď slukovití sluka lesní Řád dravci Čeleď jestřábovití Včelojed lesní Řád pěvci Čeleď lejskovití Slavík obecný Řád pěvci-Čeleď krkavcovití Krkavec velký

Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád dlouhokřídlí 19č •Ptáci vod, břehů → noha brodivá nebo plovací (semipalmátní) •Mláďata nekrmivá nebo polokrmivá •Kosmopolitní •Často unikátní migrační strategie - až 12 tis. km bez zastávky •častá monogamie Čeleď slukovití Hnízdní areál 1. sluky lesní (Scolopax rusticola) sahá od Evropy až po Japonsko. Je převážně tažná. V České republice hnízdí na většině území, častěji v lesu. Je zvláště chráněná jako ohrožený druh. Živí se především červy. Potravu hledá na zemi. Odtud ji dostává tzv. pícháním, při němž zabodává zobák do země, rozevře jeho špičku a díky hmatovým tělískům v něm kořist uchopí. Čeleď ústřičníkovití 2.Ústřičník velký сорока se vyskytuje převážně v Evropě na mořském pobřeží a na přímořských loukách, kde také hnízdí. Ve 20. století se začal postupně rozšiřovat do vnitrozemí. Ptáci ze severu se na zimu stěhují do středo-moří. Čeleď kulíkovití Typickým prostředím 3.čejky chocholaté (Vanellus vanellus) jsou mokřadní louky a pole. Pohybuje se chůzí po zemi, zároveň je to obratný letec, jehož svatební lety se vyznačují množstvím rychlých obratů a prudkých stoupání. V ČR její početnost prudce klesá. Čeleď rackovití 4.Racek chechtavý (Larus ridibundus) чайка je typickým obyvatelem mořských i vnitrozemských pobřeží v Evropě a na velkém území Asie. Racek chechtavý patří k opravdu hlasitým dlouhokřídlým ptákům. 5.Alka malá (Alca torda) je středně velký druh alky, hnízdící na pobřežních útesech Evropy.

Řád hrabaví (Galliformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád hrabaví (Galliformes)куринообразные •Zavalití коренастный, silné hrabavé nohy, krátká křídla •Prostorné vole зоб, silný svalnatý žaludek •Stálí i tažní (křepelka) •Mláďata nekrmivá, líhnou se vyvinutá линька •Kosmopolitní 5 č! Čeleď tabonovití 1.Tabon lesní (Alectura lathami)большеног. pro svá vejce si budují umělé líhně- искуственные инкубаторы.Samec, někdy společně se samici, shromažďuje i několik let různé rostliny, listy, větvičky trávu, písek i kyprou hlínu na hromadu vysokou i několik metrů. Samice do takto připraveného hnízda snese do děr нора v několikadenních intervalech až 35 velkých vajec, celé kladení vajec může trvat až 4 měsíce. Během inkubační doby dlouhé v rozmezí až 77 dnů udržuje samec postupným rozhrabování a zase přihrnováním tlející rostlinné hmoty v hnízdě konstantní teplotu, kterou měří vsunutím zobáku, čidlo má na patře nebo jazyku. Samice se po snůšce většinou o hnízdo již nestará.Птенцы, которые в назначенное время появляются из яиц, вынуждены с первых же минут заботиться о себе сами. Их папаша просто поворачивается к ним спиной и уходит - у него двухмесячный отпуск перед постройкой нового инкубатора. Čeleď křepelovití 2. křepel kalifornský Зубчатоклювые куропатки se nacházejí výhradně v Novém světě.Vedou monogamní životní styl a staví hnízda v hustých houštinách.silný a zoubkovaný zobáku. Čeleď hokovití 3.hoko proměnlivý (Crax rubra) гокко- v oblastech Nového světa.Nemají ostruhy na nohou a nehrabávají se po zemi; kromě toho craxes tvoří trvalé páry; zůstávají hlavně na stromech, kde hnízdí Čeleď perličkovití 4.perlička supí (Acryllium vulturinum) цесарковые žije v Africe a na Madagaskaru. Chovají ve stádech v horských oblastech pokrytých hustými keři a malými lesy. Živí se jak hmyzem, tak rostlinnou potravou. Při hnízdění na svobodě se zjevně dělí na páry. Díra v zemi slouží jako hnízdo. Čeleď bažantovití 5.Krocan divoký (Meleagris gallopavo) je nejtěžší hrabavý pták, samec měří až 120 cm a váží kolem 10 kg. Divoce žije v Severní Ameriсe.Dobře létá. Krocan je všežravý. 6.Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) глухарь má palearktický typ rozšíření. V minulosti byl na území ČR relativně běžným druhem, v současné době žije jediná životaschopná populace. Po většinu roku žijí obě pohlaví odděleně a setkávají se většinou jen během toku.Samce předvádějí se před samicemi.V určité fázi toku samci ohluchnou a nevěnují svému okolí pozornost (odtud jejich pojmenování), jinak jsou velmi ostražití a v případě nebezpečí hlučně odlétají. Čeleď bažantovití фазановые 7.Koroptev polní (Perdix perdix) куропатка se vyskytuje na velkém území Evropy a v Asii. Preferuje k životu louky, pole a porosty stromků. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok. Koroptev často žije v trvalých párech. 8.Páv korunkatý (Pavo cristatus) pochází z Indie a Šrí Lanky, kde se nejčastěji zdržují v listnatých lesích, křovinách. Je národním ptákem Indie. Pávi bývají často volně chováni v zámeckých parcích a zoologických zahradách. Jsou polygamní, zpravidla žijí ve skupinách s jedním kohoutem мужика a několika slepicemi кур. Jsou to všežravci.Pávi na noc hřadují v korunách stromů, ale samice hnízdí na zemi, nejčastěji v křovinách.

Řád kukačky (Cuculiformes) a turakové (Turaciformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád kukačky - 1 č kukačkovití •Zygodaktylní noha •Některé hnízdní parazitismus •Kosmopolitní Vyhodí vajíčka jiným ptákům. Kuřata, která se vylíhnou, mohou zabít jiný druh v hnízdě zobákem nebo vyhazováním vajec z hnízda 1.Kukačka obecná (Cuculus canorus) je známá především svým hnízdním parazitismem. Žije zejména v lesích. Jednotlivé populace kukaček jsou přizpůsobené jednotlivým druhům hmyzožravých pěvců, jimž samice kukačky vkládá do hnízd vždy po jednom vejci. Celkem tak naklade 15 až 20 vajec. Doba sezení trvá 12 až 13 dní, pěstouni krmí mládě 21 až 23 dnů a ještě 3 týdny je přikrmují. Kukačka obecná je tažná, živí se hmyzem. Řád Turaka 1 č turakovití •Zygodaktylní noha •Unikátní zelené a červené barvivo v peří (Cu), někteří ale bez - hnědí, šedí •Afričtí 2.Turako Hartlaubův (Tauraco hartlaubi) jsou středně velcí ptáci, obvykle nápadně zeleně a červeně zbarvení. Mají krátká zakulacená křídla a prodloužená ocasní pera, většina druhů má na hlavě chocholku. Žijí v Africe. Hnízda si stavějí na stromech, snášejí zpravidla dvě, na nichž sedí asi tři týdny. Mláďata mají husté černé prachové peří. Živí se zejména plody, květy, pupeny a listy, v hnízdní době také hmyzem.

Řád vrubozobí (Anseriformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád vrubozobí (Anseriformes) гусеобразные 3 č!!! •Vodní → plovací blána → palmátní noha •Velký zobák s lamelami → cezení vody фильтр воды •Husté opeření, roztírání sekretu kostrční žlázy •Samci pestří •Nekrmivá mláďata •Kosmopolitní Čeleď kamišovití 1.čája obojková (Chauna torquata), Čeleď husovcovití 2.husovec strakatý (Anseranas semipalmata) Čeleď kachnovití 3.Husa velká (Anser anser) je široce rozšířený druh euroasijské husy. K životu preferuje jezera a rybníky. Živí se téměř výhradně rostlinnou stravou, požírá přitom jak rostliny vodní, tak suchozemské. 4.Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je naše největší plovavá kachna. Kachna divoká se vyskytuje na celém území Eurasie a Severní Ameriky. Obývá nižší polohy, jejím biotopem jsou tekoucí i stojaté vody, ústí řek i mořská pobřeží. Lze jí nalézt i v městských prostředích. 5.Labuť velká (Cygnus olor) patří mezi naše největší ptáky, hmotnost 8 - 12,5 kg. Obývá stojaté i pomalu tekoucí vody na velkém území Evropy a Asie. Labuť je částečně tažný перелетная pták; evropské populace migrují především do severní Afriky, asijské do střední a jižní Asie. V České republice během druhé poloviny 20. století se začala výrazně šířit. 6.Kajka mořská (Somateria mollissima) гага je mořský pták. S oblibou hnízdí v koloniích. Pokud je samice při sezení na vejcích vyplašená, vzlétne a postříká snůšku zapáchajícím trusem. Kajka mořská se živí především mlži, pro které se potápí až do hloubky 25 m, pod vodou vydrží až tři minuty.

Se zástupci kterých ptačích řádů se můžete potkat v ČR v okolí rybníků? Uveďte zástupce a co o nich víte (např. Ekologie, potrava, rozšíření, etologie atd.).

Řád vrubozobí Čeleď kachnovití Husa velká (Anser anser) Kachna divoká Labuť velká Řád krátkokřídlí Čeleď chřástalovití Lyska černá Řád veslonozí -volavkovití Volavka popelavá

Řády zoborožci (Bucerotiformes) a srostloprstí (Coraciiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád zoborožci 3 č •Hnízdí v dutinách •U některých druhů je po celou dobu inkubace i krmení mláďat samice zazděna v dutině (směs hlíny, trusu a dalšího materiálu) a samec ji krmí malým otvorem •Výrazný zobák, dlouhý, zahnutý •Syndaktilní noha 1.Dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis) je největší zástupce čeledi zoborožcovitých. Obývá tropické pralesy. Nejnápadnějším znakem je masivní žlutočerná helmice шлем a obrovský zobák. Účel helmice je stále nejasný, předpokládá se však, že slouží při námluvách. Zobák, helmice, bílá část hlavy a krk bývají často zbarvené jasně žlutě olejnatým sekretem z kostrční žlázy, jímž se pták natírá při čištění peří. Pro místní domorodé kmeny představuje dvojzoborožec žlutozobý posvátné zvíře святое Řád srostloprstí •Částečně srostlé prsty → syndaktylní noha •Pestré zbarvení •Hnízdění často v norách a stěnách •Potrava hmyz, drobní obratlovci 6 č Čeleď ledňáčkovití Čeleď todiovití Čeleď momotovití Čeleď vlhovití Čeleď mandelíkovití Čeleď kurolcovití Čeleď momotovití 2.Momot černolící (Momotus momota) žije v lesích Ameriky. Živí se hmyzem, ještěrkami, pavouky a jinými malými živočichy, požírá též různé plody. Na kořist přitom číhá подкрадывается z vyvýšeného místa. Hnízdí v norách vyhloubených v kolmých svazích на перпендикулярных склонах, kam klade 3-4 vejce. Čeleď ledňáčkovití 3.Ledňáček říční (Alcedo atthis) je velmi výrazně zbarvený pták vyskytující se u pomalu tekoucích čistých vod na velkém území Evropy, Asie a v severní Africe. Ledňáček říční je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. Živí se především menšími rybami, které loví útokem pod vodou.Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve březích vod.

Řád šplhavci (Piciformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řád šplhavci дятлообразные 9 č •Hnízdí v dutinách (často vlastní výroby) •Datlovití prodloužená jazylka •Medozvěstky название птицы obligátní hnízdní parazité •Medozvěstky spolupráce s medojedem Čeleď leskovcovití Čeleď lenivkovití Čeleď vousákovití Capitonidae Čeleď vousákovití Semnornithidae Čeleď vousákovití Lybiidae Čeleď vousákovití Megalaimidae Čeleď medozvěstkovití Čeleď tukanovití Čeleď datlovití Čeleď datlovití 1.Datel černý (Dryocopus martius) je největší evropský zástupce čeledi datlovitých. Vyskytuje se v lesích na velkém území Eurasie. Datel je hmyzožravý, živí se především dřevokaznými škůdci, mravenci, brouky nebo jejich larvami, které pomocí svého skvěle tvarovaného dlátového zobáku vytesává ze živého i mrtvého dřeva. Na nabírání kořisti z těžko dostupných míst má dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci. 2.Medozvěstka křiklavá (Indicator indicator) při shánění potravy spolupracuje s kunovitou šelmou medojedem kapským. Živí se totiž voskem z včelích hnízd a medojed má v oblibě jejich med a larvy. Létající medozvěstka hnízdo snadno najde, ale má problém se do něj dostat, což medojed svými silnými drápy dokáže snadno. Proto když medozvěstka najde hnízdo, přivede k němu medojeda a počká, až hnízdo rozbije. Stejně spolupracovat se naučila i s lidmi, které také vodí k včelím hnízdům. 3.Tukan obrovský (Ramphastos toco) je největší ze všech 37 druhů tukanů. Dorůstá délky kolem 60 cm, zobák může být dlouhý až 20 cm. Podle posledních výzkumů tukan svůj velký zobák používá k regulaci teploty. Vyskytuje se ve Americe, zde obývá hlavně nížinné a horské lesy států Mexiko, Brazílie a Argentina. Žijí většinou v párech nebo tvoří malé skupiny. Živí se hlavně různými plody a bobulemi, občas si potravu zpestří разнообразить bezobratlými živočichy či drobnými obratlovci.

Řády brodiví a veslonozí sens. lato (Ciconiiformes, Suliformes, Pelecaniformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řády brodiví аистообразные •Dříve společně s dalšími čeleděmi, dnes samostatně •Dlouhé brodivé nohy, dlouhý krk a zobák •Kolonie v bažinách болотах •Mimo SA a severněji položené oblasti •Čápi аисты 1 čeleď čápovití 1.Čáp bílý (Ciconia ciconia) se vyskytuje v Evropě, Asii a Africe. Čápi se vyskytují na vlhkých loukách, polích, okrajích vod, preferují otevřenou krajinu, často se však nacházejí v blízkosti lidských obydlí. Na konci léta čápi odlétají na zimoviště ve Africe. Nejznámější čapí potravou jsou žábyHnízda si staví na stromech, střechách, komínech, využívají i umělé hnízdní podložky. 2.Marabu africký (Leptoptilos crumeniferus) obývá africký kontinent . Spatřit ho můžeme jak ve vlhkých, tak ve vyprahlých lokalitách, často poblíž území obývaném člověkem. Jako většina čápů je i marabu společenský a koloniální pták. Marabu africký se živí převážně mršinami, ale i živými živočichy. Řád veslonozí пеликанообразные charakteristicky uzpůsobenou nohu k veslování. Všichni zástupci se živí rybami. Většinou hnízdí v koloniích na skalnatých, nebo i plochých pobřežích 7 č terejovití (Sulidae) anhingovití (Anhingidae) kormoránovití (Phalacrocoracidae) fregatkovití (Fregatidae) pelikánovití (Pelecanidae) ibisovití (Threskiornithidae) volavkovití kormoránovití 3.Kormorán velký všechny kontinenty mimo Jižní Ameriku a Antarktidu.V České republice se kormoráni pokoušeli neúspěšně zahnízdit již v minulosti - je ohroženým druhem. Kormorán velký se žíví výhradně rybami v ČR mimo produkční rybníky volavkovití 4.Volavka popelavá Volavka popelavá je velký, silně stavěný pták.Obývá prakticky celou Evropu.je obyvatelem prakticky všech typů vod bohatých na potravu.je obyvatelem prakticky všech typů vod bohatých na potravu.Jelikož byla v minulosti často lovena, na území mnoha států Evropy je v současné době chráněným druhem.

Řády dropi (Otidifotmes) a krátkokřídlí (Gruiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řády dropi 1 č dropovití •Největší létající ptáci •Složitý tok (lek), polygynní когда двое или более мужчин состоят в браке с двумя или более одними и теми же женщинами одновременно. •Afrika, Evropa, Asie, Austrálie 1.Drop velký (Otis tarda) je jeden z nejtěžších létajících ptáků na světě a největší pták v Evropě. Jeho areál je rozdrobený na malé plochy vzdálené daleko od sebe, neboť je velmi háklivý na intenzivní zemědělství. I v ČR jeho početnosti výrazně poklesly. Řád krátkokřídlí 6 č Čeleď kurlanovití Čeleď trubačovití Čeleď jeřábovití Čeleď chřástalovití Čeleď chřástalcovití Čeleď Sarothruridae •Pestrá skupina (dříve tzv. odpadní řád) •Kráčivá noha se zakrnělým palcem •Kosmopolitní Čeleď jeřábovití 2.Jeřáb popelavý (Grus grus) журавль v Evropě byl areál druhu v důsledku lidské činnosti značně zredukován. Krása jeřábů a jejich velkolepé námluvní tance člověka odedávna fascinovaly. V řecké mytologii byl jeřáb přisuzován Apollónovi. Byl považován za "ptáka štěstí". V Číně symbolizoval dlouhý život, moudrost, věk a vztah mezi otcem a synem. V Japonsku je jeřáb je symbolem štěstí a dlouhověkosti. Čeleď chřástalovití коростель 3.Chřástal polní (Crex crex) hnízdí v rozmezí od Evropy po Asii. Je tažný, evropští ptáci zimují hlavně v subsaharské Africe. V České republice hnízdí roztroušeně na celém území, hlavně ve vyšších polohách. Je zvláště chráněný jako silně ohrožený druh. Hnízdí na vlhkých loukách. 4.Lyska černá (Fulica atra) лысуха. Je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu, v městech ji můžeme spatřit především v zimě, kdy se stěhuje na parková jezírka. Je částečně tažná. Potravu vyhledává především ve vodě a tvoří ji různé druhy vodních rostlin, malí vodní živočichové nebo případě části rostlin rostoucích na břehu.

Řády potáplice (Gaviiformes) a tučňáci (Sphenisciformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Řády potáplice 1č •Vodní, výborní plavci •Na souši neohrabaní неуклюжий •Létají •Severní polokoule, hlavně chladné oblasti •V ČR pouze při tahu Čeleď potáplicovití 1.Potáplice lední je typický zástupce potáplic. Hnízdí na velkých jezerech Severní Ameriky, asi 300 párů hnízdí také na Islandu. Výjimečně zaletuje také do České republiky. Řád tučňáci пингвины •Mořští, nelétaví •Nejdokonalejší plavci z ptáků •Křídla tvar ploutví •Nohy krátké, silné, posunuté dozadu •Plovací blána оболочка •Podkožní tuk •Nemají letky маховые перья •Hnízdí v koloniích Jižní polokoule 1 čeleď tučňákovití 2.Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků, dosahuje výšky 122 centimetrů a váhy mezi 22-45 kilogramy. Je endemitem Antarktidy. Loví většinou ryby.Při lovu může pod vodou zůstat až 18 minut a ponořit se do hloubky až 535 metrů. Je to jediný druh tučňáka, který se rozmnožuje během antarktické zimy.

Nadřád běžci (Paleognathae): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

Страусовые.Podtřída běžci •Všichni dobře běhají a kromě tinam jsou nelétaví. •Společnými rysy běžců jsou lebeční báze paleognátního typu, specifická stavba pánve, zjednodušené (pravidelné) rozmístění opeření na těle, přítomnost penisu a způsob hnízdění, kde o vejce a mláďata pečuje především samec •Nevyvinuté létací svaly a crista sterni(Киль (лат. carina) — вырост грудины позвоночных животных, к которому прикрепляются сильно развитые грудные мышцы. Как правило, хорошо развит у летающих животных. Отсутствует у нелетающих птиц. •Středně velcí až velcí se zakrnělými křídly a silně vyvinutýma nohama •Polygamní, monogamní, polygyandričtí •Jižní polokoule Moa byli obří nelétaví ptáci příbuzní dnešním běžcům, kteří žili na Novém Zélandu. Na rozdíl od ostatních běžců neměli křídla a dosahovali výšky asi 3,6 m a váhy 250 kg. Řád epyornitidi † Řád dinornitidi † - - Řád pštrosi- - (5Č) Čeleď pštrosovití Čeleď nanduovití Čeleď kasuárovití Čeleď kiviovití Čeleď tinamovití Čeleď pštrosovití pštros-страус 1.Pštros dvouprstý (Struthio camelus) je schopen dosáhnout při běhu rychlosti až 70 km/h. Pštrosi žijí v Africe a jsou největšími žijícími ptáky světa, obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. Pštrosí vejce je největší z vajec všech žijících ptáků, i když vzhledem k velikosti dospělého pštrosa je naopak jedním z nejmenších. Čeleď kasuárovití каузар 2.Kasuár přilbový přilbice-каска (Casuarius casuarius) obývá tropické deštné lesy v Austrálii, Indonésii na Nové Guinee a na ostrovech Aru a Seram. Je svým vzhledem zřejmě nejpodobnější svým předkům z celého řádu běžců. Nejnápadnějším znakem je jeho „přilbice", podle které získal i český název. Kasuár přilbový je převážně býložravec. 3.Emu hnědý (Dromaius novaehollandiae) je největším původním ptákem Austrálie, váží 20 - 55 kg, měří 150 - 190 cm. Emuové jsou hojní na většině území Australského kontinentu, ale v Tasmánii byli vyhubeni. Jeho hejna můžou mít i desítky členů. Také se chovají ve farmových chovech, pro maso, tuk a kůži. Čeleď nanduovití 4.Nandu pampový (Rhea americana) нанду váží více než 20 kg a dožívá se 15 a více let. V mládí vodí mláďata samec, samice se k nim později přidají. Dovede velmi rychle běhat. Nandu pampový žije v Argentině, Brazílie a Bolívie Čeleď kiviovití 5.Kivi hnědý (Apteryx australis) je asi 45 cm vysoký nelétající pták. Chybí mu ocas a má zakrnělá křídla. Krycí pera jsou jemná, nemají paprsky, podobají se srsti. Kivi hnědý se živí hlavně červy a larvami hmyzu, které vyhledává především v noci za pomoci svého vynikajícího čichu. Uvádí se, že kiviové si značí teritorium trusem. Vejce dosahuje váhy až 20 % dospělce... Čeleď tinamovití 6.•Připomínají kury •Krátká křídla, silné nohy •Samice větší a pestřejší •Jižní a Střední Amerika •Barevná vejce

Řád měkkozobí (Columbiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

•Jednotný „holubí" vzhled •Ozobí, velké vole •Kostrční žláza zakrnělá → prach Její olejovitý sekret se dostává jedním nebo více otvory ven, někteří ptáci ho vytlačují zobákem a roztírají po peří, aby se zabránilo smáčení peří. Kostrční žláza bývá nejvyvinutější u vodních ptáků, její sekret může ale sloužit i k odvrácení predátora (kachna pižmová), jindy je redukována nebo může zcela zmizet a její sekret je nahrazen drobivým prachem Tak zvaný drobivý prach tvoří pera pudrovitá (pennae pulveriformes) s brkem a dlouhými postranními vlákny, která na distálním konci uvolňují drobné částice („prach") udržující peří v dobrém stavu a zamezující jeho vlhnutí •Mláďata krmí tvarohovitou hmotou z volete (tzv. holubí mléko) •Nevyvinutá kostrční žláza •Kosmopolitní (mimo chladných oblastí) 1 č!!! čeleď: holubovití Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) není tažná перелетная, ale silně disperzní. Hrdlička zahradní je silně synantropním druhem. Hnízdí ve vesnicích a ve městech, za potravou pak často zalétává do otevřených krajin, zejména na pole a louky. První výskyt v ČR byl zaznamenán v roce 1942 v Brně, do roku 1955 obsadila území celé republiky. Nyní je v České republice běžná, hnízdí zde v počtu 200 000 - 400 000 párů. Holub domácí Zdivočelí domácí holubi žijí ve velkých hejnech ve městech a někteří lidé je považují za škůdce (někdy jsou označováni jako „létající potkani"), protože svým trusem znečišťují budovy a sochy. Můžou i roznášet nemoci, ale obavy ze zdravotních rizik pro člověka jsou neopodstatněné.Holub domácí je společenský, žije v hejnech a hnízdí v koloniích. Kolonii ovládá několik nejsilnějších samců. Je výborný letec. Holubi bývají chováni v holubníku. Tvoří páry. Při sezení na vejcích a v péči o mláďata se oba holubi pravidelně střídají. Mláďata se líhnou za 17 až 18 dní od snesení vajec.

Charakterizujte řád šelmy (Carnivora) a uveďte příklady jeho zástupců, popř. u nás žijících druhů.

•Lov kořisti, druhotně někteří býložraví → •Masivní lebka, čelistní kloub válcovitý цилиндрический (nelze pohyb do stran) •Úplný chrup •Jednoduchý žaludek a krátké střevo •Redukované klíční kosti •Dobré smysly(v oku tapetum cellulosum В глазах многих позвоночных tapetum lucidum выполняет роль биологической отражающей системы, необходимой прежде всего для ночного зрения.Тапетум обуславливает крайне высокую приспособленность кошек к сумеречному зрению: чувствительность их глаз в семь раз выше, чем у человека.) •Rozvinuté chování •Mláďata nidikolní •Kosmopolitní 1. Karakal je kočkovitá šelma střední velikosti. Žije v Africe a jihozápadní Asii.Na rozdíl od mnoha jiných koček preferuje karakal otevřenou krajinu a je schopen tolerovat podstatně sušší podmínky.dokáže ulovit i kořist 2-3 krát těžší, než je sám.dokáže ulovit i kořist 2-3 krát těžší, než je sám.Loví převážně v noci, v chladném období i ve dne. Útočí rychlým sprintem na krátkou vzdálenost. Loví-li ptáky, je schopen vysokých výskoků s akrobatickými obraty.Karakal také dobře šplhá a někdy vytáhne svou kořist do koruny stromu.Samice rodí obvykle 2 koťata. 2. Manul- Obývá kamenité, křovinaté stepi a horské louky střední Asie.Manul má nízké zavalité tělo a velmi hustou a dlouhou srst, která mu umožňuje snášet velké teplotní výkyvy. Ke svému životu využívá různé úkryty. Živí se především hlodavci.Manulové jsou samotáři lovící obvykle za úsvitu a za soumraku на рассете и в сумерках.Pro svůj život využívají doupata логово pod kameny, v malých jeskyních.Výhrůžným gestem bývá zvedání приподнять horního rtu na jedné straně čelisti a ukazování špičáku. 3.Vlk obecný- Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu - psa domácího.Vlk obecný je v Česku chráněným druhem.Vlci jsou sociální zvířata žijící většinou v dobře organizovaných smečkách стая. Klasickou vlčí smečku tvoří vedoucí rodičovský „alfa" pár, který se obvykle sdružuje na celý život, a jeho potomci, jež zaujímají „beta" až „omega" status. Skupina může být doplněna i o nepříbuzné jedince. Vlci „alfa" vedou smečku, rozmnožují se a rozdělují úkoly. Vlci „beta" jsou obvykle největší jedinci, kteří chrání smečku a „alfa" vlky. „Gama" a další vlci se starají především o lov, výchovu mláďat a mají za úkol „předstírat", aby smečka vypadala početnější. Vlci „omega" mají za úkol odvádět napětí, hasit hrozící konflikty ve smečce a hrají roli jakýchsi „šašků". клоун ебаный.Vlci jsou tolerantnější mezi sebou uvnitř smeček než psi.Vlci jsou predátoři. Protože loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší, než jsou oni sami. Živí se hlavně jeleny, losy. 4.Liška obecná- je dravý savec, patří do psí rodiny, to znamená, že je vzdáleným příbuzným vlka i domácího psa. Ocas působí jako stabilizátor při běhu a v zimě může být navíc zahřátý. Liščí sluch a čich jsou dobře vyvinuté, jmenovitě tato zvířata se na ně spoléhají především při lovu. Pokud jde o vidění, je také dobře vyvinuté, navíc je přizpůsobeno pro noční životní styl a umožňuje vám dobře vidět ve tmě. Jedinou nevýhodou vize lišky je, že není schopna rozpoznat barvy. jako potrava mu slouží různá malá zvířata - různí hlodavci, zajíci, ptáci hnízdící na zemi. během lovu může liška dosáhnout rychlosti až 50 km za hodinu. Lišky jsou zpravidla noční, skrývají se během dne v norách a chodí v noci lovit. To je usnadněno zvláštností jejich vidění, které jim umožňuje dokonale vidět v noci. Lišky žijí zpravidla jednotlivě, někdy ve dvou nebo třech a mají své vlastní území, které označují svými výkaly. Liška se vždycky velmi rafinovaně vplíží na svou kořist, může trpělivě čekat hodiny v záloze poblíž zajíce a když se potenciální kořist objeví na očích , také ji velmi obratně a bleskově rychle chytí za zuby. Kromě toho jsou lišky vynikající v zamotávání stop a vyhýbání se pronásledování, prudce mění směr pohybu. 5.Jezevec lesní барсук-Na území ČR je jezevec největší lasicovitou šelmou.Vyhrabává si noru . Je vždy hodně členitá s mnoha chodbami a komorou , kde spí.Přes zimu omezuje svoji aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá. Je velmi čistotný чистюля - trus навоз ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek. Živí se hmyzem,všežravec.Jezevci se dožívají věku až 15 - 20 let.

Řád trubkonosí (Procelariiformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte.

•Mořští → velká nosní „solná" žláza - speciální orgán u ptáků, který umožňuje účinně odstraňovat přebytečnou sůl (chlorid sodný) z těla a je součástí osmoregulačního systému. Umožňuje mořským ptákům uspokojovat jejich potřeby tekutin mořskou vodou a je primárním orgánem, který z těchto ptáků odstraňuje většinu soli. Sekreční aktivita žlázy je regulována přímo nervovým systémem.U ptáků je koncentrace chloridu sodného v sekreci produkované solnými žlázami asi 5krát vyšší než v krvi •Specializovaní na let - plachtění → dlouhá úzká křídla •Loví ryby •Hnízdí v koloniích (útesy, nory, často daleko od moře) •Kosmopolitní •V ČR vzácně 4č Čeleď albatrosovití Čeleď buřňákovití Čeleď buřňáčkovití Čeleď buřňíkovití Čeleď albatrosovití Albatros stěhovavý má největší rozpětí křídel ze všech současných ptáků, v průměru kolem 3,1 m. Díky svým obrovským křídlům může albatros stěhovavý trávit dlouhé hodiny ve vzduchu. Albatros stěhovavý požírá zejména chobotnice осъминог, korýše a menší druhy ryb, vyhledává také uhynulé mořské živočichy plovoucí na hladině. Hnízdí v početných koloniích na mořských útesech. Albatros stěhovavý je poměrně dlouhověký pták, může se totiž dožít až 80 let.

Rozmnožování savců, rozdíly mezi ptakořitnými, vačnatci a placentálními savci.

•Vlastní gonády párové •Vnitřní oplození samčím kopulačním orgánem •Chámovody = Wolffovy vývody семяпровод •Samičí vývodní cesty = Müllerovy vývody Samčí pohlavní ústrojí •Ptakořitní яйцекладущие •Párové vývodní cesty, před vstupem do kloaky se spojují•Varlata яички nesestupují, šourek мошонка nevytvořen•Chámovody do uretry, ta napojena na kloaku•Penis v klidu uložen v kloace, při kopulaci vychlípen •Vačnatci сумчатые •Variabilní, už typicky savčí•Varlata v šourku, před penisem, ten rozeklaný раздвоенный •Placentálové•Sestup varlat •Dobře vyvinutá nadvarlata a přídatné pohlavní žlázy (prostata aj.)Хорошо развитые придатки яичка и добавочные гонады•Někdy penisová kůstka кость Samičí pohlavní ústrojí Placentálové•Splynutí distální části samičích vývodních cest Ptakořitní•Samice úzké proximální vejcovody a distální rozšířená děloha →tvorba vaječných obalů Vačnatci •Samice vejcovod, děloha a pochva •Oplození vnitřní, splynutí vajíčka se spermií ve vejcovodu •Vejcorodí vajíčka velká, polylecitální •Živorodí vajíčka oligolecitální •Vačnatci žloutková placenta →nedokonalá výživa, neumožňuje dokončení embryonálního vývoje v děloze •Placentálové pravá alantochoriální placenta→srůst chorionu s endometriem dělohy →výživa, dýchání, vylučování zárodku, hormonální bariéra mezi matkou a zárodkem Vejcorodíu →tvorba vajec•Mláďata mateřské mléko olizují лижут •Živorodí•Vačnatci →mláďata se rodí ve stadiu embrya, vývin dokončují ve vaku в сумке •Placentálové→nitroděložní внутриутробное vývoj (placenta, pupečník пупок) •Péče o potomstvo•Mláďata krmivá a nekrmivá, ale všechna kojená на грудном вскармливании Rozmnožování vačnatců•Krátká březost беременность (velké druhy 30 dní)•Výhody ale i omezení →mláďata zcela odkázaná зависит na matku•Malí ve vrhu помете až 15 mláďat ,velcí klokani кенгуру 1 •Zvýšení reprodukčního potenciálu klokanů →embryonální diapauza (možnost zabřeznout i během kojení Новое спаривание происходит через 1—2 дня после рождения детёныша (у болотного валлаби — за день до рождения детёныша). После этого эмбрион остаётся в состоянии диапаузы до тех пор, пока предыдущий детёныш не вырастет или не погибнет. С этого момента эмбрион начинает развиваться. При благоприятных условиях новый детёныш рождается, как только старший окончательно покидает сумку.Самка вынашивает потомство в сумке 6—8 месяцев.Беременность короткая — 27—40 дней.) Rozmnožování placentálů•Dlouhá gravidita беременность, kratší postnatální vývoj•Ve vrhu 1 -15 mláďat •Gravidita u malých 16 -23 dní, u velkých až 16 měsíců (velryba) •Mláďata •Altriciální- jsou mláďata, která přicházejí na svět plně vyvinutá a jsou schopná prakticky okamžitě následovat svou matku nebo u druhů, které o mláďata nepečují, se o sebe starat sama.•Prekociální jsou mláďata, která přicházejí na svět plně závislá na rodičovské péči. •Periodicita rozmnožování•Iteroparní(jen u některých malých vačnatců samci po spáření hynou)•Říje течка•Jednou do roka •Vícekrát •Synchronizace samců a samic, ovulace a kopulace zároveň, nebo ovulace dřív, či ovulace vyprovokována вызванная kopulací (kočkovité šelmy) •Prodloužení gravidity•Utajené oplození (netopýři) -kopulace bez ovulace, spermie uskladněné ve vejcovodu po dobu hibernace во время спячка•Utajená březost -zárodečný vývoj zastaven ve fázi blastocysty na 12 dní až 11 měsíců.Může být fakultativní, i krátká •Opožděný vývoj (embryonální diapauza; některé druhy letounů) -implantace blastocysty, ale vývoj zastaven před gastrulací, pauza 2 -4 měsíce

Řád potápky (Podicipediformes): charaketrizujte (morfologie, ekologie, odlišnosti od ostatních atd.), uveďte systematické členení a příklady zástupců vč. našich (pokud jsou) a vše, co o nich víte

•Vodní, potápění •Prsty s kožovitým lemem → lobátní noha •Husté jemné opeření Kosmopolitní 1 č- potápkovití Potápka roháč (Podiceps cristatus) поганка je největší zástupce tohoto řádu v Evropě. Vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule, a je tak jednou z nejrozšířenějších potápek světa. K životu přitom preferuje hlubší vodní plochy bohaté na potravu a porosty rákosin, které ji slouží jako úkryt a místo pro hnízdění. Během období rozmnožování je nápadná svými výraznými tmavými límcovými pery, která jsou nejvýraznější při jejich zásnubních tancích, při kterých se obě pohlaví uklání a představují svému partnerovy kusy vodních rostlin, pro které se potápí pod vodní hladinu a která později slouží jako materiál pro stavbu hnízda. Je monogamní (žije v párech) a živí se zejména menšími rybami, které loví pod vodou.V posledních letech byl u její populace patrný viditelný pokles, načež byla zařazena na seznam zranitelných druhů. I přesto je však českou nejhojnější a nejznámější potápkou.Potápka roháč je náchylná k řadě onemocnění.

Trávicí soustava savců.

•Ústní dutina полость рта •Hltan глотка •Jícen пищевод •Žaludek •Dvanáctník •Tenké střevo •Tlusté střevo •Konečník Ústní dutina •Pysky губы •Jazyk-Svalnatý, pohyblivý-Míšení potravy, trhání разрывание rostlin, pití, sběr hmyzu...Svalnaté tváře →sání mléka •Zuby •Roztažitelné lícní torby мешок •Slinné žlázy (3 páry)•Příušní•Podčelistní•Podjazykové Žaludek• 4 části (jícnový, kardiální, fundálnía pylorický oddíl) •jícnová část může chybět (lidoopi, psovité šelmy, zajíci) nebo být zvětšená a tvořit předžaludky •Dělený žaludek Dvanáctník -Soustředění trávicích enzymů, ústí ze slinivky подж.ж a jater •Tenké střevo-Nejdelší, dokončení trávení, vstřebávání živin •Tlusté střevo-Zahušťování утолщение nestravitelných zbytků-Vstřebávání vody, minerálních látek a vitamínů -Působení střevní mikroflóry →tvorba výkalů •Slepé střevo jedno, může chybět, u býložravých může trávit celulózu →fermentační komora s mikroorganismy •Konečník-U vejcorodých ústí do kloaky