Epitelová tkáň

2) Adhezní spoje (zonula sdherens)

2) Adhezní spoje (zonula sdherens) stabilizují spoje těsné a celkově připevňují B k sobě. Složené z kadherinu (závislý na Ca2+). a) Desmozomy (macula adherens) - speciální typ adhezních spojů - bodový/knoflíkovitý ( x zonula adherens) - v B je kotví IF (u epitelů cytokeratinová tonofilamenta) - kadheriny b) Hemidesmozomy - kotví epi. B k bazální lamině - složené z integrinů (spojují tonofilamenta a laminin laminy basalis) c) Fokální adheze - B, které mění svou pozici při regeneraci či reorganizaci tkáně - podobají se hemidesmozomům, ale spojují se s MKF

3) Nexus/ gap junction

3) Nexus/ gap junction - komunikační spoje - tvořeno stovkámi párů konexonů (pr. komplex), které samy o sobě tvoří 6 konexinů (transmemb. pr.) - P 1,5nm - Vzajemné propojení buněk způsobuje jejich koordinovanou aktivitu => látkový signál se tkání volně šíří (B nejsou izolované jednotky) => např. rytmické kontrakce hladké svaloviny/ myokardu

Typy Jednoduchých žláz

A) Jednoduchá tubulózní - protáhlý sekreční oddíl - vývod krátký Výskyt - Lieberkühnovy krypty B) Rozvětvená tub. - vývody několika sekrečních oddílů ústí do společného vývodu Výskyt - žlázky dělohy - žlázky žaludku C) Stočená tub. - sekreční oddíl je dlouhý, ale stočený do klubíčka Výskyt - potní žlázy D) Jednoduchá alveolární/ acinózní - váčkovitý (okrouhlý) acinus Výskyt - mucinózní žlázky uretry E) Rozvětvené alveolární/ acinozní - vývody četných váčkovitých sekrečních acinů se spojují do jednoho vývodu Výskyt - mazové žlázy

Mechanismy sekrece

A) Merokrinní / Ekrinní - sekret uvolňován exocytózou (sekrečními váčky) apikálním pólem - proteiny, glykoproteiny - serózní nebo mucinózní - většina žláz B) Holokrinní - celé žlázové buňky se vyplní sekretem, uvolní z tkáně, rozpadnou a vydají sekret - lipidy - terminální diferenciace => lýza B - např. mazove žlázy vlasových folikul C) Apokrinní - odškrcení apikálního pólu žláz. B => uvolnění sekretu do vývodu - lipidy - např. mléčná žláza Pozn.: ACNE VULGARIS je nejčastější pubertální forma akné, způsobena úcpáním vývodů holokrinních mazových žláz nadměrnou produkcí mazu (a keratinu), v důsledku vzestupu testosteronu (♀ i ♂). Lokální zánět poté způsobí bakterie Propioníbacterium acnes.

Resorpce a sekrece iontů vody

A) Resorpce - látky se pohybují z lumen orgánu, přes apikální pól B k bazolaterální straně až do kapilár - obsah lumen se dehydratuje a zahušťuje - např. žlučník, střeva B) sekrece - látky jsou transportovány z kapilár, přes bazolaterální stranu k apikálnímu pólu B až do lumen orgánu. - voda se v tomto případě přesunuje z interstcia do lumen - např. plexus choroideus (mozkomíšní mok)

Víceřadý cylindrický epitel

A) Stavba - Jedna vrstva různě dlouhých B, které však všechny dosedají na BM, ne všechny však dosáhnou lumen. - mezi cylind. B bývají vsunuty pohárkovité B - jádra jsou tedy uloženy v různé výšce nad BM B) Funkce - řasinky v víc. cyl. epitelu DS odvádějí hlen a nečistoty z dolních dých. cest do horních - KINOCILIE, pohyblivé řasinky C) Výskyt - DS - nosohltan - larynx - trachea - intrapulmonální bronchy - Eustachova trubice Pozn.: U kuřáků dochází k postupné přeměně víc. cyl. epi. na mech. odolnější mnohovrst. dlážd. epi., METAPLÁZIE => ztráta řasinek => ztráta samočistící schopnosti DS. Se stavem je spojena také CHRONICKÁ BRONCHITIDA, kterou doprovází zvýšení počtu pohárkových B => nadměrné množství hlenu

Jednovrstevný cylindrický epitel

A) Stavba - Jedna vrstva vysokých B s řasinkami/ mikroklky na apexu - Při vrcholu se vyskytují komplexy adhezních a těsných spojů => tlustý pás v SM tzv. TERMINÁLNÍ LIŠTA B) Funkce - většinou resorpce D) Výskyt - výstelka trávicí trubice (mezi kardii a anem) - KARTÁČOVÝ LEM - velké žlázové vývody - děložní sliznice - sběrný kanálek ledviny (a) - výstelka vejcovodu (řasinky + sekreční B) (b) - výstelka žlučníku (c)

Mnohovrstevný nerohovějící dláždicový epitel

A) Stavba - Vrstvy B s menším obsahem keratinu a se zachovanými jádry - vystýlá vlhké dutiny, kde ztráta vody nehrozí B) Funkce - ochranná funkce (proti průniku mikroorganismů) C) Výskyt - výstelka jícnu (b) - přední epitel rohovky (c)

Přechodní epitel/ Urotel

A) Stavba - deštníčkovité B - na B svrchní vrstvy je patrný jejich funkční stav, jsou-li kontrahované => kubické, jsou-li relaxované => dláždicové B) Funkce - odolnost proti tlaku moči - ochrana před okolí před obsahem moči C) Výskyt - močové cesty (ledvinné kalichy, pánvička, ureter, močová trubice)

Jednovrstevný kubický epitel

A) Stavba - jedna vrstva buňek, které jsou přibližně stejně vysoké i široké - obsahují velké množství MIT => intenzivní aktivní transport B) Funkce - intenzivní aktivní transport D) Výskyt - malé žlázové vývody - respirační bronchioly - sběrací kanálek nefronu (a) - folikuly štítné žlázy (b) - epitel ovaria (může být i kubický) (c)

Jednovrstvený dláždicový epitel

A) Stavba - jedna vrstva vřetenovitých B s oploštělými jádry - tvoří MEZOTEL B) Funkce - regulace průchodu látek do přiehlé tkáně D) Výskyt - serózní blány (lamina visceralis pleury, peritonea (b) a perikardu) - středoušní dutina - zevní list capsula glomeruli - zadní epitel rohovky (c) - výstelka Henleovy kličky (a)

Mnohovrstevný rohovějící dláždicový epitel

A) Stavba - při BM jsou pevně propojené kubické B, přechází do polyedrických a ztrácí jádra, při volném povrchu tvoří prázné "skořápky" vyplněné keratinovými IF - odlupující se šupinky buněk, se neustále nahrazují dělením kubických B B) Funkce - mech. ochranna - bio. ochrana (proti průniku mikroorganismů) - proti dehydrataci C) Výskyt - epidermis (a)

Mnohovrstevný cylindrický epitel

A) Stavba - vzácný - vrstvy cylindrických B B) Funkce - ochrana C) Výskyt - spojivka - "epitel přechodných zón" - laryngová strana epiglotis - přechod vestibulum nasi-regio respiratoria

Mnohovrstevný kubický epitel

A) Stavba - vzácný - vrstvy kubických B B) Funkce C) Výskyt - vývody potních žláz (d)

Typy Složených žláz

A) Tubulózní - skupiny protáhlých sekrečních oddílů se spojují do vývodů, které se dále spojují do hlavního vývodu Výskyt - Brunnerovy žlázy duodena B) Alveolární/Acinózní - skupiny acinů se spojují do vývodů, které se dále spojují do hlavního vývodu Výskyt - exokrinní část pankreatu C) Tuboalveolární - skupiny acinů i tubulózních sekrečních jednotek se spojují do vývodů, které se dále spojují do hlavního vývodu Výskyt - gl. sublingualis, gl. submandibularis

Stavba resorpční buňky

A) při apikálním pólu - KARTÁČOVÝ LEM s mikroklky - zvětšení povrchu pro resorpci B) cytoplazma - lysozomy a pinocytární váčky C) bazální pól - BAZÁLNÍ LABYRINT (invaginace bazální membrány) - četné MIT produkující ATP pro aktivní transport - látky jsou odváděny do kapilár ve vazivu

Axonema a bazální tělísko řasinky

Axonema má typické uspořádání MKT 9x2+2.Devět periferně uložených dubletů kolemcentrálního páru MKT. Podél MKT dopravují kinesin a dynein látky do a z cilie. Dublet tvoří mikrotubulu A (z 13 protofilament) a mikrotubul B, který navazuje na MKT A (tvar C), propojení s centrálním párem MKT zajišťujě pr. radialního paprsku, zatímco dublety vzájemně spojuje nexin (pouze spojuje, pohyb zajišťuje dynein) K cytoskeletu cilii kotví bazální tělísko tvořené triplety MKT, které se podobají centriolům a na příčeném průřezu připomínají větrník.

Krycí epitel ( Mnohovrstevné )

B) Mnohovrstevný a) Rohovějící dláždicový (kožní) - ochrana, udržení vody v těle - epidermis b) Nerohovějící dláždicový (slizniční) - ochrana - ústní dutina, jícen hrtan, pochva, canalis analis c) Kubický - ochrana a sekrece - vývody potních žláz, ovariální folikuly d) Přechodný - ochrana, roztažitelnost - ledvinné kalichy a pánvička, ureter, močový měchýř, a urethra e) Cylindrický - ochrana - spojivka

Buněčné spoje 1) Těsné spoje (zonula occludens/ tight junctions)

Buněčné spoje jsou nejpočetnější v epitel. tkáni, zajištují soudržnost a komunikaci B mezi sebou a k baz. lam. Většina spojů se nachází na lat. povrchu B Těsné a adhezní spoje mají pásovitou stavbu a obepínají celý obvod B. 1) Těsné spoje (zonula occludens/ tight junctions) se nachází nejapikálněji - zabraňují vstupu cizorodých látek mezi B (do intercelulárního prostoru) => utěsňují - tvořeno klaudinem a okludinem - díky těsným sp. musí látky z lumen projít transcelulárně (x paracelulárně) - přítomnost tesných s. rozděluje povrch B na dvě chemicky odlišné oblasti a) Apikální povrch - pokryt mucinem či lipidy v lumen trubice b) Bazolaterální - bazální a laterální povrchy se liší receptory a přítomností celkově jiných pr. Pozn.: Čím menší počet těsných s. tím větší propustnost např. pro vodu a rozp. látky => epitel poximálních tubulů ledvin Otravu jídlem způsobuje Clostridium perfirigens produkující enterotoxin, který narušuje klaudin a způsobuje tak rozpad těsných s. => únik tkáňového moku paracelulárně Na vzniku žaludečních vředů se podílí Helicobacter pylori, který narušuje těsné spoje epitelu žaludku a tím i jejích signalizaci ze spoje.

Stereocilie

Dlouhé vláskovité struktury některých epitelů (např. muž. pohl. sys.) sloužící k resorpci, ale také v případě muž. pohl. sys. jako prostředí pro funkční dozrání spermii nebo detekují pohyb ve vnitřním uchu. Jejich podkladem je MKF s asoc. pr., mají podobý P jako mikroklky, ale narozdíl od nich jsou méně pohyblivé, délší a mnohdy větvené.

Cilie/řasinky/kinocilie

Dlouhé vysoce pohyblivé výbežky CPM, jejichž podkladem jsou MKT. Jsou velmi hojné na apexech B cylindrických a kubických různých epitelů. D 5-10 μm a P 0,2 μm. (x D 1 μm a P 0,1 μm mikroklku) Řasinky se díky párům dyneinu pohybují způsobují tok tekutin určitým směrem. Štěpením ATP získává dynein E pro navázání na protilehlý dublet => opakovaný ohyb řasinky => proudění/ pohyb bičíku Bičíky spermii mají stejnou strukturu. Většina B má také jednu nepohyblivou tzv. PRIMÁRNÍ ŘASINKU, která kolem B vnímá např. průtok tekutin, pohyb či světlo nebo pach. Pozn.: Pohyb řasinek/bičíků https://www.youtube.com/watch?v=9nZYlyFGm50 KARTAGENERŮV SYNDROM je syndrom nepohyblivých řasinek => ztráta samočistící schopnosti DS => chronické respirační infekce. Porucha bičíků => mužská neplodnost.

Epitely

Epitely jsou tkáňě tvořené B různých tvarů, které na sebe vzájemně tesně naléhají a tvoří tak mnohdy bariéru pro prostup bakterií, virů a všemožných nox. Epitely mají tedy krycí funkci, ale také sekreční, resorpční či smyslovou. Některé jsou dokonce schopné kontrakce (myoepitelové B) Epitely se vyznačují značnou schopností regenerace např. střevní epitel a jaterní žlázový epitel. Pozn.: Maligní nádory epitelů jsou karcinomy. Maligní nádory žlázového epitelu adenokarcinomy nejčastější 45+. DYSPLÁZIE = abnormální růst NEOPLÁZIE = novotvorba tkáně, prekancerózní stav, reverzibilní METAPLAZIE = přeměna jednoho typu epitelu na jiný, reverzibilní, např. u kuřáků se mění víceřadý cylindrický ep. DS na odolnější mnohovrstevný dláždicový epi.

Bazální membrána (funkce, EM)

Funguje jako polopropustný filtr, strukturní opora a propojení epitelů s vazivem => udržuje polaritu epit. B

Myoepitelové buňky

Kontraktilní B, které se nacházejí mezi bazální membránou a acinem (potní, slzné, slinné a mléčné žlázy. Výběžky těchto B, jsou vyplněny aktin-myosinovými komplexy => kontraktilní výběžky objímají aciný => vytlačují z nich sekret do vývodů.

Krycí epitel ( Jednovrstevné )

Kryjí povrch nebo vystýlají dutiny orgánů. A) Jednovrstevný a) Dláždicový - usnadňuje pohyb vnitřností a sekretuje bio aktivní látky (Mezotel) - provádí aktivně pinocytózu (Mezotel a Endotel) - výstelka cév (Endotel), serózní listy perikardu, pleury a peritonea (Mezotel) b) Kubický - kryje a tvoří sekret - povrch ovaria, štítná žláza c) Cylindrický - ochrana, lubrikace, resorpce a sekrece - výstelka střeva a žlučníku d) Víceřadý - všechny B nasedají na bazální laminu, ale jen ty nejdelší dosáhnou lumen - ochrana, sekrece hlenu a jeho transport spolu s nečistotami v DS

Mléčná žláza (apokrinní sekr.)

Mléčná žláza využívá apokrinní merokrinní sekreci. Při apokrinní žláz. B odškrcují část své cytoplazmy při apikálním pólu. Váček obalený CPM s lipidovým sekretem se uvolňuje do vývodu.

Pancreas (serózní buňky)

Má exokrinní a endokrinní část. V exokrinní část tvoří aciny o 5-10 B pyramidového tvaru uspořádaných do kruhu s vlastním lumen. Báze s jádrem a gER je bazofílní (=> H). Sekreční granula jsou výrazně eosinofilní (=> E)

Mazové žlázy (holokrinní sekr.)

Navazují na folikulů vlasů, žláz. B se neustále dělí a hromadí v sobě na lipidy bohatý sekret, terminálně diferecované B lyzují a uvolňují tak produkt do vývodu.

Serózní x Mucinózní žlázy

Podtypy merokrinní sekrece A) Serózní žlázy - proteiny (bazické) => eosinofilní => barví se - dobře vyvinuté gER a GA, nahromadění sekrečních váčků při apikálním pólu - např. trávicí enzymy Výskyt - pancreas - parotida B) Mucinózní žlázy - muciny (glykoproteiny)=> nereagují s eosinem ochotně => nebarví se (např. pohárkové B), v důsledku přítomnosti oligosacharidů se však barví PAS reakcí - dobře vyvinuté gER a GA, nahromadění sekrečních váčků při apikálním pólu - muciny jsou velmi hydrofilní, jejich hydratace vede k tvorbě hlenu C) Seromucinózní žlázy - kombinace seózních acinů i mucinózních tubulů => směs hlenu a trávicích enzymů

Epitelová buňka

Různé tvary i velikosti - cylindrické, kubické a dláždicové. Jádra mnohdy napodobují tvar B => oválná j. cyl. B, oploštělá j. dlážd. B, kulatá j. kubických B Epitely jsou avaskulární, výživa a kyslík k nim difunduje z vaziva skrze bazální membránu. V GIT, DS a URO epitel tvoří lamina epithelialis tunicae mucosae pod níž se nachází vrstva vaziva, lamina propria t. m. Vazivo vybíhá do epitelu papilami => odolnost tření. Epitelové B jsou polarizováné => bazální pól (k baz. memb.), apikální pól (volný povrch), laterální povrchy (k přilehlým B)

Typy sekrečních oddílů

Sekreční oddíl = obecně základní jednotka žlázy A) Tubulózní s.o. - protáhlý s. o. - krátké, dlouhé, stočené B) Alveolární / Acinózní s. o. - váčkovitý, okrouhlý s. o. s vlastním malým lumen pro dočasné uchování sekretu

Žlázový epitel (+ jednobuňečné žlázy)

Vmezeřen do krycího epi. nebo tvoří celé žlázy Žlátové B produkují, skladují a vydávají sekret ve formě pr., lipidů či komplexů pr. a sacharidů. Mohou uvolňovat i řidší sekret jako např. pot (voda + ionty). Jednobuněčné žlázy - v jednovrst. cyl. nebo kub. epi., víceřad. cyl. epi. - POHÁRKOVÉ B - produkují mucin (hlen) - mucin se nebarví HE => světlé B - molekulu tvoří pr. kostra se sacharidovými výběžky => barvení PAS - bazálně jádro s gER, GA, přechází apikálně ve velký soubor sekrečních granul Mnohobuněčné žlázy - disponují SEKREČNÍ ODDÍL - TUBULÓZNÍ - ALVEOLÁRNÍ - dělí se na exokrinnní a endokrinní - podpora vazivovým stroma - rozděluje větší žlázy na lalůčky a laloky => segmenty - tvoří ochranný obal

Mikroklky

Výběžky CPM vyztužené MKF (vystupují z terminální sítě), sloužící ke zvětšení povrchu (20-30x) Enterocytů => resorpce. V SM je jejich soubor patrný jako ŽÍHANÝ LEM. D 1 μm a P 0,1 μm Z mikroklků vystupuje glykokalyx, ten se podílí na trávení. Pohyb MKF (=> mikroklku) zajišťuje interakce s myosinem. Pozn.: CELIAKIE/GLUTENOVÁ ENTEROPATIE/SPRUE je onemocnění tenkého střeva způsobené přehnanou imunitní rci na gluten/lepek => enteritida =.> ztráta žíhaného lemu => porucha resorpce. Léčba vyřazením lepku ze stravy.

Stavba exokrinních žláz

Většina žláz člověka je složených. Jednotlivé žláz. B se skládají do lalůčků, oddělených vazivovými septy. jejich vývody se postupně spojují a ústí do jednoho velkého vývody, který vede do cílového orgánu.

Slinné žlázy (mucinózní buňky)

Větší naž serózní. Produkují muciny (pr. kostra s mnohy navázanými oligosacharidy, glykoproteiny).

Bazální membrána (stavba) (BM)

Vždy mezi epitelem a vazivem. Funguje jako polopropustný filtr pro živiny (GIT), prostupují jí nervová vlákná (kožní čití). Cévy skrz ní však neprostupují!! => Epitely jsou avaskulární. Hemidesmozomy kotví epitel. B k bazální lamině Bazální membrána - patrná i v SM - tvoří ji epitel. B a) Bazální lamina - 20-100 nm - naléhá na epi. B - laminae rarae/lucidae, lamina densa - pouze EM - složení: kolagen IV. typu, laminin (glykopr.), integrin, nidogen a perlekan (spojují kolagen a laminin, určují velikost procházejících molekul) b) Fibroretikulární lamina - řidší, vláknitá - tlustší - kolagen III. typu, který je spojen s baz. l. kolagenem typu VII

Typy žláz podle původu

Za obryonálního vývoje dochází k prorůstání B epitelu různých trubic do přilehlého vaziva. Na základě zachování/ zaniknutí tohoto spojení rozlišujeme: A) Exokrinní žlázy - spojeny s trubicí, z které vznikly tubulózním vývodem - produkují sekret do lumen trubic, které jsou spojené s vnějším prostředím B) Endokrinní žlázy - nemají vývody, tvoří HORMONY - sekret příjimají četné kapiláry, které se větví kolem žláz. B - produkují sekret do lumen trubic, které nekomunikují s vnějším prostředím => cévy - sekretem jsou buď proteiny, které se uvolňují exocytózou nebou steroidní lipidy, které volně prochází CPM a dále se přesunují pr. nosičů - endokrinné fci mají i malé vmezeřené B v epitelu GIT či DS, B s jinou primární fcí jako kardiomyocyty, adipocyty, hepatocyty. a) FOLIKULY (kulovitý útvar, měchýřek) - žláz. B uspořádané do kruhu s vlastním lumen mezi nimi => skladování sekretu, obklopené kapilárami b) NEPRAVIDELNÉ TRÁMCE - obklopené kapilárami