7. koloidní systémy

složení amfifilních molekul a jak způsobují hydrofobní interakce ?

Amfifilní molekuly mají hydrofobní (nepolární) část, tvořenou např. uhlovodíkovým řetězcem, a hydrofilní (polární) funkční skupinu. Hydrofobní interakce způsobují ve vodném (polárním) prostředí shlukování hydrofobních částí amfifilních molekul za vzniku micel, v nichž jsou hydrofobní řetězce orientovány dovnitř micely, zatímco hydrofilní části molekul tvoří obal micely, který je ve styku s vodou. V nepolárních rozpouštědlech amfifilní látky tvoří reverzní micely

co zahrnuje biologické koloidní částice ? (7)

Biologické koloidní částice zahrnují biomakromolekuly (bílkoviny, polysacharidy, nukleové kyseliny) a částice složené z více molekul, např. lipoproteinové částice, viry nebo lipidové váčky

jak vzniká solvatační obal (hydratační) , jaký je další název ?

Hydrofilní koloidní částice, např. bílkoviny, nesou na svém povrchu polární, popř. ionizované skupiny, které se s vodou dobře snáší. Povrch hydrofilní koloidní částice proto interaguje s molekulami vody a hydratovanými ionty solí, čímž vzniká _________ tzv. lyosféra (hydrosféra)

příklady koloidních systému v lidském organismu ? (4)

Koloidní systémy v lidském organismu zahrnují kromě krevní plazmy také další extracelulární tekutiny, např. lymfu nebo mléko, a intracelulární tekutinu (cytosol).

podle čeho a jak můžeme koloidy dělit ? (2)

Podle struktury koloidních částic můžeme koloidy rozdělit na molekulární s koloidními částicemi tvořenými jednotlivými velkými molekulami (např. bílkoviny, polysacharidy), a micelární, jejichž částice, tzv. micely, tvoří shluky menších molekul (např. rozpuštěné mýdlo).

příklad biologického gelu a jak vzniká

Příkladem biologického gelu je fibrinový gel, který má význam při zástavě krvácení a hojení ran. Fibrinový gel vzniká polymerací a zesíťováním fibrilární bílkoviny fibrinu, přičemž vzniklý gel obsahuje až 95% kapaliny.

jak lze zvýšit stabilitu hydrofobních koloidů ?

Stabilitu hydrofobních koloidů mohou zvýšit tzv. ochranné koloidy

jak lze snížit stability hydrofobních koloidů ?

V tomto případě se hydrofobní koloidy destabilizují přídavkem elektrolytu (soli), jehož ionty náboj koloidní částice neutralizují.- protože tím nábojem se navzájem odpuzují

jak funguje zvýšení iontové síly ? příklad ?

Zvýšení iontové síly větším přídavkem soli, např. (NH4)2SO4, vede k soutěži o molekuly vody, poškození hydratačních obalů a vysrážení koloidních částic. Tímto způsobem lze z roztoku vysrážet např. bílkoviny (vysolování).

jaká je funkce lyosféry ?

brání jejich přímému kontaktu a tím udržuje celý koloidní systém stabilní.

co zahrnují koloidní systémy ?

disperzní soustavy s velikostí dispergovaných částic od 1 do 1000 nm.

příklady organických rozpouštědel, jak fungují ?

ethanol, isopropanol nebo aceton.

jak můžeme rozdělit koloidní částice podle vztahu k vodnímu prostředí ? a příklady těchto částic

hydrofobní (např. dispergované anorganické látky jako AgI, Ag, Au, S) a hydrofilní (např. bílkoviny, micely).

jak můžeme dělit kapalné koloidy ? (2)

lze rozdělit na soly (např. roztok bílkovin), v nichž se částice mohou volně pohybovat podobně jako v pravém roztoku, a gely (např. želatina obsahující bílkovinu kolagen, pudink obsahující škrob), v nichž dispergovaná látka tvoří síťovou strukturu

co jsou to ochranné koloidy ? příklad ?

látky, které tvoří hydrofilní koloidy se 38 schopností stabilizovat koloidy hydrofobní, Např. ve vodě nerozpustné soli uhličitan a fosforečnan vápenatý jsou v tělních tekutinách udržovány v roztoku ve formě koloidních částic stabilizovaných molekulami bílkovin. Poškozením ochranné funkce bílkovin dochází k vysrážení nerozpustných solí např. ve formě žlučových kamenů

vyhody iontů solí ? příklad

malý přídavek soli může zvýšit stabilitu hydrofilního koloidu. Soli např. zvyšují rozpustnost globulinů ve vodě (vsolování).

vlastnosti koloidních částic ?

přispívají podobně jako jiné molekuly k osmotickému tlaku roztoku. Díky své velikosti způsobují koloidní částice rozptyl světla, který se projevuje při tzv. Tyndallově jevu

k čemu vede narušení lyosfér

r vede naopak k destabilizaci koloidů, kdy dochází ke shlukování (agregaci) koloidních částic a jejich vysrážení (precipitace, koagulace)

čím lze způsobit Destabilizaci hydrofilních koloidů (3)

t zvýšením iontové síly roztoku, přídavkem organického rozpouštědla nebo změnou pH.

sedimentace koloidních částic ?

u. Koloidní částice v roztoku nesedimentují, avšak v některých případech mohou být separovány pomocí ultracentrifugy, popř. nesou-li náboj, lze je separovat elektroforetickými metodami (např. analýza proteinů, nukleových kyselin). K odstranění nízkomolekulárních látek z koloidního roztoku lze využít dialyzační membránu, např. celofán, který propouští malé molekuly a ionty, avšak nepropouští velké koloidní částice. V lékařství 37 se princip dialýzy využívá např. pro odstraňování odpadních látek z krve pomocí tzv. umělé ledviny (hemodialýza).

co se může podílet na vzniku lyosféry

voda , ionty solí

které molekuly mohou tvořit micely ? příklad ?

í molekuly s tzv. amfifilní (amfipatickou) strukturou, např. mýdlo a jiné povrchově aktivní látky. palmitát sodný