Geometrie 1
S1
Je-li AB shodná s CD, je A různé od B a C různé od D. Pro každé dva různé body A, B platí, že Ab je shodné s BA.
S3
Je-li AB shodné s CD a CD shodné s EF, pak je AB shodné s EF.
S4
Leží-li bod C mezi body A, B, bod C' mezi A'B' a platí-li AC je shodné s A'C', BC je shodné s B'C', pak platí, že AB je shodné s A'B'.
konvexní množina bodů
Množina se nazývá konvexní, jestliže pro každé dva její body X, Y platí, že úsečka XY je její podmnožinou.
S5
Nechť A, B, C a A', B', C' jsou dvě trojice bodů neležící v přímce a nechť AB je shodné s A'B'. Pak existuje jediný bod C' poloroviny A'B'K, pro který platí AC je shodné s A'C' a BC je shodné s B'C'.
S6
Nechť A, B, C a A', B', C' jsou dvě trojice bodů neležící v přímce a nechť platí, že AB je shodné s A'B', BC je shodné s B'C' a CA je shodné s C'A'. Leží-li bod P mezi body A, B,, bod P' mezi body A'B' a platí-li, že AP je shodné s A'P', je CP shodné s C'P'.
trojúhelník ABC
Nechť A, B, C jsou tři libovolné body neležící v přímce. Trojúhelníkem ABC nazveme průnik polorovin ABC, ACB, BCA.
čtyřúhelník
Nechť A, B, C, D jsou čtyři body v téže rovině, z nichž žádné tři neleží v přímce. Sjednocení trojúhelníku ABC a BDC nazveme čtyřúhelníkem ABCD právě tehdy, když průnikem těchto trojúhelníků je úsečka BD.
nekonvexní úhel
Nechť A, V, B jsou tři body, které neleží v přímce. Potom sjednoscení doplňku konvexního úhlu AVB v rovině AVB a polopřímek VA a VB nazýváme nekonvexním úhlem AVB.
konvexní úhel
Nechť A, V, B jsou tři libovolné navzájem různé body. Konvexním úhlem AVB pak nazýváme:
S2
Nechť AB je úsečka, CD polopřímka. Pak existuje jediný bod E polopřímky CD, pro který platí, že AB je shodná s CE.
osa úhlu
Nechť AVB je úhel, který není nulový ani plný. Pak osou úhlu nazýváme přímku VX právě tehdy, když bod X leží v téže rovině jako úhel AVB a platí, že konvexní úhel AVX je shodný s úhlem BVX.
středový úhel příslušný menšímu/většímu oblouku
Nechť S je střed kružnice k a AB její tětiva, která není průměrem. Pak úhel ASB nazveme středový úhel příslušný menšímu/většímu oblouku kružnice k s krajními body A, B.
úhly střídavé
Nechť a, b jsou dvě různé přímky a m je přímka, která je protíná. Dvojice úhlů, které leží v opačných polorovinách určených přímkou m a jejichž ramena: a) mají prázdný průnik beta' a delta b) průnikem bety a delty' je úsečka nazveme úhly střídavé.
souhlasné úhly
Nechť a, b jsou rovnoběžky a přímka m je protíná. Dva úhly nazveme souhlasné právě tehdy, když leží ve společné polorovině určené přímkou m a rameno jednoho z nich je podmnožinou ramena druhého z nich.
poloprostor alfaA
Nechť alfa je rovina a A bod, který na ní neleží. Poloprostorem alfaA nazýváme množinu všech bodů X prostoru, pro které platí, že mezi body A, X neleží žádný bod roviny alfa.
kulová plocha
Nechť je dán bod S a reálné číslo r větší než nula. Množina všech bodů X prostoru, jejichž vzdálenost od středu S je rovna r se nazývá kulová plocha K se středem S a poloměremr.
koule
Nechť je dán bod S a reálné číslo větší než nula. Koulí K o středu S a poloměru r se nazývá množina všech bodů X v prostoru, jejichž vzdálenost od středu S je nanejvýše rovna r.
kruh
Nechť je dán bod S ležící v rovině ró a reálné číslo větší než nula. Kruhem K o středu S a poloměru r se nazývá množina všech takových bodů X roviny ró, jejichž vzdálenost od středu S je nanejvýše rovna r.
kružnice
Nechť je dán bod S v rovině ró a reálné číslo r větší než nula. Kružnicí k o středu S a poloměru r se nazývá množina všech takových bodů X roviny ró, které mají od středu S vzdálenost r.
obvodový úhel
Nechť je dána kružnice k a na ni tři různé body A, B, X. Konvexní úhel AXB se nazývá obvodový úhel příslušný tomuto oblouku kružnice k, který leží v polorovině opačné k polorovině ABX.
úsekový úhel
Nechť je dána kružnice k(S,r) a dva její různé body A, B. V bodě A je sestrojena tečna AC kružnice k. Potom úhel BAC nazýváme úsekový úhel příslušný k tomuto oblouku AB kružnice k, který v tomto úhlu leží.
DA
Nechť jspu dány dvě úsečky AB, CD. Na polopřímce AB sestojíme navzájem různé body P1, P2, P3, ... tak, že AP1 je shodné s P1P2 je shodné s P2P3 je shodné...
R
Nechť p je příma a A bod, který na ní neleží. Pak v rovině určené přímkou p a bodem A existuje právě jedna přímka procházející bodem A, která nemá s přímkou p žádný společný bod.
polorovina pA
Nechť p je přímka a A bod, který na ní neleží. Polorovinou pA nazýváme množinu všech bodů X roviny pA, pro které platí, že mezi body A, X neleží žádný bod přímky p.
osy stran trojúhelníku
Osami stran trojúhelníku ABC nazýváme osy úseček AB, BC a CA. Osy stran trojúhelníku se protínají v jednom bodě, který je středem kružnice trojúhelníku opsané.
úhly střídavé shodné
Pokud a, b jsou rovnoběžky, pak dvojice střídavých úhlů jsou shodné.
DC
Průnik posloupnosti úseček do sebe zařazených je neprázdný.
Střední příčka trojúhelníku
V trojúhelníku označíme po řadě A1, B1, C1 středy stran a, b, c. Úsečky A1B1, B1C1, C1A1 se nazývají střední příčky trojúhelníka ABC příslušné po řadě ke stranám a, b, c. Úsečky AA1, BB1, CC1 se nazývají těžnice.
vnější úhel trojůhelníku
Vnějším úhlem trojúhelníka nazveme úhel, který je vedlejší k jeho vnitřnímu úhlu.
výška trojúhelníku
Výškou trojúhelníku nazýváme kolmici vedenou vrcholem trojúhelníka k protější straně. Výšky trojúhelníka procházejí týmž bodem V, zvaný průsečík výšek nebo též ortocentrum.
axiomy incidence
do této skupiny řadíme axiomy týkající se bodů, přímek a rovin a vztahů mezi nimi
vedlejší úhly
dva styčné úhly, jejichž sjednocením je přímý úhel, nazýváme vedlejší úhly
vrcholové úhly
dva úhly nazveme vrcholové, jestliže jejich ramena leží na polopřímkách sobě vzájemně opačných, každé dva takové úhly jsou shodné
kolmost přímek
dvě přímky AP a BP nazýváme kolmé právě tehdy, když úhel APB je pravý
kolmost dvou rovin
dvě roviny jsou k sobě kolmé právě tehdy, když v jedné z těchto dvou rovin existuje přímka, která je kolmá k druhé z těchto rovin
I3
existuje alespoň jedna trojice bodů, která neinciduje se žádnou přímkou
I8
existuje alespoň jedna čtvřice bodů, která neinciduje v žádnou rovinu
I7
incidují-li dvě různé roviny s týmž bodem, pak existuje alespoň jeden další bod, se kterým obě tyto roviny incidují
kružnice opsaná
je kružnice, na níž leží všechny vrcholy rovinného útvaru
polopřímka opačná k polopřímce AB
je množina všech bodů prostoru, která obsahuje bod A a dále všechny takové body X, pro které platí, že bod A leží mezi body X, B
úsečka AB
je množina všech bodů prostoru, která obsahuje body A, B a dále všechny body, které leží mezi body A, B
polopřímka AB
je množina všech bodů prostoru, která obsahuje všechny body úsečky AB a dále všechny takové body X, pro které platí, že bod B leží mezi body A, X
polokružnice
je-li AB průměr, nazýváme oblouky s krajními body A, B polokružnice
I6
jestliže dva navzájem různé body přímky incidují s rovinou, pak s touto rovinou incidují všechny body přímky
průměr
jestliže tětiva AB obsahuje střed kružnice k, nazýváme ji průměrem kružnice k
tětiva
jsou li A, B dva různé body kružnice k, pak úsečka AB se nazývá tětiva kružnice k
U4
jsou-li A, B, C tři body, které neleží v přímce, a p přímka roviny určené body A, B, C, která neprochází žádným z bodů A, B, C, a která obsahuje jistý bod D ležící mezi body A, B, potom obsahuje přímka p buď jistý bod E ležící mezi body B, C nebo jistý bod F ležící mezi body C, A
U2
jsou-lli A, B dva různé body, pak na přímce procházející body A, B existuje aspoň jeden bod C takový, že bod B leží mezi body A, C
I2
každá přímka inciduje alespoň se dvěma různými body
I5
každá rovina inciduje aspoň s jedním bodem
I1
každé dva navzájem různé body incidují 1 přímkou
shodnost konvexních úhlů
konvexní úhel AVB je shodný s konvexním úhlem CVD právě tehdy, když na přímce VC, CD existují takové body A'B', že platí VA' je shodné s VA, VB' je shodné s VB a A'B' je shodné s AB
kružnice vepsaná
leží celá uvnitř mnohoúhelníku, dotýká se všech stran mnohoúhelníku
U1
leží-li bod B mezi body A, C, jsou A, B, C tři různé body přímky a platí též, že bod B leží mezi body C, A
konvexní úhel b)
leží-li body A, V , B v přímce a bod V leží mezi body A, B, lze za množinu všech bodů konvexního úhlu AVB považovat každou polorovinu s hraniční přímkou AB
konvexní úhel c)
leží-li body AVB v přímce a bod V neleží mezi body A, B, lze za množinu konvexního úhlu AVB považovat každou rovinu obsahující přímku AB i každou polopřímku VA, VB
shodnost nekonvexních úhlů
nekonvexní úhel AVB je shodný s nekonvexním úhlem CVD právě tehdy, pokud jsou konvexní úhly AVB a CVD shodné
větší oblouk, menší oblouk
není-li AB průměr, pak oblouk, který leží v polorovině ABS nazýváme větší oblouk a oblouk v opačné polorovině ABS nazýváme menší oblouk s krajními body A, B
osa konvexního úhlu
osa konvexního úhlu AVB se nazývá polopřímka VX, kde bod X leží v rovině AVB a platí, že úhel AVX je shodný s úhlem XVB
osa nekonvexního úhlu
osa nekonvexního úhlu AVB se nazývá polopřímka opačná k polopřímce, která je osou příslušného konvexního úhlu AVB
nekonvexní množina bodů
právě tehdy, pokud existuje taková dvojice bodů X, Y, že úsečka XY není podmnožinou útvaru U
konvexní úhel a)
průnik polorovin AVB a BVA v případě, že body A, V, B neleží na přímce
osa úsečky
přímka o se nazývá osa úsečky AB (A je různé od B) právě tehdy, když jsou přímky AB a o navzájem kolmé a přímka o prochází středem úsečky AB
kolmost přímky k rovině
přímka p a rovina ró se natývají navzájem kolmé, jestliže je přímka p kolmá ke všem přímkám roviny ró
rovnoběžné přímky
rovnoběžnými přímkami nazýváme takové přímky, které leží v jedné rovině a nemají společný bod nebo dvě splývající přímky
usu
shodují se v jedné straně a dvou úhlech ktéto straně přiléhající
sus
shodují se ve dvou stranách a úhlu jimi sevřeném
Ssu
shodují se ve dvou stranách a úhlu proti větší z nich
sss
shodují se ve všech stranách
střed úsečky
středem úsečky AB nazýváme takový bod úsečky AB, pro který platí, že AS je shodná s SB
shodnost trojúhelníků
trojúhelníky jsou ABC a A'B'C' jsou shodné právě tehdy, jestliže platí AB je shodné s A'B', BC je shodné s B'C' a CA je shodné s C'A'
I4
tři body, které neincidují se žádnou přímkou, incidují s jednou rovinou
axiomy uspořádání
zakládá se na vztahu "Bod B leží mezi jinými dvěmi body A, C"
axiom rovnoběžnosti
zavádí do geometrie vztah rovnoběžnosti přímek
U3
ze tří různých bodů na přímce leží nejvýše jeden mezi zbývajícími dvěma
pravý úhel
úhel, který je shodný s úhlem k němu vedlejšímu, nazýváme pravý úhel
styčné úhly
úhly AVB a BVC nazýváme styčné tehdy, když jejich průnikem je polopřímka VB a zároveň oba leží v jedné rovině
dvojstředový trojúhelník
čtyřúhelník, jemuž lze opsat kružnici
tětivový čtyřúhelník
čtyřúhelník, kterému lze opsat kružnice (čtverec); součet velikostí každých dvou protějších vnitřních úhlů je roven 180°
tečnový čtyřúhelník
čtyřúhelník, kterému lze vepsat kružnici (kosočtverec, čtverec); součet všech velikostí protějších stran jsou si rovny
oblouk, krajní body
část kružnice k, která leží v jedné z polovin s hraniční přímkou AB se nazývá oblouk kružnice k, body A, B jsou krajní body