Ochrana prírody

Co je to efektivní populace? Uvést a vysvětlit vzoreček. Jaký má vliv poměr pohlaví v populaci a čím je způsobeno?

(SI) = spodný index → Efektivní populace = počet jedinců, kteří se skutečně podílejí na reprodukci → Vzoreček 1/N e(SI) = 1/t (1/N 1(SI) + 1/N 2(SI) + ..... 1/N t (SI) ) → t= čas 18 → N = počet reprodukčně aktivních jedinců (N1 v první generaci .... ) → Poměr pohlaví bývá ve prospěch samic a je to způsobeno buď náhodně nebo sociální strukturou druhu - harémy apod. → To vede ke snižování efektivní populace, protože se na rozmnožování podílí třeba 10 samic ale jen 1 samec → nové mutace se překvapivě snadno a rychle fixují nebo naopak mizí, a to vesměs náhodně, a to se týká i mutací škodlivých

První PŘÍRODNÍ REZERVACE chráněná zákonem:

→ 1853 První přírodní rezervace chráněná zákonem: les Fontainebleau u Paříže (F)

Efektivní velikost populace

→ Efektivní velikost populace (N e (spodný index)) = Počet jedinců skutečně se podílejících na reprodukci! Vliv poměru pohlaví (náhoda, sociální struktura), variability v počtu potomků, krátkého generačního cyklu s velkou kolísavostí počtu jedinců z generace na generaci) → Velikost geneticky ideální populace, s kterou může být geneticky porovnávána velikost populace aktuální

Kteří dva dravci byli reintrodukováni v Alpách, uvést rozdíly v reintrodukci

→ Ibis skalní - problém byl, že druh tu přestal hnízdit, a vysazení jedinci neuměli migrovat, migrace byla zajištěna formou navádění ptáků na stará zimoviště → Orlosup bradatý - byl v alpách přímo vysazován

Vysvětlit co je to inbreeding a outbreeding depresion

→ Inbreeding depresion - křížení moc příbuzných jedinců druhu - může docházet k mutacím narozených jedinců a zvyšuje to homozygotnost → Outbreeding depresion - křížení příliš geneticky vzdálených populací - nemusí dojít vůbec k početí vzhledem k velké genové odlišnosti

Lov velryb (přesné znění si nepamatuji, pouze podotázku, jak se to má s lovem velryb v dnešní době)

→ Jeden z aktuálních problémů ohrožení lovem - příliš intenzivní využívání divokých populací → Japonsko, dříve pseudovědecké účely - zástěrka, nyní odstoupili od smlouvy kvůli jejich tradici ???????????????? - not enough ig

Vysvětlit, zda se jedná o reintrodukci, pokud vysazujeme do přírody jedince z chovu nebo odchované člověkem, pozitiva a negativa

→ Může se o reintrodukci jednat, hlavně když jde o zajatou populaci, která byla vytvořena z populace, která dříve žila v dané lokalitě. → Výhodou může být vytvořené reakční chování na člověka a přizpůsobení krajině pozměněné člověkem → Na druhou stranu Může být chovem v zajetí snížena odolnost daného druhu a můžou chybět různé rysi chování důležité k přežití

Uvést 4 savce ohrožené kácením asijských pralesů a okomentovat je, důvody kácení pralesů

→ Orangutan sumaterský → Žije pouze na indonéském ostrově Sumatra (endemit) → potřebuje velké celistvé plochy pralesa, ale přežije i v palmových plantážích jenže tam střílen, protože žral plody palem → Slon indický bornejský → pralesní forma slona indického - samostatný poddruh → ztrácí své přirozené prostředí rozsáhlých pralesů → Nosorožec sumaterský → podobný případ jako u slona → Tygr sumaterský (endemit) → Má velké domovské okrsky, což vede ke konflikty s lidmi, pytláctví, čínská tradiční m. → Vyšší nadm. Výška, nemá rád „umělé" biotopy - ubývá přirozených biotopů → Pralesy se kácí z důvodů místa pro plantáže nebo pole či pastviny pro domácí skot či na material

UIPN/IUPN Napsat anglický i český název organizace. Kdy byla založena, kde má sídlo, kdo a jací jsou její členové

→ Původní název, dnes UICN/IUCN ... „International Union for Conservation of Nature" → mezinárodní Unie pro ochranu přírody, viz. Otázka 9

Dva příklady adaptivní radiace na ostrovech a co tyto živočichy ohrožovalo

→ V evoluční biologii znamená adaptivní radiace proces, ve kterém procházejí organismy rapidním vývojem, kterým se vzdalují od svých předků → Obvykle nastává pokud se změní lokální klima nebo pokud druh přejde na jinou evoluční strategii → Adaptivní radiace je příkladem kladogeneze, ve kterém najednou vyraší mnoho nových větví evolučního stromu. Nejlépe je možno sledovat změny adaptivní radiací na odlehlých ostrovech → Pěnkavy - Galapágy - vyvinuly se různé typy zobáků, jako uzpůsobení na různé potravní strategie → Šatovníci - Hawaii - ohrožení lovem ze strany lidí, koček, ....kvůli peří

První dva národní parky v Evropě (Kdy, ve kterém státě, jak se jmenovaly)

→ Ve Švédsku - vydán zákon na ochranu přírody → zřízeno 9 národních parků (prvních v Evropě): Gotska Sandön - písečné duny (1. NP Evropy), Garphyttan, Sarek,...

Černobylská havárie (kdy, jaké izotopy byly vypuštěny, jejich odlišnosti, jak se šířily dále)

→ byla havárie Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny - 1986 - přehřátí reaktoru → kontaminace okolí - radioaktivní spad → radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule → radioaktivní jód, izotop s krátkým poločasem rozpadu → kontaminace půdy izotopy stroncia 90Sr a cesia 137Cs, které mají poločas rozpadu kolem 30 let

Příklad studie: Student měl na starost revizi květeny malého území v CHKO. Zároveň byly položeny zemní pasti, kam se lapilo velké množství brouků z čeledi střevlíkovitých. Student udělal závěr, že oblast vykazuje vysokou biodiverzitu a je potřeba jí věnovat speciální ochranu. Uvést argumenty, zda jsou jeho závěry správné a proč ano/ne. Jak by měl správně postupovat, jaká data jsou ještě potřeba dodat a co se dá zjistit ze stávajících dat?

→ naráží na 3 úrovně biodiverzity → Za prvé střevlíkovití mají poměrně velký počet druhů, kteří nejsou povětšinou specializovaní a vzácní, proto se jich na lokalitě může vyskytovat hodně, ale ostatních skupin může být málo → Proto by měl spíše zjistit zastoupení druhů které jsou ekologicky redundantní a mají málo druhů a nejlépe specializovaných na konkrétní rostliny apod. → a samozřejmě je důležité se zaměřit i na data ohledně druhového bohatství rostlin, protože nutně nemusíme odchytit mezi brouky skupiny které mají velké specializace na určité rostliny

Reintrodukce rys ostrovid (5 lokalit, kde žije původně, 5 lokalit, kde byl reintrodukován a na kterých dvou lokalitách to bylo nejdříve, problém pronásledování rysa člověkem - důvody, proč rys stále častěji proniká do kulturní krajiny)

→Kde je původní: → Původně rozšířen takřka plošně, Začátkem 20. st. chyběl v celé Z + JZ Evropě → Rusko, Bělorusko, Balkán, Karpaty, Kavkaz,....evropa → Reintrodukce: → Německo, česko, rakousko.... → Počátkem 70. let - na bavorské straně Šumavy → v Alpách a Juře začátkem 70. Let → velký lovný pud - hospodářská zvířata (stáda jsou hlídaná psy)

Vlastnosti bolševníku velkolepého, které z něj dělají mimořádně úspěšnou invazní rostlinu? (aspoň 5)

1. vysoká plodnost + schopnost samoopylení → jedna jediná rostlina může dát základ populaci, tedy i invazi 2. doba kvetení leží (v rámci vegetační sezóny) dostatečně brzy → rostliny tak stihnou ukončit životní cyklus a vytvořit zralá semena 3. vysoká hustota semen v půdní bance + přežívání některých semen po min. dva roky → dokáže odložit vyklíčení 4. velmi vysoká klíčivost semen 5. klíčení brzy na jaře, než vyraší původní druhy rostlin 6. rychlý růst listových růžic + jejich schopnost vytvářet hustý porost a zastínit jiné rostlinné druhy (konkurenty) 7. nízká mortalita vzrostlých rostlin (zajištěno toxiny jako obran proti živočichům) 8. velký počet rostlin, které vykvétají a vytvářejí semena 9. schopnost odložit kvetení na dobu, kdy bude mít rostlina dost zásobních látek → úspěšnost na suboptimálních stanovištích

Ochranné lesy - kdy, kde, k čemu byly,za jakým účelem byly vysazované ...

Ochranné lesy - kdy, kde, k čemu byly,za jakým účelem byly vysazované ... → od 12. st. Vyhlašování ochranných lesů (Švýcarsko) - sesuvy půdy, laviny → Definice: → Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích → Také sem patří vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy, → lesy na exponovaných hřebenech a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni → V těchto lesích není produkce dřeva účelná → Les této kategorie má významnou ekologickou funkci → Kromě funkčních efektů půdo-ochranných, klimatických a hydrických → může mít dílčí funkce proti-lavinové, proti-sesuvné, vodohospodářské a ochrany přírody → Mimoprodukční funkce této kategorie je funkcí výlučnou → Wikipedie: → Ochranné lesy zahrnují lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (kde les je na hranici svých existenčních možností) a lesy kolem horní hranice lesa, kde stabilizují půdu (chrání ji před erozí, sesuvy, lavinami či bahnotokem) → mají ochranný vliv na níže položené hospodářsky využívané plochy (např. hospodářské lesy), → tím, že snižují jejich přírodní ohrožení. → Ochranný les obvykle pokrývá svažitou oblast, která se nachází mezi zdrojem ohrožení (například nestabilní skály či oblast, kde se tvoří laviny) a ohroženým majetkem

Biodiverzita x druhová diverzita...

predchodzia otázka

Zvyšování vodní hladiny (čím je to způsobeno, jaké to má důsledky)

ďalšia otázka

Kdo a kdy jako první použil termín ,,přírodní památka,,. Pro co byl tento termín dlouhou dobu synonymem

→ 1807 První použití termínu "monument de la nature" = chráněná památka → Alexander v. Humboldt, Prusko / Francie → Používá se dodnes, je to i kategorie zvláště chráněných území u nás → Synonymem???? → Chráněná přírodní památka bylo označení určené pro takové přírodní útvary (i upravované člověkem), ke kterým se vztahovala nějaká historická nebo společenská událost, pověst či báj (např. středověký důl) ...wikipedie

První chráněná území na světě, První vědecké chráněné území:

→ 1832 První chráněná území: ochrana 4 území s horkými prameny (Arkansas, USA) → 1841 Zřízení prvního vědeckého chráněného území: Gammelmosen u Kodaně (DK)

První 3 chráněná území na území ČR, kdy, kým vyhlášeny

→ 1838 - Ochrana pralesů na Novohradsku: Žofínský prales a Hojná voda (hrabě Buquoy, Čechy) → 1858 - Zřízená rezervace Boubínský prales na Šumavě (Jan kníže Schwarzenberg, Čechy) → 1895 - Ochrana "Panské skály", "Vrkoče" a "Pekla" v severních Čechách (zajištěna "Exkursions-clubem") → (1904 - Zřízeno první chráněné území v Krkonoších (hrabě Harrach))

1. národní park (kdy, kde)

→ 1872 - Zřízení prvního národního parku na světě: Yellowstone National Park (USA)

Kdo byl ředitelem státního orgánu pro ochranu přírody, kdy a kde tento orgán vzniknul, zda mělo nějakou spojitost z naší zemí

→ 1904: První vydání pamětního spisu "Naturdenkmäler" → 1906: v Prusku založen státní orgán pro ochranu přírody → Hugem W. Conwentzem - navštívil Prahu i Brno → 1913 přednášky o ochraně přírody - vliv na naše prostředí → teorie a návrh organizace ochrany přírody v Prusku → Vedl od r. 1906 první státní úřad pro ochranu přírody → od r. 1910 jako jeho jmenovaný ředitel

Kdy byl vydán a kým byl navrhnut spis ,,Naturdenkmaler,,? Kde vznikl a za jakým účelem? Kdo byl ředitelem státního orgánu pro Ochranu přírody? Jak se to dotklo českých zemí - mělo to nějakou souvislost?

→ 1904: První vydání pamětního spisu "Naturdenkmäler" → Jednalo se o návrh organizace ochrany přírody v Prusku, autor Hugem W. Conwentzem → Viz. Otázka 12

Co je to IUCN/UICN a jaká je její úloha (celý název zkratky napsat)? Které organizace tam spadají a jací jsou její členové? Kdy byla založena a přejmenována?

→ 1948 - mezinárodní konference o ochraně přírody (Fontainebleau u Paříže) - byla založena: → „mezinárodní unie pro ochranu přírody" při UNESCO, sídlo GLAND ... třetí konference → UIPN / IUPN → 1955 - přejmenována na UICN / IUCN ( mezinárodní konference o ochraně přírody, EDINBURGH) → "International Union for Conservation of Nature" - IUCN → 1990 - 2008 působila pod názvem "The World Conservation Union" - ponechali zkratku → 2008 - vrací se zpět k původnímu názvu → Funkce: → vytváří kategorie chráněných území IUCN, podle kterých rozděluje území od Natural Reserve až po Managed Resource Protected Area → tvoří červené seznamy ohrožených druhů 3 → Členové a organizace: → IUCN spojuje více než 1300 institucí ze 170 států → z ČR např. AOPK ČR, Český svaz ochránců přírody, ministerstvo životního prostředí ČR či KRNAP

První zákon na ochranu přírody v Československu (kdy, jak se jmenoval)

→ 1956 - Přijetí prvního zákona na ochranu přírody v Československu (Zákon o státní ochraně přírody č. 40) → Poměrně přísný, od začátku problém s jeho uplatňováním → (...komunismus - symbolem jsou kouřící komíny...továrny vypouští nejrůznější věci do ovzduší, řek,... - najednou jim to zakazuje zákon - „přimhouření oka"....až do roku 89...zákon byl, ale nefunguje) → 1904: V Praze založen "Svaz spolků pro okrašlování a ochranu domoviny" → Zřízeno první chráněné území v Krkonoších

Historie ochrany přírody - 4 stádia, něco k nim

→ 4 vývojová období = 4 rozměry: → Činnost jednotlivců (šlechticů, mecenášů, vzdělanců) - ochrana přírodních výtvorů, území, druhů - ochrana statická (vyloučení zásahů) - např. pralesní rezervace v již. Čechách → Činnost dobrovolných (občanských) spolků - rozšíření zájmu existujících spolků na ochranu přírody (přírodovědné, vlastivědné, turistické, alpinistické spolky) - propagace myšlenky na veřejnosti - získávání peněz na vykupování ohrožených území apod. → Činnost státu - státní ochrana přírody - uzákonění ochrany přírody - vyhlášení státem chráněných území - ustavení státních institucí k ochraně přírody → Mezinárodní spolupráce - mezi státy, institucemi, nevládními organizacemi; - vznik mezinárodních institucí a organizací - mezinárodní dohody (úmluvy, konvence atd.) - mezinárodní instituce ochrany přírody - mezinárodní konference s tématikou ochrany přírody - spolky s mezinárodní působnosti (nevládní organizace)

Fragmentace habitatu (čím je způsobena, vliv na organismy, negativní dopad na biotop)

→ = proměna biotopů → Způsobena lidskou činností - probíhaa už v době starých civilizací → Odlesnění bylo v Evropě dlouhým procesem (získávání zemědělské půdy, topného a stavebního dříví - také pro vydřevnění dolů, dřevěné uhlí pro sklářské hutě atd., lesní pastva), který vyvrcholil začátkem novověku: v důsledku intenzivního přepásání docházelo k významné vodní a větrné erozi, vznikly vnitrozemské písečné duny a vřesoviště

Acidifikace (co to je, vliv člověka, sloučeniny)

→ Acidifikace = zakyselování prostředí, jde o proces, kdy se v půdě či vodě ukládají hlavně oxidy dusíku a síry. Ukládání neboli depozice je buď mokrá - tedy ve formě plynů rozpuštěných převážně ve srážkách. Nebo suchá tedy plny rozptýlené v atmosféře. → Depozice (spad) síry vlivem kyselých dešťů v blízkosti emisních zdrojů - vliv transmise - dálkového přenosu 14 → Vliv člověka: → Tyto látky se dostávají do ovzduší hlavně z lidských zdrojů jako pozůstatky spalování či jiných chemických procesů ve formě emisí. Dost záleží na povětrnostních podmínkách, kde dojde ke spadu daných plynů. → Například skandinávie má tu smůlu, že u ní fouká vítr ze západní evropy a ten tam přináší kyselé oxidy dusíku i síry které následně způsobují okyselování skandinávských lesů. → Sloučeniny: → dusičnany, amoniak: amoniový iont, síra: sírany → Oxid siřičitý - nejvíce v ropě a hnědém uhlí, velké továrny mají filtry - ale topení na vesnicích... → Oxid dusíku - oxidace dusíku teplotou (který je v atmosféře), z fabrik (fitry méně účinné + dražší)

Vysvětlit, napsat anglickou zkratku - Analýza životaschopnosti populace

→ Analýza životaschopnosti populace (Population Viability Analysis - PVA) → Definice: → Kombinace demografické studie populace (ohroženého druhu) se studiem: → nároků druhu na prostředí → dostupnosti požadovaných „zdrojů" (potrava, úkryty atd.) → identifikace slabých míst v bionomii druhu (zranitelných stádií v jeho vývojovém cyklu) → Předpověď trendů vývoje pomocí statistických metod. → Metodika je stále ve vývoji, diskutována, neustálena → shromažďuji data z různých oborů data a informace, jež mohou pomoct - demografické informace, dostupnost zdrojů, identifikace zranitelných stádií vývojového cyklu a následná statistická předpověď

Vysychání dvou velkých vodních ploch (jaké plochy, proč, důsledky)

→ Aralské jezero → zmenšování a fragmentace vodní plochy od roku 1960 → 1960 ( 67 000 km2 - 4. největší jezero světa) x 2003( 17 000 km2) → Přítok z řek Syr Darya a Amu Darya: → Masivní odčerpání vody na zavlažování (bavlníkové plantáže) → Odpařuje se více vody než přitéká → Časté prašné bouře → Obrana: halotolerantní rostliny - snaží se zamezit větrné erozi a snížit erozi větrem → Místy přežívá vysazený platýs bradavičnatý Jeseter hladký - v povodí → Čedské jezero → Obdobný osud, v severovýchodní Africe → Opět nese velkou část vinny neuvážená spotřeba vody na zavlažování zemědělské půdy v extrémně suché a teplé oblasti

3 vysychající vodní plochy (Kaspické moře, Aralské a Čadské jezero - jak jsou na tom dnes, příčiny, důsledky, změna rozlohy)

→ Aralské jezero (Kazachstán, Uzbekistán) → V druhé polovině minulého století byla výrazně převedena voda z dvou přítoků z řek Amudarja a Syrdarja a jezero začalo velmi silně vysychat → Čadské jezero (oblast sahelu) → podobný osud jak Aralské jezero, velká spotřeba vody na závlahy i změna klimatu hlavně aridizace klimatu a desertifikace, také biologické vlivy - zarůstání dna rostlinami → Kaspické moře → podobný případ jak aralské moře, ale odběr vody nebyl tak velký a podařilo se to i relativně zastavit, i přes to se příbřežní oblasti potýkají z dezertifikací

Vyjmenovat 5 invazivní predátory, odkud přišli, kam, a co udělali

→ Bojga hnědá → stromová užovka z Austrálie co se dostala z vojenským materiálem na ostrov Guam a další ostrovy → Loví ptáčata a žere vejce - vyhubila už mnoho druhů → Ploštěnka novozélandská → z nového Zélandu do británie kde hubí populace žížal → Norek americký → Z ameriky do evropy (útěky z chovů) vytlačuje náš původní druh norka evropského → Norek americký je větší a konkurenceschopnější → Prasata → z evropy na Havaj a další místa, hubý zdejší druhy → způsobují množení komárů a tím přenos nemocí - ptačí neštovice apod. → Kočky → Z Eurasie na nový Zéland - ptáci zde nemají ochranné chování vůči nim, kočky je snadno loví a tím je vyhubují

Otázka ohledně zvířat chovaných v zoologických zahradách/chovu a jejich umístění do volné přírody, popsat, jestli se jedná o reintrodukci, jestli jde o posílení vymírající/ohrožené populace, dále popsat pozitiva a negativa

→ Chovy ohrožených živočichů, rozmnožování ohrožených rostlin a uchovávání semen patří mezi opatření tzv. „ex situ" (mimo místo, tedy volnou přírodu) - jsou dnes jedním z hlavních úkolů zoologických a botanických zahrad → V případech, kdy není zajištěna ochrana na přirozených stanovištích (in situ) to může být jediná cesta k záchraně druhu a otevírá cestu pro pozdější reintrodukci (= repatriaci) → U sociálních zvířat slouží jedinci z volné přírody jako „instruktoři" pro vypouštěné odchované jedince → Úspěšnost reintrodukce je podmíněna vhodným stanovištěm, resp. doprovodnými opatřeními:

Z jakých důvodů (4) se zvedá hladina oceánů v souvislosti s globálním oteplováním (důvody, ne definice globálního oteplování)

→ Dva globální → 1. Tání ledovců v Gronsku a Antarktidě → 2. Oteplování vody oceánů - teplotní roztažnost vody → Dva lokální → 3. Klesnutí (potopení) půdy - Hladina moře se měří vzhledem k zemi, což znamená, že když klesá zem, hladina moře stoupá - důvody: → A) Odběr podzemní vody (vytvářejí se mezery a zem klesá, aby se mezery vyplnily). → B) Posun tektonických desek (východní pobřeží USA) → 4. Golfský proud - z východního pobřeží USA se odebírá méně vody, voda se hromadí v místech jako je Florida, kde zvyšuje hladinu oceánu. S táním ledovců se přidává hodně sladké vody, která je lehčí než mořská. Proto neklesá tak rychle a zpomalí Golfský proud

Eutrofizace (obecně co to je, jaké prvky se toho účastní, jaké biotopy jsou nejnáchylnější)

→ Eutrofizace = zvyšování živin v živném substrátu (voda, půda ...) → Dochází k ní z větší části lidskou činností 15 → hnojením vypouštěním odpadních látek → Ve vodním prostředí následnými splachy s polí či zase dohnojováním například rybníků nebo vypouštěním odpadních látek → Probíhá vlastně hlavně v obhospodařovaných biotopech a na ně následně navázaných biotopech (vodní toky, Nádrže, Místa usazování splachů apod. ...) → nejhorší v oligotrofních systémech. → Problém byl hlavně v Německu či Nizozemí - intenzivní hospodaření a hnojení. Nyní se problém daří řešit

Eutrofizace - stav v ČR v posledních letech

→ Eutrofizace se samozřejmě problém VŠECH ekosystémů → Spalováním myslíme vytápění, fabriky, auta, spalovací motory aj. → Fosforečnany jsou ve vodě málo rozpustné → intenzivní hospodaření a hnojení. Nyní se problém daří řešit → Mnohé mechy a lišejníky reagují citlivě na depozici dusíku → Koncentrace jsou expoziční na ha a rok (20kg na hektar u nás v době pokusu) → Pokryvnost mechu velmi rychle klesá se stoupajícími hodnotami dusíku

Speciální anglický název pro introdukované druhů, kterou ochranáři schvalují

→ Exotic

Vysvětlit okrajový efekt

→ Fragmentace stanoviště, následky fragmentace na okraje odlišných biotopů → Přechody mezi odlišnými biotopy, tzv. ekotony, často vykazují obzvlášť vysokou biodiversitu - toto je také součást okrajového efektu (+) → Rušení lidskou činností podél okrajů lesa je v obydlené krajině také součástí okrajového efektu: → výrazně zmenšuje skutečnou plochu využívanou mnohými zvířaty. → Okraje lesa jsou zvlášť náchylné pro působení větru - polomy → Různé následky fragmentace stanoviště (amazonský deštný les) → Šíření rostlin a živočichů adaptovaných na narušování prostředí → Více padlých stromů (otevření porostu) → Změny ve druhovém složení ptáků → Proměnlivější teplota vzduchu → Nižší hustota olistění → Nižší půdní a vzdušná vlhkost → Změny v druhovém složení bezobratlých v opadu

Vysvětlit princip geneticky úzkého místa (bottleneck effect)=úzké hrdlo láhve, ohrožené populace?

→ Geneticky úzké místo, chvíle, kdy se populace rapidně zmenší a pomyslným úzkým hrdlem se protáhne jen určitý počet jedinců a tím pádem i genů což má za následek menší odolnost populace → dočasný pokles velikosti a růstu populace zvyšuje genetickou variabilitu → Dojde k výraznému snížení velikosti populace a poklesu rozmanitosti a po velkém počtu generací dochází k obnově vlivem mutací

Acidifikace - které eko-systémy nejvíce postihuje

→ Hlavní oblasti kde dnes dochází k emisím způsobujícím kyselé deště: → hlavním emitentem škodlivin se stává Čína → razantní růst průmyslové výroby, velká spotřeba uhlí s nadprůměrným obsahem síry → nárůst automobilové dopravy z dosud relativně nízké úrovně, → nedostatečná protiemisní opatření → dále: Jihoafrická republika, Evropa, USA (LA), jižní část Kanady, Japonsko či jižní Korea → dále viz. Pufrovací kapacita půdy - ... souvislost s podložím

5 druhů invazních druhů u nás původem z Asie + proč jsou tak úspěšné v invazi

→ Holandská choroba neboli grafióza jilmu → Bolševník (Kavkaz) → Křídlatka → Netykavka žlaznatá → Netykavka malokvětá (Himalaje) → Proč jsou tak úspěšné v invazi? Viz. Otázka 28.

Proč je znečištění řek za posledních 20 let horší? Čím je způsobeno (jaké jsou důvody) znečištění vodních toků odpadní vodou? Jak se dá tento problém řešit a jak je na tom Česká republika v porovnání s jinými zeměmi ve střední Evropě.

→ Horší kvalitu vod způsobuje hlavně přítomnost hormonálních přípravků a velká eutrofizace - tedy obrovské množství živin ve vodě → Odpadní voda: → se sice čistí v ČOV ale nedostatečně a některé prvky se neodstraňují vůbec (hormony) → zároveň vyčištěná voda je například v zimě mnohem teplejší než voda v toku, kam se vypouští → Také chladící voda jaderných reaktorů - získává malé množství radioaktivity a toto se nedá jen tak vyčistit → Velké množství živin - způsobeno hlavně obrovským objemem hnojiv, a to hlavně dusíku a fosforu → přičemž fosfor přichází i z reziduích čistících prostředků → Fosfor se dá odstraňovat hlavně chemickým srážením → Hormonální antikoncepce je dobrá v tom že se poměrně rychle rozkládá, jenže problém je že je neustále přiváděna do vodního prostředí v odpadních vodách a může způsobovat změny pohlaví u vodních živočichů a změny chování, neplodnost, sterilitu

CITES a slon africký - co to bylo za úmluvu a kdy vnikla, za jakých podmínek byl povolen obchod se slonovinou, jaké země se účastnily atd. Prakticky vše ze slidu o CITES

→ Hovoří se o ní jako o "Washingtonské úmluvě" → CITES: → smyslem je celosvětová kontrola obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin → 1975 Mezinárodní úmluva CITES (Convention on the International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora): → Slon africký v příloze II - připouští sledovaný mezinárodní obchod slonovinou a dalšími produkty → Slon indický uveden v příloze I - nedovoluje obchod s jakýmikoliv produkty → Při převozu uřezaného klu nelze určit přesně druh.....proto: → 1990 CITES převádí veškeré populace slona afrického z přílohy II (threatened) do přílohy I (endangered) → 1997 CITES převedl populace v Botswaně, Namibii and Zimbabwe do přílohy II, aby umožnila prodej zásob slonoviny v rámci jednorázového prodeje → 2000 Jihoafrická republika, N, B a Z stáhly žádosti o povolení obchodu se slonovinou, které dříve podaly. Keňa a Indie stáhly své návrhy na přeřazení populací ostatních zemí z přílohy II zpět do přílohy I. Jihoafrická populace přeřazena z přílohy I do přílohy II. → 2002 JA, N, B a Z požádaly o možnost prodat stávající zásoby slonoviny a udělení ročních kvót pro prodej sloních klů. Z nepožádala o kvótu ale o povolení odprodeje stávajících zásob → 2006 CITES odložila žádosti prodat zásoby slonoviny → 2007 Populace slona afrického v JA, N, B a Z převedeny do přílohy II. → nekomerční trofejní lov, obchod s živými jedinci (omezený pravidly), obchod s kůžemi, → žíněmi, koženými výrobky, omezený obchod s výrobky ze slonoviny za jasně daných pravidel, obchod se registrovanou surovou slonovinou ze státních zásob (výjimka slonovinu zabavenou či neznámého původu) → prověřeným kupcům (max. jeden prodej jednomu), → v jednorázovém prodeji - poté moratorium 9 let na další prodej

Invazní x expanzivní

→ Invazní: → podmnožina nepůvodních (exotických) druhů → nepůvodní druhy, které rozšiřují svůj areál vytlačováním původních druhů → Hawaii 50 % zavlečených druhů rostlin, Galapágy 33%, Nový Zéland 35%

Vysvětli pojmy Inventarizace a Monitoring

→ Inventarizace / Inventory → A) Sčítání jedinců tvořících populaci (census) → při opakování možno posoudit vývoj populace → velkoplošné provádění umožňuje stanovit areál druhu a zjistit místa s hojným výskytem - (síťové) mapování → B) Zjišťování výskytu (případně i početnost) druhů → příslušících k určité taxonomické skupině (nebo několika) na vymezeném území → k získání vstupních údajů o určitém území jako podklad pro územní plánování → k posouzení vlivu plánovaného zákroku na dané území, resp. celkově způsobené škody → k posouzení návrhu na vyhlášení rezervace nebo stavu/hodnoty stávající rezervace 20 → k opakovanému získání údajů o určitém území po uplynutí delšího období → Monitoring → Význam v ochraně přírody: → Opakované (většinou pravidelné) hodnocení populaci / společenstev při současném měření / zaznamenávání relevantních proměnných (abiotické faktory, prováděný management) → za specifickým účelem (např. potřebou zajistit dodržování stanovených hodnot, udržení či dosažení cílového stavu - compliance monitoring) → V českém prostředí nadužívaný pojem, často nerespektující původní význam (v kontextu ochrany přírody)! Příklad: „...byl proveden opakovaný monitoring..." → „Biologické monitorování": pravidelné, soustavné využívání organismů k určení kvality prostředí → k získání časové řady údajů o určitém území / populaci → k posouzení vlivu lidské činnosti (hospodaření na území, vypouštění škodlivin atd.) na populace druhů, na společenstva → k posouzení vlivu managementu (odborné péče) / účinnosti ochranářských opatření (režimu ochrany), k zjištění hlavních faktorů s vlivem na cílové druhy/společenstva

Vysvetlit okrajový efekt a vysvetlit na príklade fragmentace amazonského pralesa.

→ Jev, při kterém většinou lidskou činností dochází k dělení jednoho souvislého biotopu do ostrůvků, díky tomu se zmenšuje celková plocha biotopu a zároveň se zvětšuje plocha náchylných okrajových oblastí → Jsou na to velmi náchylné druhy citlivé na změnu → U deštného lesa: → dochází například k tomu, že vítr dokáže ovlivňovat větší silou více stromů a třeba je vyvracet nebo lámat, dochází také častěji k průnikům druhů z jiného biotopu potenciálně nebezpečných pro dané lesní druhy → vznikají odlesněné plochy - změna intenzity osvětlení → polomy

Něco s dohodou o lovu velryb, podle jaké koncepce

→ Koncepce maximální udržitelné sklizně → Dlouhodobě výhodná, maximum, co lze získat opakovaně → Abychom dosáhli max. výnosu a přitom nepoškodili populaci, musíme udržet její velikost na hodnotě N m → h m je nejvyšší sklizeň, kterou je populace schopna vyrovnat vlastním přírůstkem = maximální udržitelná sklizeň → Musíme znát povahu křivky (která se liší pro různé populace) → A současnou situaci druhu + krivka / graf → byla používána Mezinárodní komisí pro lov velryb pro stanovení pevných ročních kvót odlovu v letech 1949-1960 - neúspěšně - neznali jsme stav populace, snaha o co nejrychlejší odlov,.. → Alternativou ke stanovení pevných kvót je regulace intenzity sklizně - Např. dbát na rozložení pohlaví, regulace typů zbraní, lovecké sezóny,... → Lov velryb - většina populací velkých druhů dramaticky poklesla, dnes je povolen především lov pro vlastní potřebu (subsistenční) ze strany původních obyvatel (Eskymáků v Grónsku) → Velrybí maso na obchodním pultu v Japonsku - stále se loví velryby „z vědeckých účelů"

Ekologická kontinuita x konektivita

→ Konektivita je propojení biotopů (stejných nebo podobných) → Kontinuita je časová - v podstatě, jak dlouho byl daný biotop na místě kde se nachází → konektivita → prostupnost krajiny pro velké savce, migrující obojživelníky, létající obratlovce (ptáky a netopýry), také řek pro ryby → Fragmentace krajiny frekventovanými dopravními cestami představuje velké omezení migrace větších savců (zvěře) a příčinu četných ztrát na životech - budování nadchodů a podchodů. → Větrné elektrárny umístěné v místech kde dochází ke koncentraci tažných ptáků mohou usmrtit mnoho těchto ptáků. Snad ještě větší riziko představují v místech se zvýšenou aktivitou netopýrů. → Budování rybích přechodů, rybovodů → Ekologická kontinuita - trvání v čase → vybíravé a málo mobilní druhy (lesní druhy) Vývoj určitého příkladového území 12 → Příklad druhů indikujících kontinuitu zalesnění (≈ pralesní relikty): → Rýhovec pralesní → Páchník hnědý - druh závislý na ekologické kontinuitě v prostoru (= konektivitě) i čase. Životní cyklus páchníka se může po mnoho generací odehrávat v jediné dutině stromu. → Vlajkové druhy, Umbrella species

Reintrodukce v Alpách (co, kde, přibližně kdy)

→ Kozorožec horský alpský → Švýcarsko, 1911 - 1939 → Rys ostrovid 19 → Švýcarsko, začátek 70. Let → Ibis skalní → Rakousko, 2002 - 2008 → Orlosup bradatý → Od r. 1985

4 české národní parky

→ Krkonošský národní park (1963) → Národní park Podyjí (1991) → Národní park Šumava ( 1991, největší) → Národní park České Švýcarsko (2000) → velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku, zkratka NP

Opatření pro změnu intenzity a efektivity lovu

→ Maximální udržitelná sklizeň: → Dlouhodobě výhodná, maximum, co lze získat opakovaně → Abychom dosáhli max. výnosu a přitom nepoškodili populaci, musíme udržet její velikost na hodnotě N m → h m je nejvyšší sklizeň, kterou je populace schopna vyrovnat vlastním přírůstkem = maximální udržitelná sklizeň → Musíme znát povahu křivky (která se liší pro různé populace) → A současnou situaci druhu → Alternativou ke stanovení pevných kvót je regulace intenzity sklizně → Regulace i.s.: → dbát na rozložení pohlaví, délka období hájení, lovecká sezona, → lovecká oprávnění - lovecký a rybářský lístek, způsoby lovu - jaký typ zbraně → určení kvót, určení doby lovu - rozložení ne všechno vylovit v jeden moment (viz lov velryb) → doba hájení → omezený počet vydávaných loveckých lístků → omezení ráže a zásobníku zbraně → vyšší cena lovecké licence → úplný zákaz lovu → omezení počtu možných zastřelených jedinců → omezení věku lovených jedinců + graf / krivka

MDA (co to znamená, přeložit název do angličtiny, je MDA pro stejný druh vždy stejné?)

→ Minimální dynamické území (min. vel. území, Minimum Dynamic Area) → Plocha (vhodného životního prostředí) potřebná k zachování minimální životaschopné populace (= je nejmenší možná izolovaná populace mající 99% pravděpodobnost existence po dobu 1000 let navzdory předvídatelným vlivům demografické, environmentální a genetické stochasticity či přírodních katastrof) → Odhad na základě znalosti velikosti životního prostoru jedinců a skupin daného druhu → Populace drobných savců: 10 000 - 100 000 ha → Populace velké šelmy (medvěd grizzly): 50 000 - 2,5 miliónů km2 → Pro stejný druh stejné? → Asi ne, různé území = různý přísun potravy, různé podmínky....

Minimální životaschopná populace

→ Minimální životaschopná populace (Minimum Viable Population - MVP) → „Minimální velikost životaschopné populace jakéhokoli druhu na jakémkoli stanovišti je nejmenší možná izolovaná populace mající 99% pravděpodobnost existence po dobu 1000 let navzdory předvídatelným vlivům demografické, environmentální a genetické stochasticity či přírodních katastrof" → Pravidlo 50 / 500 (pouze k zachování genetické variability) → 50 jedinců: chovy domácích zvířat (chovatelská zkušenost) → 500 jedinců: laboratorní chovy octomilek (Drosophila melanogaster) → Závislost MVP na 17 → příslušnosti ke konkrétnímu druhu (a vyššímu taxonu) → počet potomků, délka generačního cyklu atd. → genetické variabilitě v rámci dané populace (její historii) → vnějších podmínkách a jejich kolísání: klima, míra predace a výskytu nemocí či parasitů, míra konkurence,...) → např. ovce tlustorohá v již. Kalifornii: 100 jedinců (prostředí!) → Problém nedostatku demografických studií na různých druzích (časově náročné, nákladné, obtížný výběr vhodných studijních objektů) → Obecně platí jako orientační číslo pro MVP → 1000 jedinců u populace obratlovců → 10 000 jedinců u populace bezobratlých

Definice mokřadů

→ Nejohroženější biotopy - Močály, luhy, slané louky na mořském pobřeží či rašeliniště → definice dle Ramsarské úmluvy (Smlouva se zabývá ochranou přírody jako habitatu vodního ptactva - je lehce ornicentrická. 1971): → „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů" → Pozor: Patří sem i vodní toky, rybníky atd. Ale v našem pojednání = mokřina

Jaký tvar má křivka minimálního přírůstku, kdy je tento přírůstek největší

→ Největší při středné hustotě = Největší frekvence sklizně při střední populační hustotě.

Pak tam bylo něco jako: Ochraně jakému organismu se po dlouhou dobu (staletí) věnovala mimořádně velká pozornost, dokázat to historicky

→ Ochrana ptactva (ve městech) → 1324 - Německo - ochrana drobného ptactva → 1335 - Curych (Švýcarsko) - na ochranu drobného ptactva ...byznys ptáčníků → 1449 - Uhry - omezení práva na lov ptactva → 1870 - Čechy - zákon na ochranu ptactva → 1889 - Ve Velké Británii - založena Královská společnost pro ochranu ptactva → 1895: - Mezinárodní konference o ochraně ptactva v Paříži

Ochrana přírody x ochrana životního prostředí (popsat rozdíly, zařadit do historie)

→ Ochrana životního prostředí je kvůli nám, abychom v něm mohli žít a ochrana přírody je před námi → Ochrana přírody: → jde o subjektivní názor člověka (např. zda to má finanční hodnotu, ochrana estetických hodnot) → Přírodu určitě chráníme kvůli nám - jde nám o nějaký účel, jde o subjektivní hodnoty, který jednotlivec v přírodě vidí - finanční, estetická aj. → V ochraně přírody je přítomná etická rovina - právo na existenci - tendence přiznávat jiným bytostem právo na existenci. „Nemáme právo likvidovat další druhy" → Odklon od atropocentrismu → Ochrana životního prostředí → je myšlena jako ochrana životního prostředí člověka (environment) - „snaha si nepodřezat vlastní větev" → Ochrana životního prostředí je produktem novější doby, než je ochrana přírody. → V Evropě rezonuje od 70. Let a u nás až po sametové revoluci. → založení Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody v SR Německo 6. 6. 1986 - Černobyl; MŽP v Československu r. 1990

Invaze žížal v USA (odkud se žížaly kam v USA šířily, jaké jsou mechanismy šíření, proč představují riziko pro ekosystém, vypsat 4 za jiných okolností pozitivní aktivity žížal, které ale na nové lokalitě působí spíše škody)

→ Odkud kam: → Evropské žížaly - do Severní Ameriky (vytlačují původní druhy + mění char. Lesních ekosystémů → Mechanizmy šíření: → Zavlečeny kolonisty → Prostřednictvím rybaření - v oblasti velkých jezer nebyly vůbec žížaly → V horách jsou slepá ramena řek, ostrůvky - od břehů pronikají žížaly do temperátních lesů (javor cukrový) 8 → Proč riziko: → Mění charakter lesních ekosystémů - např. mizí některé kapradiny (Botrichium) → V lese bez žížal - půda pokryta opadankou (daří se javoru cukrovému) → x s žížalami - holá půda (žížaly se živí tlejícím listím) - zarůstání mechem → mizí původní vegetace → 4 pozitivní aktivity žížal (na nové lokalitě působí škody): → Živí se tlejícím listím, umožňuje tak promíchání humusu s minerální půdou → Uvolňují se stále živiny - rostliny je potřebují → Mění složení půdy - zúrodňují → Provzdušňují půdu → Mění se ph

Příklady lepší ochrany -

→ Plně chráněný je lepší než částečně chráněný, větší rezervace je lepší než menší, celistvá je lepší než rozdělená, více rezervací je lepší, propojené biokoridory je lepší než izolované, oblastně řízené rezervace jsou lepší než jednotlivě řízené • Ochrana stejného biotopu je horší než ochrana mozaiky (dle učebnice, pozor, není třeba nacpat všude všechno!). př. ropucha, která potřebuje rozmnožovací vodní plochu a les, kde žije po zbytek roku, pak je dobré chránit obě stanoviště. • Nepravidelný tvar je horší než pravidelný - čím blíže kruhu, tím lépe (menší okrajový efekt) • Směs velkých a malých rezervací je lepší než jenom velké - dle autorů, malé se hodí například pro rezervace bezobratlých • Začlenění lidí je lepší než vyloučení: Česká ochrana přírody je založena na zákazech, to s největší pravděpodobností pouze vybudí lidi k extrémnímu chování - vliv moderních technologií (zájem o toulání se přírodou klesá)

Klasifikace druhů zavlečených do Evropy:

→ Podle časového vymezení: → archeofyty / (archeozoa) - zavlečené či vysazené před r. 1492 (1500) → neofyty/(neozoa) - zavlečené či vysazené od r. 1492 (1500)

Kulturní krajina:

→ Pojem kulturní krajina je vlastně to, co dnes můžeme nazvat antropogenní krajinou → Jedná se o mozaiku člověkem méně a více využívané suchozemské a vodní plochy.

Ako sa zachováva konektivita v prirode? 4 konkrétne príklady pre aké druhy zvierat?

→ Prostupnost krajiny pro velké savce - nadchody/podchody ... srnky, zajíci, prasata.... → Obojživelníci - podchody pod silnicí (trvalé opatření) → Záchytné ploty s padacími pastmi k zachycení táhnoucích obojživelníků - dočasné opatření → kombinované ploty pro zvěř a obojživelníky - trvalé opatření → pro létající obratlovce: ptáky a netopýry → prozkoumání oblasti před umístěním větrné elektrárny - pozor na tahy ptáků!! → řeky a ryby - kaskádové a meandrové rybovody (vytvoření klidných úseků pro odpočinek)

4 endemičtí nelétaví ptáci (kde žili, kdy asi vyhynuli a co tomu bylo příčinou)

→ Ptáci moa - nový zéland - 14 st., - osídlení ostrova lidmi, lov → Dronte mauricijský (dodo) - ostrov Mauricius, 1662 - lov, kočky, makakové, prasata → Dronte samotářský - ostrov Rodriguez, 1761 - lov + kočky → Alka velká - severní Atlantik, 1844 - loveny pro tuk + návnady + prachové peří + do sbírek muzeí

Eutrofizace -jak se jí zabraňuje, v jakých ekosystémech probíhá...

→ Půda + vodní toky, vodní plochy,.... → nejhorší v oligotrofních systémech → Problém byl hlavně v Německu či Nizozemí - intenzivní hospodaření a hnojení. Nyní se problém daří řešit → V průběhu eutrofizace dochází v důsledku rozkladu odumřelé biomasy k úbytku kyslíku při dně vodního tělesa, který může vést k dalšímu nárůstu obsahu fosforečnanů ve vodě. Vodní toky jsou méně náchylné k nedostatku kyslíku, okysličení vody mohou napomoci i jezy. → Za anaerobních podmínek v sedimentech dna dochází k redukci síranů (desulfurizaci). Vzniklý sirovodík reaguje s hydroxidy a fosforečnany Fe(III): vzniká sirník železnatý a uvolňují se fosforečnany: 2 FeO(OH) + 3 H 2 S ↔ 2 FeS + S + 4 H 2 O → Zabraňuje se jí menším nebo žádným hnojením, čištění odpadních vod či prostě naředěním daného živného substrátu.

Rizika (jak jim přecházet) a klady reintrodukcí

→ Rizika → při reintrodukci do místa kde se podmínky od dob vymizení druhu změnili většinou nebývají úspěšně - proto reintrodukce do míst minulého výskytu živočicha která jsou v přibližně podobném stavu → dost záleží na výběru zdrojové populace pro reintrodukci - nevhodné používat pro reintrodukci linie žijící na jiném území s jinou genetickou výbavou. Může docházet ke křížení zdejší přežívající populace a ke ztrátě genetické variability → klady → stabilizace ekosystému návratem klíčového druhu → zvyšování druhové diverzity

Uvést dva příklady úspěšné reintrodukce z 20. století (kde, kdy, co, proč, vliv na okolí ...) způsobuje to spory ve společnosti?

→ Rys ostrovid → v druhé polovině 20. století. Na Šumavu jak na bavorské, tak na české straně. Způsobuje to větší ostražitost zvěře ale také vyrovnávání mnohdy ekologicky slabých ekosystémů kvůli přemnožení býložravců. Mnozí myslivci nesnesou potravní konkurenci v revíru a dochází k pytlačení těchto krásných tvorů → Kozorožec horský alpský → v první polovině 20. století ve švýcarských alpách z Itálie. Chtěli doplnit typickou faunu alp. Tvoří potravu pro velké šelmy, a jako estetický prvek. Zároveň způsobují škody na vegetaci nebo hospodářských polích a stromech - okusují stromky a požírají pěstované věci. Proto od 70. let povolen regulovaný lov kozorožce ve Švýcarsku

2 reintrodukované organismy do ČR (kdy, kam)

→ Rys ostrovid (Lynx lynx) → 1982 vypuštění 17 rysů z Karpat na české straně Šumavy → Bobr evropský (Castor fiber) → 1991 reintrodukce bobra v Litovelském Pomoraví (z Polska a Litvy) → 1996 - reintrodukce na Odře (4 ks, C. fiber vistulanus z Litvy)

Namalovat graf přírůstku a popsat ho

→ Sigmoidní křivka, v počáteční fázi je málo jedinců a tudíž i malé přírůstky to se postupně mění a zrychluje se přírustek až do fáze kdy začne být menší přebytek zdrojů a růst se zpomaluje až se úplně zastaví u maximální kapacity prostředí nebo osciluje okolo tohoto místa. +nakreslený graf

Acidifikace - oblasti Krušných hor vs. Skandinávie - v čem se lišily a naopak v čem to bylo stejné

→ Skandinávie: → skandinávie má tu smůlu, že u ní fouká vítr ze západní evropy a ten tam přináší kyselé oxidy dusíku i síry které následně způsobují okyselování skandinávských lesů → nejhůře Skandinávie - metamorfované podloží, žula, kyselé horniny → Krušné hory: → Jedna z prvních lokalit kde byla acidifikace zkoumána → V čr nejvíce postižená oblast

Vysvětli pojem inbreeding depression

→ Snížená zdatnost (fitness) při příbuzenském křížení (inbreeding depression) jako důsledek exprese recesivních alel (nevhodné vlastnosti, gen. choroby)

Vysvětli teorii ostrovní ekologie/biogeografie

→ Teorii ostrovní biogeografie vymysleli vědci MacArthur a Wilson → Tato teorie vysvětluje dynamiku počtu druhů v závislosti na ploše ostrova a na vzdálenosti od pevniny → Říká, že vzdálenější ostrovy mají méně druhů a menší ostrovy také → Proto bude nejvíce druhů na velkém ostrově blízko pevniny. → Také se zjistilo že vzdálenější ostrovy jsou náchylnější na invazní druhy - volné ekologické niky a takzvaně naivní fauna = nemá vyvinuto ochranné chování → Dále se na ostrovech mění druhy - dwarfismus nebo gigantismus či dochází ke ztrátě ochranných prvků z důvodu ztráty predátorů 11 → Také je silná selekce proti jedincům s lepší disperzní schopností - emigrují nebo zemřou při pokusu o emigraci

Jaký právní dokument zahrnuje ohrožené druhy + stupně ochrany

→ The IUCN Red List of Threatened Species → První červená kniha celosvětově ohrožených druhů (Red Data Book) přinášela na jednotlivých kartách údaje o určitém druhu: jeho popis, rozšíření, ohrožení a bionomie (IUCN - 1948) → CITES - I. A II. Stupeň ... řeší obchod s vzácnými druhy a jejich částmi Stupne ochrany ( od najmenej po najviac ohrozený organizmus) - not evaluated (NE), data deficient (DD), Least concern (LC), Near Threatened (NT), Vulnerable (VU), Endangered (EN), Critically endangered (CR) = (VU+EN+CR = threatened categories), Extinct in the wild (EW), Extinct (EX)

Bolševník - kdy a odkud se k nám šířil, vypsat 9 důvodů proč je tak úspěšnou invazivní rostlinou

→ U nás vysazován jako okrasné rostlina - 1862 (zámek Kynžvart v Čechách) - zplaněl → 1950 ... již 9 lokalit → Dnes asi 600 lokalit → Z centrální Asie (oblast Kavkazu + jih) → Šťáva z lodyh a listů obsahuje fototoxické látky, invazní je v Evropě i S Americe → Boj: → Ničí se sekáním 10 cm pod kořenovým krčkem, opakuje se 2-3 krát do roka (bránění semen) → Mladé rostliny požírány skotem a ovcemi (jen brzo na jaře) → Herbicidy - nutné opakovat → 9 důvodů: viz. Další otázka

Invazivní rostliny v Austrálii - 2.př., odkud jsou, co způsobily, co se vysadilo proti nim (v boji), obecná char. Org. Vysazovaného v biologickém boji

→ Vhodným druhem pro biologický boj je druh s úzkou potravní specializací! → Kapradinka nepukalka (Salvinia molesta) → Z jihovýchodní Brazílie → Tvořila souvislé porosty na hladině vody, problémy s prokysličením vody a tím působení vln a turbulenci - promíchávání vody a vzduchu → Řešením bylo vysazení nosatce Cyrtobagous salviniae (1981) - monofágní druh → Kaktusy opuncie (Opuntia inermis) → Invazní druh z Ameriky, zavlečen na začátku 19 století → Zavíječ Castoblastis cactorum - z Jižní Ameriky zredukoval americké kaktusy → Jeho šíření do S Ameriky(vč. Mexika) - ohrožuje existenci velkého počtu zde domácích druhů opuncií

Zamezování vymírání ohrožených druhů (sklizeň atd.)

→ Viz. Předchozí otázka

Problémy týkající se kácení deštných pralesů

→ Vyhynutí mnoha druhů → Velká míra eroze na odlesněných plochách → Zesílený okrajový efekt → Různé následky fragmentace stanoviště (amazonský deštný les) → Šíření rostlin a živočichů adaptovaných na narušování prostředí → Více padlých stromů (otevření porostu) → Změny ve druhovém složení ptáků → Proměnlivější teplota vzduchu → Nižší hustota olistění → Nižší půdní a vzdušná vlhkost → Změny v druhovém složení bezobratlých v opadu → Uvolňování fixovaného CO2 ve stromech, degradace půdy, eroze, ničení přirozených habitatů lesních živočichů. → Špatný návrat primárního lesa na dané území

Vysvětlit a popsat krajinné prvky

→ Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability → Významnými krajinnými prvky jsou: → lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy → Dále jsou jimi jiné části krajiny : → zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy → Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků → Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením → Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. → K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. → Registraci významných krajinných prvků provádí orgán ochrany přírody

Čím je způsobeno bělení korálů, co to značí a jaký to může mít význam, dopad?

→ dopad globálního oteplování - zvyšování teploty oceánů a znečišťováním jejich vod → dochází k úhynu symbiotických řas žijících na povrchu korálu a tím pádem k blednutí a náchylnosti a úhynu korálů → Korály mohou přežít vybělení, ale jsou vystaveny většímu stresu, což vede ke zvýšené úmrtnosti → Stejný účinek má i snížení teploty vody, nedostatek živin a jiné faktory

Druhové bohatství x druhová diverzita (liší se tyto pojmy? Pokud ano, tak v čem)

→ druhová diverzita je biodiverzita na úrovni druhů → Jejím měřítkem je celkový počet živočišných a rostlinných druhů na Zemi a jeho růst → Druhové bohatství = „pestrost živého"=biodiverzita (jen jeden aspekt) → Biodiverzita: → druhová rozmanitost živých organismů na určitém území v určitém čase → rozmanitost uvnitř druhů, mezi druhy i rozmanitost ekosystémů a je výsledkem vzájemného působení druhů a jejich prostředí → je výsledkem vývoje trvajícího tisíce let a k této rozmanitosti zásadně přispěl člověk → součást je jak druhové bohatství, tak vyrovnanost společenstva → Druhová diverzita z ekologického hlediska se nerovná počet druhů ... Pojem biodiverzita ≠ druhová diverzita ...Druhová diverzita = úroveň společenstva 13 → Biodiversita = genetická a fenetická diversita (úroveň jedince a populace) → úroveň společenstva (každý druh s genetickou výbavou dané populace na daném místě) → diversita ekosystémů (diversita krajiny: zahrnující vícero biotopů)

Co je biodiverzita a jaké skupiny rozlišujeme

→ druhová rozmanitost živých organismů na určitém území v určitém čase → rozmanitost uvnitř druhů, mezi druhy i rozmanitost ekosystémů a je výsledkem vzájemného působení druhů a jejich prostředí → je výsledkem vývoje trvajícího tisíce let → k této rozmanitosti zásadně přispěl člověk → Úmluva o biologické rozmanitosti (Úmluva o biodiversitě) (Convention on Biological Diversity) → „Pro účely této úmluvy: → "Biodiversita" znamená variabilitu všech žijících organismů včetně, mezi jinými, suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy a ekosystémů." → Skupiny: → Genetická biodiverzita - rozmanitost genů v rámci druhů → Druhová biodiverzita - rozmanitost druhů v rámci lokality → ekosystémová → funkční → krajinná biodiverzita → Funkční biodiverzita → větší váha na roli jednotlivých složek biodiverzity v ekosystému než na počtu druhů → skupiny druhů, podle jejich schopností vykonávat určité typy činností → identifikace funkčních skupin, které by měly být schopné podporovat, udržovat a vylepšovat specifické ekologické služby (ekosystémový servis)

Vymírání velkých obratlovců - megafauny

→ hypotéza: člověk už jako lovec se projevil negativně z hlediska složení fauny na místě, které kolonizoval. → Vymírání velkých druhů = megafauna: → Afrika: Zvířata si postupně na člověka zvykala, úbytek druhů nebyl tak velký a byl pozvolný → Ostatní kontinenty: velký úbytek po příchodu, požáry (založeny lidmi -?) → Austrálie před 30 000 → Severní Amerika před 12 000 → Nový Zéland před 1000 lety → Madagaskar před 500

Vřesoviště:

→ jsou antropogenní biotop, který vznik ochuzením o živiny kyselých půd za nepříliš příznivého počasí → Pásli se zde ovce a pastýři udržovali otevřenou krajinu pro pastvu → V horách je člověkem uměle snížená lesní hladina - valašská kolonizace v karpatském oblouku (chudší pásli ve vyšších polohách, vykáceli tato místa, aby zde měl dobytek prostor)

Popsat teorii ostrovní biografie, jak se aplikuje v praxi

→ množství druhů na ostrově lze předpovědět podle plochy ostrova → Podle modelu ostrovní biogeografie roste počet druhů na ostrově s růstem jeho plochy. To znamená, že pokud je plocha ostrova redukována na 50%, očekávané snížení počtu druhů bude asi o 10%, při redukci původní plochy na 10% bude ztráta počtu druhů činit 50%. Tvar této závislosti se liší oblast od oblasti a závisí na zkoumané živočišné skupině, ale tento model poskytuje obecný pohled na vliv destrukce stanovišť na vymírání druhů a přežívání druhů ve zbylém prostředí.

Nosorožci - kteří 2 jsou vyhynulí a kde, kteří ještě jsou?, role čechů (pozitivní/negativní)

→ nosorožec jávský, nosorožec Cottonův → Vyhynulé druhy: Nosorožec tuponosý severní (n. Cottonův) -v Keni (poslední dva) → nosorožec jávský je pod hranicí přežití populace (pod 100 jedinců, riziko imbrední deprese) → Další: Diceros bicornis longipes: v roce 2011 (Kamerun) → Dnes žijí nosorožci: → v Jihoafrické republice, Namibie, Zimbabwe a Botswaně → tuponosí, dvourohý, indický, jávský, sumatránský → ochrana: → odborné odříznutí rohu = zabránění pitláctví → populace afrických nosorožců stoupá → populace: nosorožce tuponosého (20-50 ks r. 1885 na cca 20 tis), dvourohého (5 tis.) → 2007 - zlom - poptávka na černém trhu vzrostla: → Čína, Ásie - využití v tr. medicíně - ve Vietnamu ... pověra o účincích proti rakovině 6 → úloha ČR: → velká vietnamská komunita, fingovaný trofejový lov českých občanů, krádeže rohů ze sbírek, přestupní stanice při cestě do Asie → Vývoz soukromých trofejí (odvést ano, prodat ne, jak to kontrolovat?) - slouží jako zástěrka pro obchod s nimi i s rohy upytlačenými → zákaz ze strany JAR pro občany Vietnamu a České republiky!

Jaká látka působila na dravce v ČR, co jim způsobovala, jak se tomu zabránilo?

→ pesticid DDT → Na dravce nejen v české republice v minulém století významně působil → používaný v obrovském množství, ptáci ho požívali v hlodavcích, jimiž se živili → docházelo k akumulaci látek z pesticidu v jejich organismu → Tyto látky způsobovali neplodnost a degeneraci mláďat → nejvíce postiženým druhem byl sokol stěhovavý → Zabránilo se tomu hlavně díky plošnému zákazu tohoto pesticidu

Pufrovací kapacita půdy: vypsat její zóny, typy reakcí. Co je to acidifikace a jak je s tím spjatá? Antropogenní vlivy a jaké půdy jsou náchylné na acidifikaci?

→ pufrovací zóna (systém) + pH půdy → karbonátová 6.2 - 8.6 → silikátová 5.0 - 6.2 → kationtové výměnné kapacity 4.2 - 5.0 → hliníku 3.0 - 4.2 → železa 3.0 - 3.5 → Acidifikace je okyselování vody a nastává při nedostatečné pufrovací kapacitě vody a dodávky iontů vodíky → souvisí s podložím: → Vápenaté podloží má vysokou schopnost neutralizovat → Kyselé horniny ji mají velmi nízkou - smrkové lesy, tajga → Tropické půdy - chudé na živiny, ...živiny jsou vylouhovány ... schopnost něco neutralizovat (obsah vápníku) je minimální → nejhůře Skandinávie - metamorfované podloží, žula, kyselé horniny

Vakovlk - jeho výskyt, kde přežíval nejdéle, kdy vyhuben, důvody

→ původně rozšířen v Austrálii a na Nové Guinei (vyhuben domorodci, resp. konkurencí s jejich psy a zdivočelým dingem) → při příchodu Evropanů se vyskytoval (prokazatelně) pouze na Tasmánii → od r. 1830 do r. 1909 vypláceny prémie za ulovené vakovlky (považován za škůdce schopného napadat ovce) → za období 1888-1909 vyplaceno 2184 odměn (min. počet ulovených jedinců) → poslední známý odstřel v r. 1933 → 1936 úhyn posledního jedince v zoo Hobart, zároveň vyhlášena jeho absolutní ochrana

Uvést tři způsoby/mechanismy proč se kvalita vod v ČR zlepšila.

→ Česká republika zvýšila od dob socialismu výrazně objem čističek a kvalita vod se zlepšuje → Zastavení nebo omezení některých velkých průmyslových výrob významně snížilo znečištění → Omezení a modernizace průmyslových výrob - přinesly mimořádně rychlý pokles znečištění ropnými látkami. → Náprava starých ekologických škod zahrnující sanace podzemních vod zlepšila jejich kvalitu → Zprvu (v první polovině devadesátých let 20. století) klesalo znečištění hlavně v důsledku snížení výroby, potom se začala projevovat výstavba čistíren odpadních vod a jejich modernizace, což pokračuje dodnes.

WWF - kdy, kde ,sídlo, co dělají, název

→ „World Wildlife Fund" = světový fond pro ochranu divokých zvířat (ve znaku má pandu) → 1961 manifest z Morges (sídlo) Švýcarsko, od roku 1979 GRAND ŠVÝCARSKO → V ČR ne, nejbližší pobočka ve Vídni, později přejmenován na World Wildlife Fund for Nature → Velký, viditelně ohrožená zvířata - vybírají peníze a dávají je IUCN → ...vybírali peníze i od olejářských společností = způsobuje dohady.... → Funkce - zaměření na šest oblastí: → Climate, food, fresh water, oceans, forests, wildlife → V ČR: pomoc při záchraně ŠUMAVY, a projekt záchrany česko-maďarsko-rakouského luž. lesa