biologie pojmy
turgor
(latinsky opuchlost, nadutost) je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku pletiv a tkání. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých buněk, ze kterých je tato tkáň/pletivo složena. Rostlinám dává turgor jejich pevnost a tuhost, kdežto zvadlé rostlině právě chybí.
auxiny
Auxiny jsou významná skupina rostlinných hormonů, které již v malých koncentracích ovlivňují dlouživý růst rostlinných buněk.
biogenní prvky
Biogenní prvky jsou prvky nezbytné pro život, tzv. životatvorné. Podle obsahu prvku v buňce se dělí na makrobiogenní (více než 1%), oligobiogenní (od 0.05% do 1%) a stopové (méně než 0,05%). Hranice mezi nimi je jen přibližná. Makrobiogenní: C,O,H,N,P,Ca Oligobiogenní: K,S,Na Stopové: Fe,I
Etiolizace
Etiolizace je tvorba rostlinných orgánů bez působení světla
gutace
Gutace aneb slzení rostlin je vyloučení většího množství vody, v které mohou být rozpuštěné minerální látky v kapalném stavu. To znamená výdej vody po kapkách pomocí hydatod. Rostliny gutují v přírodě ve vlhkém vzduchu, nejčastěji v noci a nad ránem, když teplota poklesne a vzduch je téměř nasycený vodními parami.
haustoria
Haustorium (příchytné kořeny, stahovací kořeny) patří mezi metamorfózy kořene u parazitických rostlin. Haustoria jsou kořeny, které zarůstají do cévních svazků hostitelské rostliny. Zelená: napojeny na dřevo (živiny) např.jmelí Nezelená: napojeny na dřevo i lýko
hypotonický
Jako hypotonický se označuje roztok, jehož osmotický tlak je nižší než osmotický tlak jiného (porovnávaného) roztoku.
hypertonický
Jako hypotonický se označuje roztok, jehož osmotický tlak je vyšší než osmotický tlak jiného (porovnávaného) roztoku.
izotonický
Jako izotonický roztok se označuje roztok, jehož osmotický tlak je stejný jako osmotický tlak jiného (porovnávaného) roztoku.
kořenové vlásky
Kořenový vlásek je vstřebávací (absorpční) trichom, orgán rostliny, kořene, který se podílí na získávání vody a minerálních živin z půdy.
kořenový vztlak
Kořenový vztlak je proces, jímž je vytlačována voda do nadzemních částí rostliny. Souvisí s aktivním nasáváním vody kořenovým systémem. Voda spolu s rozpuštěnými minerálními látkami je při tom vytlačována xylémem ( cévním svazkem ) do nadzemní části rostliny; tento pohyb je výrazně pomalejší než při transpiraci.
mixotrofie
Mixotrofie je způsob výživy mixotrofních organismů. Jde o kombinaci heterotrofního a autotrofního či fototrofního a chemotrofního způsobu výživy. Příkladem mixotrofů mohou být řasy, některé bakterie a masožravé rostliny.
mykorhiza
Mykorhiza je symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Může docházet buď k pronikání houbových vláken do kořenových buněk primární kůry, v druhém případě zůstávají vlákna jen v mezibuněčném prostoru.
vodní deficit
Nedostatek vody.
nastie
Neorientovaný odvetný ohyb. mění se intenzita podnětu fotonastie (rozevírání květů) termonastie (rozevírání tulipánů)
saprofyt
Organismy, které živiny získávají z odumřelých těl jiných organismů a rozkládají je. Někdy se jim také říká komenzálové, destruenti, rozkladači
Tropismy
Orientované odvetné ohyby, zalezi na směru podnětu. fototropismy (slunečnice) geotropismy (+ hl. kořen; - stonky) chemotropismy (kořeny rostlin)
osmóza
Pasivní transport, typ difúze molekul vody přes semipermeabilní membránu, osmotický tlak (tlak na membránu) vyjadřuje sací sílu roztoku.
plazmolýza
Plazmolýza je osmotický jev, který spočívá v osmotické ztrátě vody z rostlinné buňky, která se nachází v hypertonickém prostředí (prostředí s větším osmotickým potenciálem než vakuoly dané buňky). V takovémto hypertonickém prostředí má buňka tendenci vyrovnat koncentraci, a tak se voda z buňky dostává do prostředí, čímž se buňka vysušuje. Dochází k odchlípení buněčné membrány od buněčné stěny. V počátečních fázích je plazmolýza vratným dějem (dochází k deplazmolýze), později může vést až ke buněčné smrti.
plasmoptýza
Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku. Buňka se postupně zvětšuje a pak praská, její obsah se uvolní ven.
hemiparazit
Poloparazitismus (hemiparazitismus) je druh soužití mezi dvěma druhy (zpravidla rostlinami), při němž jedna čerpá z druhé jen anorganické látky (vodu, minerální látky) Prakticky to pro hemiparazitickou rostlinu znamená, že bývá připojena k hostitelské rostlině pouze xylémem, dřevní částí, nikoliv floémem (lýkem). K napojení na hostitelskou rostlinu dochází pomocí haustorií.
difuze
Prostá difuze: Látky přecházejí samovolně z prostředí, kde je jejich koncentrace vyšší směrem tam, kde byla dosud jejich koncentrace nižší. Nedifunduje jen jedna látka do druhé. Proces je pro látku a rozpouštědlo vzájemný.
gibereliny
Stimuluje mitózu, růst internodií a listů. Nestimuluje růst kořenů. Ovlivňuje aktivitu amylázy v klíčících obilkách, čímž zprostředkovává indukci klíčení.
transpirace
Transpirace je výdej vody povrchem rostlin, respektive listem. Je ukončením tzv. transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů cévními svazky do listů.
Dormace
Vegetativní klid snížení fyziologických funkcí fungování fytohormonů
taxe
Vitální pohyb z místa na místo chemotaxe (chemické látky) fototaxe (světlo) geotaxe (gravitace) termotaxe (teplo)
efeméry
Vývoj trvá několik týdnů (ČR - osívka jarní; pouštní rostliny)
apoplastická cesta
apoplastická cesta = pasivní; voda jde mezibuněčnými prostory; 95 %; díky vzniklému podtlaku (při transpiraci)
Fotoperioda
dlouhodenní: delší fotoperioda (konec jara, léto) krátkodenní: kratší fotoperioda (podzim) neutrální: nezáleží
dvouletka
dvouleté: 1. rok > listy, 2. rok > dospělost (mrkev, celer, česnek)
růstové kolerace
korelace = vzájemná souvislost/závislost závislost růstu a vývoje jednotlivých částí snaha o udržení celistvosti (např. řízek pouští kořeny) nutné současné zastřihávání podzemních a nadzemních částí -regenerace -apikální dominance
cytokiny
kořeny + xylém urychlení dělení buněk regenerace; tvarování plodů; zpomaluje stárnutí zvyšování výnosů z obilí, produkce biomasy zvládání stresových situací (okus, extrémní teploty,
ethylen
plynný hormon, který vzniká rozkladem chem. látek ven se dostává průduchy (může tak ovlivnit jiné rostliny) omezuje růst kořenů, prodlužování urychluje dozrávání plodů (vpouští se do skladů s nedozrálým ovocem)
adheze
přilnavost vody ke stěnám cév
koheze
soudržnost, molekul vody, vzniká souvislý vodní sloupec
symplastická cesta
symplastická cesta = aktivní; voda jde vnitřky buněk; je třeba energie; 5 %; užívá se, když rostlina netranspiruje
kyselina abscisová
tvoří se ve spících pupenech, semenech, hlízách navozuje období klidu (= dormance) opad listů; tvorba zásobních bílkovin v semenech tlumí prodlužovací růst, urychluje stárnutí, brzdí metabolismus stresové situace
Jarovizace
vernalizace (= jarovizace) snížení teploty za účelem kvetení (kaktusy) fotoperioda (= doba osvětlení)
kapilarita
vzlínavost vody v úzkých cévách a cévicích
holoparazit
čerpá vše, včetně organických látek
Regerace
„obnova" fyziologická = přirozená obnova (obnova listů, sítkovic, ...) patologická = uplatňuje se při poškození rostliny (vznik závalu při uříznutí větve, ...) kalus - zacelené uříznuté části nediferencovanými buňkami