Obecná psychologie II. FF UK
ABC teorie Alberta Ellise
- citové prožívání ovlivněné naším myšlení (jak si kognitivně situaci vykládáme) A = aktivující události B = beliefs C = consequences (emoční důsledky) - využívá se při racionální a kognitivní terapii depresí a úzkostí
volní procesy
- dle Brichcína manipulují s naším myšlením a chováním, pomáhají sestavit program našeho chování - uplatňují se při specifikaci cíle, sebeorganizaci, vydávání příkazů a sebeovládání - 2 fáze: rozhodovací, realizační
LeDouxova teorie neurobiologického základu emoce strachu
- emoční událost zpracována thalamem, který posílá signál do: amygdaly zodpovědné za behaviorální a fyziologickou odpověď mozkové kůry zodpovědné za subjektivní prožitek - vysvětluje asynchronie jako zažívání strachu bez behaviorálního a fyziologického doprovodu a naopak
Lazarusova teorie kognitivních hodnocení
- emoční vzrušení vzniká na základě subjektivního posouzení významu vnějších podnětů: primární hodnocení (je situace pozitivní/negativní? - aktivují se strategie zaměřené na emoce) sekundární hodnocení (jak můžu situaci zvládnout? - strategie zaměřené na problém)
Analogová škola
- hlavní představitel Kosslyn - snaha dokázat, že vizuální představy aktivují stejné oblasti mozku jako senzorické vnímání - zkoumali mentální manipulace s představami: skenování představ mentální rotace objektů porovnávání velikostí reinterpretace dvojznačných obrazců
Teorie výkonové motivace
- každý motivován realizovat úkoly na určité úrovni dle osobních standardů dobrého výkonu - 3 typy potřeb: dosáhnout úspěchu, vyhnout se neúspěchu, vyhnout se úspěchu (Horney - sociální tlak na ženy)
Emoční inteligence
- lze popsat 7 faktory: emoční stabilita, extraverze, self-efficacy, kognitivní schopnosti, svědomitost... - vnímání emocí, porozumění emocím, jejich vyjádření, regulace a emoční facilitace - problém: EI koreluje s již zavedenou obecnou inteligencí, Big 5 a wellbeing
Garlickův model neuronální plasticity
- mozek plastický - mění se v odpovědi na okolní prostředí - celková plasticita mozku odráží obecnou inteligenci
Damasiova teorie somatických markerů
- naše emoční reakce jako marker, díky kterému příště podobnou situace dříve vyhodnotíme - emoční impulsy jsou předpokladem racionálního rozhodování
skenování představ
- platí lineární vztah mezi vzdáleností dvou objektů a časem potřebným k imaginárnímu přemístění mezi nimi - jsme schopni manipulovat s poměrnými velikostmi představ předmětů
Klasické teorie rozhodování
- postavené na matematických předpokladech, že vzorce chování jsou vypočítatelné 1. Ekonomický muž a žena - předpokládá, že se lidé rozhodují racionálně, tak aby maximalizovali svůj zisk, na základě zvážení všech možností a jejich důsledků, předpoklad citlivosti k rozdílům mezi možnostmi 2. Teorie subjektivního očekávaného užitku - cílem rozhodování dosáhnout potěšení a vyhnout se bolesti, počítáme jaký bude náš subjektivní užitek a subjektivní pravděpodobnost - tyto teorie neúspěšné, protože lidé nedělají dokonalá racionální rozhodnutí a nevěnují rozhodování tak velkou kognitivní kapacitu
Potřeba variabilních senzorických podnětů
- potřeba homeostázy, ale zároveň potřeba optimální aktivace a rozmanitých podnětů - riziko senzorické deprivace nebo nadměrné stimulace
lokalizace emocí v mozku
- pravá hemisféra negativní emoce - levá hemisféra pozitivní
Sociální inteligence
- různé definice: porozumění ostatním, schopnost vyjít s druhými, schopnost rozumět verbálnímu a neverbálnímu chování ostatních, znát pravidla etikety - problém: liší se od osobnosti nebo kognitivních schopností? je objektivně testovatelná?
Ravenovy progresivní matrice
- test obecné inteligence (g-faktoru) - Raven žák Spearmana
mentální rotace objektů
- trvají stejně dlouho jako manipulování s reálnými objekty - představy méně přesné než reálné vjemy, manipulace s mentálními reprezentacemi náročnější než s reálným objektem
Ekman
- určité mimické projevy emocí jsou univerzálně spjaty s primárními emocemi - nejlépe rozeznáváme štěstí, hůře negativní emoce - výrazy emocí vrozené a platné napříč kulturami (x display rules - kulturní normy vyjadřování emocí)
Thomson
- věřil, že máme soubor na sobě nezávislých duševních funkcí, které kombinujeme za účelem vyřešení úlohy
Kognitivní teorie inteligence
- zabývají se studiem inteligence z hlediska jednotlivých procesů zpracování informací - Sternberg analýza usuzování při řešení figurálních analogií, Goldberg et al. studium rozdílů mezi jedinci s vysokou/nízkou verbální inteligencí
porovnávání velikostí
- čas potřebný k porovnání velikostí objektů klesá s narůstajícím rozdílem v jejich velikosti
Potřeba afiliace
-> vytvářet přátelství a mezilidské vztahy, být v kontaktu s druhými, začleňovat se do skupin - sociální interakce je cílem sama o sobě + potřeba intimity (= afiliace & potvrzení osobní identity)
Schachter-Singerova teorie emocí
= dvoufaktorová teorie emocí - vznik emocí podmíněn fyziologickou excitací (arousal) a kognitivním označením (label) - experiment s lanovým mostem na jehož konci stojí sexy žena/muž - problém zreplikovat, arousal vede k intenzivnějším emocím, ale emoce se vyskytují i bez něj
Teorie uspokojování
= teorie omezené racionality, Simon - předpoklad, že jsme racionální jen do určité míry - proces rozhodování jako uspokojování - zvažujeme alternativy jednu po druhé a vybereme tu, která je pro nás jako první uspokojující, nebo alespoň splňující naše minimální požadavky
Potřeba moci
Adler - vůle k moci Horney - bazální úzkost - potřeba chránit se a zajistit si bezpečí (pohyb k, proti, od lidí)
Teorie optimální úrovně aktivace
Berlyne - příliš vysoká/nízká aktivace je subjektivně nepříjemná - motivuje nás ke změně stavu
nepravděpodobnostní x nemožnostní tvoření
Boden Nepravděpodobnostní objevy vznikají kombinací již známých myšlenek, pravděpodobnost takového objevu je velmi nízká. Nemožnostní objevy jsou radikálnější, vznikají při nich nové myšlenky umožněné změnou základních pravidel problémového prostoru.
Teorie homeostázy
Cannon Hull - drive Sternberg - regulace na principu negativní zpětné vazby
Hypotalamická teorie emocí
Cannon & Bard - emoční stav generován hypotalamem - emoční chování dané aktivací mozkového kmene a míchy - emoční zkušenost aktivace kůry mozkové
Cattel-Horn-Carrollova teorie tří vrstev
Carroll přidává k teorii C-H Thurstonovu perspektivu - první vrstva: úzké schopnosti, které můžeme pozorovat a měřit - druhá vrstva: fluidní, krystalická, obecná paměť a učení, široká schopnost zrakové percepce, sluchové percepce, vybavování z paměti, kognitivní rychlosti a rychlost zpracování info - třetí vrstva: obecná schopnost g-faktor
Teorie mnohočetné inteligence
Gardner - nejméně 8 druhů inteligencí - různé schopnosti řešit problémy nebo vytvořit produkty v rámci kulturní domény - pochybná teorie, ale známá veřejností - music smart, body smart, people, word, logic, nature, self, picture
model tvořivosti
Geneplore - generativní fáze: vytváření mentálních reprezentací problémového prostoru, které mají vlastnosti podporující tvořivé objevy - explorační fáze: tyto vlastnosti využívány k tomu, aby daly mentálním reprezentacím smysl - buďto dojde ke vzniku tvůrčího produktu nebo navrácení do generativní fáze, kde dojde k tvorbě nových reprezentací
Trojrozměrný model inteligence
Guilford - definuje 150 duševních schopností, které spadají do 16 nezávislých dimenzí myšlení (dnes není uznáváno) + rozlišil myšlení na konvergentní/divergentní
Cattel-Hornova teorie inteligence
Horn rozpracoval Cattelovu teorii přidáním prostorové inteligence - fluidní vnímá jako faktor usuzován - krystalickou jako verbální (lingvistický) faktor
Teorie instinktu
James - instinkt jako schopnost jednat způsobem, který směřuje k cíli, jehož si jedinec není vědom/nemá s ním předchozí zkušenost (rodičovství, žárlivost, strach z výšek)
porovnání fyziologických teorií
James-Lange - nejprve tělesná reakce, až pak subjektivní emoční prožitek Cannon-Bard - simultánně emoční prožitek a tělesná reakce Schachter - tělesný prožitek vyvolá kognitivní interpretaci a ta vede k emočnímu prožitku
zážitková stránka volního aktu chtění
Kratina - průběh vůle ve 3 fázích: vědomí vlastního rozhodnutí, vědomí aktivní akce, vědomí cíle
Teorie trojjediného mozku
MacLean rozšířil Papezův okruh o další struktury - amygdala, septum, hipokampus - rozdělil mozek na 3 části: plazí mozek (fight or flight) savčí (emoce, vzpomínky, návyky) lidský (neokortex - jazyk, abstraktní myšlení, imaginace, vědomí)
Spearman vs. Thurstone
Na základě zobrazovacích metod blíže pravdě Spearman - prefrontální a parietální kůra jako biologický podklad g-faktoru (překrývá se s exekutivními funkcemi)
informačně-procesní řešení problému
Newell & Simon 1. reprezentace problému (prohledávání a orientace v problémovém prostoru) 2. výběr operátorů (kroky, pomocí kterých dosáhneme cíle) 3. implementace vybraných operátorů 4. vyhodnocení (odpovídá aktuální stav cílovému?)
Evoluční teorie emocí
Plutchik - podnětová událost vyvolává kognitivní zhodnocení, které vede k citu, ten k chování a to má nějaký efekt
propoziční vs. analogový kód představivosti
Pylyshyn x Kosslyn - představy jako propoziční reprezentace x představy analogické vnímání - důkaz pro analogový kód: pokus s dvěma úsečkami <-> / >-< dokazuje kognitivní nepenetrabilitu (víme, že úsečky jsou stejně dlouhé, ale stejně nám tak nepřipadají)
Dvoufaktorová teorie duševních schopností
Spearman 1. strukturální model inteligence - duševní schopnost sestává z obecné g-faktor a specifických s-faktory - obecná inteligence g-faktor - zjistil, že dobré výsledky v jedné kognitivní doméně korelují s dobrým výkonem i v dalších kognitivních úlohách
Tripartitní model
Stanovich - vysvětluje proč chytří lidé dělají hloupé věci - epistemická a instrumentální racionalita, fluidní a krystalická racionalita
IQ vs. deviační IQ
Stern - původně mentální/kalendářní věk krát 100 dnes IQ jako odchylka od populačního průměru
Triangulární teorie lásky
Sternberg - 3 komponenty: důvěrnost, vášeň, závazek (oddanost) - z toho vyplývá: romantická láska - d + v partnerská - d + z osudová - v + z
Triarchická teorie inteligence
Sternberg - inteligence jako soubor schopností potřebných pro zajištění úspěchu v životě, poznání vlastních slabých a silných stránek - 3 typy: analytická (řešení úloh s jedním řešením) tvůrčí (přizpůsobení se nové situaci, vytváření ideí) praktická (street smart)
Teorie usuzování (5)
Teorie abstraktních pravidel (mentální logiky) Teorie doménově specifických pravidel Teorie mentálních modelů Pravděpodobnostní teorie Teorie dvojího procesu
testy kreativity
Test následků, vzdálených asociací, vymýšlení neobvyklých užití každodenních věcí, verbálních asociací a Torranceho test
Vícefaktorová teorie inteligence
Thurstone - podobné Thomsonově teorii - místo g-faktoru mluví o 7 na sobě nezávislých primárních faktorech (verbální, prostorový, všímavosti, uvažování, slovní pohotovosti, početní, paměťový)
kognitivní mapy
Tolman - v mysli máme uchované hrubé obrysy okolního prostoru, vznikají spontánně - nejprve osvojení mapy tras, poté průzkumné mapy s orientačními body - prostor v mysli reprezentován ego-/alocentricky
Hypotéza obličejové zpětné vazby
Tomkins - možnost měnit prožitek emocí prostřednictvím manipulace výrazu tváře x méně radikální verze vychází z toho, že informace o pohybech mimických svalů vedou ke zvýšení intenzity prožívané emoce
Vylučovací metoda
Tversky - v případě velkého množství alternativ, které nejsme schopni zvážit, si stanovíme minimální kritérium jednoho z aspektů a vyloučíme všechny možnosti, které ho nesplňují - takto postupujeme až do doby, kdy nám zbyde poslední možnost a tu zvolíme
efekt zarámování
Tversky & Kahneman - tendence reagovat na určitou situaci dle toho, zda je formulována jako zisk nebo jako ztráta (lidé méně riskují v situaci jistého zisku, více pokud se zisk zdá jako ztrátový)
experiment na deduktivní usuzování
Wasonova úloha výběru (4 karty - které 2 karty musíš otočit, aby si ověřil tvrzení?) - lidé často volí nevalidní způsoby řešení - výsledek ovlivněn: obsahem, obecnou inteligencí, konfirmační zkreslení (snaží se pravidlo potvrdit místo vyvrátit)
dimenze citového prožívání
Wundt - ne/libé, napětí/uvolnění, vzrušení/uklidnění Russell - pozitivní/negativní, vysoké/nízké nabuzení (cirkumplexní emočně bipolární model) Watson & Tellegen - nízce/vysoce pozitivní/negativní (cirkumplexní emočně unipolární) - W&T asi blíže realitě než Wundt (místo dimenze ne/libé mají spíš silně pozitivní/negativní a slabě pozit/negat)
funkce emocí
adaptivní - vnitřní pobídka (vyhledávání libých pocitů, vyhýbání se nelibým), zesílení určitého chování, regulace fyziologické aktivity (flight - fight), neverbální komunikace neadaptivní - narušení sebekontroly, výkonu a celkové koordinace lidského chování a prožívání
kognitivní procesy podílející se na tvořivosti (3)
analogické myšlení mentální simulace (modelování) testování hypotéz
situace rozhodování dle Lewina (3)
apetence - apetence apetence - averze (často volba náhradního cíle) averze - averze (nejtěžší - rozhodnutí oddalováno)
teorie vůle
autogenické - uznávají vůli jako samostatnou vlastnost heterogenické - vysvětlují vůli v rámci jiných vlastností jako je myšlení, emoce, schopnost řešit problémy
produktivní řešení problémů
díky vhledu do struktury problému a jeho restrukturaci, doprovázané aha zážitkem
Cattel
dělí g-faktor na fluidní a krystalickou inteligenci - fluidní k řešení problémů, se kterými nemáme předchozí zkušenost, ubývá s věkem - krystalická získané znalosti, které sbíráme se zkušenostmi
Zajoncova kritika kognitivních teorií emocí
emoce evolučně starší než kognice - emoční reakce na situaci by měla předcházet myšlenkovému zhodnocení situace
Jamesova-Langeova teorie emocí
emočně významné podněty vyvolávají fyziologickou reakci organismu a projevy chování - až pak se objevuje emoční prožitek
heuristiky a kognitivní zkreslení uplatňované při rozhodování
heuristika reprezentativnosti a chyba konjunkce heuristika dostupnosti heuristika ukotvení a přizpůsobení sebepřeceňování hindsight bias (retrospektivní předsudek) hráčská klamná představa efekt ztracených investic vnímaná oprávněnost
Parieto-frontální integrační teorie inteligence
hypotéza o efektivitě neuronových sítí - lidé s vysokým g-faktorem mají méně rozptýlenou mozkovou aktivitu -> asi více efektivní - pro intelektuální výkon klíčový parietální a frontální lalok
Thorndike
inteligence mechanická, abstraktní, sociální
heuristika
metoda nezajišťující spolehlivé řešení problému, její užití ale šetří čas a ve většině případů je dostačující
algoritmus
metoda, kterou spolehlivě vyřešíme problém - její užití je ale časově zdlouhavé a neefektivní
expertní řešení problémů
množství doménově specifických znalostí, jejich efektivní využívání a organizace propracované mentální reprezentace problému lepší pracovní paměť
Paiviova teorie dvojího kódování
na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy: 1. verbální - logogeny (info potřebné k užívání slov) 2. nonverbální - imageny (info potřebné pro utváření představ) - lépe si pamatujeme představy než slova + konkrétní slova, která v nás vyvolávají nějakou představu, na rozdíl od abstraktních slov - zobrazovací techniky potvrdily, že verbální a nonverbální systém je na sobě nezávislý
abulie
nedostatek vůle (nerozhodnost) hypobulie, hyperbulie
Maslowova teorie potřeb
nedostatkové - fyziologické, bezpečí, sounáležitosti a lásky, uznání růstové - seberealizace
reproduktivní řešení problémů
opětovné použití předchozích způsobů řešení, může stát v cestě úspěšnému vyřešení aktuálního problému (problém funkční fixace)
2 druhy představ dle Sterna
pamětní - kopie předchozích vjemů (vzpomínky) -> představivost - umožňuje nám efektivněji řešit problémy fantazijní - upravené předchozí vjemy (tvůrčí výplody fantazie) -> fantazie - vytváření alternativního modelu světa, únik z reality
zvláštní druhy představ
perseverační eidetické obsedantní denní snění
vliv uvěřitelnosti závěru
pokud se nám závěr zdá obsahově uvěřitelný, odhlídneme od logické formy úsudku - riziko chyby
nevalidní pravidla usuzování
popření antecedentu (pokud A, pak B - A neplatí, takže B také ne) potvrzení důsledku (pokud A, pak B - B platí, takže A také platí)
Murrayho teorie potřeb
potřebu vnímá jako sílu v mozku, která organizuje vnímání, myšlení a jednání s cílem změnit neuspokojivou situaci, ve které se nacházíme potřeby: primární - vrozené, determinované vnitřními procesy sekundární - získané, vnější tlak
pravdivost induktivního usuzování ovlivněná
pravidlem poměrného základu - pravděpodobnost, že prvek je členem skupiny roste s velikostí skupiny pravidlem konjunkce - pravděpodobnost výroku nemůže být nižší než pravděpodobnost tohoto výroku spojeného s jiným výrokem konfirmačním zkreslením - sklon důvěřovat důkazům, které jsou v souladu s naším předchozím přesvědčením (x tendence vyvracet své vlastní hypotézy je ale účinnější)
4 fáze tvořivého procesu
preparace inkubace iluminace verifikace
heuristika ukotvení a přizpůsobení
při formování svých očekávání vycházíme z počátečního bodu, ke kterému poté své odhady vztahujeme
Papezův obvod
rozpracoval Cannon-Bardovu teorii - kromě hypotalamu ještě důležité další struktury limbického systému - talamus, cingularní kortex
motivy dle Plhákové
sebezáchovné (Teorie homeostázy a t. instinktu) stimulační (Teorie optimální úrovně aktivace a t. potřeby variabilních senzorických podnětů) sociální (Teorie výkonové motivace a t. potřeby afiliace a potřeby moci) individuální psychické motivy (Teorie potřeb Murray, Maslow)
komplexní city
sociální - pocit bezpečí, důvěra, naděje/beznaděj, žárlivost a závist, hanba, stud, pocit viny, pocit křivdy
kontextový efekt
spoléhání se na vlastní znalosti/přesvědčení o tom, do jaké míry je A nutnou či dostatečnou podmínkou B - přidání alternativního antecedentu (C) vede ke snížení četnosti nevalidního potvrzení důsledku (jestliže A, pak B a zároveň C, pak B -> když platí B, tak nemůžeme říct, jestli platí A nebo C) - dodatečné antecedenty (B´) vedou k potlačení logicky správných závěrů (jestliže A, pak B + jestliže B´, pak B -> když platí A, tak platí B = modus ponens ALE přidané B´ nás mate) - na potlačení logicky validních závěrů má vliv síla a nápadnost dodatečných premis + míra nejistoty uvedená u těchto premis (Jestliže bude mít Jan chuť tancovat, zúčastní se večírku + Jestliže bude Jan pozván, zúčastní se večírku - silná premisa; když Petr chytí rybu, bude ji mít k večeři + Petr má zřídka kdy štěstí, když jde na ryby - znejišťující premisa)
induktivní usuzování
stojí na teorii pravděpodobnosti
heuristická pravidla prohledávání problémového prostoru (4)
stoupání na horu postupování vzad analýza prostředků a cílů postupování vpřed
základní složky emocí
subjektivní (vnitřní prožívání) výrazová (vnější projevy) tělesná
atmosférický efekt
tendence nechat se nelogicky ovlivnit dojmem vytvořeným položením otázky - pozitivně formulované premisy zvyšují vnímanou platnost falešného závěru, který je také pozitivně formulován - použití některý/žádný v premisách vede k použití těchto slov v závěrech
validní pravidla usuzování
tranzitivita - je větší než, je rovno (H starší než J, P mladší než J -> H starší než P) modus ponens - potvrzení antecedentu (pokud A, pak B - A platí, takže B platí) modus tollens - popření důsledku (pokud A, pak B - B neplatí, takže A také ne)
obecné charakteristiky emocí
trvání intenzita polarita relace k vnějšímu/vnitřnímu podnětu nakažlivost spontánnost
myšlení zahrnuje (5 procesů)
usuzování posuzování řešení problémů tvořivost rozhodování
induktivně platné úsudky
v případě pravdivosti premis jsou vyvozené závěry pravdivé jen s určitou pravděpodobnostní - indukce: proces zobecňování jednotlivých pravidel na celek
deduktivně platné úsudky
v případě pravdivosti premis jsou závěry nutně pravdivé - dedukce: základní proces dokazování
základní lidské city
vrozené - strach, úzkost, hněv, radost, smutek, odpor, překvapení
usuzování
vytváření logických úsudků úsudek - deduktivní či induktivní vytváření závěrů z výchozích předpokladů (premis)
nedovolená konverze
všechna A jsou B -> všechna B jsou A mylně pak vyvodíme, že: některá A jsou B = některá B jsou A
deduktivní usuzování
zahrnuje: sylogismus (A se rovnají B, některá A jsou C -> některá B jsou C) podmíněné usuzování (jestliže A, pak B) výrokovou logiku
Teorie PASS
založená na výzkumech Lurii, který definoval 4 základní psych. procesy: plánování pozornost simultánní zpracování sekvenční zpracování
heuristika reprezentativnosti
čím více se daná událost/objekt/osoba podobá prototypu dané kategorie, tím větší je pravděpodobnost, že do ní patří - ale nebereme v potaz poměrný výskyt jevu v populaci - posuzování náhodných událostí, hráčská klamná představa